komentář lenky zlámalové

Koronavirové vypnutí nás zasahuje skoro nejhůř v Evropě

komentář lenky zlámalové
Koronavirové vypnutí nás zasahuje skoro nejhůř v Evropě

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Přišel první skutečně drsný účet za koronavirové vypnutí ekonomiky. Z velké části není jen domácího původu. Tvrdě na nás dolehlo vypnutí téměř celé evropské ekonomiky včetně našeho největšího obchodního partnera, Německa.

Podle dosavadních dat to vypadá, že přestože jsme nebyli na rozdíl od jiných zemí tvrdě zasaženi samotnou pandemií, budeme jednou z největších obětí zastavené evropské ekonomiky. Oborem, který hlásí největší propad, je výroba aut, na níž jsme existenčně závislí. Ta padá nikoliv proto, že by se v koronavirové krizi nedalo vyrábět. Automobilky stály, protože v karanténách a izolacích se auta neprodávala. Zájem o ně poklesl v Evropě v dubnu o 44 procent. Právě auto je po bydlení zpravidla jednou z největších rodinných investic. A když lidé cítí nejistotu, že by mohli přijít o práci nebo že by se jim mohl snížit plat, odloží ji na jistější časy. Automobilky jsou bez zakázek. Stejně jako výrobci všech součástek. To je podstatná část české ekonomiky.

V dubnu, který byl ve většině zemí Evropy včetně Česka prvním kompletním měsícem v karanténě, se výkon českého průmyslu propadl oproti předchozímu roku o 33,6 procenta. Více než poloviční podíl na tom pádu má automobilový průmysl. Ten se propadl o 80 procent. To jsou vůbec nejhorší čísla v české historii. Samo o sobě to není překvapivé, takové vypnutí ze dne na den ekonomika ještě nezažila. Srovnání s krizovým rokem 2009 proto vůbec nesedí. Tehdy přišla finanční krize a nejistota, ale ekonomika se na rozdíl od letošního března nezastavila. Propad je vidět i v dalších průmyslových oborech. Takové hloubky jako u aut ale nedosahuje.

S poklesem zájmu už začaly padat také ceny. Tržby v průmyslu se totiž snížily ještě víc než samotná výroba. Klesly o 35,7 procenta.

Další měsíce nevypadají růžověji. Hodnota nových zakázek, které mají firmy uzavřené, se v porovnání s předchozím rokem snížila o 42 procent. Ze zahraničí o 44,6 procenta. Domácí zakázky klesly o 36 procent. Kromě poklesu zájmu zákazníků na tom má jistě podíl i to, že obchodníci nemohli cestovat. Online se sice dají vést různá jednání, ale nové velké obchody přes Zoom nebo Teams ani v silně digitální době neuděláte. Nejhůř se nové zakázky propadly právě v automobilovém průmyslu. O 77 procent. I ze statistiky o zahraničním obchodě už je vidět, že o klienty přišly české firmy hlavně v cizině. Automobilky na prvních místech.

Průmyslové statistiky za duben, které byly dnes zveřejněny, už také signalizují rostoucí nezaměstnanost a pád platů. Počet zaměstnanců v průmyslu se oproti předchozímu roku snížil o 3,2 procenta. Plat těch, kdo si místa udrželi, klesl o 5,6 procenta. Nezaměstnanost v Česku se ještě v květnu stále držela na 3,6 procenta, což je jedna z nejnižších úrovní v celé Evropské unii.

To ale optimisticky maskuje to, co se odehraje v příštích měsících. Podle českého zákoníku práce je zaměstnance velmi složité propustit i v tak těžkých chvílích, jako je koronavirové vypnutí. Musí dostat dva měsíce výpovědní lhůty a dalších tři platy jako odstupné. Prudký nárůst nezaměstnanosti se proto dá čekat až od srpna. Firmy, které využily vládní kurzarbeit Antivirus, navíc vůbec propouštět nemůžou. Právě proto vypadají české statistiky nezaměstnanosti zatím výrazně optimističtěji než v zemích, kde je možné velmi jednoduše a bez odstupného propouštět. Irsko už ohlásilo vzestup nezaměstnanosti na 27 procent. Spojené státy na 25 procent.

Ministryně práce Jana Maláčová řekla, že Národní ekonomická rada vlády odhaduje, že o práci přijde až 400 tisíc lidí. Nezaměstnanost by mohla vystoupat až na deset procent. Tam se od roku 1989 nikdy nedostala. Nejvíc se té laťce přiblížila v roce 2004.

Česko je krizí zasaženo víc než sousední Německo. Tam se průmysl propadl v dubnu o 25,3 procenta. Druhá největší evropská ekonomika, Francie, má zatím data jen za březen. V něm hlásí pád průmyslu o 11,7 procenta. Itálie podle březnových dat klesla v průmyslu o 29,7 procenta. V dubnu se průmysl propadl o 36,9 procenta v Maďarsku. Polsko hlásí pokles o 24,6 procenta. Slovensko, závislé na autech, podobně jako my, má zatím jen březnová čísla s pádem 19,6 procenta. Epidemií těžce zasaženému Španělsku klesl průmysl skoro stejně jako nám, o 33,7 procenta. Naopak Dánsko, jež vypnulo ekonomiku na kratší dobu, vykazuje pád průmyslu „jen“ o 9,6 procenta. Méně než Švédsko, které se snažilo ekonomiku vůbec nevypínat. Tam se průmysl propadl o 16,6 procenta.

My máme štěstí, že jsme do krize vstupovali s nejnižší nezaměstnaností v celé Evropské unii a s třetími nejnižšími státními dluhy. Máme větší manévrovací prostor. Je nejvyšší čas začít přemýšlet, jak ho využijeme na oživení ekonomiky. Naše možnosti jsou limitované obrovskou závislostí na vývozu. Ten nemáme šanci ovlivnit. Právě proto je potřeba přemýšlet, co udělat doma. Němci už se snaží povzbudit poptávku snížením daní. Spolková vláda schválila pokles DPH z 19 na 16 procent.

 

8. června 2020