Strana vyhrála volby suverénním způsobem, přesto za dvanáct měsíců po volbách už podruhé mění premiéra. Její šéf má totiž problém s trestním stíháním kvůli dotačnímu podvodu a sám do čela nového kabinetu nastoupit nemůže. Proto pověřil postem předsedy vlády jednoho ze stranicky níže postavených kolegů s pochopitelným zadáním, ať to s justicí vyřeší, a k premiérství mu tak uvolní cestu.
Lékárenský řetězec Dr.Max ze skupiny Penta koupil v Rumunsku firmu A & D Pharma, která vlastní 600 lékáren Sensiblu a Punkt a také velkoobchodní firmu Mediplus. Celkem tak Dr.Max bude mít v Rumunsku 631 lékáren a stane se jedničkou na tamním trhu. Transakce podléhá schválení antimonopolním úřadem. Cenu odmítli zástupci Penty komentovat, ale údajně šlo o nejvyšší částku, kterou kdy skupina zaplatila.
Poslední rumunský král Michal I. v úterý zemřel ve Švýcarsku ve věku 96 let. S odvoláním na královský dům o tom informovala agentura Reuters. Monarcha žijící v exilu trpěl rakovinou a loni se stáhl do ústraní.
Člověk s trochu otevřenýma očima nepochybuje, že v této zemi jsou chudí a že chudoba není nějaká abstrakce, kterou si vymýšlejí demagogové, i když těm se hodí.
„Vy hadi,“ obořil se ruský vicepremiér zodpovědný za zbrojní průmysl Dmitrij Olegovič Rogozin na Rumuny. Tamní úřady totiž nedovolily jeho letadlu proletět jejich vzdušným prostorem do Moldavska. Rogozin totiž patří mezi ruské státní představitele, kteří mají kvůli sankcím Evropské unie zakázaný vstup na území jakéhokoliv členského státu, píše server Politico.
Americké ministerstvo zahraničí dnes schválilo prodej obranného raketového systému Patriot Rumunsku. Uvedla to agentura Reuters, podle níž by mohl stát ležící na východní hranici NATO za sedm baterií raket zaplatit až 3,9 miliardy dolarů (90 miliard korun). Rumunsku se šance na nákup raketového systému dostává necelý týden poté, co Washington odsouhlasil prodej patriotů Polsku.
Americký prezident Donald Trump se při pátečním setkání se svým rumunským protějškem Klausem Iohannisem přihlásil k pátému článku Severoatlantické smlouvy, který zaručuje kolektivní sebeobranu. Podle světových tiskových agentur tak učinil vůbec poprvé jasně a veřejně. Zmíněný článek považuje útok na jednoho člena NATO za útok na celou alianci.
Desítky tisíc lidí v neděli opět demonstrovaly v centru Bukurešti s požadavkem, aby rumunská vláda podala demisi. Kabinet čelí pokračující nevoli veřejnosti za svou snahu zmírnit kriminální postih korupce. Podle agentury AFP se v neděli sešlo v centru rumunské metropole 50 000 až 70 000 lidí. Manifestace již pokračují v kuse dva týdny.
Rumunská vláda ve středu ustála v parlamentu hlasování o nedůvěře, které vyvolala opozice. Informují o tom místní média. Sociálnědemokratický kabinet, který čelí kritice za to, že se pokusil omezit trestní postih některých korupčních činů, se mohl spolehnout na více než 60procentní většinu v zákonodárném sboru.
Není nakonec boj s korupcí horší než korupce sama?
Rumunská vláda na nedělním mimořádném zasedání zrušila nařízení, kterým chtěla odstranit postih za některé korupční trestné činy a za zneužívání úředního postavení. Oznámila to televize Digi24. Kabinet kvůli tomuto záměru v posledních dnech čelil rozsáhlým demonstracím v Bukurešti i v dalších rumunských městech.
Rumunská vláda stáhne kontroverzní nařízení o beztrestnosti některých korupčních činů, proti kterému v uplynulých dnech protestovaly v Bukurešti i v dalších rumunských městech statisíce lidí. Oznámil to v sobotu rumunský sociálnědemokratický premiér Sorin Grindeanu a krátce před ním i předseda menší koaliční strany ALDE Calin Popescu-Tariceanu.
Desetitisíce Rumunů vyrazily do ulic a šest západních zemí vyjádřilo obavy kvůli kroku rumunské levicové vlády, která v úterý večer schválila dekriminalizaci některých korupčních trestných činů, včetně určitých případů zneužití úřadu. Milosti se tak dostane některým odsouzeným politikům, mezi nimiž zřejmě bude i předseda vládních sociálních demokratů Liviu Dragnea. Znepokojení nad krokem Bukurešti ve čtvrtek vyjádřila Evropská komise.
Rumunský prezident Klaus Iohannis v úterý odmítl jmenovat ekonomku Sevil Shhaidehovou premiérkou. Nedal k tomu ale žádné vysvětlení, upozorňuje server The Politico. Prezidentovo rozhodnutí samozřejmě odmítly ty politické strany, jež uspěly v prosincových parlamentních volbách.
Aby uspokojil svou ohromnou potřebu dřeva, kupuje nábytkářský koncern Ikea lesy ve východní Evropě. Lesy ve Švédsku mu už dávno nestačí. Zákazníci koncernu si stále častěji odnášejí domů výrobky ze dřeva z východu starého kontinentu. V tom se ale skrývají rizika – znečišťování životního prostředí a korupce. A to zdaleka nepaří k obrazu, který o sobě Ikea maluje. Největší výrobce nábytku je už ovšem tak moc závislý na lesích, že nemá jinou volbu.
