Podávání přihlášek na střední školy bude v tomto školním roce stejné jako v minulém. Uchazeči budou moci i letos podávat přihlášky elektronicky přes systém DiPSy, papírově s podporou elektronického systému nebo čistě papírovou formou. Termín pro podávání přihlášek se v příštím roce měnit nebude a zůstává do 20. února. Uvedlo to ministerstvo školství.
Velká Británie čelí narůstající kontroverzi ohledně přístupu trans učitelů k hygienickým zařízením na školách. Národní asociace správců (NGA) školám nyní nově doporučila, aby trans učitelům bylo umožněno používat stejné sprchy a toalety jako zaměstnancům odpovídajícího pohlaví. Podle ní to vychází z právních zásad zakotvených v zákoně o rovnosti z roku 2010, který chrání práva transgender lidí v pracovním prostředí, píše deník Telegraph.
Školní jídelny by měly servírovat méně soli a cukru, polévek ze sáčku, džusů nebo slazených jídel. Méně často by se mělo objevovat mléko nebo maso, počítá se ale s jeho většími porcemi. Odborníci odeslali ministerstvu školství doporučení, jak upravit 30 let starý spotřební koš, který obsahuje vyhláška. Platit by mohla od příštího školního roku, s přechodným obdobím se nepočítá, řekl na tiskové konferenci k pilotnímu testování změn vrchní ředitel sekce vzdělávání a mládeže ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) Jan Mareš
Do školy se skutečně těší devět procent českých dětí ve věku 11 až 15 let. Pocit spokojenosti školáků ovlivňují vztahy s vrstevníky, nízká míra podpory od učitelů či nároky na výuku a související stres. Vyplývá to z výsledků mezinárodní studie o zdraví a životním stylu školáků a školaček HBSC (Health Behaviour in School-aged Children). Do školy nechodí příliš rádo, nebo se tam vůbec netěší zhruba 40 procent dětí. Ve škole se celkem líbí asi polovině žáků.
Rektorka Akademie výtvarných umění (AVU) v Praze Mária Topolčanská, jejíž odstoupení nedávno požadovala petice podepsaná téměř stovkou umělců, odstoupila z funkce, uvedl server iDNES.cz s odkazem na kancelář rektorky. Podle informací webu na AVU nyní zasedá krizový tým, ze svých funkcí totiž odstoupili i všichni čtyři prorektoři, škola je tak bez vedení. Topolčanská byla v čele školy od roku 2022. Její práci před časem kritizovala petice.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) navrhl vládě zvýšit platové tarify pedagogických pracovníků o sedm procent. Návrh je podle něj výsledkem jednání se školskými odbory. Zvýšení tarifů se týká nejen učitelů, upozornil šéf školských odborů František Dobšík, návrh označil za solidní kompromis. Bek a Dobšík to dnes řekli na společném briefingu. Podle Dobšíka to pro učitele představuje nárůst řádově od 2200 do 3200 korun měsíčně.
Od příštího roku se v Česku spustí vzdělávání v novém oboru všeobecné lyceum. Obor posílí všeobecnou větev středního školství. Novinářům to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Ministerstvo školství podle něj začne s testovací částí projektu, do června by v zapojených školách měly vzniknout vzdělávací programy, podle kterých se bude od září vyučovat. Nyní mohou žáci studovat lycea s oborovým zaměřením, jako je například pedagogické či technické lyceum.
Žáci v Lotyšsku budou mít zakázáno ve škole používat mobilní telefony v době mimo vyučovací hodinu. Novelu školského zákona ve čtvrtek schválil parlament této baltské země, píše agentura DPA. Opatření se vztahuje na děti do šesté třídy. Mobilní telefony nebudou moci používat, pokud je nebudou potřebovat k výuce. Zákaz začne platit 31. května příštího roku. Do té doby musejí školy upravit své vnitřní řády.
Návrh na slučování malých škol, který je součástí novely školského zákona, by chtěl šéf MŠMT Mikuláš Bek (STAN) předložit vládě do konce října. Na jedné straně zaznívá podpora návrhu spojená s uvolněním administrativy na menších školách, na straně druhé kritika, že ředitelům sloučení nepomůže a naopak chybí dopadová studie na to, jaký vliv bude změna mít na kvalitu vzdělávání.
Návrh na slučování malých škol, který je součástí novely školského zákona, chce ministr školství Mikuláš Bek (STAN) vládě předložit do konce října. Řekl to v neděli v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. V návrhu je podle něj odložená účinnost nejméně o tři roky. Předseda Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík uvedl, že se ředitelé škol s návrhem víceméně neztotožňují.
O chystané změně kurikula pro základní školy – říká se mu Rámcový vzdělávací program, RVP – jsme tu obsáhle psali v květnu. Nález byl celkově spíš neradostný: rozvolnění systému, ještě větší posun od znalostí k tzv. kompetencím, do toho náznaky indoktrinace především ve dvou módních tématech: environmentalismu a genderové ideologii. Ale končili jsme odpovědí předsedy vlády, že „znění revize dosud není definitivní“ a že „cílem úprav RVP je přizpůsobení vzdělání potřebám 21. století, nikoli indoktrinace“. Jsme o pět měsíců dál.
Městský soud v Praze musí znovu rozhodnout o žalobě rodiny, která zpochybňuje ředitelskou důtku udělenou žákovi jedné z pražských základních škol. Chlapec ji dostal za to, že si na tělocvik vzal tričko s fotkou učitele, navíc údajně ve fyzice naprogramoval robota tak, že jeho pohyb připomínal hákový kříž, symbol nacismu. Městský soud původně žalobu na ochranu před nezákonným zásahem odmítl s odůvodněním, že důtku přezkoumávat nemůže.
Vláda posvětila návrh, který má vyřešit absurdně vysoké počty odkladů povinné školní docházky. Na základní školu odchází o rok později dlouhodobě téměř čtvrtina dětí, tedy nižší desítky tisíc dětí. A to je jen průměr. V „rekordních“ krajích je to i téměř třetina. Důvody jsou přitom i podle odborníků jen v menšině racionální, z velké části jde o tlak rodičů. To má dopady na kapacity školského systému, zpoždění dětí ve studijním procesu i na trh práce.
Nezletilá dívka, která na začátku školního roku pobodala na základní škole v Komenského ulici v Domažlicích dva spolužáky, se do této školy nevrátí. Ve středu to potvrdil ředitel školy Ivan Rybár, rozhodnutí změnit školu vítá. Policie se případem, který kvalifikovala jako pokud o vraždu, dál zabývá.
Čtyřicetiletý otec jednoho z dětí si v pondělí ráno vzal jako rukojmí učitelku mateřské školy v Ostravě. Ohrožoval ji kapesním nožem. Nikdo nebyl zraněn. Policisté muže zadrželi, může být obviněn z vydírání, uvedla mluvčí moravskoslezské policie Eva Michalíková.
Napříč politickým spektrem se rodí návrh, který má po letech debat zarazit extrémní počet odkladů školní docházky. Podle odborníků chodí na základní školu o rok později zbytečně desítky tisíc dětí ročně. To možná na první pohled nezní jako velký problém, ve skutečnosti má ale dalekosáhlé následky na více stranách. Týkají se školek, demografického vývoje i negativních dopadů na trh práce.
Ve školství má Středočeský kraj velký investiční dluh. Musíme ale více investovat i do dopravní infrastruktury, protože kdokoliv se chce dostat do Prahy, musí projet přes střední Čechy. V předvolebním rozhovoru pro Echo24 to řekl lídr krajské kandidátky Spolu a místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS). Dále hovořil o následcích povodní, o novele rozpočtového určení daní, ale také třeba o pomalejším tempu konsolidace státního rozpočtu.
Město Litovel na Olomoucku je kvůli záplavám úplně uzavřené, včetně škol a zdravotnických zařízení. Radnice to dnes kolem 07:00 oznámila na facebooku. Zaplaveno je asi 70 procent území Litovle a na stejně velké ploše vypadl proud, řekl ve videu na facebooku starosta Viktor Kohout (SNK). Voda podle něj bude kulminovat až odpoledne.
Debata kolem kontroverzní učebnice dějepisu kritizované Ústavem pro studium totalitních režimů (ÚSTR) má další vývoj. Nakladatelství Fraus (nyní patřící pod německou skupinu Klett) ji stahuje z prodeje. Publikace s názvem Soudobé dějiny pro 9. ročník základních škol a víceletá gymnázia vyšla v roce 2022 ještě za minulého vedení ústavu. Autory byli z velké části bývalí zaměstnanci oddělení vzdělávání. Současné vedení kritizovalo učebnici za ideologické zaměření, zlehčování některých událostí z období komunistické totality i za faktografické chyby. Tématu jsme se podrobněji věnovali již dříve zde či zde. Níže zveřejňujeme aktuální prohlášení ÚSTR.
V prstenci okolo Prahy už musíme výstavbu bydlení utlumovat. V tomto období jsme navzdory krizím rekordně investovali a zároveň snížili dluh. V rozhovoru pro Echo24 to řekla hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). Dále hovořila o tom, co se naopak nepovedlo, o problémech s digitalizací stavebního řízení, slučování škol a obcí či o tom, že je symbolické končit povodňovou krizí.
Neznám nikoho, kdo by si myslel, že lidovci nejsou konzervativní a nevím, co tedy znamená, že bychom měli být ještě konzervativnější. V uplynulém období museli hejtmani kvůli covidu či uprchlické krizi přijmout za své krizové řízení. V předvolebním rozhovoru pro Echo24 to řekl hejtman Jihomoravského kraje a lídr krajské kandidátky Spolu Jan Grolich (KDU-ČSL). Dále hovořil například o ekonomické situaci v kraji, o zdravotnictví, ale také třeba o slučování škol a obcí.
Školy v Česku stejně jako v předchozích dnech opět čelí výhrůžkám. Policie na síti X uvedla, že výhrůžný e-mail dnes obdrželo přes 2500 škol, závažnost hrozby je podle ní ale nadále velmi nízká. Ministerstvo školství (MŠMT) ve spolupráci s ministerstvem vnitra pro tyto případy připravilo pro školská zařízení metodiku, jak mají postupovat v případě výhrůžných zpráv. Ředitelům škol ji úřad zaslal v pondělí, uvedlo MŠMT na svém webu.
Nevyhlížím stáří s toužebnou dychtivostí Květy Fialové, ale zrovna začátek září bývá doba, kdy související nepopulární biologické procesy beru na milost. Dobře: starý člověk chátrá, chřadne, schází a odchází. Ale mladý člověk musí do školy. Co se týče škol, líp už bylo. Je poměrně zvláštní a dost strašidelné si připustit, že výsledkem tří dekád křižáckých tažení za kvalitnější vzdělávání je jeho demontáž řízená ministerstvem školství; že porevoluční depolitizace a demokratizace vyústily v politickou výchovu zas jiného druhu. Možná to nějak tkví v podstatě věcí.
Se začátkem nového školního roku se objevují i praktické otázky studentů, jako je například zdravotní pojištění. Většina studentů si neplatí zdravotní pojištění, jelikož jsou navázáni na sociální podporu a platí to za ně stát. Pojistku si musí platit hlavně ti studenti, kteří dovršili 26 let, vydělávají více než 10 tisíc korun měsíčně nebo přerušili studium. Školy většinou ohlašují své studenty na pojišťovny, ale vždy je lepší si tuto informaci ověřit.
Černá díra na peníze. Tak se dlouhodobě mluví o českém zdravotnictví. Tečou do něj stále větší prostředky, ale bez efektu, protože celý systém je dlouhodobě neudržitelný. A bohužel se ukazuje, jakou černou dírou je i české školství. Všechny problémy, které ho trápí, jsou na širší debatu. Podívejme se na ten, který souvisí s bobtnáním státu kvůli nabírání stále více lidí pro něj pracujících. Protože nejvíce státních zaměstnanců teď pracuje právě pro školství, což bude pro stát brzy neufinancovatelné. A co především, nabírání dalších a dalších pedagogů i nepedagogů, a tím pádem růst nákladů nevedly a nevedou k vyšší kvalitě.
Některé školy v Česku dnes znovu dostaly výhružný e-mail, podobně jako v úterý. Policie na síti X uvedla, že přijme opatření, která budou co nejméně zasahovat do výuky. Aktuální výhrůžka se týká více druhů škol, nikoliv pouze základních, řekl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Městská část Praha 8 ve středu ráno oznámila nález podezřelého předmětu s tím, že na místě zasahují Integrované záchranné složky (IZS) a bylo evakuováno 140 dětí ze ZŠ a MŠ Za Invalidovnou.
Mezi zprávami, které se po 1. září tradičně vážou k začátku školy, se letos vyjímá ta o změně hygienické vyhlášky. Změnou padá povinnost mít na školách oddělené toalety pro dívky a pro chlapce. Vyhlášku už před prázdninami zhotovilo ministerstvo zdravotnictví, změn je v ní ještě mnohem víc, ale tato jedna má širší význam. Válkův resort pro ni neuvěřitelně argumentuje mj. „posilováním inkluzivního prostředí a rovných příležitostí pro všechny žáky bez ohledu na jejich pohlaví nebo genderovou identitu“. Tím nám ministerstvo zdravotnictví bezděky připomíná dílo, které teď v září dokončuje ministerstvo školství.
O motivech útoku nožem v domažlické škole zatím s jistotou nic nevíme, jednou ze spekulací je však i možná agresivní reakce na šikanu. K takovým případům dochází nezřídka i podle odborníků, ti přitom upozorňují i na to, že negativní dopady na děti i jejich psychiku mohla mít pandemie covidu, která spolu s tvrdými restrikcemi přinesla odloučení či složité návraty zpět do kolektivů. Odhalit šikanu či povahu konfliktů mezi dětmi často není snadné, existují ale náznaky, kterých si mohou všimnout i rodiče.
Náznaků svědčících o vážných problémech mezi dětmi přibývá, uvedl na síti X ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Reagoval tak na úterní útok na základní škole v Domažlicích, kde žákyně zranila nožem dvě děti. Rakušan apeloval na podporu péče o duševní zdraví. Dosavadní opatření podle něj často nejsou dostatečná. Událost na domažlické škole považuje ministr vnitra za velmi znepokojivou.
Na základní škole v Domažlicích dnes jedna z žákyň údajně zaútočila nožem na své spolužáky. Zraněné byly dvě děti, nebyly v ohrožení života, do péče si je převzali zdravotníci, informovala policie na síti X. Podezřelou, která je stejně jako zranění, žákyní druhého stupně, policie záhy zadržela. Ujistila zároveň, že v současnosti nikomu nehrozí žádné nebezpečí. Na místě pracuje velké množství policistů a kriminalistů, policie prověřuje motiv činu dívky. V 11:00 zasedl k události krizový štáb.
