Evropská komise totiž europoslancům představí současné závěry z auditů, které komisaři zpracovávají. Podle českého europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL) by bez koronaviru a zdržovací taktiky ze strany českých úřadů byly audity již hotové s konkrétními výsledky. Pokud by se potvrdil Babišův střet zájmů, tak by Český republika mohla vracet miliardy korun z evropských dotací.
I když byla největší pozornost při schvalování daňového balíčku upřena na zrušení superhrubé mzdy a s tím souvisejícími nižšími daněmi, tak se do návrhu dostaly i další zásadní změny. edna z nejkřiklavějších je z dílny pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka, který by chtěl zrušit daňovou výjimku pro osvobození příjmů z prodeje akcií, dluhopisů či podílových listů, jestli že od jejich nabytí uplynuly minimálně tři roky.
Senátní bitva o podobě nižších daní v příštím roce běží naplno. Své návrhy, jak napravit sněmovní podobu zrušení superhrubé mzdy, představil jak premiér Andrej Babiš (ANO), ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), tak i šéf opoziční ODS Petr Fiala, který připravil rovnou dva scénáře. V senátním klubu ODS se ale rodí i další kompromisní varianta, která získává v horní komoře silnou podporu.
Z první vlny koronaviru jsme se nepoučili a znovu jsme se nechali zatáhnout do černého scénáře, že nám hrozí smrtící nebezpečí.
Vládní daňový balíček s návrhem nižších daní naštval část senátorů z Občanské demokratické strany, kteří návrh kritizují jako neúsporný a odporující principům rozpočtové odpovědnosti. Zástupcům horní komory totiž přistál na stůl návrh na zrušení superhrubé mzdy, které by ve sněmovní variantě obraly veřejné rozpočty až o 130 miliard korun. Senátoři tak čekají na další jednání s vedením ODS a také na středeční schůzku premiéra Andreje Babiše s ministryní financí Alenou Schillerovu, kteří dorazí k šéfovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS).
Na předsedu vlády Andreje Babiše se ke konci roku valí hromada kauz a problémů. Ty jsou způsobené jeho aférami s možným dotačním podvodem u Čapího hnízda či kolem evropských dotací, které by měla jeho firma Agrofert vracet. Jméno Andreje Babiše navíc zazní u zástupců EK na kontrolním výboru v příštím týdnu, kde se bude probírat audit k jeho střetu zájmů. Pokud se potvrdí jeho střet zájmů, tak by podle europoslance Tomáše Zdechovského mohla ČR vracet miliardy korun právě z eurodotací.
Peníze na stavbu linky na výrobu toastového chleba společnosti Penam by neměli platit občané, ale premiér Andrej Babiš. Tvrdí to čeští europoslanci, kteří zároveň premiéra kritizují, že jeho střet zájmů poškozuje nadále Českou republiku. Podle nich by navíc měli ministři současné vlády na Babiše zakleknout, aby peníze okamžitě vrátil a neutrácel je tak ze státního rozpočtu.
K Senátu jako poslední záchraně se upíná ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) i premiér Andrej Babiš (ANO). Přijdou totiž prosit šéfy senátních klubů, aby napravili vládní daňový balíček s rušením superhrubé mzdy a drtivou sekerou 130 miliard korun. Senátoři však již připravují svůj návrh, jak by podoba daní měla vypadat. Nejdále je s přípravou člen klubu ODS Tomáš Goláň, který počínání sněmovny tvrdě kritizuje.
Provozovatelé hotelů, bazénů i lázní nad současnou vládní pomocí kroutí hlavou. Na jaře totiž stát dovolil zavřeným provozovnám změnit nasmlouvané přepravní kapacity u elektrické energie hned dvakrát a souhlasil i s poskytnutím jednorázové slevy. Nyní se však situace otočila a ministerstvo průmyslu nechce o dalších výhodách diskutovat. Jako absurdní se pak ukazují i penále, které musí provozovatelé platit za nasmlouvanou energii, kterou nemají jak spotřebovat.
Razantní krok ke snížení daní rozhádal politiky i některé občany. Jedni vidí za zrušením superhrubé mzdy rozvrat veřejných financí a druzí si naopak libují, že zaměstnanci konečně dostanou více peněz. Velké vášně také vyvolává, že s tímto krokem souhlasilo vládní hnutí ANO s podporou SPD, KSČM a také Občanské demokratické strany. Ta to ale měla již několik let v plánu a navíc zrušení superhrubé mzdy a její nahrazení 15 procentní daně z příjmu již několikrát strana navrhovala.
Na jednu stranu se vláda vedená Andrejem Babišem tváří, jak plošně pomáhá živnostníkům, na straně druhé však reálně o žádnou masivní pomoc nejde. Na rozdíl od jarního vypnutí ekonomiky však stát připravil pomoc, která se navzájem vylučuje. Podnikatelé se tak musí rozhodovat, zda si vezmou kompenzační bonus ve výši 500 korun na den, nebo zda budou čerpat program Antivirus. Obě podpory si živnostník naráz vzít nemůže. Jeden z dotčených podnikatelů pro Echo24 uvedl, že se jedná o diskriminaci a velkou nespravedlnost.
I když si vláda Andreje Babiše za notného tlaku sociální demokracie odhlasovala vyšší minimální mzdu v příštím roce, tak stále vyvolává ostrou výměnu názorů. Pustil se do ní i exministr financí Miroslav Kalousek, který před navyšováním této mzdy v současné koronavirové krizi varuje. Podle sociální demokracie se tím ukazuje, že pravice odmítá dopřát lidem s nízkým výdělkem lepší život. „Jejich výrok je mimořádně hloupý,“ řekl pro Echo24 současný předseda poslaneckého klubu TOP 09.
Naprostá bezmoc a neschopnost řídit Poslaneckou sněmovnu. Tak opoziční politici hodnotí postup vlády hnutí ANO a sociálních demokratů, kteří vládnou s podporou komunistů. Ve dvou dnech bylo svoláno hned sedm mimořádných schůzí. Během jednání se přitom budou probírat důležité body, jako je daňový balíček s možným snížením daní, prodloužení nouzového stavu či zmrazení poslaneckých platů. „Je to nevídané. Máme pět set bodů na řádné schůzi a k tomu sedm mimořádných schůzí ještě v týdnu, kdy zasedají výbory. Poté nebude čas na řádné projednání zákonů, které půjdou do druhého a třetího čtení,“ řekl pro Echo24 šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura.
Kabinet Andreje Babiše (ANO) bude znovu v Poslanecké sněmovně žádat, aby zákonodárci prodloužili nouzový stav. Ten trvá již od 5. října a usnadňuje vládě snadněji schvalovat různá opatření. Při poslední žádosti o prodloužení se proti vládě postavili její podporovatelé z řad komunistů. Ti nyní chtějí vyhodnotit, zda vláda splnila všechny jejich podmínky. Z řad komunistů také zaznívají hlasy, že nouzový stav neznamená tvrdost opatření a jedná se jen o určitý alibismus, aby mohla vláda předkládat rychleji protiepidemická opatření.
Řídit stát jako firmu bylo hlavním heslem Andreje Babiše (ANO) při jeho nástupu do politky před sedmi lety. Jeho teze se opírala o funkční tým schopných lidí, kteří jsou efektivní a tím dojde k ušetření nákladů. Za jeho působení ve vládách se děje ale naprostý opak a neustále roste počet státních zaměstnanců. V příštím roce dojde k tomu, že od roku 2014 tak bude státní správa o více jak 40 tisíc lidí nabobtnanější a zátěž na rozpočet bude vyšší než 80 miliard korun.
Firmy a pracovníci ve službách si ještě musí na rozvolňování počkat a ani poté zdaleka nemají vyhráno. Objevují se totiž hlasy, že protiepidemický systém PES znemožní další fungování celých sektorů ekonomiky v řádech několika měsíců. Některé oblasti se přitom již teď potýkají s existenčními problémy. Důkazem toho je fitness sektor, který utrpěl za měsíc uzavření již ztráty přes půl miliardy korun. Podnikatelé v tomto oboru navíc nedostali žádnou podporu během druhé vlny koronaviru, která přišla na podzim.
Nepříznivé průzkumy, špatná situace s koronakrizí nebo také příprava na sněmovní volby v příštím roce. To jsou důvody, které se nyní objevují s koncem Babišovy menšinové vlády, kterou by mohl nahradit úřednický kabinet. Ten má velmi v oblibě prezident Miloš Zeman, který si ji mohl vyzkoušet po pádu Nečasovy vlády. Politici se ale shodují, že by Babiš měl svůj kabinet dovést k volbám v příštím roce a složit tak účet před voliči. V opačném případě by jen utekl od odpovědnosti.
Celkem jedenáct zájemců se uchází o post předsedy úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, kde po jedenácti letech končí dosavadní šéf Petr Rafaj.
Kabinet Andreje Babiše zatím ustál první kolo projednání státního rozpočtu na příští rok. Vyhráno ale zdaleka nemá, protože nyní přicházejí na řadu připomínky komunistů, kteří vládu hnutí ANO a sociální demokracie podporují. Již během projednání někteří poslanci ze strany KSČM otevírali staré rány a vyčítali vládě, proč o zdanění církevních restitucí dál Babiš nebojuje. Nešetřili přitom kritikou na podobu státního rozpočtu, ke které se přidali i někteří poslanci vládní sociální demokracie.
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) přichází s vymyšleným rozpočtem, který navíc vůbec neodpovídá realitě a z daleka není hotový. To vzkazují kritici šéfce státní kasy před plánovaným projednáním nejdůležitějšího zákona roku, kterým je státní rozpočet. Schillerová navrhuje rekordní schodek ve výši 320 miliard, který se podle odborníků v průběhu roku ještě prohloubí, protože nepočítal s druhým lockdownem.
I když se vláda Andreje Babiše stále nedohodla na navýšení minimální mzdy, už nyní je jasné, že poroste i mzda zaručená. Ta z České republiky tvoří unikát, protože tím fakticky dochází ke kategorizaci osmi podob minimální mzdy. Podle odborníků je dělení práce na třídy ve 21. století k smíchu, přesto institut zaručené mzdy minimálně na příští rok zůstane. Ministerstvo financí totiž pro Echo24 uvedlo, že by bylo pro jeho zrušení, přesto by první krok muselo udělat ministerstvo práce ministryně Jany Maláčové. A ta si tuto mzdu spolu s odbory chválí.
Cigarety a tabákové výrobky od příštího roku citelně zdraží, nyní se hraje o to, o kolik se cena zvedne a u jakých produktů.
Nebezpečný zásah do ústavních práv přinese novela krizového zákona, kterou vypracovalo vnitro v čele s Janem Hamáčkem (ANO). Návrh prolezl připomínkovým řízením a nyní leží ve sněmovně, kde se může kdykoliv projednat. Hamáčkova změna by v současném nezměněném stavu přinesla, že by stát neposkytoval informace o přípravě a řešení krizových situací, ztížil podnikatelům žádat o náhradu škody či zpřesnil, za jakých podmínek omezit lidem volné nakládání s jejich penězi.
Vlajkový projekt vládního hnutí ANO a Andreje Babiše elektronická evidence tržeb je nyní na dva roky u ledu.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se chce vrhnout na další sérii navyšování sociálních dávek a minimální mzdy. Po letošním zvyšování rodičovského příspěvku a důchodů chce na rok následující pokračovat ve stejném duchu a navýšit příspěvky na děti. Větší kontroverzi však vyvolává opětovné navýšení minimální mzdy, které má přijít v době, kdy se stát bude muset potýkat s růstem nezaměstnanosti. Ta je nyní škrcena programem Antivirus a podle úřadů práce dokonce v říjnu klesla o 0,1 procentního bodu na 3,7 procenta.
Žádné zásadní změny pro podporu lidí a firem, pouze marketingové tahy na sněmovní volby v příštím roce.
Premiér Andrej Babiš by měl co nejdříve uvést, kdy se budou nynější uzavřené školy otevírat pro děti z prvního stupně. Předsedu vlády vyzval šéf Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák, podle kterého je nyní doma s dětmi na půl milionu rodičů, kteří jsou pouze v nejistotě a nemohou pracovat. Premiér po jednání triparity uvedl, že téma škol je nejdůležitější. Přesto neuvedl, za jakých podmínek dojde k otevření škol.
I v době koronavirové krize stále hrozí, že se podaří schválit návrh na povinného podílu českých potravin v obchodech. Původní snaha poslanců hnutí ANO o 85procentní podíl nakonec nevyšla, ale po pozměňovacím návrhu šéfa nejsilnějšího poslaneckého klubu Jaroslava Faltýnka je nadále ve hře 65procentní podíl. Proti jsou zejména zástupci obchodů, podle kterých by občany čekalo jen zdražení a konečnou výhodu by čerpal premiér Andrej Babiš a jeho firma Agrofert.
Předseda vlády Andrej Babiš je často kritizován, že pohrdá Poslaneckou sněmovnou, do které často nechodí a kterou považuje za žvanírnu. V poslední době si však velmi oblíbil podávání zásadních pozměňovacích návrhů k důležitým zákonům, které by měly projít řádným připomínkovým řízením. V posledních týdnech tak chce navýšit daně z hazardu a také zrušit superhrubou mzdu, která bude mít vliv na státní rozpočet v podobě několika desítek miliard korun. Kromě toho tím také obchází své partnery ze sociální demokracie i komunisty, které jeho vláda neustále potřebuje.
Vláda Andreje Babiše (ANO) měla několik měsíců na připravení funkčního kurzarbeitu, místo toho stále prodlužuje kritizovaný program Antivirus až do konce roku.
