Tag: školství

Články k tagu

Řekni, kde ty hroby jsou

Před dvěma týdny papež František navštívil Kanadu. Šlo o šestidenní cestu za pokáním. Hlava katolické církve se přijela omluvil za útrapy, mučení a zabití, jež musely vytrpět děti kanadských indiánů v takzvaných rezidenčních školách. To byly internátní školy zřízené vládou a provozované církvemi, zhruba polovinu z nich měli na starost právě katolíci. Děti do těchto škol byly odvlékány násilím, aby tam byly násilně asimilovány do většinové bílé společnosti. Metody byly velmi drastické. Problém je, že téměř nic z výše popsaného není pravda.

Nekonečné prázdniny, v Německu jsou poloviční

Máme za sebou pátý týden prázdnin z celkových devíti – aneb už nastala ta chvíle, kdy se letní vakace mění z radostných v nesnesitelně nekonečné. Kdy si naléhavě uvědomujeme platnost Einsteinových fyzikálních závěrů, protože konec, místo aby se blížil, neustále se vzdaluje. Na rozdíl od Sisyfa, jenž zná opojný okamžik oddechu, jelikož svou únavu může vstřebávat s každou cestou z kopce, čeká nás, obyčejné smrtelníky, v následujících týdnech jenom tíha bez odpočinku. Respektive období, kdy se odpočinek mění v muka neforemného břemene. Co s ním?

Putin zavádí vlasteneckou výuku. Chystá se velký nákup ruských vlajek

Ruští studenti, kteří se na podzim vrátí do školních lavic, se budou učit o národních hodnotách. Žáky čekají besedy na toto téma v rámci širší snahy Kremlu na zavedení vlastenecké výchovy ve školách. S odvoláním na ruská média o tom informoval britský list The Times. Od 5. září budou školy po celé zemi věnovat hodiny takzvaným „rozhovorům o důležitých věcech“, řekl agentuře TASS šéf kremelského oddělení pro sociální projekty Sergej Novikov.

Učitelky mají nařízený celibát... Vnitro chce zrušit přes 6700 starých zákonů a vyhlášek

Ministerstvo vnitra navrhuje zrušit přes 6700 zákonů, vyhlášek a vládních nařízení, které již podle něj nejsou funkční a používané. Připravilo návrh zákona, který má zjednodušit a zpřehlednit právní řád. Sdělila to mluvčí ministerstva Klára Dlubalová. Vnitro podle Dlubalové zpracovalo analýzu, která odhalila téměř 7000 právních norem, které jsou zbytečné.

Po covidu může děti ze škol vyhnat i nedostatek plynu. Stát zůstává v klidu

Hrozba nedostatku plynu v důsledku ruské agrese na Ukrajině se nevyhýbá v případě krajní situace ani školám. Děti utrpěly následkem covidových restrikcí měsíční výpadky výuky a další zavírání škol by znamenalo další dopady do ekonomiky i jejich života v příštích letech. Například v Německu tak už zaznívají apely, aby se případné výpadky co možná nejméně dotkly výuky. V Česku zatím ministerstvo školství zůstává optimistické, v případě krize má pak postačit zkušenost z covidu.

Víceletá gymnázia jako elitářské spolky? „Naprosto primitivní snaha o třídní boje“

Otázka omezení či rušení víceletých gymnázií je opět na stole a znovu vyvolává vášnivé spory mezi politiky i lidmi na sociálních sítích. Zatímco někteří v nich vidí elitářskou záležitost, která vede ke zbytečně brzkému vyčleňování dětí, pro jiné jde o funkční článek, jehož zrušení by nevyřešilo vůbec nic. Mezi zastánci gymnázií je i podnikatel a provozovatel několika škol Ondřej Kania. „Ke stejné selekci dochází v naprosté většině zemí,“ říká pro deník Echo24.

Uzavírání škol byla katastrofa. Ekonomické následky se potáhnou desítky let

Pandemie se ve veřejném prostoru opět probouzí a na podzim se s otevřením škol „čísla“ vrátí i mezi děti a žáky. Odhady následků dvou let uzavírání škol přitom poukazují na katastrofu globálního rozsahu, kvůli které utrpěla gramotnost dětí i světová ekonomika, která bude dopady cítit i za desítky let. České děti si s bývalou vládou Andreje Babiše (ANO) zažily rekordní dobu uzavření škol. A desetitisíce z nich si prožily dlouhé výpadky i v posledním roce.

V Česku je málo učitelů. Nové mají k profesi přilákat motivační videa

Nalákat za katedru lidi z jiných profesí a zvýšit tak počty učitelů, kterých je v Česku nedostatek, mají za cíl nová videa projektu Začni učit! Zájemci se v nich mohou inspirovat příběhy lidí, kteří se rozhodli pro povolání pedagoga, aniž by původně studovali pedagogiku. Uvedl to zástupce projektu Ondřej Sliš. Cílem je podle něj motivovat lidi, kteří uvažují o učitelské kariéře, aby k tomu podnikli další kroky. Návštěvníci webu www.zacniucit.cz najdou vedle videí i další informace o možnostech, jak se stát pedagogem.

Špatné vysvědčení snižuje dětem ambice. Lepší známky mají dívky a děti z bohatých rodin

Přísné školní známkování zmenšuje ambice dětí ve vzdělávání i pracovní kariéře. Vyplývá to z nové studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR. Rozdíly ve známkování jsou podle ní v Česku velké, hodnocení stejných výsledků žáků se mezi školami liší v průměru o jeden klasifikační stupeň. Odlišný je navíc i přístup učitelů k dívkám a chlapcům či dětem z různě bohatých rodin.

Zeman jmenoval Balaše ministrem školství. „Změňte inkluzi,“ vyzval ho

Novým ministrem školství se od července stane poslanec hnutí STAN a ústavní právník Vladimír Balaš. Do funkce ho dnes na Pražském hradě jmenoval prezident Miloš Zeman. Balaš střídá v ministerském křesle Petra Gazdíka (STAN), který podal ke konci měsíce rezignaci kvůli svým kontaktům s obviněným podnikatelem Michalem Redlem z kauzy Dozimetr. Prezident jeho demisi v pondělí přijal. Balaš Zemana navštívil už v úterý v Lánech. Po schůzce uvedl, že spolu diskutovali o potřebě modernizace vzdělávání.

Doplňte si znalosti o regionálním školství, radil prezident budoucímu ministrovi

Kandidát na ministra školství Vladimír Balaš, který má nahradit odstupujícího Petra Gazdíka (oba STAN), nastoupí do funkce asi od 1. července. Balaš to dnes řekl novinářům po jednání s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech. S prezidentem hovořil o tom, že je potřeba pokračovat v modernizaci školství. Zeman mu doporučil, aby si doplnil znalosti o regionálním školství. Prezident jmenuje Balaše ministrem školství ve středu v podvečer na Pražském hradě.

Rychlý proces na Hradě. Zeman ve středu jmenuje Balaše ministrem školství

Prezident Miloš Zeman jmenuje ve středu Vladimíra Balaše ministrem školství. Oznámil to premiér Petr Fiala po setkání s hlavou státu v Lánech. Ke jmenování dojde, ještě o den dříve se Balaš se Zemanem potká na osobní schůzce. Zeman je podle Fialy seznámen s Balašovým životopisem a nemá s ním problém. Místo ministra školství se uvolní na konci června, kdy hodlá rezignovat dosavadní šéf resortu Petr Gazdík (STAN). Podle Fialy už Gazdík demisi k 30. červnu podal.

Nové jméno na ministra školství: Gazdíka může nahradit poslanec Balaš

Petra Gazdíka, který končí k 30. červnu v čele ministerstva školství kvůli kontaktům s obviněným lobbistou Michalem Redlem, by mohl nahradit poslanec STAN, pedagog a ústavní právník Vladimír Balaš. Celostátní sněm hnutí STAN bude kandidáta doporučeného předsednictvem schvalovat v pátek večer. Jeho jméno chce představit až po projednání s koaličními partnery.

Pryč s Puškinem i Tolstým. Z ukrajinských školních osnov zmizí díla ruských klasiků

Z učebních osnov ukrajinských škol budou odstraněna díla ruských a sovětských autorů, zmizí tak celá řada klasiků světové literatury. Vyplývá to z rozhodnutí pracovní skupiny ukrajinského ministerstva školství a vědy k aktualizaci výukového programu pro 9.-11. ročník základní školy. Informuje o tom agentura Unian s odvoláním na web Osvita.ua. Zda-li je to rozhodnutí konečné, nebo o tom bude ještě rozhodovat ministr či vláda, zpráva neuvádí.

Zmar dětí pokračuje i u druhých kol přijímaček na SŚ

Pro řadu rodičů a dětí martyrium s přeplněnými kapacitami středních škol pokračuje v druhých kolech. Ve velkých městech a zejména Praze se některé školy netypicky naplnily už v prvních kolech, v těch druhých pak i přes to zůstávají i několikanásobné převisy, kvůli kterým některé děti nemají šanci postoupit k dalšímu studiu. Podle dat Cermatu lze pozorovat zcela zásadní populační nárůst napříč republikou. Zatímco v roce 2019 se ještě na čtyřleté obory hlásilo zhruba 64 tisíc dětí, v letošním roce už je to 79,5 tisíce.

Děti naráží na neúspěch a zklamání. Střední školy v Praze vzali „útokem“ i Středočeši

Příchod populačně silnějších ročníků „zaskočil“ střední školy, děti tak často naráží na zklamání a musí volit místa, která „zbydou“. Přesto, že se dal nedostatek kapacit dlouho dopředu čekat, dostatečně se je navýšit nepodařilo, k přijímacímu řízení míří o tisíce dětí víc než před pandemií. A k tlaku na školy se přidávají i Středočeši, mimopražských zájemců jsou tisíce.

Moskva chce převychovávat děti. A bude přitvrzovat

Část mladých lidí utíká kremelské propagandě díky moderním technologiím. Kreml na oplátku nasazuje osvědčené metody z minulého století: veřejné mínění mladších generací se snaží „zodpovědně“ podchytit již u těch nejmenších. Jak naznačují sociologické průzkumy, mladí Rusové se i díky alternativním informacím ze sítí dostávají v určité míře do konfliktu s pohledem, jak vidí události kolem „speciální vojenské operace“ generace jejich rodičů.

K tvůrci maturit poslal Gazdík auditory: „Cermat je problém, vím to od prvního dne“

Dosavadní fungování organizátora maturitních a jednotných přijímacích zkoušek Cermatu je podle ministra školství Petra Gazdíka problém. Řekl to v pondělí novinářům na ministerstvu školství. Zda kvůli nespokojenosti s řízením této příspěvkové organizace ministerstva hrozí odvolání ředitelky Cermatu Michaely Kleňhové, nechtěl upřesnit. Kvůli podezření z placení předražených zakázek poslal v uplynulých dnech do Cermatu auditory. Upozornil na to v pondělí server iDNES.cz.

Redukce vzdělávání, změna maturit a přijímaček. Zeman souhlasí s Gazdíkem

Prezident Miloš Zeman a ministr školství Petr Gazdík (STAN) se dnes shodli na tom, že je nutná redukce obsahu vzdělávání a změna maturit a systému přijímacích zkoušek a potřebné je celoživotní vzdělávání. Gazdík to řekl novinářům po setkání se Zemanem, na kterém prezidenta informoval o záměrech vlády ve školství. Vyjasňovali si návrh, aby byl druhý cizí jazyk v základních školách jen volitelný, doplnil. Shodli se také v tom, že 17. června bude jmenování dalších 84 profesorů a profesorek.

Středoškoláci jsou u státních maturit méně úspěšní než loni

Neúspěšnost u státních maturitních testů letos v květnu proti minulému roku vzrostla, proti předcovidovému roku 2019 ale mírně klesla. Letos u testů neuspělo 13,7 procenta těch, kteří šli ke zkouškám poprvé. Loni to bylo 11,2 procenta, před třemi roky 14,1 procenta. Vyplývá to z výsledků, které dnes zveřejnil Cermat na svém webu. Neúspěšnost u povinného maturitního testu z češtiny podle Cermatu meziročně stoupla z 4,7 procenta na 9,4 procenta, a je tak srovnatelná s roky 2017 až 2019.

Covid, uprchlíci a teď jádrové učivo. Učitelé chtějí víc času na změny ve výuce

Zástupci organizací sdružených ve Stálé konferenci asociací ve vzdělávání (SKAV) mají výhrady k návrhu koncepce změny rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro základní školy. Například možnost rozdělení učiva na takzvané jádrové a rozšiřující je podle nich v rozporu s podporou individualizace výuky. V dokumentu je podle nich potřeba vyjasnit řadu detailů, a ministerstvo školství by proto mělo zvážit i prodloužení přípravy změn v učebních plánech.

Mučednice svobody slova?

Hojně diskutovanou personou se v Česku stala pražská učitelka Martina Bednářová, žáci si ji nahráli, když jim v hodině slohu vykládala o tom, jak o válce na Ukrajině všichni – kromě tzv. alternativních médií – lžou, nic strašného se v té zemi neděje, hrůzných zločinů se naopak dopouštějí ukrajinské jednotky na Donbasu a tak dále a tak podobně. Mezi částí uživatelů sociálních sítí nachází učitelka Bednářová zastání jako oběť potlačování svobody slova, sama argumentuje podobně, mluví o „popření demokratických svobod“ a „bezprecedentním omezení slova a názoru“.

Pochybila škola? Učitelka vyhozená za řeči o ukrajinských nacistech se hájí svobodou slova

Veřejným prostorem proběhla kauza učitelky češtiny z pražské základní školy Na Dlouhém lánu, která dětem z osmé třídy na hodině slohu vyjevila svůj pohled na ruskou invazi. Vyučující v podstatě zpochybnila to, jak západní média o válce informují, a žáci její slova nahráli. Ředitelka školy učitelku ihned odstavila z výuky a rozhodla se pro výpověď. Češtinářka tvrdí, že chtěla děti učit tolerovat odlišné názory a vyhazov vnímá jako omezování slova a názoru.

Kapacity ve školkách zřejmě nestačí, očekává se nápor desetitisíců dětí

Školské a odborné organizace volají po koordinaci a navyšování kapacit zejména ve školkách, které jsou dlouhodobě poddimenzované jak ze strany míst pro děti tak pedagogů. Nyní bude muset systém zřejmě absorbovat další tisíce dětí, které prchly před ruskou invazí na Ukrajinu. Problémy jsou zejména ve větších městech, například Praha jedná o urychlené výstavbě modulových škol a tříd. Zápisy do mateřských škol začínají 2. května a končí 16. května. Konkrétní termíny stanoví ředitelé školek.

Adaptační fáze, pak v září do školy. Pro děti z Ukrajiny je dost míst, ale málo učitelů

Parlamentní volby v Maďarsku vyhrál už počtvrté v řadě konzervativní premiér Viktor Orbán a jeho strana Fidesz. Sjednocená opozice u voleb propadla a zisk pouhých 56 mandátů pro ni znamená zklamání. Reakce ze zahraničí jsou zatím vlažné, poskrovnu je také gratulací. Kvůli Orbánově politice a mírnějším postupem proti Rusku se totiž Maďarsko stalo v očích mnoha politiků černou ovcí Visegrádské čtyřky i celé EU.

Jak přežít jaderný výbuch. Hlavně si vyhrnout límec

Dobré bylo taky to, jaké se používaly učební pomůcky, především pláštěnky a plynové masky, při jejichž nasazování se též užilo dosti zábavy. Takže je dobré být připraven a provětrat si starou látku. Ta se probírala v hodinách branné výchovy, což byl předmět, který byl považován za docela oblíbený. To i proto, že ho často učili tělocvikáři, kteří patřili k snesitelnějším členům pedagogického kolektivu, na svém předmětu moc nebazírovali – a že by z něj někoho nechali rupnout, to si lze též těžko představit.

Vzdělání pro dětské uprchlíky. Gazdík slibuje 100 tisíc míst, kapacita nemusí stačit

Bude moci Česko nabídnout vzdělaní všem dětským uprchlíkům? Od začátku ruské vojenské intervence na Ukrajině se u nás registrovalo už 170 tisíc lidí prchajících před válkou. Přibližně čtvrtinu tvoří děti školního věku. Vláda jim slibuje, že o jejich vzdělání bude postaráno. Není ale jasné, zda budou stávající kapacity škol nebo školek stačit. Integraci ukrajinských dětí řeší i návrh zvláštního zákona, takzvaný „lex Ukrajina“.

Dvojí maturity. Jak naložit víc „talentovaným“ a neurazit ostatní

Návrh na dvě podoby maturitní zkoušky se nezamlouvá všem. Proti se ohradil například předseda Asociace češtinářů Josef Soukal. Podle něho by navržené úpravy mohly vést pouze ke snížení počtu neúspěšných maturantů, což nepovažuje za pozitivní. Několik levelů maturitní zkoušky by ale uvítal místopředseda sněmovního výboru pro vzdělání Marek Výborný (KDU-ČSL). Podle něj je ale namístě, aby se otevřela i debata nad tím, zda skutečně některé obory musejí být zakončeny maturitou.

Dvě podoby maturit. Profesní verze by nestačila na vysokou školu, navrhli odborníci

Maturitní zkouška by mohla mít do budoucna dvě podoby. Vedle běžné by středoškoláci mohli získat profesní, která by dostačovala pro výkon povolání, ale ne pro studium vysoké školy. Součástí maturity by se mohlo stát i skládání maturitních či absolventských prací s obhajobou. Vyplývá to z aktuálního návrhu think-tanku Univerzity Karlovy (UK) Vzdělávání 21, který dnes na tiskové konferenci představili jeho zástupci spolu s ministrem školství Petrem Gazdíkem (STAN).

Školy vrací do výuky roušky, bojí se karantén. Opatření nemohou vymáhat

Některé základní školy berou protiepidemická opatření do svých rukou. Kvůli rostoucímu počtu pozitivních záchytů, byť často bezpříznakových, se totiž obávají, že v karanténách skončí většina žáků či učitelů. Škola by pak musela zavřít. I přesto, že ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo úplný konec testování ve školách za dva týdny a přehodnotilo většinu restrikcí, na některých školách se mezitím znovu vrací do výuky tolikrát kritizované roušky.