Prezident Miloš Zeman se za svoje výroky o ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym omlouvat nebude. Uvedl to dnes v pořadu TV Barrandov Týden s prezidentem. Podle něj šlo o osobní názor, za nějž se nikdy neomlouvá. Zeman označil v úterý v Parlamentním shromáždění Rady Evropy anexi Krymu za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Anexe byla podle Zemana protiprávní, Ukrajině ale poradil, aby se s Moskvou dohodla na kompenzaci.
Ukrajinský premiér Volodymyr Hrojsman nepřímo označil českého prezidenta Miloše Zemana za psychicky nemocného člověka. V komentáři k Zemanově návrhu na výměnu ukrajinského Krymu za ruskou finanční nebo surovinovou kompenzaci podle ukrajinských médií prohlásil, že zdravý člověk by nic takového navrhovat nemohl.
Představme si na chvíli, že Miloš Zeman není jen „ruský šváb“ a „agent Kremlu“, jak si slušní lidé myslí a novinoví komentátoři všeobecně píší, ale také unavený a osamělý stařec, který nemá co ztratit, a tudíž si může dovolit říkat, co si myslí.
Vláda ve středu projednala úterní projev prezidenta Miloše Zemana v Parlamentním shromáždění Rady Evropy. Celá koalice odmítla jeho slova o anexi Krymu Ruskem, kterou označil za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost. Zeman mimo jiné označil protiruské sankce za nefunkční.
Český prezident Miloš Zeman v úterý ve svém vystoupení před Parlamentním shromážděním Rady Evropy (PSRE) označil protiruské sankce za nefunkční a ruskou anexi ukrajinského Krymu za "fait accompli", tedy za hotovou záležitost; zároveň se zmínil o možnosti ruské kompenzace ve prospěch Ukrajiny. Jeho výroky pobouřily politiky v Kyjevě a ukrajinská média označila Zemanova slova za "skandální".
Prezident Miloš Zeman hovořil na Parlamentním shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku. Naposledy na stejném místě mluvil Václav Havel v roce 1995. Při příchodu do budovy si však Zeman neprohlédl výstavu o Václavu Havlovi, kolem které jen prošel. A na otázku, zda si ji prohlédne, odpověděl „nevím“. Rada se v úterý mimo jiné zabývá Ruskem kvůli ukrajinské krizi.
Dodržování lidských práv se za tři roky ruské okupace na Krymu výrazně zhoršilo a činitelé Ruské federace zde běžně lidská práva závažným způsobem porušují. Takové jsou závěry v pondělí zveřejněné zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva. OSN také kritizuje snahy Moskvy o upevnění kontroly nad anektovaným poloostrovem, jehož přičlenění k Rusku odsuzují dvě rezoluce Valného shromáždění z let 2014 a 2016.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko doufá v úspěšná jednání se západními spojenci o dodávkách obranných zbraní, a to i kvůli hrozbě, že by Rusko mohlo po vojenském cvičení Západ 2017 vpadnout na Ukrajinu a rozpoutat válku se Západem.
Německo by v zájmu zlepšení svých vztahů s Ruskem možná mělo akceptovat ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym jako „dlouhodobé provizorní uspořádání“, soudí předseda německé Svobodné demokratické strany (FDP) Christian Lindner. Nutné jsou podle něj takové nabídky, aby ruský prezident Vladimir Putin mohl změnit svou politiku, aniž by ztratil tvář, řekl šéf liberálů periodikům mediální skupiny Funke. V dané souvislosti zdůraznil důležitost dobrých vztahů s Moskvou pro Německo i Evropskou unii.
Německá hudební skupina Scooter se provinila a bude čelit právním důsledkům ze strany ukrajinských úřadů. Vystoupila totiž na festivalu na Krymu, který v roce 2014 anektovalo Rusko. V neděli zveřejněném rozhovoru s listem patřícím mediální skupině Funke to uvedl ukrajinský velvyslanec v Německu.tota
Evropská unie rozšířila sankce proti Rusku o další tři osoby, včetně náměstka ministra energetiky, a o tři firmy. Podílely se na dodávce čtyř plynových turbín německé společnosti Siemens na anektovaný Krym, oznámila v párek v tiskové zprávě Rada EU.
O ruském opozičníkovi Alexeji Navalném se ve světě často mluví jako o jediné reálné alternativě Vladimira Putina. Fascinace mladým, dobře vypadajícím právníkem často hraničí s představou ruského spasitele. Mnohde v zahraničních médiích je slyšet názor, že právě on má potenciál být prezidentem, který povede ruský národ na cestě k demokracii.
Nejméně dvě ze čtyř turbín, které německý koncern Siemens vyrobil pro jeden z projektů v Rusku, se proti vůli firmy ocitly na Krymu. Ukázalo to dosavadní vyšetřování, které Siemens zahájil po zveřejnění informací zdrojů agentury Reuters z minulého týdne. Siemens dnes uvedl, že podnikne právní kroky proti zodpovědným lidem a pokusí se obchod anulovat. Prošetří také veškeré své aktivity a partnery v Rusku.
Evropská unie prodloužila sankce proti Rusku, důvodem je ruská anexe Krymu a Sevastopolu. Prodloužení sankcí bude platit do června příštího roku, rozhodli v pondělí v Lucemburku ministři zahraničí zemí EU. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina v první reakci řekl, že se stanovisko Moskvy nemění – podle jejího názoru jde o nelegitimní opatření.
Ukrajinský ministr obrany Stepan Poltorak poděkoval svému českému protějšku Martinu Stropnickému a České Republice za to, že ČR neuznává anexi Krymu Ruskem a ani samozvané republiky v Doněcku a Luhansku. Ukrajina bude navíc rozšiřovat vojenskou spolupráci s Českem. Poltorak to uvedl v pondělí po schůzce se Stropnickým.
Další účastník hudební soutěže Eurovize měl vážný problém kvůli návštěvě Krymu. 17letý bulharský zpěvák Kristian Kosov, který postoupil do sobotního finále soutěže, byl vyšetřován kvůli videu, podle kterého navštívil Krym bez povolení Ukrajiny. Informaci přinesla agentura Reuters.
Český poslanec hnutí Svoboda a přímá demokracie Jaroslav Holík se podle ukrajinské ambasády zúčastnil oslav třetího výročí obsazení Krymu Ruskem. Úřad to v pondělí oznámil v tiskové zprávě. Ambasáda účast Holíka na akci ostře odmítla, porušil podle ní ukrajinskou legislativu, a budou na to reagovat příslušné právní orgány.
Rusové mají důvod k radosti. Dovozují totiž, že jeden český region – konkrétně Ústecký kraj – považuje poloostrov Krym za součást Ruské federace. Poukázal na to ruskojazyčný web Vinegret.cz, který informoval o schůzce náměstka hejtmana Ústeckého kraje Jaroslava Foldyny (ČSSD) s ruským náměstkem ministra školství, při níž jednali o vyslání českých školáků do krymského tábora Artěk. Ten Foldyna označil podle webu za ruský.
Evropský parlament ve čtvrtek odsoudil ruskou anexi Krymu, která se odehrála právě před třemi lety, jakož i pronásledování krymských Tatarů a věznění dalších ukrajinských občanů v Rusku. V rozpravě zazněla silná podpora pro pokračování sankcí Evropské unie proti Rusku. Na rezoluci se shodla hned pětice poslaneckých klubů, které ji prosadily v poměru 451 ku 73 hlasům.
Drtivá většina Rusů i po více než 70 letech od konce druhé světové války považuje za hlavní důvod k národní hrdosti porážku nacistického Německa sovětskou armádou v květnu 1945. Vyplývá to z průzkumu nezávislé sociologické společnosti Levada, o jehož výsledcích informovala agentura Interfax. Na druhém místě je ruská anexe ukrajinského Krymu.
S novým „mírovým plánem“, který by měl vyřešit spor mezi Ruskem a Ukrajinou, přišel ukrajinský poslanec Andrej Artěmenko. Navrhuje Rusku propůjčit anektovaný Krym na 50 až 100 let. Plán v lednu konzultoval s Trumpovými poradci a návrh již dorazil i do Bílého domu. Podle ukrajinských vyšetřovatelů Artěmenkovi hrozí obvinění z vlastizrady, informoval list The New York Times.
Nová stálá zástupkyně Spojených států v Organizaci spojených národů Nikki Haleyová obvinila Rusko z eskalace konfliktu na východě Ukrajiny a prohlásila, že protiruské sankce budou platit, dokud Moskva nevrátí Ukrajině poloostrov Krym.
Ukrajinská poslankyně Nadija Savčenková, donedávna nesporná národní hrdinka ve své vlasti, opět rozpoutala svými kontroverzními výroky politickou bouři v Kyjevě. Tentokrát navrhla, aby se Ukrajina načas zřekla Krymu, anektovaného v březnu 2014 Ruskem, a to oplátkou za to, že dostane zpět východoukrajinský Donbas, ovládnutý proruskými separatisty.
Litva se rozhodla postavit plot na své hranici s ruskou Kaliningradskou oblastí. Podle agentury AFP to v pondělí oznámil litevský ministr vnitra Eimutis Misiunas. Důvody jsou podle něj ekonomické – zabránit pašování – a geopolitické – posílit hranice Evropské unie.
Každý týden někdo zmizí a příbuzní o něm už neslyší, další jsou odsouzeni v politických procesech. Systematický útlak, ze kterého obviňují Krymští Tataři místní úřady, trvá už dva a půl roku od anexe poloostrova Ruskem. Zažil to i aktivista Ervin Ibragimov, kterého policisté svázali a odvezli neznámo kam. O jeho případu informoval list The Guardian.
Ukrajinská armáda odpálila ve čtvrtek ráno první rakety v rámci vojenského cvičení poblíž poloostrova Krym, který anektovalo Rusko. Moskva, která kvůli tomu vyhrožovala odvetným raketovým útokem, prozatím na reakci nechává čekat. O zahájení cvičení pojmenovaného „Jih“ ve čtvrtek dopoledne informovala ukrajinská média.
Ruská armáda v sobotu demonstrovala svoji vojenskou sílu na anektovaném Krymu. Během akce ministerstva obrany, která nesla název „Profesionální armáda je tvoje volba,“ ukázala svůj protivzdušný raketový systém S-400 a protiletadlový systém krátkého a středního dosahu Pancir-S1. Informuje o tom agentura Interfax.
Spojené státy zařadily na svůj sankční seznam šest poslanců ruské Státní dumy, kteří zastupují anektovaný ukrajinský autonomní poloostrov Krym se Sevastopolem. Na svém webu to oznámilo americké ministerstvo financí, které má sankce na starosti.
Velké pozornosti se v posledních dnech dočkala kauza údajně „neviditelného“ amerického velvyslance Andrewa Schapira a jeho (ne)účasti na oslavách státního svátku 28. října na Pražském hradě. Jako „neviditelný“ by se ale dal označit přinejmenším ještě jeden velvyslanec. Konkrétně se jedná o kosmonauta Vladimíra Remka, který zastupuje Českou republiku v Moskvě.
Bezúspěšně se v pátek v kyrgyzském Biškeku na zasedání zástupců Společenství nezávislých států (SNS) pokusil ukrajinský delegát zablokovat navrhované předsednictví Ruska v této postsovětské organizaci na příští rok. Svůj návrh zdůvodnil ruskou anexí ukrajinského Krymu, uvedla agentura TASS. Vysloužil si tvrdou kritiku ruského prezidenta Vladimira Putina, podle něhož Rusko Krym připojilo v souladu s Chartou OSN.
