Tag: zemědělství

Články k tagu

Nejde jen o potraviny. Kvůli povinným kvótám hrozí Česku i obchodní válka

Socialistický výmysl, který přinese pouze podpultové zboží a může Českou republiku uvrhnout do soudních sporů a obchodních válek. Tak kritici popisují protlačení regulace českých potravin v obchodech, podle kterého by příští rok bylo povinně v supermarketech 55 procent tuzemských potravin. Zákazníci by kromě nabídky produktů mohli počítat také s tím, že českým potravinám ubude konkurence a paradoxně se tím navýší cena zeleniny a dalších potravin.

EK vyšetřuje české velkofarmáře za možné neoprávněné dotace

Evropská komise zahájila hloubkové vyšetřování údajně neoprávněného přidělení unijních dotací velkým českým zemědělským podnikům. Exekutiva Evropské unie v tiskové zprávě oznámila, že má pochybnosti mimo jiné u dotací na restrukturalizaci a zavlažování farem, jejichž přidělení velkým firmám místo menším podnikům mohlo porušit unijní pravidla. Podle lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského se nejméně dva případy týkaly společností spojených s holdingem Agrofert.

„Návrh užitečných idiotů“. Povinný podíl českých potravin v obchodech je zpět

Zásadní regulace na potravinářském trhu stále hrozí. Návrh na zavedení kvót na české produkty v tuzemských obchodech totiž směřuje do finálního třetího čtení v Poslanecké sněmovně poté, co ho zemědělský výbor podpořil. K návrhu SPD se přidali poslanci vládní koalice spolu s komunisty. Pokud by tato změna prošla, dočkala by se pravděpodobně tvrdé reakce ze strany Evropské unie.

Když nejde 85 %, dáme 65 %. Návrat do socialismu v podobě kvót na potraviny opět na stole

I v době koronavirové krize stále hrozí, že se podaří schválit návrh na povinného podílu českých potravin v obchodech. Původní snaha poslanců hnutí ANO o 85procentní podíl nakonec nevyšla, ale po pozměňovacím návrhu šéfa nejsilnějšího poslaneckého klubu Jaroslava Faltýnka je nadále ve hře 65procentní podíl. Proti jsou zejména zástupci obchodů, podle kterých by občany čekalo jen zdražení a konečnou výhodu by čerpal premiér Andrej Babiš a jeho firma Agrofert.

Co děláme půdě, děláme sobě

Neuvažujeme o půdě ani o hladu, protože obchody jsou plné a potraviny nejlacinější za posledních mnoho století. Jenže čtvrtina globální zemědělské půdy vysychá a zhruba polovina je nějakým způsobem, nejčastěji erozí, poškozená. Přitom bychom do třiceti let měli vyrábět o 50 % víc potravin. Nemá cenu zde opakovat veškerá čísla o poškození půdního fondu a možnosti budoucích potravinových krizí. Jsou děsivá, a to pro všechny kontinenty i země, jako je Čína, Rusko, Turecko či bývalé jižní státy Sovětského svazu.

Do Česka přišel déšť. Podzemním vodám ale nepomohl

Dubnové novinové titulky o nejhorším suchu za posledních 500 let vystrašily Česko. V květnu však začalo pršet a v červnu se objevily dokonce i lokální povodně. Je tedy sucho nadále tak hrozivé? Díky dešti skutečně takřka vymizelo z mapy alespoň zemědělské sucho. Nedostatek však nadále zůstává v podzemních vodách, za což může především teplá zima bez sněhové pokrývky, která by se během tání pozvolna vsakovala do půdy.

Návrat do socialismu stále hrozí. Poslanci chtějí kompromis na omezení potravin z ciziny

Návrh na 85 procent domácích potravin v obchodech se sice dostal k ledu, přesto stále hrozí, že projde lehčí kompromisní varianta. Hnutí ANO chce totiž dohodnout kompromis, který by byl pro komunisty i SPD vhodnější. Kritici ale nechtějí o žádných dohodách ani slyšet. Podle nich by bylo pro všechny nejlepší, aby pokus osekat zahraniční nabídku potravin předkladatelé stáhli a již nevytahovali.

Nařízení 85 % českých potravin v obchodech odmítají řetězce i malí zemědělci

Omezení zahraničních potravin a nařízení mít místo nich české produkty by nahrálo pouze velkým agropodnikům a potravinářům, ze kterých by těžil i holding Agrofert premiéra Andreje Babiše. Pokud by návrh z dílny většiny poslanců hnutí ANO a SPD prošel, tak by jistě zasáhla Evropská unie kvůli porušení jednotného trhu. Nejvíce by nařízení poškodilo malé zemědělce, kteří jsou už dnes svázaní obtížnou legislativou, která jim brání ve větší míře se zapojovat do prodeje svých produktů.

Sbírej, robote!

V době, kdy budoucí prezident Masaryk chodil do školy, měla většina jeho vrstevníků zkušenosti s prací na poli. Zhruba polovina z nich mohla očekávat, že v zemědělství zůstanou po celý život. Byla to těžká dřina, robota. Jak v českých městech rostl výrobní sektor, hodně vesničanů utíkalo z nejisté existence zemědělce do pracovního poměru. Dokonce i tvrdá práce v ostravském uhelném průmyslu byla pro tehdejší mladé lidi přitažlivější než otročení na poli. Také proto, že výdělky v továrně byly vyšší a jistější. Nerozhodovalo o nich náladové počasí nebo škůdci.

Zemědělcům kvůli koronaviru chybějí pracovníci. Němci si je nechají přivést letadly

Opatření v boji proti koronaviru mohou neblaze dopadnout na letošní sklizeň zemědělských produktů a do budoucna tedy i na cenu potravin. Pěstitelům všude v Evropě totiž chybějí pracovníci. Důvodem jsou právě opatření kvůli onemocnění COVID-19 včetně výrazného omezení pohybu lidí. Týká se to rovněž Česka. Ze zahraničních brigádníků je nyní v České republice jen zlomek obvyklého počtu.

Kritická situace: sněhu málo, zásoby vody jsou desetkrát nižší než vloni

Přestože srážky z minulého a počátku tohoto týdne částečně zvýšily průtoky ve vodních tocích, celkové zásoby vody jsou asi desetkrát nižší než vloni. Problémy dělá totiž nejen nedostatek sněhu, ale i minimální hladiny podzemních vod. Je pravděpodobné, že již během jara se vodní toky dostanou do stavu sucha, menší toky pak mohou vyschnout úplně. O nepříznivé situaci informovalo ministerstvo zemědělství.

Agrofertu můžeme proplatit většinu projektů, oznámil zemědělský fond

Evropská komise schválila, že Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) proplatil většinu projektů pro holding Agrofert. Pochybnosti jsou u jednoho projektu v hodnotě 1,6 milionu korun, řekl dnes novinářům ředitel SZIF Martin Šebestyán. Podle něj ze závěrů úterního jednání s EK nelze jednoznačně vyvozovat, zda je nebo není premiér Andrej Babiš (ANO) kvůli Agrofertu ve střetu zájmů. Unijní exekutiva se k úternímu jednání nechce vyjadřovat.

Nejprohnilejší v Evropě

Konečnou verzi auditu o zemědělských dotacích pro firmu českého premiéra nikdo z Bruselu neposlal. Pokud náhodou do Prahy přišly nějaké papíry, pak šlo jen o nějaké podklady k diskusi, která ještě zdaleka není u konce. Tak odbyl ministr zemědělství Miroslav Toman minulý týden informaci, že má k dispozici audit, podle kterého střet zájmů Andreje Babiše ovlivnil také agrární dotace pro holding Agrofert. Nejde o běžné tajnůstkářství. Babišův zemědělský střet zájmů se stal ohniskem sporu o jeden z největších dotačních programů na světě, evropskou podporu zemědělství známou pod zkratkou CAP. Šedesát miliard eur ročně se bude rozdělovat podle toho, jak kauza českého premiéra dopadne, a to je o důvod víc, proč závěry evropských auditorů tajit.

O slepici, která unikla osudu

Slepice měla nezvyklé jméno Orel a čekal ji stejný osud, jaký zdejší zemědělský komplex připravil v uplynulých deseti letech čtyřiceti milionům jejích kolegyň. To znamená, že pár dnů po vylíhnutí byla z umělé líhně přemístěna do odchovny, kde strávila čtyři měsíce, a pak zamířila do klece na velkofarmě. Tam s jedenadvaceti dalšími slepicemi trávila třináct měsíců na prostoru 1,5 m2 a snášela vejce. Pak už zbývala cesta na jatka.

NYT: Oligarchové a populisté ve středovýchodní Evropě dojí evropské dotace

Ve většině zemí střední a východní Evropy si unijní zemědělské dotace v neprůhledném prostředí rozděluje hrstka mocných, kteří mají styky, napsal v neděli v rozsáhlé reportáži americký list The New York Times (NYT). Podrobně v ní zejména rozebírá, jak systém zemědělských dotací podle něj zneužívá maďarský premiér Viktor Orbán. List dále uvádí, že největším příjemcem zemědělských dotací v České republice je premiér Andrej Babiš. V Bulharsku a na Slovensku stojí zemědělské dotace za přebíráním půdy mafiánským stylem.

Nejvíce pro prasata, drůbež a další hospodářská zvířata. Zemědělcům mají jít dotace 3,8 miliardy

Ministerstvo zemědělství navrhuje, aby zemědělci dostali v příštím roce v národních dotacích 3,8 miliardy korun, stejně jako letos. Vyplývá to z ministerského materiálu, který má ČTK k dispozici. O přerozdělení peněz rozhodne v pondělí vláda. Nejvíce peněz, přes miliardu korun, by mělo jít na zlepšování podmínek v chovech hospodářských zvířat.

Konec bramborové krize? Ceny mohou být příští rok znovu vysoké

Brambory se během letošního roku staly s lehkou nadsázkou exkluzivní potravinou. Cena kila šla kvůli loňskému suchu mnohdy k 30 korunám. Brambory byly nejdražší v historii. To se však týkalo i jiných potravin. Například cibule stála i přes 40 korun. S podzimem však bramborářská krize pomalu končí, což vede ke snižování cen. Brambor však stále není dostatek, aby se ceny vrátily do původních hodnot.

Upravme odvodňovací systémy. Vědci představili jak řešit zemědělské znečištění řek a sucho

Sucho či eroze jsou v posledních letech neustále viditelnějšími problémy. Stále jasněji se ukazuje, že nešetrné zemědělské hospodaření má výrazný dopad na životní prostředí. V dobách komunismu bylo potřeba dostat vodu z krajiny, tam dnes ale chybí. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy (VÚMOP) proto představil studii, jak konkrétními kroky upravit krajinu v povodí vlašimské Blanice, aby nedocházelo k zemědělskému znečišťování řek a voda zůstávala v krajině.