Prezident Miloš Zeman hovořil na Parlamentním shromáždění Rady Evropy ve Štrasburku. Naposledy na stejném místě mluvil Václav Havel v roce 1995. Při příchodu do budovy si však Zeman neprohlédl výstavu o Václavu Havlovi, kolem které jen prošel. A na otázku, zda si ji prohlédne, odpověděl „nevím“. Rada se v úterý mimo jiné zabývá Ruskem kvůli ukrajinské krizi. Prezident Zeman v projevu označil ruskou anexi Krymu za hotovou záležitost, sankce proti Rusku podle něj nefungují.

O Zemanově příchodu do Rady Evropy, i o jeho nezájmu k osobě někdejšího prezidenta Václava Havla, informoval na svém Twitteru Bohumil Vostal z České televize.

Miloš Zeman označil svůj projev za důležitý, ale zdůraznil, že byl ve Štrasburku v roce 1999 jako český premiér, což byl podle jeho informací první a poslední projev českého premiéra na Radě Evropy. V roce 1995 však před členy této instituce vystupoval premiér Václav Klaus.

„Je těžké si udělat přátele a je snadné si vymyslet nepřátele,“ řekl Zeman v projevu před Radou Evropy, jejíž předsednickou zemí je teď na půl roku Česká republika.

„Protiruské sankce nefungují,“ řekl Zeman

Podle prezidenta je pořád nějaká „Evropa je kontinent, který je rozdělený do hodně hranic. Jedna z těch hranic je mezi Ruskem a zbytek Evropy,“ řekl Zeman ve Štrasburku. „Nechci přehánět a říkat, že to je opakování železné opony, ale pořád je to nějaká čára, která dělí kontinent.

Ruskou anexi Krymu označil český prezident za „fait accompli“, tedy hotovou záležitost, a citoval bývalého německého prezidenta Joachima Gaucka, který podle něj prohlásil, že snaha Krym vrátit Ukrajině by vedla k evropské válce. Přímý dialog mezi Ruskem a Ukrajinou by podle Zemanova soukromého názoru ale mohl vést ke kompenzaci ve prospěch Ukrajiny.

Ve svém projevu řekl, že protiruské sankce nefungují, místo toho navrhl dialog mezi občany zemí. Parlamentní shromáždění Rady Evropy by se podle Zemana mělo snažit přispět k přátelství mezi národy Evropy, jež sahá od Atlantiku až po Ural.

Zločinnost podle Zemana roste kvůli „islámskému terorismu“

„Cestou k míru na Blízkém Východě je odzbrojení teroristických organizací a tento mír musí být založen především na bezpečnosti Izraele,“ prohlásil během projevu  Zeman. Při vystoupení česká hlava státu v této souvislosti zmínila radikální palestinská hnutí Hamas a Hizballáh.

„Jsem hluboký přítel Izraele. A proto si myslím, že mír na Blízkém Východě musí být založen v první řadě na bezpečnosti Izraele,“ prohlásil Zeman. Prohra v každé z válek od roku 1948 by podle něj znamenala konec židovského státu. V „některých zemích či hnutích“, jakou jsou právě Hamas, Hizballáh a další, podle Zemana dál přežívá tendence a snaha o likvidaci Izraele.

Kvůli „islámskému terorismu“ podle Zemana roste úroveň zločinnosti v mezinárodním měřítku. „V naprosté většině případů to prostě má islámský základ,“ poznamenal český prezident. Cestou k řešení mezinárodní kriminality jsou podle něj větší investice do policie i armády.

„A také mít tu odvahu a investovat do, inu, našich vlastních zbraní,“ poznamenal Zeman. V této souvislosti poznamenal, že jej kromě bodyguardů hlídá jeho žena, která absolvovala všechny potřebné testy a pořídila si zbraň.

Rozdíly mezi USA, kde má občan ústavní právo vlastnit zbraň, a tradičně zdrženlivější Evropou nejsou podle něj po teroristických útocích v Barceloně a dalších nejspíš tak veliké.

Zeman ve Štrasburku o držení zbraní hovořil jen pár dní poté, co debatu v USA samotných rozvířil útok na hudební festival v Las Vegas. Američan Stephen Paddock z několika automatických zbraní pozabíjel okolo šesti desítek lidí.

Český prezident ve vystoupení také uvedl, že v Česku se konají demonstrace na podporu migrantů i proti nim. „Ty proti jsou možná větší, což je paradoxní, protože na českém území a v Praze nejsou vůbec žádní migranti,“ řekl. Z českého úhlu pohledu tak je podle něj migrant něco jako „yetti nebo paní Columbová“.

Důvodem pro postoj české veřejnosti je tak podle něj hlavně přítomnost velkého množství migrantů v Rakousku a Německu. Zeman připomněl, že čeští politici odmítají unijní politiku přerozdělování podle kvót a doporučují tak spolu s ním především velkou pomoc v zemích původu migrantů.

Parlamentní shromáždění není institucí Evropské unie, byť všechny státy EU jsou členy RE. Jde o poradní orgán Rady Evropy, mezinárodní organizace, která sdružuje 47 evropských zemí, včetně Turecka a Ruska. Parlamentní shromáždění má 636 členů, volených nebo jmenovaných parlamenty členských států v poměru k počtu obyvatel.