Bývalý rumunský komunistický prezident Nicolae Ceaušescu ve své zemi nastolil jeden z nejhorších autoritářských režimů v Evropě. Ceaušescu se sice snažil o samostatné postupy, pod jeho vedením se ale z Rumunska stala jedna z nejchudších zemí v Evropě s nevídaným kultem osobnosti.
„Dnes zvítězilo moderní, evropské, normální Rumunsko,“ oznámil Klaus Iohannis, když poslední listopadovou neděli obhájil prezidentskou funkci ziskem 66 procent hlasů. Těžko pochopit, jak mohl suverénně vyhrát dřevěný a málo charismatický kandidát, bývalý učitel fyziky ze sedmihradského Sibiu, který je ke všemu německé národnosti. Jde to vysvětlit tím, kdo v dlouhém boji za „normální Rumunsko“ prohrál.
Rumunským prezidentem bude dalších pět let stávající hlava státu Klaus Iohannis.
Češi si vedli dobře i v tak záludných otázkách, jako kdo ze změny režimu skutečně profitoval.
Nedělní volby rozhodnou o dalším směřování největšího z členů východního křídla EU, tedy Polska, přesto zprávy z východu ovládl druhý největší stát, tedy Rumunsko. Důvod je zřejmý, Rumuni právě procitli z hrůzného snu. Mohou být příkladem pro Čechy, kteří mají identický problém.
Zdravotnická skupina FutureLife, která spadá do svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO), dál rozšiřuje aktivity v oboru umělého oplodnění. V Rumunsku koupila společnost Gynera a v Irsku síť těhotenských ultrazvuků.
Země Evropské unie se ani v pátek neshodly na plánu předsednického Rumunska, které chtělo uvolnit daňová pravidla pro domácí pálení alkoholu. Kromě jiných zemí byla proti – stejně jako už v březnu – také Česká republika, potvrdila ministryně financí Alena Schillerová. Rumunský ministr financí Eugen Teodorovici na tiskové konferenci po jednání neskrýval rozladění z krachu plánu, který byl pro Bukurešť kvůli rozšířené domácí tradici velmi důležitý.
Členské země Evropské unie a jejich političtí lídři dali před blížícími se volbami do Evropského parlamentu (EP) jasně najevo, že to chtějí být především oni, kdo hodlá v příštích letech určovat, jak EU funguje a jakým směrem se vyvíjí. Předseda Evropské rady Donald Tusk po skončení čtvrtečního neformálního summitu 27 zemí bloku v Sibiu novinářům řekl, že si je aktivním přístupem států unie zcela jist.
Rumunská premiérka Viorica Dancilaová v neděli ve Spojených státech na konferenci Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti (AIPAC) prohlásila, že Rumunsko přesune svou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma. Na stejné konferenci dnes záměr otevřít diplomatické zastoupení v Jeruzalémě oznámil také honduraský prezident Juan Orlando Hernándéz, píše izraelský list The Times of Israel.
Rusko se rozhodlo rozmístit na anektovaném Krymu strategické bombardéry Tu-22M3 schopné nést jaderné rakety. Agentuře RIA Novosti to řekl senátor Viktor Bondarev, bývalý vrchní velitel ruského letectva. Přemístěním letounů prý Moskva reaguje na budování systému protiraketové obrany USA v Rumunsku.
Předseda rumunské vládní Sociálnědemokratické strany (PSD) Liviu Dragnea podal návrh zákona, který předpokládá okamžité stažení 95 procent v zahraničí uložených zlatých rezerv a jejich uskladnění na území Rumunska. Informovala o tom agentura APA. Podle ekonomů může být pravým důvodem tohoto kroku prázdná státní pokladna.
Nedávno zřízený rumunský úřad pro vyšetřování pracovníků justice (SIIJ) uvedl, že zahájil vyšetřování prvního místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse, který se zabývá problematikou práva, a komisařky pro spravedlnost Věry Jourové. S odkazem na informace rumunského provládního serveru Luju.ro o tom ve čtvrtek informovala agentura APA. Případ je zřejmě odvetou rumunské vlády za dlouhodobou kritiku, kterou Evropská unie míří na stav rumunského soudnictví.
Konstantinopolský patriarcha Bartoloměj a patriarcha rumunské pravoslavné církve Daniel v neděli požehnali nové katedrále v Bukurešti, označované za nejvyšší pravoslavný chrám na světě. Desítky tisíc věřících stály před katedrálou Spasení lidu, zatímco oba patriarchové sloužili bohoslužbu. Radost z nové sakrální stavby ale podle serveru Balkan Insight kalí sporné využití veřejných peněz na tento obří projekt.
Zemětřesení o síle 5,8 stupně zasáhlo centrální a východní Rumunsko. Informovaly o tom v noci na neděli podle agentury AP rumunské úřady. Otřesy byly cítit také na Ukrajině, v Moldavsku a Bulharsku. Případné materiální škody zatím nebyly hlášeny.
Třetí večer v řadě se v neděli v Bukurešti sešly tisíce lidí, aby protestovaly proti vládě sociálních demokratů. Tu obviňují z korupce a požadují její odstoupení. Eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová vyzvala rumunskou vládu, aby reformu justice ještě zvážila.
Eurokomisařka pro spravedlnost Věra Jourová vyzvala rumunskou vládu, aby by si ještě rozmyslela kritizovanou chystanou reformu justice. V rozhovoru s německým deníkem Die Welt upozornila na riziko ohrožení nezávislosti soudců. "Legislativní návrhy rumunské vlády ve svém celku ohrožují nezávislost soudců a omezují kompetence státních zástupců. Kromě toho podrývají důvěru veřejnosti v justici," řekla Jourová v rozhovoru, který německý list přináší ve svém dnešním vydání. "Bylo by prospěšné, kdyby byly plány vlády ještě jednou přepracovány," dodala Jourová.
Organizátoři pomalu svolávají lidi na další protivládní demonstrace v rumunské metropoli Bukurešti. Během včerejších protestů, kde se sešly desítky tisíc lidí, bylo zraněno více než 450 osob. V nemocnici skončilo dalších 70 lidí, z toho 11 policistů. Dva policisté jsou ve vážném stavu.
Desítky tisíc demonstrantů protestovaly v pátek v Bukurešti i dalších rumunských městech proti vládě vedené sociálními demokraty. V rumunské metropoli se někteří z protestujících střetli s policisty, kteří proti nim použili slzný plyn, uvedla agentura Reuters. Demonstrace zorganizovala uskupení sdružující Rumuny pracující v zahraničí, kteří jsou podle svých slov rozhněvaní kvůli nízkým platům, pokusům vládnoucí strany PSD oslabit rumunskou justici a korupci, která v zemi vládne.
Z ostudy kabát má rumunská premiérka Viorica Dancilaová, která se ve středu v hlavním městě Černé Hory Podgorici rozplývala nad tím, že může být na návštěvě v Prištině, což je ovšem metropole Kosova. Informovala o tom dnes rumunská média a agentura APA připomněla, že to zdaleka není první mezinárodní trapas šéfky rumunské vlády.
Česká republika, Maďarsko a Rumunsko zablokovaly v minulých dnech přípravu společného prohlášení 28 zemí EU, které mělo být kritické k nadcházejícímu stěhovaní amerického velvyslanectví do Jeruzaléma. Plyne to z diplomatických informací ČTK. Návrh měl údajně obsahovat i závazek, že evropské členské státy své ambasády do Jeruzaléma nepřestěhují. Palestina český postoj rozhodně odmítá a varuje před důsledky.
Rumunská prokuratura obžalovala bývalého prezidenta Iona Iliesca ze zločinů proti lidskosti. Ty má podle žalobců na svědomí kvůli úloze, kterou sehrál během protikomunistického povstání v zemi v roce 1989.
Česko-slovenská skupina PentaInvestments se bude muset vzdát některých svých lékáren v Rumunsku, chce-li převzít řetězec A&D Pharma, lídra tamního trhu léčiv. O verdiktu rumunského regulačního úřadu informoval server Romania-Insider.com a rovněž server e15. Rumunskou společnost Penta kupuje prostřednictvím své firmy Glebi Holding se sídlem na Kypru. Ta už nabídla prodat 18 lékáren.
Členové rumunského parlamentu v pterý při symbolickém hlasování podpořili znovusjednocení s Moldavskem. Cílem kroku bylo vyzdvihnout historické vazby obou zemí. Předseda moldavského parlamentu vzápětí uvedl, že si jeho země váží své nezávislosti.
Strana vyhrála volby suverénním způsobem, přesto za dvanáct měsíců po volbách už podruhé mění premiéra. Její šéf má totiž problém s trestním stíháním kvůli dotačnímu podvodu a sám do čela nového kabinetu nastoupit nemůže. Proto pověřil postem předsedy vlády jednoho ze stranicky níže postavených kolegů s pochopitelným zadáním, ať to s justicí vyřeší, a k premiérství mu tak uvolní cestu.
Lékárenský řetězec Dr.Max ze skupiny Penta koupil v Rumunsku firmu A & D Pharma, která vlastní 600 lékáren Sensiblu a Punkt a také velkoobchodní firmu Mediplus. Celkem tak Dr.Max bude mít v Rumunsku 631 lékáren a stane se jedničkou na tamním trhu. Transakce podléhá schválení antimonopolním úřadem. Cenu odmítli zástupci Penty komentovat, ale údajně šlo o nejvyšší částku, kterou kdy skupina zaplatila.
Poslední rumunský král Michal I. v úterý zemřel ve Švýcarsku ve věku 96 let. S odvoláním na královský dům o tom informovala agentura Reuters. Monarcha žijící v exilu trpěl rakovinou a loni se stáhl do ústraní.
Člověk s trochu otevřenýma očima nepochybuje, že v této zemi jsou chudí a že chudoba není nějaká abstrakce, kterou si vymýšlejí demagogové, i když těm se hodí.
„Vy hadi,“ obořil se ruský vicepremiér zodpovědný za zbrojní průmysl Dmitrij Olegovič Rogozin na Rumuny. Tamní úřady totiž nedovolily jeho letadlu proletět jejich vzdušným prostorem do Moldavska. Rogozin totiž patří mezi ruské státní představitele, kteří mají kvůli sankcím Evropské unie zakázaný vstup na území jakéhokoliv členského státu, píše server Politico.
Americké ministerstvo zahraničí dnes schválilo prodej obranného raketového systému Patriot Rumunsku. Uvedla to agentura Reuters, podle níž by mohl stát ležící na východní hranici NATO za sedm baterií raket zaplatit až 3,9 miliardy dolarů (90 miliard korun). Rumunsku se šance na nákup raketového systému dostává necelý týden poté, co Washington odsouhlasil prodej patriotů Polsku.
