Příchod dalších onemocnění a návrat žáků do lavic znamenají pro řadu rodičů problémy. Ze dne na den totiž budou možná muset zůstat se svým potomkem doma, jako tomu bylo na jaře. Podle premiéra speciální změna ošetřovného není na stole, protože se plošně již školy uzavírat nebudou. S přibývajícími případy koronavirové nákazy ale začala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová ošetřovné znovu řešit.
Skutečnost je taková, že Roman Prymula vypustil v pátek důležitý balonek. Jestli ho veřejnost přijme, a zatím opačné signály nejsou, můžeme se chystat na roušky i ve školních třídách.
Martin Roman proslul zejména jako generální ředitel polostátní firmy ČEZ. Od doby, co odešel z čela této energetické společnosti, se však věnuje především problému, jak zlepšit české vzdělávání. Je předsedou správní rady Prvního obnoveného reálného gymnázia (PORG), nekomerčně vydává příručky pro učitele. Dokonce kvůli tomu vystudoval magisterskou pedagogiku na britské University College London. Své zkušenosti se snaží předávat dál.
Nový školní rok pro mnoho žáků nezačne 1. září, ale později. Některé školy totiž oznámily, že kvůli výskytu nákazy covid-19 v učitelských sborech neotevřou. Problémy tak nastanou zejména pro rodiče nejmenších dětí. Právě žáci 1. ročníků základních škol totiž nastoupí později. Jak řekl deníku Echo24 prezident Asociace základních škol Michal Černý, nedokáže si představit on-line výuku prvňáků, kteří dosud ještě nebyli ve škole. Některé pražské školy také kvůli zhoršené epidemiologické situaci preventivně zavádějí roušky.
Zrušením známkování maturit poškodí celé české školství a u středoškoláků a gymnazistů dojde ke snížení kvality.
Podzimní a zimní měsíce v našich krajích tradičně provází nachlazení, rýma a virózy. Průměrný dospělý člověk se nachladí dvakrát až třikrát ročně, průměrné dítě šestkrát až dvanáctkrát ročně. Tyto infekce lidstvo provázejí už od dávných dob. Nikdo je moc neřeší.
Maturita nově pro každého?
Ve školách roušky od 1. září povinné nebudou, zavedou se jen tehdy, když se zhorší situace.
Vláda Andreje Babiše připravuje povinný návrat roušek v uzavřených prostorách, ale nezveřejnila pro to „tvrdá data“, pádné a nezpochybnitelné důvody. Ochrana nosu a úst začne pro všechny od 1. září, tedy v době, kdy se z prázdnin vrátí děti zpět do školních lavic. To je také jediná vážná obava, kterou ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) připustil. Podle odborníků tak dochází znovu k tomu, že vláda nerozhoduje na základě dat, ale pouze podle osobních pocitů. Do hry se po oznámení vložil premiér Andrej Babiš, který je dle svých slov z některých opatření v šoku a svolává na čtvrtek jednání s ministrem Vojtěchem a jeho týmem.
Žáky čeká při zářijovém návratu do škol zmatek, co se týká dodržování hygienických opatření ve vnitřních prostorách. Mezi ně patří například nošení roušek ve společných prostorách jako jsou chodby.
Základní školy dostanou do poloviny října celkem 1,2 miliardy na nákup počítačů a licencí pro výuku na dálku.
Děti, které se letos hlásily na střední školy, měly o dost obtížnější situaci, než jejich předchůdci. Nejen že se kvůli koronavirové krizi musel snížit počet termínů pouze na jeden a zrušila se možnost odvolání, ale proti hrála také demografická situace. V roce 2004, tedy v ročníku letošních uchazečů, nastal totiž skokový nárůst porodnosti, který dal dětem menší šanci na úspěch, než jejich předchůdcům.
Koncepce školství pro příštích deset let, kterou představil ministr Robert Plaga (ANO), je po útočné sérii jeho předchůdců docela realistická. Víceletá gymnázia nechce rušit. Chystá se je jen omezit tak, aby do nich odcházelo zhruba pět procent těch nejtalentovanějších dětí.
Původní myšlenka brát nadané děti na osmiletá gymnázia devalvovala, přesto by nemělo docházet k jejich omezování. Myslí si to Jiří Růžička, který je místopředsedou Senátu a dlouholetým pedagogem a ředitelem pražského Gymnázia Jana Keplera. Reaguje tak na záměr ministra školství Roberta Plagy omezit do roku 2030 víceletá gymnázia a naopak spíše zkvalitnit výuku na druhém stupni základních škol.
Kapacity víceletých gymnázií by se do budoucna mohly omezit. Ještě předtím by se ale měla zlepšit kvalita výuky na druhém stupni základních škol, měla by se vyhodnotit výběrovost gymnázií a změnit dlouhodobé záměry vzdělávání v krajích. Na briefingu k představení nové strategie vzdělávání do roku 2030 to v úterý řekl ministr školství Robert Plaga (ANO). Případné omezení víceletých gymnázií by podle něj mohlo přispět ke snížení nerovností v přístupu ke vzdělávání.
Povinná maturita z matematiky od příštího roku zřejmě zavedena nebude.
S napětím a očekáváním zamířili v úterý zájemci o studium víceletých gymnázií k jednotným přijímacím zkouškám. Na řadě těchto škol je velký převis přihlášených. Víceletá gymnázia většinou otevírají jednu až dvě třídy. Například v Praze se na ně přitom hlásí často i několik stovek dětí. Třeba ke studiu na pražském Gymnáziu Nad Štolou se dostane jen každý dvanáctý uchazeč. Kvůli pandemii koronaviru se uchazeči letos víc než v jiných letech museli spoléhat na domácí přípravu. V první polovině března se totiž zavřely školy a řada dětí se od té doby učila jen na dálku.
Při návratu žáků druhého stupně základních škol se studenti setkávají s rozdílnými pravidly, jak se vyhnout koronavirové nákaze. Studenti vyšších ročníků již na základní školy mohou, přesto mají omezenou výuku, která může mít podobu pouze dvou hodin či tzv. třídnických hodin. Ministerstvo školství ani neplánuje, že by se povinná školní docházka měla obnovit do konce tohoto školního roku.
Jedno z největších selhání kabinetu Andreje Babiše je už teď vidět ve školách.
Pouze polovina žáků prvního stupně se vrátila zpět do třídních lavic. Zbytek dětí musel být doma kvůli státním opatřením proti koronavirové nákaze, která je ale nyní na ústupu. Část politiků volá po tom, aby skončila doba pokusů a vrátila se povinná školní docházka.
Dnes se po dvouapůlměsíční pauze opět otevírá první stupeň základních škol.
Andreje Babiše napadlo přispět rodičům každého školou povinného dítěte dvěma a půl tisíci korunami na školu v přírodě.
Jestli je něco symbolem vládního alibismu a populismu v časech koronavirové krize, je to přístup ke školám. Na rozdíl od státním zásahem vypnuté ekonomiky tady nebudou škody vidět okamžitě, proto je nikdo moc neřeší. Projeví se s odstupem a dlouhodobě. Chaos a anarchie, do kterých Babišova vláda uvrhla školy, se hned tak nespraví.
Ve stínu koronavirové krize vláda Andreje Babiše s výraznou podporou opozice prosadila zrušení povinné maturity z matematiky.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) na středeční tiskové konferenci oznámil, že společná část maturitní zkoušky se uskuteční 1. a 2. června, didaktická část pak 3. června. Profilová část maturit by měla trvat do 10. června. Termín maturit dle Plagy odpovídá lhůtám, jak je vláda přijala ve stavu legislativní nouze v polovině dubna.
Povinná maturita z matematiky od příštího roku zavedena nebude. Sněmovna schválila požadavek ministra školství Roberta Plagy (ANO) v rámci novely školského zákona.
Wuchanský koronavirus, jenž vyvolal tak velké obavy, že většina zemí Západu se před ním uchýlila do karantény, vypnula ekonomiku, zastavila společenský život a zavřela školy, byl velkým testem, jak nové, těžké podmínky všichni zvládnou. Státy, lidé, vztahy. Bylo zřejmé, že ve vyhrocené situaci, jakou karanténa byla a je, se zdůrazní a zviditelní rozdíly mezi těmi, kdo výzvy zvládají, umějí na ně rychle reagovat, přizpůsobit se jim a ještě si z nich odnést to dobré. Zkušenosti, uvědomění si toho, co je podstatné a zbytečné.
Postupné otevírání základních škol pro žáky prvního stupně a posledního ročníku vyvolává strach u rodičů studentů a také u učitelů. Obavy vyvolávají praktické dopady, které by případně nastaly u nákazy jednoho ze studentů v dětských skupinách z pátého ročníku, kdy by děti musely jít do karantény a nestihly by přijímací zkoušky na střední školy. Podobně se bojí i někteří učitelé, protože na školách učí řada pedagogů vyššího věku a někteří mají riziková kritéria uvedená v manuálu ministerstva školství. Na ten podala Pedagogická komora podnět k veřejnému ochránci práv, protože je diskriminační.
Vláda si svým nejasným postupem u vracení některých žáků do škol zadělává zřejmě na velký problém.
Žáci devátých tříd se budou moci od pondělí 11. května vrátit do škol na konzultace. Výuka bude dobrovolná a bude probíhat pouze ve skupinkách maximálně 15 žáků. Na vysoké školy se budou moct od 11. května vrátit studenti všech ročníků ve skupinách do 15 osob. Omezení počtu se nevztahuje na praktickou výuku a praxi. Vláda to rozhodla při jednání o další vlně rozvolňování podmínek chování v epidemii. Podmínky návratu do škol v době epidemie koronaviru pro poslední ročníky základních škol tak budou podobné jako v případě závěrečných ročníků středních škol, které se připravují k maturitám a závěrečným zkouškám.
