Vláda Andreje Babiše (ANO) měla několik měsíců na připravení funkčního kurzarbeitu, místo toho stále prodlužuje kritizovaný program Antivirus až do konce roku.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) kromě starostí s narůstající koronavirovou nákazou musí řešit i vlastní aféry.
Předvolební jednání opozičních stran před sněmovními volbami v příštím roce získávají první obrysy.
Státní rozpočet přestal existovat a peníze občanů vybrané z daní se utrácejí naprosto nesmyslně. Opozice těmito slovy kritizuje postup ministryně financí Aleny Schillerové a premiéra Andreje Babiše, kteří pro příště už nechtějí vypracovávat jak rozpočtovou strategii státního rozpočtu na další roky, tak odložit vytvoření strukturálního deficitu. Přitom ministryně financí už dříve řekla, že posune vytvoření makroekonomické predikce z listopadu na leden, protože je podle ní prý nejistá doba a nelze nic plánovat. Přitom plány a výhledy do budoucna pomáhají jak ekonomice, tak i společnostem, které se mají jak výhledově zařídit.
Současný návrh nejdůležitějšího zákona roku z dílny ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) nepočítá s dalším uzavíráním ekonomiky.
I když se může zdát, že peníze pro poškozené firmy bere Babišova vláda jen z obřího deficidního 500 miliardového rozpočtu, tak ve skutečnosti z toho tratí kraje a obce.
Kompenzační bonus pro dohodáře se jeví jako totální přešlap v nabízené vládní pomoci. Drtivá většina dohodářů totiž nesplňuje podmínky, které nastavilo ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové (za ANO).
Ačkoliv vláda Andreje Babiše (ANO) slibovala již několikrát, že zlepší svou komunikaci směrem k občanům při zavádění nových restrikcí, tak stále panuje zmatek v každém novém přijatém návrhu.
I když se vláda Andreje Babiše po zavření dalších obchodů brání slovu lockdown, tak následky dalších restrikcí dopadnou tvrdě na chod ekonomiky.
Zrušení rozhodnutí pražské hygieny o uzavření vysokých škol ze strany Městského soudu v Praze je jasným vzkazem úřadům, že pokud chtějí lidem nařizovat zákazy, musí je dostatečně odůvodnit. Tvrdí to pro Echo24 právník Václav Vlk, podle kterého si mnohdy úřady hrají na roli, která přísluší jen zákonodárcům. Podle advokáta Tomáše Sokola je to spíše tím, že úřady nemají se zákazy velkou praxi a dostávají se tak často do situace, kdy jejich rozhodnutí jsou zmatečná a není jim rozumět.
Pražský městský soud zrušil nařízení, které se týká zákazu osobní přítomnosti studentů při výuce na vysokých školách. Vyplývá to z úterního rozsudku soudkyně Evy Pechové. Nařízení vyhlásila Hygienická stanice hlavního města Prahy, podle které měly školy přejít na on-line výuku. Podle soudu ale chybí dostatečné zdůvodnění. Šéfka pražské hygieny Zdeňka Jágrová k rozsudku uvedla, že nebude mít žádné praktické důsledky, protože vláda 14. října rozhodla o uzavření vysokých škol.
Vláda Andreje Babiše se u uzavírání jednotlivých sektorů podnikání ohání tím, že ekonomiku neškrtí, ale pouze omezuje volnočasové aktivity.
Chaotická rozhodnutí vlády Andreje Babiše o opatřeních proti koronavirové nákaze děsí podnikatele.
Finanční správa dál pokračuje v tvrdém postupu proti možným podvodníkům.
Vyostřenou kampaň, zejména ze strany neúspěšného bývalého senátora Václava Hampla, vyhrála nakonec přesvědčivě poslankyně a někdejší předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová (ODS). Pro deník Echo24 uvedla, že se do žádné vysoké funkce v horní komoře nehrne a svou budoucnost v Senátu vidí zejména v kultuře, podpoře malých živnostníků a zachování svobod a demokracie. Podle ní budou zástupci horní komory tvrdou opozicí vůči vládě, zejména když půjde o špatně připravené návrhy zákonů ze strany Babišovy vlády.
I když jsou současná vládní omezení podávána jako zásah do volného času občanů, mají tvrdé ekonomické dopady. Přitom sám premiér Andrej Babiš (ANO) tvrdil, že žádná plošná opatření kvůli koronaviru již nepadnou. Nyní se vypíná celý sektor kultury na minimálně čtrnáct dní a omezení se dotýká i služeb a sportu. Stát měl přitom celé léto k přípravě na podzim, u kterého se počítalo s vyšším počtem nakažených. Z funkční pomoci ale nevzniklo nic, a firmy tak nemohou využít ani výhod kurzarbeitu.
Podnikatelé se ještě nestačili oklepat z jarního vypnutí ekonomiky a kromě dalšího poklesu poptávky musí řešit i starosti s úřady. Řeč je o programu Antivirus, který odborníci často nazývají slovy umělé držení zaměstnanosti. Při podání žádosti totiž musí společnosti počítat s tím, že na ně přijde kontrola. Podnikatelé dosud, podle statistik úřad práce poskytnuté pro Echo24, museli vrátit dohromady částku blížící se 20 milionům a ze zkontrolovaných firem pochybilo 30 procent společností.
Jsme stále nejsilnější opoziční stranou a výsledky krajských a senátních voleb to jasně dokládají.
Nouzový stav znovu vyhlášený vládou Andreje Babiše se také dotýká firem, které jsou už tak poznamenané jarním vypnutím ekonomiky. Současné restrikce z části dopadnou zejména na sportovní kluby, restaurace nebo obchodní centra, kde má být podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly omezen počet shromážděných osob. Dalšímu případnému odškodňování se snaží vyhnout stát, který tlačí na změnu ústavy a s tím spojený krizový zákon.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš mluví o krajských volbách jako o skvělém úspěchu, druhým dechem ale dodává, že se chystá spiknutí.
První kolo senátních voleb přineslo hned několik překvapivých proher známých jmen. Do horní komory se tak nepodívá exministr a bývalý místopředseda sociální demokracie Jiří Diesntbier nebo někdejší ministr kultury Vítězslav Jandák.
Obava před dalším vývojem koronavirové krize a s tím spojené propouštění nutí Čechy šetřit. A to takovým způsobem, jako tomu nebylo nikdy v historii České republiky. Dokládají to data Českého statistického úřadu o vývoji ekonomiky, která jasně ukazují, že se lidé vydávají opačným trendem, než by si to představovala vláda Andreje Babiše. Ta naopak nabádá, aby lidé utráceli, čímž by se podpořila česká ekonomika.
Historicky nejvyšší schodek státního rozpočtu se ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) snaží na příští rok nahradit druhým nejvyšším schodkem v dějinách České republiky.
Vysoký nárůst případů nakažených koronavirem a s tím spojené označení České republiky jako rizikové u části států znamená pro některé firmy velké problémy. Společnosti s přidanou hodnotou, které vyváží své zboží spolu s pracovníky, musí řešit, jak své zaměstnance přes hranice dostat. Odborné svazy již zaznamenávají obavy u části podnikatelů, že kvůli nezvládnuté situaci s koronavirem přijdou firmy o zakázky.
Vládu Andreje Babiše tlačí čas, a snaží se proto svou neschopnost zakrýt postupem v legislativní nouzi.
Ministr vnitra Jan Hamáček připravil před návratem do Ústředního krizového štábu zcela zásadní změny. Ústavní novelou chce jednak zavést stav nebezpečí, který by vyhlašovala vláda a občanům by osekala ústavní práva. Druhá změna se týká krizového zákona, podle kterého by podnikatelé měli mnohem těžší podmínky při možných žádostích o náhradu škody.
Restaurace a hospody jsou při restrikcích postižené v první vlně, měly by proto dostat od státu náhradu škody.
Prezident Miloš Zeman spolu se spolu s premiérem Andrejem Babišem rázně zapojili do debaty k rušení superhrubé mzdy a s tím spojené snížení daně z příjmu zaměstnancům.
Vláda Andreje Babiše by se měla urychleně dohodnout na podmínkách kurzarbeitu a uvolnit tím trh práce i za cenu vyšší nezaměstnanosti. Takový vzkaz vysílají zástupci firem, kteří jsou již nervozní z neustále protahovaných jednání o zavedení kurzarbeitu, který má pomoci společnostem v krizových obdobích se mzdami zaměstnanců. Nástroj by měl být zaveden už od 1. listopadu, přesto je jeho spuštění ohroženo z důvodu velkých průtahů.
Školy má zavírat hygieny v kritických případech a ne na doporučení ministra zdravotnictví. To vzkazují někteří ředitelé škol, kteří se staví proti doporučení nového šéfa zdravotnického resortu Romana Prymuly, aby se vyhlásilo ředitelské volno pro základní a střední školy.
