Petr Holub (*1958) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy a stáž v Sociologickém ústavu Akademie věd. Jako novinář pracuje od roku 1992, naposledy v denících Aktuálně.cz a MF Dnes, a úzce spolupracuje s Českým rozhlasem. Zaměřuje se na ekonomický rozměr politiky a na změny ve společnosti, které nastaly po pádu komunistického režimu. Žije v Praze a Českých Budějovicích.
Ministr zdravotnictví si pochvaluje, že stále víc testujeme, přesto počet nových případů koronaviru neroste. Premiér doporučuje rušit karanténu. „Když to půjde, tak postupně se můžeme pomalu vracet k normálu i před Velikonocemi,“ řekl Právu. To může těžko znamenat něco jiného než potěšitelnou skutečnost, že epidemie COVID-19 odchází, aniž přímo napáchala zásadní škody.
Poslední březnový čtvrtek se hranice Česka zavřely i těm, kdo přes ně jezdili do práce. Alespoň jeden z argumentů k tomu zásahu do ústavních práv lze pochopit.
Všeobecně se čekalo, že výsledky státního rozpočtu za březen nebudou stát za moc.
O uplynulém víkendu už měla epidemie koronaviru za sebou vrchol také v Evropě. V tomto týdnu se ještě může projevit, přesto dosud trvající obavy z nemoci COVID-19 přebila jiná agenda. Jak vystoupit z režimu karantény a zachránit ekonomiku, těžce poškozenou zákazem vycházení a dalšími opatřeními proti šíření viru. Zvlášť naléhavou se stala tato otázka v Česku, které mělo karanténu vedle Itálie a Španělska nejpřísnější v Evropě.
Rakouská vláda zároveň vytvořila fond na podporu těch nejmenších, které by i pár týdnů bez příjmů z podnikání vyřadilo z provozu. Od pátku tak mohou dostat obratem dva tisíce eur na týden, tedy v součtu 8000 eur na měsíc, přitom vláda počítá s tím, že ji to bude stát 6 milionů eur.
Vypadá to jako úkol pro žáky druhého stupně. Sněmovna v úterý večer odhlasovala kvůli koronavirové krizi zvýšení rozpočtového schodku o 160 miliard na 200 miliard korun. Na podporu ekonomiky z toho půjde 43 miliard. Přečtěte si zákon o změně státního rozpočtu a najděte, kam šly ostatní peníze. To by mohli žáci zvládnout, i když prozkoumat samotný rozpočet nestačí.
Do posledních detailů změnila život Čechů Babišova vláda. Tím, kdo nařizuje, však není premiér Andrej Babiš, není to ani předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula, jsou to dvě čísla o probíhající pandemii. První cifra informuje o „smrtnosti“ a říká, že po napadení koronavirem z Wu-chanu umírá něco mezi jedním a třemi procenty nakažených. Druhá cifra v hodnotě 2,6 udává nakažlivost nemoci COVID-19, tedy průměrný počet lidí, na které koronavirus přeskočí z jednoho nemocného.
Zvládne Česko první náraz koronaviru? Během víkendu nebo okamžitě po něm se ukáže, jestli se vydáme spíše tragickou cestou Itálie, anebo zda uchováme naději po vzoru Dánska.
Státní úřady nařídily na obranu před koronavirem přísnou karanténu a tím přivedly řadu podnikatelů, zaměstnanců i živnostníků do neřešitelné situace. Naštěstí zasáhne stejný stát a zajistí dost peněz, aby ekonomika nejtěžší časy přežila. Důvěra v populaci je velká, ať stát udělá cokoli.
Sestoupit dovnitř lidské buňky, odhalit a zlikvidovat nepřítele, který ji ovládl a ohrožuje zdraví celého člověka. Tak lze popsat poslání některých vědců. Nepřítelem napadajícím buňky jsou viry; a v časech virové epidemie přirozeně roste poptávka po těch, kdo s nimi dokážou bojovat. Nejlépe jsou k nalezení v šestém pražském obvodu.
Obrana Česka proti koronaviru působí chaoticky, ministři v čele s premiérem přicházejí každý den s novým opatřením. Vyhlašují se drakonické zákazy, přitom je v Evropě zřejmě unikátem zakázat občanům cestovat ven z republiky, později se některé z nich zmírňují, například se znovu povoluje provoz některých obchodů. Přesto jde spíše o potíže při provádění jinak logického plánu. Plán existuje, o čemž svědčí hodně citovaný výrok vicepremiéra Jana Hamáčka z uplynulé neděle: „Jediný způsob, jak se dá čelit tomu, co se děje v Itálii, je, že to těm lidem konečně dojde, zůstanou doma, budou chodit akorát do práce a maximálně si dojdou nakoupit a že to prostě společně alespoň těch 14 dní vydržíme. Pokud to vydržíme, je tady šance, že ta křivka začne klesat,“ uvedl v emotivním proslovu. Z toho už je možné postup vlády dešifrovat. Jde o to, zbrzdit za nějakým účelem nástup infekce, aby ji dostalo v daný okamžik co nejméně lidí.
Stát pod nátlakem lékařů zvolil strategii předběžné opatrnosti a zhruba do dvou týdnů se uvidí, jestli zvolil správnou cestu, jestli to přehnal, anebo prostě nevybral správné řešení.
Možná to byl poslední průzkum, který předvedl, jak je politická scéna až zoufalým způsobem stabilní. ANO získalo opět zhruba třicet procent preferencí, Piráti a ODS se drží u patnáctiprocentní hranice a pak ještě zbývá šest sedm stran, které dělí od pětiprocentní hranice statistická chyba. To říká průzkum od agentury Kantar pro ČT. Výzkumníci ovšem sbírali data ještě předtím, než do Česka přišel koronavirus. Po něm bude všechno jinak.
Měřit panikou to, co se děje ve světě, znamená neměřit úplně přesně. Pád akcií na newyorské burze při začátku pondělního obchodování o sedm procent byl dílem paniky, která svou velikostí odpovídá panice z 15. září 2008, kdy krach banky Lehman Brothers spustil nevídanou finanční krizi. Amerika se hroutí po zprávách o šíření koronaviru a pádu cen ropy a stejně jako před dvanácti lety to záhy bude špatné na celém světě, dalo by se říci. Ovšem pořád to je jenom projev zoufalství, které se zmocnilo obchodníků při vidině miliardových ztrát, a zásadní informaci o stavu ekonomiky, natož o jejích vyhlídkách v příštích měsících nepřináší.
Málokdy úřady zasáhnou tak zásadně do lidských životů jako ve chvíli, když vydají nařízení o karanténě na obranu proti rozšiřování infekce. Tak tomu bylo v případě vyhlášky, která začala platit 1. července 1665 v Londýně, v časech velkého moru.
Koronavirus jde zastavit, ovšem pouze za předpokladu, že úřady dokážou efektivně uplatnit potřebná opatření. V Česku zatím systém nefungoval, jak by měl.
Premiér Andrej Babiš řídí vládu jako firmu, a pokud své ministry okřikne, pak ztrácejí nervy a snaží se plni úzkosti nad dalším osudem supermanažera uklidnit. Výjimkou je ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Pokud premiér vyštěkne varovné „Tomu nerozumím“, pak s ohledem na jeho nižší chápavost opáčí: „Tak já to pro vás vysvětlím ještě jednou.“ Proč všemocný manažer trpí v týmu člověka, který ho opakovaně přivádí k výbuchům vzteku?
Děje se něco zvláštního. Někdo si častěji myje ruce, další se nevraživě otočí, když uslyší zakašlání, a jsou i tací, kteří s ponurou tváří plní nákupní vozík v supermarketu až po okraj. Do Česka dorazil koronavirus, počátkem týdne bylo hodně pravděpodobné, že se dál bude šířit, a nad slunce bylo jasnější, že Česko zachvátila panika. Proč vlastně?
„Je smutné, že slovenští Maďaři v sobotu ztratili své zastoupení ve slovenském parlamentu,“ litoval přední slovenský novinář Matúš Kostolný. Opravdu, poprvé od vzniku samostatného Slovenska nebudou mít jejich strany jediného poslance a to lze považovat vedle porážky dlouholetého premiéra Roberta Fica za hlavní výsledek víkendových voleb. Přesto není třeba slovenské Maďary litovat. Jejich voliči sehráli roli „king makera“ pro budoucího premiéra Igora Matoviče a nový lídr Slovenska na to může zapomenout jen za cenu značné politické škody.
Před šesti lety přijelo do Česka šest europoslanců a nečekaně způsobili poprask, ze kterého se země dosud nevzpamatovala.
Při summitu o rozpočtovém rámci EU na příštích sedm let se nic nevyřešilo. „Rozdíly byly příliš velké,“ postěžoval si předseda Evropské rady Charles Michel, autor kompromisu, podle kterého se částka jednoho bilionu eur výdajů pro léta 2021–2027, odpovídající jednomu procentu HDP členských zemí, zvýší o 75 miliard. Z pohledu Dánů, Nizozemců, Rakušanů a Švédů tím rozpočtové výdaje vyrostou příliš, pro jejich chudší sousedy včetně Česka to bylo málo. Jednání bude pokračovat někdy počátkem března.
Také ANO už má svou korupční aféru, stejně jako svého času „tradiční“ strany ODS a ČSSD. Z příběhu o úplatcích na radnici Brno-střed přesto mrazí i ty, kdo v oboru něco zažili. Korupce se tam stala něčím úplně samozřejmým.
Každá epidemie obvykle nabízí řadu různých důvodů k tomu, aby lidé propadli panice. Stejně je tomu s epidemií Covid-19. Poslední šok způsobily zprávy ze severní Itálie, kde bylo během víkendu potvrzeno 132 případů nákazy koronavirem, což je čtvrtý největší počet na světě po Číně, Japonsku a jižní Koreji. Dá se nějak zjistit, proč právě Itálie, anebo může virus stejně nečekaně zaútočit v jakékoli jiné zemi v Evropě?
Rozhodující moment pro vznik Československa se odehrál v podvečer 20. května 2018 na vojenském sjezdu československých legií v Rusku. „V Čeljabinsku se již nacházela požadovaná většina 123 delegátů z obou střeleckých divizí a sborových jednotek. Sjezd se prohlásil za nejvyšší autoritu, které jsou odpovědni všichni Čechoslováci v Rusku, a to včetně členů Odbočky Československé národní rady,“ připomíná se v dosud nejobsáhlejší publikaci o legiích za první světové války, kterou sepsal vojenský historik Jiří Fidler. Jak sám připomíná, splácí tím dlouhodobý dluh památným událostem roku 1918, ale také svému dědovi Rudolfu Fidlerovi, který byl v Rusku dobrovolníkem.
„Vypadá to, že to řešili politicky,“ reagoval premiér Andrej Babiš v rozhovoru pro Blesk na nález Ústavního soudu o jeho střetu zájmů.
Diplomatická ofenziva českého státu ve věci evropských dotací pro Agrofert slavila takové úspěchy, že si vysloužila hlasitou pochvalu premiéra Andreje Babiše, který Agrofert ovládá. Občan a daňový poplatník však může snadno a rychle propadnout depresi.
Trestně stíhaného premiéra odsoudila Evropská komise za střet zájmů a tuzemská diplomacie napíná síly, aby zachránila dotace pro jeho podnik. Probíhají největší protivládní demonstrace od listopadu 1989 a rostou obavy, že „nesvatá aliance“ ANO, SPD a KSČM zglajchšaltuje veřejnoprávní televizi. Vláda neumí zastavit kůrovce ani ceny bytů, elektřiny ani sezonních potravin, nedokáže pomoci statisícům rodin ohroženým exekucemi ani stavět dálnice. Korupční aféra stála místo ministra dopravy, k podobnému skandálu se schyluje na obraně. Naproti tomu je stručný výčet vládních aktivit: vyšší sociální dávky, vyšší platy státním zaměstnancům a vyšší daně.
Člověk, který padá z desátého patra, si při průletu kolem pátého říká: „Zatím dobrý.“ Zmíněný vtip zdá se platí i pro popis současné ekonomické situace.
„Rozvoj kůrovcové kalamity již zastavit nelze.“ Tak zní stručná věta, která vystihuje celou bídu tuzemských lesů.
