Napětí na trhu s energiemi a s vysokými cenami elektřiny a plynu bude v Evropě trvat nejméně do roku 2026. Roli ve zdražování budou hrát vysoké úrokové sazby evropských centrálních bank, ale i rostoucí ekonomická aktivita Číny. Vyšší ceny energií stály Evropu už bilion dolarů.
Další vyšetřování na půdě Evropské unie. Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) vyšetřuje Aiju Kalnajaovou, ředitelku agentury Evropské unie pro ochranu hranic (Frontex). Vzhledem k průběhu vyšetřování zatím nejsou známy žádné podrobnosti. Informuje o tom server EURACTIV.
Státy Evropské unie dnes formálně schválily devátý balík sankcí proti Rusku, který má dále omezit možnost pokračování ruské válečné agrese proti Ukrajině. Oznámila to Rada EU. Evropský blok nově omezí export materiálů a technologií využitelných pro vojenské účely a zakáže investice do ruského důlního průmyslu. Sankční seznam se rozšíří o 190 lidí a subjektů včetně členů vlády, soudců ústavního soudu či příbuzných oligarchů.
Společnost Twitter, kterou v minulých měsících převzal miliardář Elon Musk, ve čtvrtek zablokovala účty několika známým americkým novinářům. Blokace souvisí s případem účtu, který sledoval Muskovu polohu, což Musk označil za kyberšikanu (v originále doxing poz. red) a účet zablokoval. O případu deník Echo24.cz informoval ve čtvrtek. Nyní dal Musk na sociální síti hlasovat, zda mají být účty odblokovány hned, nebo až za týden. Postup Muska tvrdě zkritizovala jak média, tak Evropská komise.
V Bruselu se minulý týden odehrála velká policejní razie, a to přímo v nejvyšších patrech evropské socialistické politiky. Zadrženo bylo několik pracovníků Evropského parlamentu. Ve vazbě skončila místopředsedkyně Eva Kailiová z řecké socialistické strany PASOK. Stejně jako její přítel, asistent italského europoslance. V byte Kailiové našla policie při razii pytle plné bankovek v hodnotě několika set tisíc eur. Prokuratura je obvinila z účasti ve zločinecké organizaci, praní špinavých peněz a korupce, aniž je jmenovala.
Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 2,50 procenta. Rada guvernérů ji zvýšila počtvrté za sebou, tentokrát už ale méně než na posledních dvou zasedáních. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Ve svém dnešním oznámení také uvedla, že úroky ještě bude zvyšovat a nastínila plány na snížení své rozvahy, s čímž počítá od března.
Kosovo oficiálně podalo přihlášku do Evropské unie. Příslušný dokument ve čtvrtek v Prištině podepsali prezidentka balkánské země Vjosa Osmaniová, premiér Albin Kurti a předseda parlamentu Glauk Konjufca, informovala agentura DPA. Pro nejmladší stát Evropy jde spíše o symbolický krok. Členství v EU je pro zemi zatím v nedohlednu, upozornila agentura.
V táhlé válce Bruselu proti Budapešti Evropská komise dosud zadržovala Orbánově Maďarsku celkem 13,3 miliardy eur z evropských fondů. Bitva měla vyvrcholit příští týden na Radě ministrů financí. Ale v pondělí se velvyslanci členských zemí se svým maďarským protějškem dohodli na jakémsi kompromisu, který je pro Budapešť úleva tady a teď, ale hra může – a bude – pokračovat. Na první pohled je bitevní pole dosti nepřehledné. Oněch 13,3 miliardy musíme rozdělit na dvě hromádky, z nichž jednu o velikosti 7,5 miliardy tvoří platby jaksi normální, „běžné“ (strukturální fondy atd.).
Evropa nebude čelit energetické krizi jen letos, ale několik dalších let. S tímto stanoviskem souhlasí zřejmě většina evropských i českých expertů. Ti se nicméně shodují, že to, že se evropským zemím úspěšně podařilo naplnit plynové zásobníky pro letošní zimu, ještě neznamená, že se stejná věc podaří i příští rok. Naopak varují před tím, že by evropské plynové zásobníky mohly být před příští topnou sezónou naplněny jen asi ze 65 procent. Pražská plynárenská pro Echo24 uvedla, že bude záležet na řadě faktorů, problém by ale mohl být pro střední Evropu.
Rusko válku na Ukrajině prohraje, jeho vůdcům můžeme případně pouze zaručit bezpečný přesun do Haagu, řekl v nedělních Otázkách Václava Moravce náměstek ministra zahraničí a politický geograf Jaroslav Kurfürst. Kurfürst rovněž podotkl, že samotnému Rusku nehrozí ze strany NATO žádné nebezpečí a v případném jednání s Ruskem proto nevidí důvod uvažovat o garantování Rusku nějakých bezpečnostních záruk.
Rada Evropské unie dnes oznámila dohodu o legislativním balíčku, který umožní poskytnout Ukrajině příští rok půjčku 18 miliard eur (437,5 miliard korun). Rada předloží návrh Evropskému parlamentu k případnému přijetí příští týden. Český ministr financí Zbyněk Stanjura v tiskové zprávě uvedl, že "díky legislativě, kterou jsme dnes přijali, může Ukrajina počítat s finanční pomocí ze strany EU po celý rok 2023".
Podezření proti významným evropským představitelům je třeba důsledně prověřit, korupci nelze tolerovat. Uvedl to v sobotu předseda ČSSD Michal Šmarda. Belgická policie v pátek zadržela v souvislosti s podezřením z korupce několik lidí v Evropském parlamentu (EP). Většina zadržených a vyšetřovaných má blízko k Pokrokovému spojenectví socialistů a demokratů (S&D), což je druhá největší frakce v EP. Jediná česká členka frakce S&D je Radka Maxová, která zatím na dotaz nereagovala.
Úřady v severoněmeckém Hannoveru povolily odstřel vlka, který roztrhal 13 hospodářských zvířat, mezi nimi i poníka, který patřil šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové.
Maďarské reformy týkající se právního státu nejsou dostatečné na to, aby Evropská komise změnila doporučení zablokovat zemi 7,5 miliardy eur (183 miliard korun) z fondů Evropské unie. Uvedl to dnes eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn v dopise adresovaném českému ministru financí Zbyňku Stanjurovi, který tento týden jménem členských zemí požádal komisi o nové hodnocení maďarských kroků. Členské země mají čas do pondělka 19. prosince.
Rumunsko povolalo ke konzultacím svého velvyslance v Rakousku. Podle ministerstva zahraničí v Bukurešti je krok vyjádřením protestu proti rozhodnutí Vídně zablokovat vstup Rumunska do schengenského prostoru. Rakouský prezident Alexander Van der Bellen dnes uvedl, že veta lituje.
Internetový vyhledavač Google musí z výsledků vyhledávání odstranit odkazy na informace, které jsou prokazatelně nepravdivé. Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie, podle něhož ovšem společnost sama nemusí aktivně pravdivost informací ověřovat. Přesvědčivé důkazy musí poskytnout člověk, který o vymazání konkrétního odkazu žádá.
Ministři vnitra členských zemí Evropské unie ve čtvrtek schválili vstup Chorvatska do schengenského prostoru. Cestující z Česka a dalších částí zóny volného pohybu budou moci do Chorvatska dojet bez hraničních kontrol od začátku příštího roku. Naopak na přijetí Rumunska a Bulharska se ministři neshodli, potvrdili médiím účastníci jednání.
Ve chvíli, kdy by Západ potřeboval být jednotný a sladěný víc než kdykoli jindy od druhé světové války, se Evropa s Amerikou dostaly na hranu ostřejšího obchodního konfliktu, než jaký hrozil za časů Donalda Trumpa. Linie střetu zájmů a nedorozumění jsou dvě. Obě přinesly velké krize současného světa. Tažení za bezuhlíkovou ekonomiku, s ním související energetická krize a vysoká inflace. Ty krize doléhají na celý Západ. Na Evropu ale podstatně silněji než na Ameriku.
Když letos v únoru a březnu česká vláda čelila kritice, že nic nedělá s cenami pohonných hmot, bylo jí za vzor dáváno Maďarsko. Orbánova vláda ještě před válkou (totiž v listopadu 2021) stanovila maximální ceny a rozdíl byl takový, že začala benzinová turistika ze sousedních zemí a následně diskriminace aut s cizí SPZ. Fialova vláda Maďary v cenové politice u benzinek následovat nechtěla, členové vlády v zásadě říkali: To nemohou udržet. Je to jedna z mála chvil, kdy jim v energetické, vůbec hospodářské politice dává vývoj za pravdu. Maďarsku toho času hrozí nedostatek benzinu a nafty
Země Evropské unie se v úterý napoprvé neshodly na zablokování maďarských peněz z unijních fondů, které navrhla Evropská komise kvůli nedostatkům při kontrole veřejných zakázek a v boji proti korupci a klientelismu. České předsednictví Rady EU po ranní debatě stáhlo hlasování z programu jednání ministrů financí.
Společná platforma Evropské unie a zemí západního Balkánu pro nákup plynu, stlačeného plynu a vodíku by měla vést v napjaté době ke snížení cen a zlepšení dostupnosti energií, řekl v úterý novinářům v Praze před odletem na summit zemí Evropské unie a západního Balkánu v Albánii premiér Petr Fiala (ODS). Připomenul také to, že k snížení závislosti regionu na ruském plynu poskytla EU západnímu Balkánu energetický balíček za miliardu eur. Vedle spolupráce související s dopady ruské agrese na Ukrajině se budou jednání v Tiraně týkat i otázek migrace, terorismu a organizovaného zločinu.
Macronova slova na adresu Ukrajiny ukazují, že východ Evropy je připraven předat Rusku. Můžeme si být jistí, že nebude připraven uznat ruský vliv i v ostatních zemích bývalého sovětského bloku, které však měly to štěstí, že stihly vstoupit do EU a NATO? Během války pak francouzský prezident provolal mnoho hodin s pánem Kremlu ve snaze ho nějak přimět k ukončení agrese. Nyní v rozhovoru pro francouzskou televizi TF1 prohlásil, že Rusko potřebuje bezpečnostní garance, pokud má začít vyjednávat o ukončení války.
ANALÝZA: Evropská unie se v pátek dohodla na úrovni stropu na ruskou ropu vyváženou námořní cestou, plyne z informací agentury Bloomberg. Strop bude činit 60 dolarů na barel. V platnosti by měl být od tohoto úterý. K stropu se hlásí nejen EU, ale všechny země skupiny G7, jež jej rámcově schválily již dříve. Ačkoli je úroveň stropu níže, než činil dosavadní převažující návrh, cílící do pásma 65 až 70 dolarů za barel, zůstává z pohledu Ruska stále poměrně velkorysou.
Skupina ekonomicky vyspělých zemí G7 a Austrálie se dohodly na zavedení maximální ceny za ruskou ropu přepravovanou po moři ve výši 60 dolarů za barel, tedy na úrovni, na které se shodla také Evropská unie. Vyplývá to ze společného prohlášení G7 a Austrálie. Západní země se dlouhodobě snaží omezit příjmy ruského režimu a připravit jej o zdroje k financování války na Ukrajině. Země G7 a Austrálie uvedly, že dosáhly dohody o stanovení maximální ceny "v souladu s jednomyslným rozhodnutím členských států EU".
Od pondělí státy Evropské unie uvalí embargo na ruskou ropu a ropné produkty dovážené po moři, takže jako cesta do nádrží aut v Evropě zůstávají jen jižní a severní větev ropovodu – horní přes Polsko, spodní přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a nepřímo na Moravu. Jakýmsi předstupněm k pondělnímu evropskému embargu byla včerejší shoda mezi 27 členskými státy na stropu pro ruskou ropu přepravovanou po moři do zbytku světa. Shoda je na stropu 60 dolarů za barel (lehce nad aktuální tržní hodnotou). Evropská unie se tu coby kolektivní člen G7 pokouší dirigovat zbytek světa.
Velvyslanci zemí Evropské unie se dnes shodli na parametrech cenového stropu na ruskou ropu převáženou tankery. Oznámilo to české předsednictví EU. V rámci dohody skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 se klíčová ruská exportní surovina nebude moci prodávat za více než 60 dolarů (1390 Kč) za barel. Evropský blok by měl dohodu, kterou dosud blokovalo Polsko požadující nižší maximální cenu, formálně potvrdit během víkendu.
Počet padlých ukrajinských vojáků od letošního ruského vpádu na Ukrajinu nepřevyšuje 13 000, uvedl podle agentury Unian zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Největší ztráty ukrajinské armády tvoří ranění, dodal. Civilní oběti na Ukrajině podle něj ale přesáhly už 20 000. Podoljak reagoval na vyjádření předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která tento týden řekla, že od začátky války v únoru padlo už 100 000 ukrajinských vojáků.
Míra inflace v eurozóně v listopadu překvapivě klesla na deset procent z říjnové hodnoty 10,6 procenta. Ve svém rychlém odhadu to oznámil statistický úřad Eurostat. V Česku v měsíci říjnu ceny poklesly, a to o 1,1 procenta. Česká republika ale zároveň prochází nejprudším propadem reálných mezd ze zemí OECD i v dosavadní samostatné historii. K udržení loňské životní úrovně bude letos Čechům chybět zhruba 170 miliard korun.
Ještě přísnější pravidla pro financování firem podle zelené evropské politiky. Ta se stanou realitou, pokud se ve čtvrtek definitivně schválí přísná směrnice Evropské komise. Nejenže uloží velkým podnikům povinnost kontrolovat své klienty, zda jednají „správně“ a v souladu s udržitelností, ale také nastaví tvrdší podmínky pro samotné firmy, které budou chtít dosáhnout na finance od investorů a bank. České ministerstvo financí ani resort spravedlnosti deníku Echo24 své připomínky k směrnici nesdělily.
Evropská komise ve středu navrhla zablokovat Maďarsku výplatu 7,5 miliardy eur (183 miliard korun) ze strukturálních fondů Evropské unie kvůli trvajícím nedostatkům v boji s korupcí a při kontrole veřejných zakázek. Maďarské reformy, jimiž chtěla Budapešť docílit odblokování peněz, nejsou podle unijní exekutivy dostatečné. O návrhu EK budou rozhodovat členské státy. Komise zároveň schválila maďarský plán obnovy, na jehož základě má Budapešť dostat 5,8 miliardy eur z mimořádného krizového fondu.
