Bývalý irácký prezident Saddám Husajn poslední roky před dopadením údajně vůbec netušil, co se v jeho zemi děje. Zatímco se jeho stoupenci snažili bránit proti invazi koaličních vojsk v čele s USA, Husajn se ve svém úkrytu věnoval psaní novel a pamětí ze svého režimu, tvrdí bývalý agent CIA John Nixon, který ho vyslýchal hned po dopadení. S informací přišel server Daily Mail.
Do Iráku v pondělí odletěl sedmnáctičlenný český polní chirurgický tým. Podporovat bude koaliční a irácké vojáky na americké základně několik desítek kilometrů od Mosulu, uvedl mluvčí generálního štábu Jan Šulc. O vyslání jednotky rozhodla vláda a schválil jej Parlament.
Několik tureckých vysokoškolských pedagogů, kteří v posledních měsících zažívají ve své zemi velké represe, má zájem působit na českých univerzitách. Žádosti zaznamenala Univerzita Karlova v Praze i Masarykova univerzita v Brně. Jedná se o necelých dvacet zájemců, Česko preferovaným cílem tureckých akademiků moc není.
Islámský stát použil od roku 2014 v Iráku a Sýrii chemické zbraně nejméně dvaapadesátkrát, jen devatenáctkrát k tomu došlo v oblasti druhého největšího iráckého města Mosul a jeho okolí. Vyplývá to z nové analýzy společnosti IHS Markit.
Irácké jednotky osvobodily starověké město Nimrúd, které dva roky ovládal Islámský stát (IS). Oznámila to v neděli podle agentur Reuters a AFP irácká armáda. Nimrúd leží asi 30 kilometrů od města Mosul, kde pokračuje ofenziva vládních sil, které tam v sobotu získaly kontrolu nad dalšími čtvrtěmi.
Irácké vládní jednotky dobyly šest čtvrtí na východě města Mosul, který se od poloviny října snaží dostat zpět z rukou ozbrojenců z teroristické organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na iráckou armádu.
O tom, že bojovníci Islámského státu budou bojovat o irácký Mosul až do posledního momentu, nikdo nepochybuje. Vyvstává otázka, co se s nimi stane poté, až se irácká armáda města zmocní. Islamisté už delší dobu naznačují, že se stáhnou do pouštních oblastí, stejně jak to udělali už v letech 2007 a 2013. Bude záležet na irácké vládě, aby efektivně zaplnila mocenské a vojenské vakuum, které po Islámském státu vznikne, a zabránila tak jejich opakovanému „návratu z pouště“, píše deník New York Times.
Americká armáda odhaduje, že v bojích o Mosul bylo zabito 800 až 900 členů teroristické organizace Islámský stát (IS). OSN vypravuje z Dubaje humanitární pomoc pro irácké uprchlíky a podle jejích nedělních informací má 1500 humanitárních zásilek dorazit do severního Iráku v pátek.
Irácké jednotky pozastavily postup na město Mosul, aby přeskupily své síly a doplnily zásoby. Informoval o tom mluvčí americké armády John Dorrian. Irácká armáda má v plánu rovněž přijmout zvláštní bezpečnostní opatření, která mají zajistit, aby v již osvobozených oblastech nezůstali žádní islamističtí bojovníci.
V bojích o Mosul, který ovládá Islámský stát (IS), se irácké a kurdské síly o víkendu přiblížily ke městu na pět kilometrů. Dobyly přitom desítky vesnic a rozšířily frontu v několika nových směrech. Irácké bezpečnostní složky také úspěšně vybojovaly bitvu o Kirkůk, kde se nakrátko rozhořely střety se spícími buňkami IS. Z okolí Mosulu uprchly podle OSN před boji asi čtyři tisíce lidí.
Irácké jednotky postupují k Mosulu rychleji, než se předpokládalo, uvedl premiér Hajdar Abádí. Ofenziva, na které se podílejí irácké i kurdské síly, podle něj ukazuje, že Irák je jednotný v boji, jehož cílem je porazit takzvaný Islámský stát (IS). Americké ministerstvo obrany pak večer oznámilo, že při explozi přišel v Iráku o život jeden americký voják. Stal se tak první americkou obětí v severním Iráku. Na síti se mezitím začaly šířit snímky, na nichž se islamisté snaží z města uprchnout v přestrojení za ženy.
Z iráckého města Mosul, které se armáda snaží osvobodit od islamistů, již uprchlo na 900 lidí. Informoval o tom Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) s tím, že uprchlíci překročili hranice do sousední Sýrie. Jde o první velkou skupinu civilistů utíkajících z města od pondělí, kdy irácká armáda zahájila svou ofenzivu proti bojovníkům z Islámského státu (IS).
Česko chce v boji proti tzv. Islámskému státu nasadit do Iráku desítky českých vojáků. Návrh představí během středeční schůze sněmovního výboru pro obranu sám ministr Martin Stropnický. Nasazení až 30 členů polního chirurgického týmu a instruktorů výcviku v období od prosince 2016 do konce roku 2018 musí po vládě schválit ještě Poslanecká sněmovna.
Irácké jednotky zahájily ofenzivu, jejímž cílem je znovudobytí severoiráckého města Mosul z rukou Islámského státu (IS). Oznámil to v pondělí časně ráno irácký premiér Hajdar Abádí v irácké státní televizi. Mosul je nejvýznamnějším městem, které IS ještě na severu Iráku kontroluje. Přípravy na boj o ně trvaly několik měsíců.
Atentátník, který měl vestu s výbušninami, se odpálil ve stanu, kde se věřící shromáždili u příležitosti svátku ašúrá. Tím si šíitští muslimové připomínají smrt vnuka proroka Mohameda imáma Husajna, který zemřel v roce 680 v bitvě u Karbaly. K útoku se zatím nikdo nepřihlásil.
Do Iráku ve čtvrtek odletěla na vlastní náklady šestičlenná uprchlická rodina, kterou před pár měsíci do Česka přivezl Nadační fond Generace 21. Uprchlíci se rozhodli pro návrat do vlasti z několika důvodů. Šlo o zdravotní či psychické problémy. Mají také pocit, že se v posledních měsících situace v jejich rodné zemi mění k lepšímu. Ve čtvrtek to řekl mluvčí nadačního fondu Martin Frýdl.
Dvacátého šestého června, krátce poté, co americký Nejvyšší soud legalizoval manželství homosexuálů, vyšel v časopise Foreign Policy článek „Může manželství homosexuálů porazit Islámský stát?“. „Přemýšlela jsem dnes ráno o dvou souborech fotografií – jednom z města ovládaného Islámským státem v Iráku, druhém ze schodiště Nejvyššího soudu ve Washingtonu,“ začíná autorka.
Problémy je třeba řešit v zemích, odkud uprchlíci přicházejí, zní jeden z rétorických úhybných manévrů politiků v současné uprchlické krizi. Jakým způsobem je západní země mohou pomoci řešit? Anebo to byly západní zásahy, které krizi způsobily?
Vystudovaná novinářka Nesrin Abdulláhová je jednou ze tří nejvyšších náčelnic ženských kurdských jednotek YPJ, které neohroženě vzdorují Islámskému státu.
Jediný týden stačil, aby se z Turecka, zdánlivě nezúčastněného pozorovatele ničivých bojů v sousední Sýrii a Iráku, stal aktivní hráč s ambicí určovat regionální politiku.
Izrael si dnes pod povrchem rozumí se saúdskými a egyptskými špičkami pomalu lépe než s Američany. Vladimir Putin byl vřele přijat v Egyptě a Saúdská Arábie jedná o nákupu ruských zbraní. To všechno bylo před pár lety nepředstavitelné. V diskusním salonu Týdeníku Echo rozmlouvali ředitel v Praze sídlícího rádia Free Iraq Sergej Daniločkin, redaktor Českého rozhlasu, politolog a religionista Jan Fingerland a Lukáš Goga, reportér a fotograf, který žil v Bejrútu.
Ambicí mnoha filmů je vzbudit nějakou debatu, přinejmenším se jejich tvůrci k takovému záměru zhusta hlásívají. I v té tzv. mainstreamové kinematografii, včetně té hollywoodské, vzniká hodně děl, jež se vyjadřují k různým současným problémům, ať už přímo, nebo formou nějaké jednoduché alegorie, ať už z vnitřní potřeby jejich tvůrců, nebo díky jejich přesvědčení, že se od nich něco takového jaksi čeká a že se tím způsobem dobře zapíšou – u kritiky, festivalových porot, publika, někoho.
Ty snímky jsou dnes jako poselství z jiného světa: dospívající rodáci z Bagdádu na nich nevěřícně zjišťují, že ať se v jejich městě dostal k moci kdokoli, ještě do osmdesátých let tam bývaly čisté ulice, po silnicích jezdily patrové autobusy jako v Londýně a do nich nastupovaly studentky v halenkách a sukních. A hlavně: rodina si mohla dát grilované ryby na nábřeží Tigridu bez marně vytěsňovaného strachu, že kvůli fanatikovi s pásem výbušnin na těle půjde o její poslední večeři.
