Téma jaderných elektráren v Německu není mrtvé. Oživit ho totiž chce ministr financí Christian Lindner, který je zároveň předsedou svobodných demokratů. Podle něj by se měla otevřít v současné energetické krizi diskuze, jaká je budoucnost jaderných elektráren v Německu.
Neuvážený krok, který poškodí českou ekonomiku, a zvýší závislost Evropy na Číně. Tak hodnotí někteří europoslanci hlasování, kterým europarlament schválil zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Podle europoslance (ODS) Alexandra Vondry tím ostatní dali jasně najevo, že se všechno sází na jednu kartu elektromobilů. Lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský pro Echo24 řekl, že při hlasování převládla zelená ideologie nad zdravým rozumem.
Jmenování tří členů bankovní rady České národní banky nevyvolal na trzích takový rozruch jako jmenování nového guvernéra Aleše Michla. Nedošlo tedy k prudkému oslabení koruny, ale právě naopak k lehkému posílení. Podle analytiků se totiž trh bál zvolení takových jmen, které jsou od počátku skeptické ke zvyšování základních úrokových sazeb. Ekonomové upozorňují, že nová jména jsou spíše pragmatická a trhům jsou většinou dobře známá.
I když se na první pohled může zdát, že v období krize rostou mzdy i některým zaměstnancům platy, tak opak je pravdou. Češi v drtivé většině o peníze reálně přicházejí. Může za to vysoká inflace, která překonává i růst mezd. Poslední čísla Českého statistického úřadu totiž ukazují, že ačkoliv průměrná mzda narostla, tak pracovníci reálně o své peníze přišli.
I když Maďarsko zastropovalo cenu pohonných hmot, stát už z opatření částečně couvá. Maďarům totiž vadí, že na levnější benzin a naftu přijíždějí zahraniční řidiči a využívají výhod lacinějších paliv. Tamní vláda proto rozhodla, že levnější pohonné hmoty budou určené jen Maďarům a cizinci si připlatí. Dvojitá cenotvorba je však zřejmě v rozporu s jednotným evropských trhem, kterého je Maďarsko součástí. Zároveň se také ukazuje nevýhoda zastropování cen, které v České republice prosazoval například opoziční lídr hnutí ANO Andrej Babiš.
Nejdříve nahrazení koruny eurem a nyní uzákonění manželství pro homosexuální páry. Ačkoliv vládní prohlášení neobsahuje ani jeden z uvedených bodů, tak se jím budou poslanci zřejmě celé volební období zabývat. S návrhem totiž zřejmě přijde progresivnější křídlo zákonodárců, kteří chtějí uzákonit manželství pro homosexuální páry. V reakci však chtějí konzervativní poslanci vytáhnout ústavní novelu, která by zakotvila manželství jako svazek muže a ženy.
Neroztáčet inflační spirálu, udržet hospodářství a nepostupovat bezhlavě. To jsou podle premiéra Petra Fialy (ODS) kroky, se kterými jeho vláda vstupuje do vyjednávání s odbory. Ty pod vedením předáka Josefa Středuly totiž velmi tlačí na to, aby se zvyšovaly platy státních zaměstnanců. A to minimálně o inflaci. Jinak hrozí podle zástupců zaměstnanců demonstrace a protesty. Ekonomové přitom upozorňují, že přidávání by bylo současné chvíli nebezpečné, protože by zdražování nemuselo vůbec skončit.
Obiloviny a zejména pšenice se čím dál víc ukazují jako strategická surovina. Ještě znatelněji se to ukázalo během ruské invaze na Ukrajinu, která patří mezi hlavní dodavatele obilovin a dalších zemědělských produktů na světový trh. Na možný nedostatek pšenice reagovala i Indie, která zastavila vývoz této plodiny do ostatních zemí. Česká republika je v tomto případě maximálně soběstačná a skoro polovina produkce se vyváží. Přesto v případě nouze nemůže stopnout export pšenice kvůli jednotnému evropskému trhu.
Zdražování benzinu a nafty nekončí. Řidiči v posledních dnech mohou na čerpacích stanicích pozorovat, že ceny pohonných hmot znovu rostou. Znatelněji je to poznat u Naturalu 95, který se za poslední týden zdražil v průměru o korunu. Nafta naopak lehce zlevnila. Rozkolísaná cena je pak důsledkem globálních vlivů, jako je nejistota na burzovních trzích, oslabení koruny nebo uvolnění restrikcí v Číně spojené s koronavirovou nákazou. Dále se tak očekává, že ceny pohonných hmot půjdou ještě nahoru.
Nedávné tabu v podobě diskuze o přijetí eura se ve vládní koalici dostává na scénu. Uskupení Spolu ve složení stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL se tématu vyhnulo v předvolebním programu a ani o něm nebyla zmínka v programovém prohlášení vlády. Přesto strana TOP 09 na sociálních sítích rozjela příspěvky, které mají vést k diskuzi o přijetí eura. To však naráží na odmítavý postoj pravicové ODS, podle které ani Česká republika nesplňuje formální požadavky.
Pro řadu domácností se stane nakupování potravin nepříjemnou záležitostí. Mohou za to neustále vysoké ceny produktů, které v současné době postihují zemědělce. A to jak kvůli ruské invazi na Ukrajině, tak i kvůli světovým dodávkám některých potravin. Poslední čísla z dubna ukazují, že výrobce v zemědělství drtí velmi vysoké zdražování obilovin nebo olejnin. Očekává se tak, že další zdražování v regálech obchodů ještě přijde a potravinová drahota tím rozhodně nekončí.
Stát doposud otálel s větší pomocí proti drahým cenám elektřiny a plynu. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro Týdeník Echo uvedl, že vláda chce zřídit státního obchodníka s elektřinou, který by ji nakupoval mimo burzu a prodával levněji. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáš Kovandy se však jedná o levicový recept, který pouze zatíží státní rozpočet nově vytvořenou společností. Řešení by podle něj mělo být na evropské úrovni.
I přes příznivé tržní výsledky se stát i akcionáři polostátní skupiny ČEZ nedočkají letos rekordních dividend. Skupina ČEZ sice měla za sebou v roce 2021 pokles zisku, přesto skončila v lepší kondici než očekávala. Dividenda by tak měla podle ČEZ činit 44 korun za akcii. Návrh respektuje i ministerstvo financí, které drží zhruba 70 procent akcií. Stát zatím zřejmě vyčkává na příští rok, kdy by mohlo dojít k rekordní výplatě.
České firmy drtí vysoké úroky. Úvěry prodražuje Česká národní banka navyšováním základních úrokových sazeb, které navíc ještě porostou. Společnostem se tak stále více prodražují půjčky. Spolu s tím však roste procento poskytnutých úvěrů v cizích měnách. Nejčastěji to bývají úvěry v eurech, které využívají firmy obchodující v zahraničí. Takové půjčky ale mají svá rizika a problémy mohou přinášet ve chvíli, kdy dojde k oslabování koruny. Jako například propad české měny při jmenování nového guvernéra centrální banky Aleše Michla.
Po navýšení limitu pro povinnou registraci k DPH a tím i snadnější vstup do režimu paušální daně volají podnikatelé a živnostníci již dlouhou dobu. Ke změně se rozhoupala až končící vláda Andreje Babiše, která v listopadu souhlasila s odesláním žádosti k Evropské komisi, aby České republice byla udělena výjimka.
Zdražování potravin je tak citelné, že se brzy projeví na životní úrovni chudších obyvatel i střední třídy. Poslední čísla dubnové inflace totiž ukazují, jak moc se některé potraviny zdražují a jak jejich cena vyletěla v porovnání s loňským rokem. Alarmující je zejména cena mouky, která vystřelila o 52,3 procenta. Růst cen se však projevuje u polotučného trvanlivého mléka, cukru, masa nebo pekárenských produktů.
Růst spotřebitelských cen nadále bortí veškerá očekávání. V dubnu inflace zrychlila na 14,2 procenta, s čímž nepočítala ani Česká národní banka. Právě centrální banku čeká změna na pozici guvernéra, kam má nakročeno Aleš Michl, který je současným členem bankovní rady. Ten zastává názor, že inflace je dovezená a zvyšování základních úrokových sazeb nepomáhá.
Pořízení vlastního bydlení se pro řadu lidí stává nereálným cílem. Mohou za to zdražující hypotéky a také ceny nemovitostí, které už několik let drtí realitní trh. Svým dílem přispívá také Česká národní banka, která zvedá základní úrokové sazby kvůli boji s vysokou inflací. Od loňského léta však i kvůli vyšším sazbám dochází ke zdražování hypoték i o několik tisícovek korun měsíčně. Problém s nedostatkem bytů se pak táhne v České republice již několik let a dosud nedošlo k výraznějšímu posunu.
Polsku a Maďarsku stále hrozí, že přijdou o evropské dotace kvůli svým vládám. Důvodem je, že Evropské unii i Evropské komisi vadí, že údajně má docházet v těchto dvou státech k porušování zásad právního státu. Už dříve si europoslanci odhlasovali, že Polsko i Maďarsko porušuje unijní hodnoty a mají na ně být uvaleny sankce. Polsko je přitom v současné době pod vlnou uprchlické krize a Ukrajinu vyzbrojuje a podporuje jako jeden z předních států Evropy.
Odklad embarga na ruskou ropu vyvolává rozporuplné reakce. Evropská komise totiž rozhodla, že státy Evropské unie skoncují dovozem ruské ropy do konce letošního roku. Problém to ale vytváří pro Českou republiku, Slovensko či Maďarsko, které nemají jinou alternativu. Premiér Petr Fiala tak přišel s odkladem, který může trvat dva až tři roky. To však kritizuje europoslanec TOP 09 Luděk Niedermayer,
Generální stávka nebo dokonce blokáda hlavního města. Tyto scénáře nevyloučil předák Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula po svém opětovném zvolení. Narážel tím na požadavky k navýšení minimální mzdy a zmrazených platů státních zaměstnanců. Odbory chtějí k minimální mzdě přihodit další dvě tisícovky kvůli vysoké inflaci, která se drží na dvouciferných hodnotách. Premiér Petr Fiala už připustil jednání o výši minimální mzdy.
Domácnosti i firmy jsou nyní rukojmí energetické krize. Ta postihu řadu rodin i podniků, které musí řešit drahé účty za plyn, elektřinu, ale také i PHM. Na pražské burze je však v poslední době znatelné, že některým společnostem krize pomáhá. Ať se to týká polostátní skupiny ČEZ kvůli drahým energiím nebo akciím Colt CZ, které těží z geopolitické situace na Ukrajině. Neboť energetická krize zřejmě vydrží v Evropě i ČR delší dobu, tak je pro některé investory výhodné nyní akcie ČEZu nakupovat.
Dolar je nejdražší za posledních dvacet let. Spolu s vysokou inflací to však znamená, že lidé budou mít při nakupování hlouběji do kapsy. Spolu se silnou americkou měnou totiž dochází k prodražování dovozu zboží. I když většina produktů je kupována za eura než za dolary, tak i přesto se dá očekávat zdražení některých produktů. A to zejména těch, které pochází mimo EUi. To bude poznat nejvíce v elektronice, kde mohou zdražit počítače, mobily, notebooku nebo externí disky.
Během ruské agrese na Ukrajině zemřelo nebo je pohřešováno hned několik zahraničních občanů bojujících na straně napadeného státu. Podle západních médií byl zabit americký bývalý pěšák námořní pěchoty, který bojoval za Ukrajinu. Podle deníku The Times je to první Američan, který padl během ruské agrese na Ukrajině.
Evropská komise řeší, jak mohou státy platit nadále za ruský plyn. Komise totiž poradila státům, aby mohly využívat trik, jak platit Rusku za plyn a neplatit přímo v rublech. V praxi ho vyzkoušely firmy v Německu, Rakousku nebo Maďarsku. Bulharští představitelé státu však před touto praktikou varují a připomínají, že v případě využívání účtů u Gazprombank a následné převedení eur na rubly ztrácí firmy možnost arbitráží. Ministři Evropské unie se tak v příštím týdnu sejdou a budou diskutovat nad tím, jak tento systém nahradit.
S uprchlickou vlnou z Ukrajiny a vysokým výdajům kvůli ruské invazi se objevují hlasy, že by vláda Petra Fialy měla zvedat daně. A to například daně z příjmu, které klesly v loňském roce při rušení superhrubé mzdy. Současný vládní kabinet však nic takového nechystá a naopak uvnitř vlády probíhá diskuze okolo daňového zvýhodnění rodin s dětmi. To by mohlo mít podobu jednorázového finančního příspěvku nebo slevy na dítě. Pro Echo24 to uvedl poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Na vystřelení ceny pohonných hmot po ruské invazi mohou i vysoké rafinační marže, nikoliv marže čerpacích stanic. Ukazují to data agentury Bloomberg, podle které v březnu rostly marže dvěma největším provozovatelům čerpacích stanic v České republice společnosti MOL a PKN Orlen. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy došlo až k desetinásobnému růstu rafinační marže, přičemž firmy odebíraly zlevněnou ruskou ropu.
Ceny výrobců nyní každý měsíc lámou rekordy a nejinak tomu bude v dalších měsících. Nárůsty cen se daly očekávat kvůli neustále zdražujícím materiálům a současnému válečnému konfliktu na Ukrajině. Přesto se do zdražování ještě přidává i vysoká cena elektřiny či plynu. Pokud by však mělo dojít k přerušení či omezení dodávek plynu z Ruska, tak by se inflace spolu s cenami výrobců posunula ještě výše. Už nyní je totiž jasné, že zdražování není ještě u konce a vrchol má teprve přijít.
Státem nařizované marže obchodníků by byly krokem zpět do socialistické ekonomiky. Vláda Petra Fialy totiž začala sledovat ceny některých potravin, zda se u nich neobjevují vysoké marže. Ty však stanovují sami obchodníci s ohledem na tržní prostředí a také kvůli svým závazkům. Podobně vláda zkoumala marže benzinových pump u vysokých cen pohonných hmot. Poté, co se na přehnané zdražování nepřišlo, stát snížil spotřební daň na benzin a naftu.
Pokud chcete další zdražování služeb a zboží, tak si řekněte o vyšší mzdu. Tak by se dal ve zkratce popsat vzkaz ekonomů, kteří varují před dalším navyšování mezd a platů kvůli vysoké inflaci. Stále větší počet zaměstnanců si totiž chodí říkat o přidání kvůli tomu, že se nyní vše zdražuje a obecně rostou nejrůznější náklady. Vyšší mzdy a platy ale přispívají k dalším cenovým nárůstům, které tak nemusí zdaleka skončit.
