I když Maďarsko zastropovalo cenu pohonných hmot, stát už z opatření částečně couvá. Maďarům totiž vadí, že na levnější benzin a naftu přijíždějí zahraniční řidiči a využívají výhod lacinějších paliv. Tamní vláda proto rozhodla, že levnější pohonné hmoty budou určené jen Maďarům a cizinci si připlatí. Dvojitá cenotvorba je však zřejmě v rozporu s jednotným evropských trhem, kterého je Maďarsko součástí. Zároveň se také ukazuje nevýhoda zastropování cen, které v České republice prosazoval například opoziční lídr hnutí ANO Andrej Babiš.

Zdražující ropa a výpadky v dodávkách nutí státy přemýšlet, jak na zdražující pohonné hmoty. V důsledku ruské invaze na Ukrajinu se totiž ceny na čerpacích stanicích razantně navýšily a v České republice například po pár dnech stál litr nafty i přes 50 korun. Polsko například zavedlo snížení sazby daně z přidané hodnoty u pohonných hmot z 23 na 8 procent a navíc snížilo také spotřební daň. Pro spousty Čechů v pohraniční se tak Polsko stalo nejoblíbenější destinací právě kvůli čerpání pohonných hmot.

Maďarsko však šlo cestou zastropování cen. Místní řidiči tak nakupují benzin s oktanovým číslem 95 a naftu za 480 forintů, což je v přepočtu 30 korun za litr. Podle odhadu médií je pak tržní cena v průměru přes 40 korun. Toho záhy začali využívat slovenští řidiči, kteří mohli na plné nádrži ušetřit i přes 200 korun. Nájezdy řidičů z ciziny však způsobily, že čerpací stanice nestíhaly doplňovat zásoby.

Jednoznačně se tak ukázala nevýhoda zastropování cen, před kterou řada ekonomů varovala. „Ukazuje se, že opatření bylo krátkozraké. Stát totiž nedohlédl na všechny důsledky, které to může mít. Nyní se ukazuje, že jisté výhody využívali lidé ze zahraničí, kteří ve velkém tankují. To je problematické, protože se čerpacím stanicím nedostává paliv a nechtějí je prodávat. S tím souvisí také zhoršené zásobování a řidiči přestávají rozumět tomu, jakou to mělo mít výhodu,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podle něj je navíc krok maďarské vlády na hraně, protože může porušovat platné smlouvy. „Takového rozlišování ceny na základě národnosti je podle mého v rozporu se zásadami jednotného trhu. Myslím si, že toto opatření narazí,“ dodal Kovanda.

I v České republice se uvažovalo o zastropování. Ne tedy celé částky za litr, ale pouze marží čerpacích stanic. Zvažovaný krok byl však pod kritikou odborníků i analytiků, podle kterých marže čerpacích stanic nemusejí nutně prodražovat pohonné hmoty. „Je dobré si uvědomit, že každá čerpací stanice má jinou nákladovost. Jinak se tvoří náklady na benzince v Praze, která potřebovala koupit drahý pozemek a jsou tam vyšší mzdy. Tím také musí čerpací stanice vydělat více, aby se dostala do zisku. Jiná situace je v případě malé okresní benzinky, kde jsou nižší mzdy a její vybudování je levnější,“ řekl dříve pro Echo24 poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Podle něj by pouze došlo ke zvýhodnění nízkonákladových benzinek na úkor těch větších. „Pokud bychom se podobně chovali na ostatních trzích, tak to nepovede k ničemu dobrému. Za chvíli stanovíme maximální marži na chleba, protože je to základní potravina. Nebo maximální marži na knihy, protože chceme aby si lidé více četli. Došli bychom k centrálně řízené ekonomice a to by byla skutečně cesta do pekla. Už jednou jsme ji bohužel absolvovali a nemá smysl se k tomu vracet,“ řekl Křeček s odkazem na socialistické plánování.

Tvrdé zastropování cen požadovalo například hnutí ANO vedené expremiérem Andrejem Babišem. Ten v první polovině dubna představil 12 opatření, které má vláda udělat pro zmírnění dopadu vysokých cen. Mezi návrhy bylo také zastropování cen paliv na částce 36 korun za litr.