I když byla největší pozornost při schvalování daňového balíčku upřena na zrušení superhrubé mzdy a s tím souvisejícími nižšími daněmi, tak se do návrhu dostaly i další zásadní změny. Jedna z nejkřiklavějších je z dílny pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka, který by chtěl zrušit daňovou výjimku pro osvobození příjmů z prodeje akcií, dluhopisů či podílových listů, jestli že od jejich nabytí uplynuly minimálně tři roky. Na příjmy, které by překročily hranici 20 milionů korun, by padla 23 procentní daní, přičemž daň by dopadla na rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou akcií. Podobné choutky mají Piráti i v europaralementu, kde chtějí podporovat nové evropské daně.

Od příštího roku by tak čekala pravidla pro daňové osvobození příjmu fyzických osob z prodeje cenných papírů přísnější podmínky. Dosud se totiž neplatila žádná daň při prodeji akcií nebo dluhopisů, kdy mezi nabytím a prodejem uplynuly alespoň tři roky. Po této době by došlo k osvobození bez omezení. Pravidlo fungovalo jako úleva pro investory, kteří podporovali českou ekonomiku.

Piráti ale chtějí vyždímat z této výjimky peníze a nastavili strop 20 milionů korun za zdaňovací období. Pokud by investor prodal v jednom kalendářním roce akcie či dluhopisy přesahující tuto hranici, tak by z částky platil daň z příjmu. Podle odborníků je však tento návrh nebezpečný. Ne tím, že by docházelo k masivním únikům peněz státu. Ale kvůli tomu, že investoři se obrátí zády a odradí je od akciových trhů. Podle analytika společnosti Natland Petra Bartoně je zrušení výjimky nesmyslné.

„V učebnicích ekonomie pro první ročníky je psáno, že zdanění prodeje akciového podílu je daň z daně z daně z daně. Hodnota takového akciového podílu se totiž akumuluje jenom z toho, co v akciové společnosti zbude poté, co každoročně odvede na dani z příjmu právnických osob, neboli dani ze zisku. Samotný zisk je pak jen tím, co zbude poté, co zaměstnavatel odvede daně i za své zaměstnance. Jakékoli dividendy z tohoto zůstatku byly průběžně samy srážkově významně daněny potřetí. A teď mají být zdaněny počtvrté?“ ptá se řečnicky pro Echo24 Bartoň.

S tím souhlasí i hlavní ekonom banky Creditas Dominik Stroukal. Podle něj zažíváme nejhorší krizi moderních dějin a místo irelevantních příjmů do státního rozpočtu, které by tento návrh přinesl, by se stát měl spíše zaměřovat na podporu podnikání a nikoliv jeho trestání. „Vytváří se podivná představa, že podnikatelé neplatí daně. Platí daně ze zisku, odvádí za zaměstnance, které zaměstnávají, platí DPH, a to vše s rizikem, že o vše múžou přijít. Až se limit sníží, což je jen otázka času – ono ho stačí nezměnit a počkat na inflaci – tak budeme trestat i ty, kteří se tomu nedokážou vyhnout,“ řekl pro Echo24 Stroukal.

Analytik Bartoň navíc v Pirátském návrhu vidí snahu potrestat firmy, které dávají lidem práci. „Ti nejschopnější totiž budou potřeba po koronavirové krizi, až budou dávat dohromady uvadlou ekonomiku, protože tím bude stát odrazovat od zakládání úspěšných firem. My naopak potřebujeme zakládat nové společnosti. Akciová forma navíc mnohem snáze přitáhne investory, bez kterých budeme dále jen montovnou pro mateřské závody,“ řekl dále Bartoň s tím, že dojde pouze k větší koncentraci majetku v obřích firmách.

Pirátský návrh je navíc v Senátu v podobě, kdy by se mělo zdanění vztahovat i na cenné papíry, které byly nabyty před rokem 2021. Pirátská snaha by tak jednoznačně dopadla na investory, ale hlavně i na samotnou Českou republiku. „Té by hrozily arbitráže. Změna pravidel se totiž nebude týkat jen obchodů uzavřených po případném přijetí tohoto návrhu, ale všech obchodů, včetně těch z minulosti. To je samozřejmě v rozporu s právními zásadami a ukazuje to, jak jsou někteří naši zákonodárci hloupí,“ řekl pro Echo24 hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Podle něj by se tak obrátil nynější pozitivní trend, kdy dochází ke vstupům na trh u českých firem. V poslední době se totiž na burzu úspěšně vrhla jak Česká zbrojovka, tak společnost Pilulka. „To výrazně oživilo pražskou burzu a zvýšilo zájem malých i velkých investorů o obchodování s akciemi. Obávám se, že návrhy, které zvyšují daňovou zátěž při obchodování na trzích, mohou tento pozitivní trend zvrátit. To by v konečném důsledku znamenalo, že na trhy přiteče méně kapitálu, což by komplikovalo financování českých společností,“ řekl dále Křeček.

Piráti s novými daněmi koketují také v europarlamentu, kde se chtějí přidat k jejich schválení. „Nové celoevropské daně mohou pomoci splatit společný dluh i splnit ekologické cíle. Na stole je hned několik návrhů: Digitální daň, daň z plastů, daň z finančních transakcí,“ uvedl europoslanec Mikuláš Peksa. Ten ve svém blogu rozebírá jednotlivé návrhy a například digitální daň byl dle něj měla být zavedena co nejdříve. Naopak u daně z plastu by se měl vypracovat komplexnější návrh.

Ferjenčíkův pozměňovací návrh prošel v rámci daňového balíčku hlasy hnutí ANO, Pirátů, ČSSD a komunistů. Nic proti němu nenamítala ani ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Po jednání premiéra Andreje Babiše v horní komoře však vyplynulo, že by tento pozměňovací návrh měla horní komora odmítnout. Připustil to totiž šéf senátního klubu ODS Zdeněk Nytra.

„Za naprosto nesmyslný považuji návrh, na základě kterého by se měly zdaňovat prodeje akcií ve výši 20 milionů korun a více, které jsou v držení déle než 3 roky. Toto opatření postihne spoustu malých s.r.o. společností, menších firem a start-upů. Proto jsme se se zástupci vlády shodli, že jsou schopni podpořit pozměňovací návrh Senátu,“ řekl šéf senátního klubu ODS.