Obava před dalším vývojem koronavirové krize a s tím spojené propouštění nutí Čechy šetřit. A to takovým způsobem, jako tomu nebylo nikdy v historii České republiky. Dokládají to data Českého statistického úřadu o vývoji ekonomiky, která jasně ukazují, že se lidé vydávají opačným trendem, než by si to představovala vláda Andreje Babiše. Ta naopak nabádá, aby lidé utráceli, čímž by se podpořila česká ekonomika.

Čísla vydaná statistickým úřadem ukazují, že ve druhém čtvrtletí klesla meziročně ekonomika o 10,9 procenta a mezičtvrtletně o 8,7 procenta. Dřívější odhady se pohybovaly okolo čísla 10,7 meziročně a 8,4 procenta mezičtvrtletně. Ve druhém kvartále se tak jedná o historicky nejhlubší propad.

S tím spojená je ale také spotřeba lidí. Ta klesla mezičtvrtletně o 4,4 procenta a meziročně o 6 procent. Na druhé straně byla zaznamenána nejvyšší míra úspor, a to celých 18,5 procenta. „Průměrná měsíční spotřeba na obyvatele dosáhla ve druhém čtvrtletí letošního roku úrovně 25 160 korun. To je o 744 korun méně než ve stejném období před rokem. Jasně se tak ukazuje, že lidé mění své spotřební chování a připravují se na krizi. Nižší spotřeba rovněž byla ovlivněna skutečností, že lidé měli méně příležitostí k utrácení. Některé obchody byly zavřené a rovněž bylo ztíženo cestování do zahraničí,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Podle něj se tak jasně ukazuje, že se lidé bojí o svou práci a připravují se na nevyhnutelnou ekonomickou krizi. „Průměrný měsíční příjem na osobu dosáhl ve druhém čtvrtletí letošního roku úrovně 29 276 korun. To je o 1 026 korun více než ve stejném období před rokem. Z toho je patrné, že lidé snížili svou spotřebu v období, kdy jim narostly příjmy. Přesto stále platí, že lidé drtivou většinu svých příjmů hned utratí. Mnozí si navíc musí říkat svým zaměstnavatelům o zálohy na mzdy, protože do termínu výplaty nevydrží se svými úsporami,“ dodal Křeček.

S tím, že domácnosti nemohly nakupovat jako obvykle kvůli vládním restrikcím a uzavřeným obchodům, souhlasí i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. „Ve druhém čtvrtletí, tedy v měsících dubnu až červnu, tuzemskou ekonomiku poznamenaly rozsáhlé uzavírky a odstávky, takže možnost spotřeby byla mnohem omezenější než kdykoli jindy. Domácnosti tedy tolik ušetřily i proto, že prostě nemohly nakupovat tak, jak jsou zvyklé,“ řekl Kovanda.

Ten také upozorňuje, že stát vydal hned několik podpůrných programů na podporu zaměstnanosti. Lidem tak sice vzrostl příjem meziročně i mezičtvrtletně, přesto museli omezit své výdaje. „To ve výsledku vedlo právě k rekordní míře úspor,“ dodal Kovanda.

Přitom snahu donutit Čechy utrácet vyvinula hned několikrát Babišova vláda. Premiér Andrej Babiš tak hned několikrát vybízel, aby lidé zejména o dovolených utráceli. „Je potřeba apelovat na lidi, aby v rámci solidarity utráceli peníze u českých podnikatelů,“ řekl Babiš, který svou dovolenou naopak strávil zahraničí.

Podobně nabádal i ministr dopravy a průmyslu Karel Havlíček. „Potřebujeme, aby lidé utráceli. Potřebujeme, aby lidé chodili do obchodů a utráceli, aby neměli strach si koupit třeba byt, aby firmy neměly strach dále investovat. Cesta přece není v tom, že budu živnostníkům dávat 10, 20, 50 tisíc. To mi pomůže chvíli, krátkodobě. Živnostník potřebuje zakázky. A ty zakázky bude mít kdy? No když se budou kupovat služby,“ uvedl na jaře pro Blesk Havlíček.

Ministryně financí Alena Schillerová také plánuje, aby lidé začali více utrácet. Docílit toho chce zrušením superhrubé mzdy a současným snížením daní z příjmu na 15 procent. Záměr ale ministryně nepromítla do návrhu státního rozpočtu na příští rok a tak není jasné, zda ke snížení daní vůbec dojde.