Ve věku 98 let v pátek zemřela Jaroslava Skleničková, poslední přeživší žena lidické tragédie. Jako šestnáctiletá byla spolu s matkou, starší sestrou a ostatními ženami poslána do koncentračního tábora v Ravensbrücku, jejího otce nacisté s dalšími lidickými muži zastřelili a vesnici srovnali se zemí. Skleničková zemřela tiše a v péči rodiny ve svém domě v Lidicích, řekla dnes ČTK její dcera Jitka Pečová.
Od chvíle, kdy nacisté nalezli v zadním traktu firmy Otty Franka skrýš, kde se s rodinou a dalšími pronásledovanými Židy dva roky v Amsterdamu ukrývali, uplynulo v neděli 4. srpna přesně 80 let. Po válce publikovaný deník jeho dcery Anny Frankové, která se sestrou a matkou na rozdíl od otce věznění v koncentračním táboře nepřežily, se mezitím stal jednou z nejznámějších knih na světě. Až letos se českému čtenáři dostává možnost dozvědět se více o osudech schovávajících se Židů v Nizozemsku díky knize Ukrývané děti, která vyšla v překladu Veroniky ter Harmsel Havlíkové v nakladatelství Pangea.
Prezident Petr Pavel společně s premiérem Petrem Fialou slavnostně otevřeli Památník holokaustu Romů a Sintů v Letech. Ten se nachází na místě původního koncentračního tábora. Stát na místě vybudoval památník poté, co se podařilo po mnoha letech sporů vykoupit a zbořit vepřín, který na místě stál od 70. let. Prezident Pavel se s premiérem Fialou shodli na tom, že vybudováním památníku stát splácí dlouhodobý společenský dluh.
Byla to největší jednorázová hromadná poprava českých občanů za druhé světové války. Nacisté pomocí plynu před 80 lety, v noci z 8. na 9. března 1944, zabili ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi-Březince 3792 židovských mužů, žen a dětí z tzv. českého (či terezínského) rodinného tábora. Další část osazenstva rodinného tábora byla zlikvidována v červenci 1944. Podle některých historiků snese tato událost srovnání s masakrem obyvatel Lidic a Ležáků z roku 1942.
Předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin vyzval Rusy žijící v exilu, aby se vrátili do vlasti, dokud to ještě jde. Reagoval tak na výroky českého prezidenta Petra Pavla z rozhovoru pro rozhlasovou stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) o potřebě přísnějšího dohledu nad Rusy žijícími na Západě. Podle Volodinovy interpretace, citované ruskými médii, „český prezident navrhl Rusy žijící v zahraničí zavřít do koncentračních táborů“.
Nejdřív snad bylo možné myslet si, že to je jen formulační nešikovnost. Petr Pavel se s úřadem teprve sžívá, pořád hledá správnou polohu pro prezidentské projevy. Tuto neděli v Terezíně, kde se připomínalo 78. výročí konce druhé světové války, mimo jiné pravil: „Na oběti našich historických chyb nesmíme zapomínat“ a pak ještě: „Odpovědnost za zločiny, které páchali naši předkové, musíme přijmout.“ A protože těsně předtím mluvil o nacistické genocidě Židů, zdálo by se, že ten zjevný nesmysl byl dán nepozorností.
David Garratt, jehož matka Margot utekla v roce 1939 před nacisty do Velké Británie, by rád získal české občanství. Nemůže si o něj však požádat, protože mu to podle něj znemožňuje „starý zákon z dob komunismu“. Stát se Čechem je tedy pro něj nedosažitelné, i když je na svůj český původ velmi hrdý. O příběhu Davida informuje stanice Al Jazeera.
Ruský prezident Vladimir Putin plánoval na Ukrajině chodit „dům od domu“ a posílat ukrajinské obyvatele do koncentračních táborů, čímž si chtěl Kyjev kompletně podmanit. Jeho plán „totálního vyčištění“ Ukrajiny odhalily uniklé dokumenty ruské zpravodajské služby FSB, na které upozornil list New York Post. Mrazivé e-maily hovoří o rozkazech „ze shora“, podle kterých měli Rusové procházet ukrajinská města a posílat jejich obyvatele do koncentračních táborů.
V pátek třetího února uběhlo právě osmdesát let ode dne, kdy byl v koncentračním táboře Dachau zavražděn ve svých osmadvaceti letech lužickosrbský římskokatolický kněz Alojs Andricki. Zatčen byl v lednu o dva roky dříve za to, že v kostele kázal proti nacismu – oficiální vysvětlení znělo „za zákeřné útoky na stát a stranu“. Jeho osud připomíná, jak se nacistický režim choval ke své slovanské menšině, ergo k nejmenšímu slovanskému národu.
V areálu německého vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau v polské Osvětimi se v pátek konala pietní akce, která připomněla nejen osvobození tábora, ale především oběti holocaustu. Události se zúčastnili také přeživší, již si hrůzami „továrny na smrt“ prošli. Kvůli agresi na Ukrajině zástupci Ruska pozvánku nedostali. Akce, která se konala pod záštitou prezidenta Andrzeje Dudy, se zúčastnili nejen vysocí představitelé Polska, ale například i manžel viceprezidentky Spojených států Kamaly Harrisové Doug Emhoff.
Ruští představitelé nebyli pozváni na páteční připomínku 78. výročí osvobození bývalého nacistického koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Stalo se tak kvůli ruské agresi proti Ukrajině, sdělili zástupci muzea v Osvětimi. To se nachází na místě bývalého tábora, který v lednu 1945 osvobodila Rudá armáda. „Vzhledem k agresi proti svobodné a nezávislé Ukrajině nebyli představitelé Ruské federace pozváni k účasti na letošní připomínce výročí osvobození Osvětimi,“ řekl agentuře AFP mluvčí muzea Piotr Sawicki.
Příští týden vyjde v češtině strhující deník polské židovské dívky Renie Spiegelové, kterou v létě roku 1942 zavraždili nacisté. Dívku média označila za „polskou Annu Frankovou“ a její deník vyšel nejprve v polštině a následně v angličtině. Ke čtenářům se její zápisky dostaly až po 70 letech od svého vzniku. V Česku knihu vydává nakladatelství Zeď, které se zaměřuje na literaturu s poutavými příběhy.
V Česku by mohla vzniknout analýza, která by mapovala předválečný majetek českých Romů a jeho zabavování v letech 1938 až 1945. Posloužit by pak mohla při řešení případných kompenzací. Vznik analýzy doporučila rada vlády pro záležitosti romské menšiny, která se na svém posledním zasedání otázkou vyrovnání zabývala. Požádala premiéra Andreje Babiše (ANO), aby na výzkum zajistil peníze.
Německá kancléřka Angela Merkelová začátkem příštího měsíce poprvé navštíví bývalý nacistický vyhlazovací tábor v Osvětimi. Na svých internetových stránkách o tom napsal deník Süddeutsche Zeitung a připomněl, že někdejší vyhlazovací tábor na jihu Polska zatím navštívili jen dva šéfové německé vlády.
Ředitel Židovského historického institutu Pawel Spiewak se v Polsku stal debatovanou postavou. V rozhovoru pro Týdeník Echo totiž prohlásil, že Poláci mohli během 2. světové války zabít více Židů než Němců. Této teze si všimla polská média, která vyjádření profesora Spiewaka označují za „skandální“ či „ohromující“.
Poslanecký klub ODS ve středu vyzval Václava Klause mladšího k odchodu z klubu. Klaus svým jednáním dlouhodobě stranu poškozuje, píše se v usnesení po večerním jednání klubu. Poslanec v úterý přirovnal schvalování zákonů kvůli předpisům Evropské unie k rozhodování o složení židovských transportů do nacistických koncentračních táborů. Poslanci ODS považují výrok za nepřijatelný a distancují se od něj.
Policie nyní nebude moci obvinit poslance hnutí SPD Miloslava Roznera v případu jeho výroků o někdejším romském táboře v Letech u Písku. Sněmovna ve středu poslance hnutí Tomia Okamury ke stíhání nevydala, jak jí už dříve doporučil mandátový a imunitní výbor. Policisté chtěli Roznera stíhat pro podezření z popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia.
Česká ženská lobby, což je ideologicky poměrně vyhraněné společenství žen, o jejichž podpoře ze strany většinové ženské populace nemáme žádná data, podala trestní oznámení na kněze Petra Piťhu kvůli jeho kázání pronesenému v katedrále svatého Víta na konci září. Piťha v kázání varoval před podepsáním Istanbulské úmluvy a ohradil se i proti návrhu zákona o stejnopohlavním manželství, který aktuálně leží ve sněmovně a zdá se, že získá podporu Babišovy vlády.
Do Lublinu jsme s historikem Pavlem Zemanem (rozhovor s ním viz Týdeník Echo č. 35/2018) a jeho osmnáctiletým synem Václavem přijeli kvůli Majdanku. Celý pátek jsme chodili po obrovské ploše tábora, který se mírně zvedá k návrší s krematoriem a mauzoleem, kde je navršen popel z tisíců a tisíců lidských těl (odhady obětí jsou od 80 tisíc až po 400 tisíc), a to prosím slovo popel není míněno metaforicky, neboť když se na tu písečnou hromadu podíváte pozorněji, opravdu uvidíte úlomky kostí.
Před 70 lety, 2. srpna 1943, začalo povstání v nacistickém vyhlazovacím táboře Treblinka na východě dnešního Polska. Vězni z obslužného tábora, kteří se vzbouřili, zapálili domy a pobili několik strážných, utéci a přežít do konce války se ale podařilo jen několika desítkám z nich. Byl mezi nimi i český Žid Richard Glazar, autor knihy Treblinka – slovo jak z dětské říkanky.
Polská vláda po měsících sveřepého boje přece jen ustoupila od záměru trestat až vězením každého, kdo užije termín polské koncentrační tábory nebo připíše polskému národu či státu odpovědnost za nacistické zločiny spáchané třetí říší.
Symbolem vyvražďování Židů za druhé světové války se stal vyhlazovací tábor Osvětim, kde bylo zmařeno 1,1 milionu lidských životů, převážně Židů. Několika málo vězňům se z Osvětimi podařilo uniknout, nejznámějším byl útěk dvou slovenských Židů Alfreda Wetzlera a Waltera Rosenberga (Rudolfa Vrby), kteří jako jedni z prvních informovali svět o prožitých hrůzách.
Chorvatsko uctilo památku obětí bývalého koncentračního tábora Jasenovac, v němž za druhé světové války zemřely desetitisíce židů, Srbů, Romů a chorvatských odpůrců fašismu. Oficiální pietu již potřetí bojkotovali chorvatské židovské obce, chorvatští antifašisté a zástupci národnostních menšin na protest proti trvajícímu tolerování projevů neonacismu ve společnosti.
Německá prokuratura obvinila 94letého bývalého příslušníka jednotek SS a dozorce z nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi z napomáhání k vraždě. Informovalo o tom státní zastupitelství ve Stuttgartu. Obviněným je podle něj německý občan narozený v Srbsku. Souzen má být jako mladistvý, neboť v době inkriminovaných činů mu bylo 19 let.
Z kosmodromu Bajkonur odstartovala kosmická loď Sojuz s tříčlennou americko-ruskou posádkou. Astronaut Andrew Feustel má u sebe stejně jako při předchozích výpravách předmět spojený s Českem. Tentokrát je to kopie dvou obrázků z časopisu Vedem, který vydávali chlapci v židovském ghettu vytvořeném nacisty za druhé světové války v Terezíně.
Ve věku 96 let v pátek v nemocnici zemřel bývalý člen jednotek SS Oskar Gröning, který působil v nacistickém vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Informoval o tom server Spiegel Online. Soud mu v roce 2015 za napomáhání k vraždám nejméně 300 tisíc Židů uložil čtyřletý trest vězení. Gröning se do poslední chvíle s úspěchem snažil odvrátit svůj nástup do vězení.
Polská vláda v úterý byla nucena opakovaně popřít zprávy místních médií, podle nichž dala americká diplomacie Varšavě ultimátum kvůli kontroverznímu zákonu zakazujícímu připisování viny za holokaust Polákům. Podle polských deníků požadují USA změny v tomto zákoně, jinak se mají polští političtí lídři rozloučit s vidinou jakékoli schůzky na vysoké úrovni. Zprávy o zmrazení americko-polských vztahů odmítla i mluvčí amerického ministerstva zahraničí.
Pro politické ukřižování Okamury je třeba zvolit jiný kříž. Tohle nebude důvěryhodné, na první i desátý pohled to působí přepjatě a v rozporu s elementárními znalostmi o druhé světové válce. Okamurovi s jeho image člověka pronásledovaného establishmentem to jen pomůže.
Ke kritice předsedy hnutí SPD Tomia Okamury kvůli výrokům týkajícím se koncentračního tábora pro Romy v Letech se přidala pražská židovská obec. Kritizován je i poslanec Miloslav Rozner, který tábor označil za „neexistující pseudokoncentrák“. Lidé také kvůli Okamurovi sepsali otevřený dopis, pod který se za čtyři dny podepsalo přes 2000 lidí. Oba politici také čelí trestním oznámením.
Německá centrála pro objasňování nacistických zločinů v Ludwigsburgu vypátrala další osoby podezřelé ze spáchání nacistických zločinů. Na základě jejich podkladů zahájilo státní zastupitelství v Erfurtu vyšetřování pěti bývalých dozorců SS v koncentračním táboře Buchenwald. Mluvčí státního zastupitelství to řekl na dotaz agentury DPA.
