Vypadá to jako úkol pro žáky druhého stupně. Sněmovna v úterý večer odhlasovala kvůli koronavirové krizi zvýšení rozpočtového schodku o 160 miliard na 200 miliard korun. Na podporu ekonomiky z toho půjde 43 miliard. Přečtěte si zákon o změně státního rozpočtu a najděte, kam šly ostatní peníze. To by mohli žáci zvládnout, i když prozkoumat samotný rozpočet nestačí.

První chyták spočívá v tom, že státní rozpočet uvolnil pro podniky, živnostníky a zaměstnance jen 25 miliard. O patnáct miliard přijde tím, že odloží živnostníkům platby sociálního pojistného a část dokonce promine. Dalších deset miliard stát zaplatí za ošetřovné pro zaměstnance s dětmi do 13 let, kterým se zavřely školy. Ostatní peníze přijdou jinými kanály. Nebude nutné platit ani zdravotní pojistné, ovšem výpadek osmi miliard zanesou do svých účtů zdravotní pojišťovny. Dalších deset miliard využije Českomoravská záruční a rozvojová banka na garance na bezúročné úvěry pro podniky. Tyto peníze však dodá Evropská unie.

Deficit rozpočtu se tedy zvýšil o 160 miliard a stále není jasné, kam se ztratilo 135 miliard. O 65 miliard z této částky však není nutné se starat, protože právě tolik peněz se podle ministryně financí Aleny Schillerové nevybere na daních a pojistném vinou koronaviru. Nutno jen podotknout, že tato částka nehraje. Odhad vychází z toho, že se letos národní ekonomika propadne kvůli nákaze o 5,1 procenta. Stejně ekonomika zpomalila během finanční krize v roce 2009, kdy se příjmy z daní a pojistného proti očekávání propadly o 160 miliard. Je tedy možné, že se schodek rozpočtu brzy posune směrem dolů ještě jednou, anebo že experti ministryně Schillerové vyrobili temnější prognózu, aby bylo dvousetmiliardový schodek čím zdůvodnit.

Tím roste zajímavost odpovědi na otázku, kam se podělo zbývajících 70 miliard. Není třeba chodit daleko, všechno je k nalezení v novele rozpočtového zákona..

Poslanci jako sluhové

O pět miliard víc budou stát půjčky, aby se deficit něčím zaplatil, sedm miliard stát odepíše, protože nebude prodávat práva k využívání rádiových kmitočtů, přes dvě miliardy však ušetří na investicích do armády a de facto tím poruší sliby Severoatlantické alianci. Šedesát miliard pak bude podle rozhodnutí poslanců k dispozici vládě pouze s jediným omezením. Musí je využít „na zamezení šíření a řešení dopadů epidemie COVID-19“, pokud možno pro „složky záchranného a bezpečnostního systému státu“. V historii nemělo Česko vládu, která by mohla tak libovolně a bez kontroly parlamentem využívat byť jen vzdáleně velkou částku. Sněmovna to sama umožnila ve zrychleném jednání, kde směl za každý klub mluvit pět minut jediný poslanec. V tom se změnila na politicky bezvýznamného vykonavatele příkazů všemocné exekutivy.

Pro přesnost, vláda nakonec má k volnému použití 80 miliard, protože dalších dvacet miliard odebrala z důchodového účtu a zaparkovala v jedné z kapitol ministerstva financí s neurčitou poznámkou, že jde o „transfery pro výdaje státu na sociální politiku“.

Vedlejší kolej pro podnikatele

Podnikatelé si obvykle stěžují, že na pomoc pro jejich podniky a živnosti vláda uvolnila minimum. Mohou se přitom odvolat na příklad sousedního Rakouska, kde spolková vláda vytvořila pro firmy záchranný balíček 38 miliard eur, tedy přes bilion korun. Také Národní protikrizový plán vlády Mirka Topolánka obsahoval před jedenácti lety při nižší cenové úrovni pomoc přes 80 miliard, když kromě slevy na sociálním pojistném ve výši 36 miliard přišel s navýšením investic do stavby dálnic a bytů o 14 miliard, dalších 12 miliard odeslal ve prospěch firem zrychlením odpisů. Pomohlo i jedno opatření, které stát nestálo ani korunu a pomohlo cash-flow podniků částkou přes 10 miliard. Topolánkův kabinet nařídil finančním úřadům vracet odpočty DPH za patnáct dnů namísto třiceti, jak předepisoval zákon. Poslanci však koncem února odhlasovali novelu, podle níž se odpočty na finančních úřadech zdrží 45 dnů. Podnikatele prozatím zachránil Senát, který minulý týden přes odpor ministryně Schillerové vrátil návrh znovu do sněmovny.