Kompenzační bonus pro dohodáře se jeví jako totální přešlap v nabízené vládní pomoci. Drtivá většina dohodářů totiž nesplňuje podmínky, které nastavilo ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové (za ANO). Ta nabídla pracovníkům, aby mohli žádat o kompenzaci za jarní vypnutí ekonomiky kvůli koronavirové nákaze. Pomoc byla koncipována pro 120 tisíc dohodářů, přesto na ni zatím od srpna dosáhlo jen něco málo přes 8 tisíc lidí.

Kompenzační bonus měl mít parametry jako úspěšná Pětadvacítka pro osoby samostatně výdělečně činné, kterou finanční správa vyplácela velmi rychle a pouze na základě čestného prohlášení. Podobně vláda nabídla pomoc i společníkům malých firem, aby zmírnila jejich propad kvůli zavřené ekonomice.

Dohodáři, mezi které se řadí zejména matky samoživitelky či invalidní důchodci, si museli na spuštění programu počkat až do srpna. Bez prostředků přitom zůstávali dlouhé měsíce a upínali se tak k připravované pomoci. Ta ovšem přišla s tvrdými podmínkami, před kterými varovali odborníci.

„Je totiž zásadní rozdělit, kdo pracuje na pojištěnou dohodu a kdo nikoliv. Tento kompenzační bonus se týká jen pojištěných dohodářů, jinými slovy jen dohody o pracovní činnosti nad 3 tisíce korun, kterých je minorita. Bonus se nebude týkat příliš dohod o provedení práce, protože těch je drtivá většina do 10 tisíc korun měsíčně, a je tak z pojištění vyloučena,“ uvedla dříve místopředsedkyně představenstva Asociace malých a středních podniků Pavla Břečková. Ta také varovala, že místo 120 tisíc lidí dosáhnou na pomoc pouze jednotky tisíc.

Její slova se tak nyní vyplňují. I přes to, že pomoc se začala vyplácet 7. srpna, tak finanční správa do pondělka evidovala 8288 žádostí o kompenzační bonus. Přitom jde o součet za první i druhé kompenzační období, takže reálných osob může být i polovina celkových žádostí. Pracovníci mohou žádat 350 korun za den a správa vyplatila do minulého týdne 120,4 milionu korun.

Z čísel je tak patrné, že na pomoc nedosáhnou všichni, kteří ji potřebují. „Čísla mluví za vše. Skutečně se potvrzuje, co jsem řekla dříve. Program není úplně šťastným nástrojem, který by pokryl problém a vyřešil ho. Mrzí mě, že se jedná o skutečné mrhání peněz daňových poplatníků. Tím nemám na mysli podporu samotnou, ale celý proces vzniku podpory, který byl nákladný. Celé to bylo dražší než to, co z pomoci vůbec někdo dostane,“ řekla dříve pro Echo24 Pavla Břečková.

Problémy i s Pětadvacítkou

Ve srovnání s fungující Pětadvacítkou, která se zaměřovala na kompenzaci OSVČ, program znatelně pokulhává. Pomoc pro osoby samostatně výdělečně činné se rozběhl 9. dubna a za týden obdržela finanční správa 196 tisíc žádostí. Po měsíci fungování berňák registroval 476 tisíc žádostí za celkem 11,7 miliardy korun. To je v ostrém kontrastu s dohodáři, kteří navíc musí čekat na zpracování žádosti, protože se každá ze strany finanční správy prověřuje.

Ministryně Schillerová po kritice ustoupila a finanční příspěvky se začaly vyplácet všem, kdo podepsal čestné prohlášení.