Členské země Evropské unie a jejich političtí lídři dali před blížícími se volbami do Evropského parlamentu (EP) jasně najevo, že to chtějí být především oni, kdo hodlá v příštích letech určovat, jak EU funguje a jakým směrem se vyvíjí. Předseda Evropské rady Donald Tusk po skončení čtvrtečního neformálního summitu 27 zemí bloku v Sibiu novinářům řekl, že si je aktivním přístupem států unie zcela jist.

V sedmihradském Sibiu ve čtvrtek dokonce padl návrh, aby se premiéři a prezidenti unijních zemí setkávali i častěji než dosud. Podle českého premiéra Andreje Babiše s nápadem přišla německá kancléřka Angela Merkelová.

Krátce před evropskými volbami plánovanými na konec května tak v Sibiu vrcholní představitelé unijních členských zemí zdůraznili, že jsou to oni, kdo hodlá v příštích letech určovat strategickou agendu Evropské unie. Ve čtvrtek poprvé – na základě Tuskových stručných podkladů – diskutovali o tom, jak by měl plán práce EU do roku 2024 vypadat. Tusk předpokládá, že finální verzi dokumentu schválí řádný summit EU na konci června.

Merkelová novinářům po jednání řekla, že členské země unie už v minulosti v řadě krizí prokázaly schopnost překonat rozdíly a držet pospolu. „Ať už jde o finanční krizi nebo o řešení migrace, vždy jsme dokázali pokročit. Ale také víme, že svět nestojí a v příštích letech budeme muset tvrdě pracovat, abychom tento evropský projekt posunuli a aby byl ještě úspěšnější,“ podotkla německá kancléřka.

Merkelová také potvrdila, že finální podobu pracovní náplně EU na období po blížících se evropských volbách plánují šéfové států a vlád schválit na summitu v červnu. „Stane se základem pro naši další diskusi s novým europarlamentem a novou Evropskou komisí o plánech na další léta,“ poznamenala.

Francouzský prezident Emmanuel Macron si myslí, že v příštích týdnech by měla vzniknout agenda EU na příštích pět let. „Měl by to být ambiciózní plán, který přinese občanům pokrok,“ řekl na tiskové konferenci. Přes rozdíly mezi pohledy různých zemí by stávající proevropská koalice podle něj neměla ustupovat silám, jejichž cílem je „dekonstrukce a zničení Evropy“.

Babiš před novináři zdůraznil, že v mnoha ohledech jsou pro budoucnost unie evropské volby zásadní. Připustil také, že na začátku debaty o strategických prioritách přetrvávají mezi unijními zeměmi rozdíly. „Hlavně v migraci, hlavně co se týká klimatické změny. Některé státy by chtěly mít vyrovnanou klimatickou bilanci už za 30 let, jiné mají jiný názor… budeme muset hledat konsenzus a určitě to nebude jednoduché,“ připustil.

Podle Tuska summit probral nejen vnitřní záležitosti unie, ale i globální problematiku. „Svět je stále méně předpověditelný,“ podotkl. „Jednou věcí jsem si ale naprosto jist: lídři jednoznačně ukázali, že chtějí nést plnou politickou odpovědnost nejen za jednotlivé události, ale za Evropskou unii jako celek,“ upozornil Tusk. Takový přístup je podle něj žádoucí, aby mohlo být společenství skutečně funkční.

Záměr spolupracovat na summitu dali šéfové 27 zemí unie najevo v jednomyslně přijaté deklaraci. V ní uvádějí, že spolu budou držet v dobrém i zlém, budou bránit evropský způsob života, demokracii a právní stát a při rozhodování budou hledat společná řešení.

V Sibiu se řešilo i obsazení funkcí v EU

Nové personální obsazení klíčových funkcí v institucích Evropské unie na programu summitu 27 zemí EU v rumunském Sibiu oficiálně nebylo, přesto se podle diplomatů i francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tématu v kuloárech hovořilo. Předseda Evropské rady Donald Tusk ve čtvrtek ještě nechtěl mluvit o konkrétních jménech, jasně ale řekl, jak si představuje další postup.

Tusk totiž potvrdil, že šéfy států a vlád unijních zemí pozval na večeři do Bruselu na 28. května, krátce po klíčových volbách do Evropského parlamentu (EP). Lídři by na ní měli zhodnotit, jak jsou nově rozdány karty a začít konkrétní debatu. Tu chce mít Tusk ukončenou rychle. "Pokud se dosažení konsensu ukáže jako složité, nebudu váhat a předložím v červnu tato rozhodnutí k hlasování," upozornil.

Členské státy přitom už dříve odmítly, že by letos hodlaly automaticky akceptovat systém vedoucích kandidátů, takzvaných "spitzenkandidátů", jehož prostřednictvím se v roce 2014 europarlamentním frakcím podařilo výrazným způsobem zasáhnout do výběru nového šéfa Evropské komise (EK). Stal se jím nakonec Jean-Claude Juncker, který byl nominován ve volbách vítěznou Evropskou lidovou stranou (EPP).

Dvě největší frakce v europarlamentu, tedy EPP a socialisté, které tehdy společně disponovaly většinou, už před volbami voličům slíbily, že při potřebném hlasování neschválí žádného jiného předsedu příští Evropské komise než právě šéfa té strany, která v eurovolbách uspěje.

Jak upozornil vysoce postavený unijní diplomat, europarlament tímto přístupem ohnul unijní smlouvy, podle nichž osobu budoucího předsedy EK navrhuje Evropská rada, tedy premiéři a prezidenti, a europarlament jej může schválit, či odmítnout. O věci se také v létě 2014 rozhodovalo hlasováním, proti Junckerovi - ale ještě spíše proti nátlaku ze strany europarlamentu - se vyslovili tehdejší britský premiér David Cameron a maďarský premiér Viktor Orbán.

V současnosti ale předvolební průzkumy neukazují na jednoznačné vítězství určitých frakcí, které by tak mohly už dopředu klást podmínky ohledně toho, koho jako budoucího předsedu komise podpoří. Vyloučeno navíc není ani to, že se po volbách frakce výrazně přeskupí a třeba vzniknou i některá zcela nová uskupení.

Stávající komisi končí mandát na konci října. Do té doby musí europarlament v hlasování potvrdit jméno nového předsedy EK, ten se musí společně s hlavními městy domluvit na komisařích nominovaných jednotlivými státy. Ti pak musejí před schválením komise jako celku absolvovat slyšení v příslušných výborech europarlamentu a bývá pravidlem, že přinejmenším jeden z nominovaných neuspěje.

Například francouzský prezident Emmanuel Macron systém "spitzenkandidátů" zcela odmítá. Na tiskové konferenci po summitu řekl, že nový předseda komise by měl být vybrán rychle. "Myslím, že v první řadě bude třeba zajistit, že vybraní lidé budou podporovat silnou a ambiciózní Evropu a budou k evropskému projektu moci něčím přispět," poznamenal. Je podle něj potřeba vyhnout se snaze hledat kompromis jen kvůli kompromisu samotnému.

Summit, který bude v červnu konkrétní jméno nového šéfa komise vybírat, tak bude stát před složitou skládačkou. Kromě potřeby zohlednit politické rozložení sil v europarlamentu a v širším evropském politickém dění budou muset šéfové států a vlád brát v potaz otázku odpovídajícího zastoupení velkých a malých zemí, států ze západu a východu EU, ale třeba i snahu uchovat ve vrcholných pozicích odpovídající zastoupení mužů i žen.

V úvahách politiků a diplomatů tak nefiguruje jen pozice nového předsedy či předsedkyně Evropské komise, ale i funkce šéfa nebo šéfky evropské diplomacie, pozice ve vedení europarlamentu a v neposlední řadě také obsazení křesla v čele Evropské rady po Donaldu Tuskovi.

V Bruselu už ale diplomaté různých zemí sondují půdu pro možné nominace osoby, která Junckera v čele komise nahradí. Kromě "spitzenkandidátů", kterými nyní jsou Manfred Weber za EPP a nynější místopředseda, nizozemský socialista Frans Timmermans, znějí v kuloárech například i jména unijního brexitového vyjednavače Michela Barniera či výrazné komisařky pro hospodářskou soutěž, Dánky Margrethe Vestagerové.

Zda se země ze střední a východní části Evropy, včetně České republiky, shodnou na tom, že do některé z vlivných unijních funkcí podpoří místopředsedu komise a nedávného prezidentského kandidáta na Slovensku Maroše Šefčoviče, není zatím podle informací ČTK zcela uzavřená otázka.

Český premiér Andrej Babiš nechtěl možná konkrétní jména v Sibiu komentovat, už ráno ale novinářům řekl, že podle Prahy by se měl změnit poměr sil mezi unijními institucemi. Evropská komise a její členové by neměli vystupovat politicky. Institucí s největším vlivem v EU by se měla opět stát Evropská rada, tedy orgán, v němž zasedají premiéři nebo prezidenti zemí bloku.