Čína, která od začátku ruské invaze na Ukrajině prohlašuje, že je v konfliktu neutrální, v pátek zveřejnila plán na ukončení války a vyzvala k obnově dialogu. Dokument, kde je ve dvanácti bodech navrženo mírové urovnání situace mezi Ruskem a Ukrajinou, se ale líbí více Rusům než Ukrajincům. Zelenskyj připustil, že některé body dávají smysl, Rusko by přidalo požadavky navíc. Západní spojenci Ukrajiny čínským návrhem opovrhují.

„Všechny strany by měly podporovat Rusko a Ukrajinu, aby se ubíraly shodným směrem a co nejdříve obnovily přímý dialog,“ uvádí v dokumentu s názvem „Čínské stanovisko k politickému urovnání ukrajinské krize“ čínská diplomacie. Zdůraznila, že „jaderné zbraně nesmí být použity“, naléhá také na to, aby se obě země zdržely útoků na civilní obyvatelstvo.

Plán ale kromě jiného vyzývá i k ukončení západních sankcí proti Rusku, k přijetí opatření k zajištění jaderných zařízení, ke zřízení humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů a k zajištění vývozu obilí, jehož přerušení způsobilo globální zdražování potravin.

Ruský souhlas s vlastními požadavky

Šéf zahraničního výboru ruské Státní dumy Leonid Sluckij považuje čínský návrh za „vyváženější“ oproti čtvrteční rezoluci Valného shromáždění OSN, v níž 141 zemí vyzvalo Rusko, aby okamžitě stáhlo své jednotky z Ukrajiny. „V zásadě jde o plán ukončení hegemonie kolektivního Západu, plán odmítající záměnu ‚síly práva‘ za ‚právo síly‘, plán respektující rovné bezpečnostní zájmy zcela všech stran,“ napsal Sluckij na telegramu.

Čínský návrh ocenilo i ruské ministerstvo zahraničí. „Oceňujeme upřímné přání našich čínských přátel přispět k vyřešení konfliktu na Ukrajině mírovými prostředky. Názory Pekingu sdílíme,“ uvedlo v prohlášení ruské ministerstvo. Dodalo, že to předpokládá uznání „nové územní reality“ na Ukrajině, která vznikla „v důsledku realizace práva národů na sebeurčení“. Ministerstvo jako další ruské požadavky zmínilo zastavení dodávek západních zbraní na Ukrajinu, ukončení bojových akcí, návrat Ukrajiny k neutralitě, demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny a odstranění všech hrozeb přicházejících z jejího území. Za nelegitimní označilo sankce, které na Rusko uvalil Západ v reakci na jeho kroky na Ukrajině.

Za hlavní překážku pro dosažení míru označilo ministerstvo závazek Ukrajiny nejednat s ruským prezidentem Putinem. „Svědčí to o naprostém odtržení Kyjeva od současné reality, včetně požadavku na stažení ruských vojsk z našich nových území – Donbasu, Krymu, Záporožské a Chersonské oblasti,“ uvádí se prohlášení.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj loni v září oznámil, že Kyjev nebude jednat s Ruskem, dokud bude jeho prezidentem Putin. Jednat chce až s novou hlavou státu. Učinil tak v reakci na to, že Putin oznámil anexi čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů.

Ukrajina připustila spolupráci

Poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak uvedl, že podstatou čínského mírového plánu není mír, ale „zmrazení války“ a pokračování ruské okupace ukrajinského území. „Ukrajinská pozice je známá – stažení ruských vojsk k hranicím z roku 1991,“ napsal Podoljak.

Jeho výrok ale později zmírnil sám ukrajinský prezident Zelenskyj, když uvedl, že některé body čínského plánu dávají smysl. Ocenil především, že Peking v plánu myslel i na jadernou bezpečnost a územní celistvost. „Jsou tam určité společné body a další myšlenky, na kterých se neshodneme, ale je to alespoň něco,“ řekl Zelenskyj na tiskové konferenci. Důležitější než slova ale podle něj budou až konkrétní činy, připustil ale, že s Čínou lze spolupracovat.

Rozhodný nesouhlas Západu a opatrné Německo

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v reakci na čínský návrh uvedla, že „Čína nesdílela mírový plán, ale pouhý soubor principů“. Podobně se o dokumentu vyjádřil i šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že čínské návrhy nemají přílišnou váhu, „protože Čína neodsoudila nelegální ruskou invazi“. „Na ty principy se samozřejmě podíváme, ale prizmatem toho, že Čína si vybrala stranu,“ dodala von der Leyenová s odkazem na „bezmezné přátelství“, ke kterému se Čína s Ruskem zavázala už minulý rok.

Německá vláda čínský program „rezervovaně přijala“, uvedla však, že v něm chybí zásadní body, jako je stažení ruských vojsk z Ukrajiny. „Je důležité, aby teď Čína tyto body probrala přímo s Ukrajinou. To je jediná cesta k vyváženému řešení, které bere v potaz legitimní zájmy Ukrajiny,“ řekl podle Reuters vládní mluvčí. Šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková zdůraznila, že Ukrajina má právo se bránit. „Pokud se Ukrajina nyní přestane bránit, nebude to znamenat mír, ale konec Ukrajiny a konec našeho mezinárodního práva,“ citovala z videoprojevu Baerbockové agentura DPA.

„Nelegální a neospravedlnitelnou válku“, kterou před rokem Rusko rozpoutalo, v pátek odsoudily státy G7. Skupina velkých světových ekonomik se také zavázala posílit diplomatickou, finanční a vojenskou podporu Ukrajině. Rusko musí ukončit agresi a stáhnout své vojáky z celého území Ukrajiny, uvedla skupina. G7 také podle svých slov podniká kroky proti hráčům z třetích zemí, kteří „materiálně podporují ruskou válku na Ukrajině“. „Vyzýváme třetí země nebo i další mezinárodní hráče, kteří se snaží vyhnout našim opatřením, aby přestaly poskytovat materiální podporu ruské válce, nebo jim budou hrozit vážné následky,“ stojí v dokumentu.

Čínský postoj k válce na Ukrajině

Čína již od února minulého roku prohlašuje, že je v konfliktu neutrální a ruskou invazi na Ukrajinu odmítla kritizovat a dokonce i označit za invazi. S Ruskem ale i nadále udržuje silné vazby, což dokazuje i nedávná návštěva Moskvy, kdy se vysoce postavený čínský diplomat Wang I setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Jsme připraveni společně s ruskou stranou ukázat politické odhodlání, prohloubit vzájemnou politickou důvěru a rozšířit strategickou spolupráci, abychom sehráli ještě větší konstruktivní roli při zajišťování zájmů našich zemí a při prosazování rozvoje celého světa,“ uvedl čínský diplomat po setkání.

Na čtvrteční Valné hromadě OSN se pak Čína zdržela hlasování, které schválilo nezávaznou rezoluci, která vyzývá Rusko, aby ukončilo nepřátelství na Ukrajině a stáhlo svá vojska z napadené země.

Podle Spojených států naopak Čína zvažuje, že Rusku poskytne zbraně a munici pro boje na Ukrajině. Německý týdeník Der Spiegel ve čtvrtek napsal, že Rusko jedná s čínským výrobcem o nákupu stovky dronů s termínem dodání v dubnu. Mluvčí čínské diplomacie Wang Wen-pin v pátek novinářům řekl, že „v této věci se v poslední době objevilo mnoho dezinformací a měli bychom sledovat, kdo za nimi stojí“.