Evropa nebude čelit energetické krizi jen letos, ale několik dalších let. S tímto stanoviskem souhlasí zřejmě většina evropských i českých expertů. Ti se nicméně shodují, že to, že se evropským zemím úspěšně podařilo naplnit plynové zásobníky pro letošní zimu, ještě neznamená, že se stejná věc podaří i příští rok. Naopak varují před tím, že by evropské plynové zásobníky mohly být před příští topnou sezónou naplněny jen asi ze 65 procent. Pražská plynárenská pro Echo24 uvedla, že bude záležet na řadě faktorů, problém by ale mohl být pro střední Evropu. Firma ČEZ spatřuje podle vyjádření pro Echo24 klíčové kroky především v budování infrastruktury, úsporách a evropské solidaritě.

List Financial Times informoval koncem listopadu o analýze, která ukazuje sedm možných scénářů vývoje na trhu s plynem. V pěti z těchto sedmi modelů se přitom ukazuje, že by příští zima mohla začít v situaci, kdy evropské země budou mít ve svých zásobnících jen asi dvě třetiny z celkové kapacity plynu.

Podle odborníků, které FT oslovil, bude trvat energetická krize nejméně několik let, alespoň tedy pokud Evropa selže ve snížení poptávky a zajištění nových dodávek plynu. Mírné podzimní počasí a spěch s naplňováním zásobníků po celé Evropě posílily energetickou bezpečnost regionu v letošní zimě, ale začínají narůstat obavy z příštího léta, respektive z toho, aby byly k dispozici dostatečné zdroje plynu v následující zimě.

„Jsme v plynové krizi a budeme v ní i v příštích dvou až třech letech,“ řekl Sid Bambawale, vedoucí oddělení zkapalněného zemního plynu pro asijský region společnosti Vitol, největšího nezávislého obchodníka s energií na světě, v projevu na Commodities Asia Summit v Singapuru, který organizuje právě list Financial Times. „Proto si nevytvářejme falešný pocit bezpečí,“ dodal Bambawale.

Varování staví evropské politiky před nepříjemnou realitu, protože již nyní vynaložili stovky miliard eur na zajištění naplnění zásobníků v letošní zimě a na podporu domácností a podniků a teď se jeví jako velmi pravděpodobné, že zátěž veřejných prostředků i zátěž domácností a podniků bude pokračovat i v příštím roce. Obavy sílí v reakci na to, že se toky plynu z Ruska prakticky zastavily v reakci na západní sankce v souvislosti s válkou na Ukrajině.

Obnovené obavy vznikají v době, kdy se toky plynu z Ruska téměř zastavily v reakci na západní sankce za válku Vladimira Putina na Ukrajině a zároveň nic nenaznačuje, že by válka měla v nejbližší době skončit. Vedoucí asijského oddělení zkapanělného zemního plynu (LNG) japonského obchodníka s energiemi Jera Global Markets Kosuke Tanaka uvedl, že trh s plynem je v současné době vyrovnaný a poptávka se snižuje i díky přechodu na ropu a uhlí. „A takovou reakci na poptávku budeme potřebovat i v příštích letech, abychom trh vyrovnali,“ řekl Tanaka.

Zásoby plynu v Evropě na konci září, tedy v době, kdy se obvykle začíná zvyšovat poptávka po vytápění, činily letos přibližně 90 %, což zhruba odpovídá předchozímu pětiletému průměru 86 procent. A to i přesto, že Rusko během letošního roku dodávky plynu z velké části přerušilo. Evropské domácnosti a průmysl doposud snížily poptávku o 13 procent ve srovnání s tříletým průměrem, uvádí think-tank Bruegel. Regionu se přitom podařilo dovézt rekordní množství LNG, k čemuž přispěla i nevýrazná poptávka Číny. Čína také vyvážela přebytečný LNG do Evropy.

Záleží na letošní zimě a příštím létě

Vysoké zásoby by však mohly podle odborníků vést právě k sebeuspokojení a zpomalení snižování poptávky. Varují také, že ruský plyn dodávaný plynovody do Evropy v příštím roce klesne na zanedbatelnou, prakticky nulovou úroveň, což povede k větší mezeře, kterou bude třeba zaplnit. Navíc Čína by také mohla postupně zmírnit svou politiku nulové tolerance k šíření pandemie covid-19 a spotřebovat více plynu než letos.

Výkonný ředitel společnosti Vitol Russell Hardy na summitu FT uvedl, že ceny plynu budou muset zůstat dostatečně vysoké, aby se v létě utlumila poptávka po palivu ze strany průmyslových uživatelů, aby bylo možné doplnit zásobníky na příští zimu. Evropské ceny plynu dosáhly v roce 2023 v průměru 108 eur za megawatthodinu, což je více než čtyřnásobek průměru předchozího desetiletí. „Vysoké ceny budou muset stlačit poptávku do značné míry každý měsíc příštího léta. To není dobrá věc – je to naprosto strašná věc pro evropské podniky a je to geneze recese,“ řekl Hardy.

Nedávná analýza Pauly Di Mattiaové, analytičky evropského trhu s plynem v komoditní poradenské společnosti ICIS, rovněž ukázala, že v pěti ze sedmi scénářů by Evropa mohla vstoupit do zimy 2023-24 se zásobníky plynu na pouhých 65 % kapacity, což je nejnižší úroveň v tomto bodě přinejmenším od roku 2016, kdy se začaly vést záznamy.

Analýza předpokládá, že většina ruských plynovodních toků do Evropy zůstane přerušena, s výjimkou jižního plynovodu TurkStream. Scénáře, které by Evropě umožnily mít dostatečné zásoby, zahrnovaly výrazné snížení poptávky buď v zimě, nebo v průběhu listopadu 2022 až září 2023, a také zvýšení dovozu LNG na 440 milionů metrů krychlových denně, což je podstatně více než letos.

„Výzvy pro doplnění zásobníků v létě 2023 budou do značné míry záviset na jejich využití během letošní zimy,“ uvedla Di Mattiaová. „Klíčové pro udržení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou v průběhu roku 2023 je pokračující snižování poptávky a vysoký příliv LNG,“ dodala analytička.

Problém pro střední Evropu

Mluvčí společnosti Pražská plynárenská Miroslav Vránek pro deník Echo24 uvedl, že je třeba si uvědomit, že pro letošní zimu se do zásobníků vtláčel z velké části ještě ruský plyn, což pro příští rok nebude platit. „Zmíněný výpadek bude třeba nějak nahradit. Situace může být horší či lepší v závislosti na počasí v zimní sezoně a na rychlosti budování a nahrazování kapacit plynovodů z Ruska,“ uvedl Vránek a zmínil například výstavbu LNG terminálů, ale také norskou těžbu a evropskou plynárenskou síť. „Nicméně může dojít i k situaci, kdy ještě nebude dostatečná kapacita k plnému doplnění zásobníků, což se týká zejména střední Evropy,“ dodal Vránek.

Mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík deníku Echo24 řekl, že jsme sice teprve na začátku letošní zimy, ale tu, jak se zdá, Evropa zvládne. U té příští je podle něj potřeba, aby evropské země nepolevily ve vzájemné solidaritě.

"Potřebujeme vybudovat infrastrukturu, jak k nám neruský plyn jednoduše dostat. Spustili jsme terminál v Eemshavenu a terminály staví i Německo. V první řadě má jít také o plovoucí jednotky, které budou postupně přebudovány na terminály na pevnině. Pět plovoucích terminálů má být v Německu zprovozněno už tuto zimu nebo příští rok. Další terminály zvažuje či připravuje Francie, Itálie, Polsko," řekl pro Echo24 Gazdík. Vedle stavby terminálů Evropa podle něj dělá řadu dalších kroků pro to, aby sem mohly proudit alternativní dodávky plynu nebo aby byla zajištěna stabilita dodávek. Nizozemsko neuzavře největší evropské plynové ložisko Groningen, ale bude pokračovat v těžbě. Polsko zprovoznilo plynovod Baltic Pipe, který bude přivádět plyn z Norska, které navyšuje dodávky do Evropy.

„Stejně důležité jsou také úspory. My vidíme, že zákazníci skutečně šetří. I díky tomu jsme například teď řadě zákazníků nemuseli upravovat zálohy. Vidíme také, že velmi roste zájem firem o úsporná řešení nebo fotovoltaické elektrárny. Spotřeba plynu klesla za tři kvartály o 19 procent, v samotném třetím o 16 %. Pokud trend bude pokračovat a podaří se uspořit okolo 10-12 procent plynu, tak by měly být zásobníky dostatečně naplněny i po letošní zimě," dodal Gazdík.

Podle analýz, které má ČEZ k dispozici by taková výše úspor stačila na to, abychom i příští rok dokázali zásobníky dostatečně naplnit.

Jako třetí a zásadní úkol pak ČEZ spatřuje právě nutnost pokračovat i ve spolupráci a vzájemné solidaritě. "Nápady na to, že se například odstřihneme od společného trhu v elektřině, jsou zcestné. Česko jako vnitrozemský stát naprosto spoléhá na své sousedy v dodávkách plynu, který sem proudí právě na základě toho, že funguje volný trh," uvedl Gazdík.

"Mimochodem solidarita například funguje v tom, že němečtí dodavatelé plynu plní podmínky svých smluv a do Česka dodávají za dříve domluvené ceny plyn, i když jim ho nedodává Gazprom a musejí nakupovat plyn za aktuální vysoké ceny na trzích. Potřebujeme, aby Evropa postupovala i nadále co nejvíce společně," dodal pro Echo24 Gazdík.

Právě zmiňované LNG v Evropě se však může potýkat s omezeními v oblasti infrastruktury, protože se již několik let nedostatečně investuje do projektů souvisejících s fosilními palivy. Společnost FTI Consulting spočítala, že pokud by EU nahradila veškerý ruský plyn LNG, v evropských regasifikačních kapacitách (zařízeních potřebných k přeměně LNG zpět na plyn – pozn. red.) chybí celkem 40 miliard metrů krychlových ročně, což by se v chladné zimě mohlo zvýšit až na 60 miliard metrů krychlových ročně.

Český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela z hnutí STAN uvedl, že problém dovozu fosilních paliv z Ruska do Česka by měl být definitivně vyřešen v roce 2024. Pro letošní zimu má Česko plynu dostatek a v současnosti řeší nákupy pro příští rok. „Pokud se nám podaří dokončit smlouvy s Alžírem, Norskem a Katarem, dokončit ta propojení, která potřebujeme, jako je například (plynovod) TAL, jako jsou ještě nějaké nové terminály, abychom měli nějaký mix z hlediska energetické bezpečnosti, tak si myslím, že problém dodávek fosilních paliv z Ruska bude v roce 2024 definitivně vyřešen,“ řekl ministr.

Česko má podle Síkely v současnosti nasmlouvané na příští zimu zhruba tři miliardy kubíků plynu v nizozemských terminálech, což by pokrylo až 40 procent spotřeby. Dále bude průběžně plnit domácí zásobníky zkapalněným zemním plynem během příštího roku, jejich kapacita je zhruba 3,5 miliardy kubíků. Zbytek potřebného množství chce zajistit chystanými smlouvami s Alžírem, Norskem a Katarem. Právě s Katarem, Respektive společností QatarEnergy uzavřelo koncem listopadu smlouvu Německo. Dohodlo se na dodávkách až dvou milionů tun LNG ročně, ale až od roku 2026 po dobu nejméně 15 let.