Zabývá se politikou a ekonomikou. Těmto tématům se věnovala ve všech hlavních denících. Pracovala jako redaktorka a vedoucí ekonomické rubriky MF Dnes. Poté vedla ekonomickou rubriku týdeníku Respekt. Od roku 2003 do roku 2009 byla hlavní analytičkou Hospodářských novin. Stejnou pozici zastávala od roku 2009 do října 2013 v Lidových novinách. Pravidelně komentuje ekonomiku pro Český rozhlas a Českou televizi.
V Česku i jinde v Evropě opět přibývá nakažených čínským virem Sars-CoV-2. Média řeší, je-li to skutečně druhá vlna. Zjišťují, jak na ni budou politici reagovat. Máme-li věřit tomu, co nám říká Andrej Babiš a členové jeho vlády, dá se to zatím shrnout slovy: ekonomiku nevypneme, školy nezavřeme. Takže žádná druhá odstávka země by se konat neměla. Debaty budou o rouškách a pravidlech karantény.
Čínský koronavirus v přímém přenosu prověřil, které země mají kvalitní instituce, stát je tam schopen v krizi velmi dobře reagovat a fungovat. Korea, Německo, Singapur, Tchaj-wan dokázaly velmi rychle bránit šíření viru masivním testováním a dohledáváním kontaktů nakažených.
Čínská firma Huawei, kterou Američané považují za bezpečností riziko kvůli zneužívání informací v jejich sítích, je jednou z hlavních linií střetu mezi Washingtonem a Pekingem. A Donald Trump se velmi intenzivně snaží, aby se Evropa v tomto střetu postavila na jeho stranu a stejně jako Spojené státy americké se od Huawei co nejvíc odstřihla. Přinejmenším aby společnost nepustila do budování 5G sítí, na které se zrovna teď řada evropských zemí včetně Česka chystá vypsat výběrové řízení. Pro politiky to není jednoduché rozhodování. Huawei je totiž firma schopná nabízet zařízení do svých sítí až o několik desítek procent levněji než její západní konkurenti.
Lídři Evropské unie se v Bruselu čtyři dlouhé dny a noci pokoušeli dohodnout o největším průlomu v evropské integraci od zavedení eura. Délka, náročnost, tvrdost a nervozita jednání odpovídala podstatě. Nejednalo se o nic menšího než o společné dluhy, kdy za ně svorně a nedílně ručí všechny země Evropské unie.
Začít dnes stavět obří kanceláře pro tisíce lidí je jako začít stavět telefonní budky v časech, kdy má každý člověk mobil.
Od chvíle, kdy Andrej Babiš nastoupil v roce 2013 do vlády, přibylo v Česku přes 61 tisíc zaměstnanců placených z daní občanů. Při průměrném platu ve veřejné sféře, který aktuálně dosahuje 34 077 korun měsíčně, za rok jejich platy stát stojí 2,5 miliardy korun. Celkový počet lidí, které platí stát, se za úřadování Andreje Babiše ve vládách zvýšil na 475 tisíc. To jsou aspoň oficiální čísla ze státního rozpočtu na letošní rok.
Vypadá to jako zvláštní ekonomický úkaz. Už v první čtvrtině roku, za který jsou poslední aktuální čísla, se česká ekonomika propadla o dvě procenta. V nich se odrážejí jen pouhé dva týdny karantény a koronavirového vypnutí ekonomiky. Dá se čekat, že už ve druhém čtvrtletí, do nějž spadá celý vypnutý duben a květen, se ekonomika propadne podstatně víc.
Investigátoři čínského vlivu v Česku by měli zbystřit pozornost. Tohle je na rozdíl od jiných exemplářů jeho skutečný příběh.
Německo se ujalo předsednictví Evropské unie.
Plnoletost! Konečně svoboda a možnost žít si podle svého. Jít na rande a nemuset nikomu vysvětlovat, kdy přijdu domů. Chuť a snaha vydělávat si co nejdřív i při studiích vlastní peníze, o kterých si budu sám/sama rozhodovat. Najít si konečně vlastní byt a nečekat na vzácné chvíle soukromí, když rodiče odjedou na víkend nebo na dovolenou. Byly doby, kdy časná dospělost představovala žádaný společenský status. Kdo bydlel ještě ve dvaceti u rodičů, neměl aspoň nějaké vlastní peníze a nechodil pravidelně na rande, cítil se mezi vrstevníky málem méněcenný. Jenže dnes je to jinak.
V Německu se rozjel obří finanční skandál kolem platební společnosti Wirecard, který může otřást západními financemi podobně jako v roce 2001 série obřích účetních podvodů v čele s energetickým kolosem Enron ve Spojených státech.
Evropská unie se pouští do bezprecedentního experimentu. Úplně boří základní smysl, na němž od zrodu v renesanční Itálii stály finance, banky a úvěry. Tím pilířem bylo posuzování rizika konkrétních půjček a investic. Čím byly méně rizikové, tím nižší úrok se z nich platil a tím také byly nižší pojistky. Čím bylo riziko vyšší, tím stoupala i cena, za niž člověku nebo firmě banka půjčovala nebo mu pojišťovna nabízela pojistku.
Za polovinu roku, z níž se na více než tři měsíce koronavirovým vypnutím zastavila ekonomika, se rozpočet propadl do rekordního schodku 195 miliard korun.
V pátek 26. června se přes videokonferenci spojili právníci Ministerstva spravedlnosti Spojených států amerických a špičky tamního antimonopolního úřadu s vedením společnosti Alphabet. Ta je majitelem Googlu, nejmocnějšího technologického gigantu současnosti. Probírali sérii antimonopolních žalob, které chtějí USA proti Googlu spustit kvůli zneužívání monopolního postavení na trhu s digitální reklamou. Na té loni Google od zákazníků po celém světě inkasoval 161 miliard dolarů (3,7 bilionu korun). Částku na úrovni dvou třetin ročního výkonu celé české ekonomiky. Čistý zisk Googlu dosáhl 34 miliard dolarů (884 miliard korun).
Koncepce školství pro příštích deset let, kterou představil ministr Robert Plaga (ANO), je po útočné sérii jeho předchůdců docela realistická. Víceletá gymnázia nechce rušit. Chystá se je jen omezit tak, aby do nich odcházelo zhruba pět procent těch nejtalentovanějších dětí.
Dotace a zvlášť ty výběrové popírají samotný smysl médií, kterým je kontrola těch, kdo jsou u moci.
Prezidentu Miloši Zemanovi se podařil překvapivý tah, když proti všem očekáváním a zákulisním spekulacím jmenoval do uvolněného křesla předsedy Nejvyššího soudu po Pavlu Šámalovi, který se stal soudcem Ústavního soudu, Petra Angyalossyho.
Letecká společnost Smartwings se stala etalonem státních zásahů do postkoronavirové ekonomiky. Debatě o ní už se ve veřejném prostoru věnovalo nesrovnatelně víc pozornosti než jakékoli jiné firmě. Právem. Je to ten typ firmy, který měl vážné problémy už před pandemií, která na řadu týdnů odstavila letadla na zemi. Aerolinky, v nichž drží téměř poloviční podíl čínský státní fond Citic, se nevejdou do žádného záchranného státního programu ze série Covid. Doprava z něj byla vyřazena záměrně. Je příliš riziková. Šance, že se peníze ze státem zaručených úvěrů vrátí, je menší než u jiných oborů.
Premiér Andrej Babiš nemá spolupracovníky, nemá kolegy ani podřízené. Všechny lidi kolem sebe intuitivně dělí do tří kategorií. Tou nejvyšší, velmi vzácnou, jsou sluhové. Stát se sluhou na Babišově dvoře, to už něco znamená. Bylo jich jen pár, Radmila Kleslová, Babišova dlouholetá lobbistka a pobočnice, svého času šéfka pražské organizace ANO. István Léko, Babišův letitý přítel, dnes šéfredaktor jeho Lidových novin (toho času zaparkovaných ve svěřenském fondu ovládaném Babišovou ženou Monikou a jeho právníky). A především Jaroslav Faltýnek. První ze sluhů.
Ministryně financí po koronavirovém vypnutí ekonomiky promarňovala jednu příležitost udělat správnou věc za druhou. Alena Schillerová není ekonomka.
Když Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), sdružující třicet nejvyspělejších zemí světa, zveřejnila velkou studii mapující dopady koronavirového vypnutí ekonomiky, žebříček těch nejzasaženějších států vypadal na první pohled překvapivě.
Čerstvý průzkum agentury Kantar pro Českou televizi ukazuje, že koronavirová krize prohloubila závislost Andreje Babiše na voličích seniorech. Už několik let je jeho hnutí ANO evropským i světovým unikátem. Jedinou stranou, která dominuje politické scéně díky masivní podpoře lidí z generace 60 plus. Ti tvoří bezmála polovinu všech voličů Andreje Babiše. Kdyby o ně přišel, spadla by jeho podpora na úroveň Pirátů a občanských demokratů, přetahujících se s preferencemi plus minus patnáct procent o druhé a třetí místo s obrovským odstupem za Babišem.
Kontroverzní věci se nejlépe prosazují v tichosti. Mimo veřejnou pozornost. Vytažení na světlo už samo o sobě zvyšuje šanci, že se ta věc podaří zarazit. Zvýšenou pozornost je teď potřeba věnovat tomu, že se stát chystá rozdělovat státní záruky za úvěry přes program Covid Plus.
Evropská komise se rozhodla využít pandemii koronaviru, která tvrdě zasáhla řadu členských zemí Unie, k průlomu v evropské integraci. Pod ambiciózním názvem New Generation EU (Evropská unie nové generace) představila plán, jehož součástí jsou kvůli odporu v mnoha členských zemích dlouhé roky neprosaditelné zlomy. Společné dluhy členských zemí EU a společné daně.
Ještě horší byrokracie než při úvěrech Covid se odehrávala při žádostech o ošetřovné. Úředníci chtěli třeba potvrzení, že škola, kam dítě chodí, je skutečně zavřená. Vzhledem k tomu, že vláda už v půlce března zavřela všechny školy, to působilo jako Hlava XXII.
Podle dosavadních dat to vypadá, že přestože jsme nebyli na rozdíl od jiných zemí tvrdě zasaženi samotnou pandemií, budeme jednou z největších obětí zastavené evropské ekonomiky.
Česko-čínská letecká společnost Smartwings, pod niž patří i České aerolinie, se snaží od státu získat peníze.
Francouzský prezident Emmanuel Macron o tom snil a řečnil od chvíle, kdy vešel do Elysejského paláce. Je to jeden z pilířů jeho proslulého projevu na Sorbonně, kde rýsoval své představy o budoucnosti Evropské unie. Všichni němečtí kancléři včetně Angely Merkelové to roky odmítali. Moc dobře věděli, že to Němci nepřijmou. Společné dluhy Evropské unie, symbolizované dluhopisem, kdy si členské země vzájemně ručí za dluhy. Dlouhé roky neprosaditelné.
Profesí berní kontrolorka Alena Schillerová a dotační mikromanažer Andrej Babiš od začátku koronavirové krize urputně vzdorovali návrhům ekonomů, které si posadili do svých poradenských týmů.
Poslanecká sněmovna schválila odpuštění sociálního pojištění menším firmám do padesáti zaměstnanců na tři měsíce. Podmínkou je, že nepropustily žádné zaměstnance a nesnížily platy. Je to významná úleva.
