Tržby v maloobchodě v dubnu meziročně stouply o 6,2 procenta, o měsíc dříve rostly podle revidovaných údajů o 5,7 procenta. K nárůstu tržeb pomohly zejména vyšší prodeje oděvů a obuvi, proti loňskému dubnu si však polepšily prodejny všech druhů zboží. Vyplývá to z údajů, které dnes na webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně byly maloobchodní tržby o 0,1 procenta vyšší.
Potraviny jsou čím dál tím dražší. Ale lidé si možná nevšimli, že se také zmenšují. Pokud potravinářská firma uvede na trh například menší skleničku džemu, může si účtovat vyšší jednotkovou cenu, a přitom se opticky vyhnout „zdražení“, které by snížilo prodej. Není to nová taktika, napsal zpravodajský server Bloomberg, ale inflační zmenšování je nyní opět v módě, protože průmysl se potýká s prudkým růstem nákladů na vše od pšenice přes rostlinné oleje po energii.
Pro řadu domácností se stane nakupování potravin nepříjemnou záležitostí. Mohou za to neustále vysoké ceny produktů, které v současné době postihují zemědělce. A to jak kvůli ruské invazi na Ukrajině, tak i kvůli světovým dodávkám některých potravin. Poslední čísla z dubna ukazují, že výrobce v zemědělství drtí velmi vysoké zdražování obilovin nebo olejnin. Očekává se tak, že další zdražování v regálech obchodů ještě přijde a potravinová drahota tím rozhodně nekončí.
Ceny potravin letí nahoru. Dramatické zdražování se promítá i do pečiva, oproti loňskému roku pšeničná mouka zdražila o 60 procent. Obyčejný chléb teď stojí zhruba o třetinu víc, za běžný bochník nyní zákazníci zaplatí kolem 40 korun. Ceny však budou v dalších měsících ještě razantně růst, Svaz pekařů a cukrářů varuje, že běžný chléb se bude brzy prodávat až za 60 korun, některé předpovědi hrozí dokonce 100 korunami, podle analytika Petra Havla to nehrozí.
Státem nařizované marže obchodníků by byly krokem zpět do socialistické ekonomiky. Vláda Petra Fialy totiž začala sledovat ceny některých potravin, zda se u nich neobjevují vysoké marže. Ty však stanovují sami obchodníci s ohledem na tržní prostředí a také kvůli svým závazkům. Podobně vláda zkoumala marže benzinových pump u vysokých cen pohonných hmot. Poté, co se na přehnané zdražování nepřišlo, stát snížil spotřební daň na benzin a naftu.
Velkou rozkolísanost cen vyřeší zákon o cenách, který by například limitoval slevové akce. Řekl to ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) po čtvrtečním jednání se zástupci zemědělců, potravinářů a obchodníků. Schůzka se konala poté, co ministr ve středu oznámil, že antimonopolní úřad (ÚOHS) začal minulý týden monitorovat ceny másla, vepřového a kuřecího masa a pečiva. „Všichni chceme zklidnit situaci kolem cen potravin, nechci regulovat trh, nechci nikoho postihovat, za resort zemědělství říkám, že zvedáme varovný prst,“ řekl.
Ministerstvo zemědělství začalo spolu s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěž (ÚOHS) v minulém týdnu sledovat prodejní ceny vybraných potravin. Kontroly mají trvat nejméně tři měsíce, řekl novinářům ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) po jednání s předsedou ÚOHS Petrem Mlsnou. Konkrétní mechanismus kontrol nechtěl komentovat. Ke kontrolám chce ministerstvo vedle antimonopolního úřadu přizvat také ministerstvo financí. Zaměřuje se především na čtyři skupiny potravin, a to máslo, drůbeží a vepřové maso a pečivo.
Meziroční růst cen výrobců zrychlil také v březnu. V zemědělství se ceny zvýšily o 27,2 procenta po únorovém růstu o 22,9 procenta. V průmyslu zrychlil růst na 24,7 procenta z 21,3 procenta a ve stavebnictví na 10,4 procenta z 9,9 procenta. Ceny tržních služeb pro podniky byly v březnu meziročně vyšší o 4,9 procenta, zatímco v únoru o 4,3 procenta. Vyplývá to z revidovaných údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.
Logistická firma Zásilkovna zvýší od 2. května cenu doručování mezi fyzickými osobami na výdejní místo o deset korun na 79 Kč. Naopak doručení na adresu zlevní o šest korun na 109 Kč. Důvodem úpravy cen jsou hlavně rostoucí ceny pohonných hmot. Vyplývá to z údajů firmy. „Důvodem pro úpravu cen u služby Mezi námi jsou dlouhodobě se zvyšující ceny vstupů, zásadní navýšení ceny pohonných hmot a také požadavky na úpravu cen ze strany našich obchodních partnerů,“ řekl generální ředitel Zásilkovny Zdeněk Prchlík.
Válka na Ukrajině způsobila silné obavy z nedostatku důležitých zemědělských plodin. Ruskou invazí zasažená země je totiž největším vývozcem především obilovin a olejnin, jejichž ceny vystřelily vzhůru. Česko je sice v produkci obilí soběstačné, s krizí a zdražováním se však sveze také, protože situace na trhu začíná být nebezpečná. Jak pro Echo24 říká někdejší ministr zemědělství za ODS Petr Bendl, Češi se nemusí obávat alespoň nedostatku slunečnicového oleje.
Potravinářský řetězec Lidl, který je zaměřen na diskontní prodej zboží, chystá prodejnu v Praze Na Příkopě. Využije prostory historické budovy, bývalé centrály Československé obchodní banky. Potraviny budou v sousedství hračkářství Hamleys. Lidl předpokládá otevření nového obchodu v polovině roku, uvedl v pondělí v tiskové zprávě. Ulice Na Příkopě se v žebříčku nejdražších ulic světa společnosti Cushman & Wakefield umísťuje kolem 20. příčky. Prodejna potravin se bude rozkládat na ploše 1140 metrů čtverečních.
Výhodné nákupy v Polsku se některým lidem značně prodraží. Poláci totiž vytáhli do boje s inflací s metodou, kdy chtějí dočasně snížit DPH na benzin, naftu či základní potraviny. V tu chvíli se příhraničním domácnostem otevřela výhodná možnost, jak ušetřit na nákupech v zahraničí v rámci stovek korun. Někteří Češi ale berou benzínky útokem a celníci už mají i případy, kdy v kufru jednotlivci převáželi celé sudy a barely.
Němci se letos už druhý rok po sobě musejí na silvestra obejít bez zábavné pyrotechniky, jejíž prodej vláda kvůli pandemii covidu-19 zakázala. Mnozí ale po odpalování rachejtlí a dělbuchů touží natolik, že vyrážejí na nákupy za hranice. Například v polském pohraničí se v některých obchodech s pyrotechnikou tvořily i hodinové fronty, napsal deník The Guardian. Ve velkém se pyrotechnika vozí také z Česka, uvedla agentura DPA.
Sváteční návyky Čechů: Ani kvůli slevám si větší nákupy nenechávají až na dobu po Vánocích. Přesto ve výprodejích utratí částku do 5 tisíc korun. Před Vánocemi pak zákazníci jen v internetových obchodech nakoupí za více než 77 miliard korun, a to jen dny před Štědrým dnem. Za svátky pak jeden každý z nich utratí něco přes 10 tisíc korun. Předvánoční nákupy ve snaze ušetřit neodkládá 71 procent lidí.
Povánoční výprodeje, které jsou podle obchodníků u českých zákazníků velmi oblíbené, někteří prodejci zahájí už na Štědrý den večer. Internetoví prodejci je většinou spustí tradičně na první svátek vánoční. V kamenných obchodech se velkého množství zboží ve slevách lidé dočkají zpravidla od prvního provozního dne po Vánocích, 27. prosince. Výprodeje obchodníci slibují v podobném rozsahu jako v předchozích letech.
Zákazníky společnosti Sconto Nábytek mohly koncem minulého týdne zaskočit fotografie nástěnné police. Nábytek totiž měl na sobě položenou knihu s velkým nápisem „White Supremacy“ („Nadřazenost bílé rasy“) na hřbetu. Společnost už mezitím snímky upravila a název knihy z nich vymazala. Sconto se brání, že fotografie jim poskytl dodavatel a že není v silách společnosti prověřovat každý podobný materiál pro závadný obsah.
Ministerstvo zdravotnictví neuvažuje o zmírnění aktuálních restrikcí, které zahrnují mimo jiné kontroverzní zákaz vánočních trhů, zákaz alkoholu na veřejnosti a povolenou otevírací dobu restaurací jen do 22. hodiny. Advent tak má být definitivně bez tradičních trhů i svařeného vína na náměstích. Čísla nakažených sice stagnují, podle ministerstva se však stále pohybují na vysoké úrovni. Část politiků i občanů přitom upozorňuje na nelogičnost současných protiepidemických opatření.
Neočkovaní lidé v Německu nově nebudou smět do volnočasových zařízení, jako jsou kina a divadla, a ani do obchodů s výjimkou supermarketů a drogerií. Dnes to po jednání se zemskými premiéry oznámila dosluhující konzervativní kancléřka Angela Merkelová. To rovněž souhlasila s požadavkem svého sociálnědemokratického nástupce Olafa Scholze, aby očkování proti nemoci covid-19 bylo od února v zemi povinné. Konečné slovo k povinnému očkování budou mít ale poslanci Spolkového sněmu.
Města začínají otevřeně protestovat proti zákazu vánočních trhů. Někde už trhy pokračují pod názvam „farmářské“, Olomouc pak v úterý potvrdila, že od 3. prosince začne „zimní jarmark“. Proti opatření se důrazně ozval i pražský primátor Zdeněk Hřib vyzval ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha k revizi uzavření vánočních trhů. Podle Hřiba opatření nedává smysl a lidé ho nechápou, i to je pak důvod proč nefunguje. Stejný názor má i primátorka Jihlavy Karolína Koubová (Fórum Jihlava),
Končící ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček si trvá na tom, že adventní trhy musí zůstat zavřené. Lidé tam podle něj chodí především za zábavou, nikoliv po nákupech. Navíc režim v prostorách trhu lze jen obtížně kontrolovat, nechal se slyšet v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Jeho oponent v diskuzi, šéf hnutí STAN Vít Rakušan má ale za to, že vláda trhovce diskriminuje a chce ještě o uzavření stánků jednat. Venkovní trhy nepovažuje za problematické ani exministr zdravotnictví Roman Prymula.
Stavebnictví čekají zlé časy. Prudké zdražování materiálu dál pokračuje strašidelným tempem a nic nenasvědčuje tomu, že by se měly ceny v příštích měsících stabilizovat. Lidé dnes zaplatí za některé položky i několikanásobek ceny před pandemií. Výrazně zdražilo hlavně dřevo, železo nebo polystyren. Jiné položky je zase problém vůbec sehnat. To se pochopitelně odráží i na rostoucích cenách nemovitostí a stavebních prací.
Německý diskontní řetězec Aldi Nord otevře v nizozemském Utrechtu na začátku příštího roku první obchod zcela bez pokladen. Zákazníci si budou muset před vstupem stáhnout aplikaci, která jim vygeneruje specifický QR kód, píše deník Die Welt. Technologie je bude soustavně sledovat, co si berou za zboží a pak jen odejdou. Peníze se jim odečtou z konta. Zároveň se tedy jedná o další krok směrem ke zrušení hotovosti, které je vykládáno jako zjednodušení běžného života.
Za prokázání se covid pasem někoho jiného pokuta v přepočtu 125 000 korun (5 000 eur). To nyní hrozí devětačtyřicetiletému muži, který se v litevském hlavním městě Vilnius prokázal při vstupu do hypermarketu certifikátem o očkování či provedeném testu nebo prodělané nemoci jiné osoby. Odhalil ho při tom pracovník ostrahy obchodního řetězce, který covidové certifikáty kontroloval a neváhal přivolat policii. O zprávě agentury BNS informoval server Delfi.
Miliardář Zdeněk Bakala prodal ztrátovou firmu Luxury Brand Management (LBM) provozující butiky v Pařížské ulici v centru Prahy podnikateli Martinu Hesovi. Novým majitelem LBM je Hesova firma S.E.H. Private Equity. S odkazem na své informace to dnes uvedl server Seznam Zprávy, cenu transakce neuvedl. Firmy se k obchodu nevyjádřily.
Britská Federace pro potraviny a nápoje (FDF), která sdružuje tamější zemědělce a další výrobce, vydala varování, podle kterého se mají spotřebitelé na ostrovech připravit na permanentně poloprázdné regály v obchodech. To nebude znamenat, že lidé nebudou mít co jíst, ale časy, kdy všeho bylo dostatek, už jsou pryč, myslí si šéf federace Ian Wright. Na vině je podle něj odchod Spojeného království z Evropské unie a také koronavirová pandemie. Píše o tom web televize Sky News.
Čechy letos čekají možná nejdražší Vánoce v historii. Může za to mimo jiné výrazný růst cen průmyslových výrobců. Ten podle analytiků ukazuje, že výrobci budou muset přenášet vyšší ceny na konečné zákazníky a spotřebitelská inflace tak nepoleví ani v dalších měsících. Situaci by mohlo uklidnit až obnovení výrobních a dopravních kapacit a uklidnění na trzích s komoditami. Češi by se podle odborníků měli připravit, že si mimo jiné za letošní vánoční dárky připlatí.
Na českém trhu je vinou koronavirové pandemie nedostatek spotřební elektroniky. Na některé modely notebooků, mobilů, tiskáren nebo praček musí zákazníci čekat dlouhé měsíce, v některých případech až rok. Dodávky komplikuje jak nedostatečná kapacita letecké a lodní dopravy, tak i nedostatek čipů. Dodávky zpomaluje i fakt, že v Číně zatím stále neobnovili provoz v některých továrnách. K tomu ještě násobně stoupá cena dopravy.
On-line prodejce potravin Rohlik Group vstoupil na německý trh. Pod značkou Knuspr.de začal objednávky rozvážet v Mnichově, v zimě bude dostupný zákazníkům také ve Frankfurtu. Příští rok se chystá službu rozšířit na Dortmund, Hamburk nebo Kolín nad Rýnem. Německo je čtvrtou zemí, kde společnost Rohlík rozváží. Kromě České republiky působí také v Maďarsku coby Kifli.hu a v Rakousku pod značkou Gurkerl.at.
Zavřené obchody, omezený pohyb a další překážky v době lockdownů donutily řadu lidí nakupovat přes internet. V minulém roce proto prodeje online očekávaně vzrostly. V letošním roce ale nedochází k tak razantnímu snížení a potvrzuje se tím, že se nakupování přes internet stává běžnou a vyhledávanou záležitostí. Potvrzují to i čerstvá čísla Českého statistického úřadu, podle kterého zaznamenaly e-shopy meziroční nárůst tržeb o 14,5 procenta.
Nejvyšší správní soud (NSS) zrušil nařízení ministerstva zdravotnictví nařizující nošení ochranných prostředků dýchacích cest ve vnitřních prostorách či hromadné dopravě. Úterní verdikt vstoupí v platnost třetího dne od chvíle, kdy rozsudek nabyde právní moci. Aktuálně platné opatření ministerstva zdravotnictví o nošení respirátorů ve vnitřních prostorách není náležitě odůvodněné, Nejvyšší správní soud dnes proto opatření zrušil.
