Jedenáct osob zadržela v noci na středu belgická policie při protiteroristické razii v Bruselu a jeho okolí. Policejní akce podle prokuratury nijak nesouvisela s vyšetřováním teroristických útoků v Paříži a Bruselu z loňského a předloňského roku. Zaměřená byla na navrátilce z bojů v Sýrii.
Značně kontroverzní reakce vyvolala nová umělecká instalace v Drážďanech. Přímo před známým kostelem Frauenkirche zde původem syrský umělec Manaf Halbouni vztyčil trojici autobusů, které mají odkazovat k improvizovaným autobusovým barikádám v syrském Aleppu. Kritici ovšem upozorňují na to, že ve válkou zdevastovaném městě k této formě ochrany nesáhli v zoufalství tamní civilisté, ale naopak islámští teroristé.
Syrský režim tajně popravil až 13 000 lidí, většinou svých odpůrců z řad civilistů, v jedné z věznic nedaleko Damašku. Uvedla to organizace pro lidská práva Amnesty International (AI) v úterý vydané zprávě založené na výpovědích desítek svědků.
V Sýrii spáchal sebevraždu dvacetiletý Brit, který tam odešel bojovat proti radikálům z Islámského státu (IS). S odvoláním na kurdské zdroje o tom informoval web BBC. Brit podle ní obrátil zbraň proti sobě, aby nepadl do rukou bojovníků IS.
Jen pár hodin poté, co Donald Trump exekutivním příkazem pozastavil program Spojených států pro přijímání uprchlíků, dopadlo nové opatření na konkrétní jedince. Jsou jimi například dva Iráčané, kteří se měli usadit ve Spojených státech. Po příletu na newyorské Kennedyho letiště ale zjistili, že v zemi nejsou vítaní a byli zadrženi. O jejich případu informuje americký list The New York Times (NYT). Právníci, kteří se cizinců ujali, již podali první žalobu. Opatření se ale dotklo i dalších lidí.
Trump zašel skutečně hodně daleko a je otázka, zda mu to projde a zda se mu to vyplatí.
Nový americký prezident Donald Trump se údajně tento týden dohodl se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem na vytvoření bezpečnostních zón v Sýrii, které by měly dramaticky změnit situaci nejen v této zemi, ale i v celém regionu Blízkého východu. Informuje o tom izraelský bezpečnostní server Debka s odvoláním na nejmenované zdroje. Tyto zóny si mezi sebe rozdělí armády USA, Rusko a Turecko. Kromě stabilizace země by měly vést také k tomu, že se podaří ze Sýrie vytlačit íránské síly.
Mírové rozhovory o řešení krize v Sýrii, svolané pod záštitou OSN na 8. února do Ženevy, byly odloženy na konec února. Oznámil to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který se v Moskvě setkal se zástupci některých syrských opozičních skupin, uvedla agentura AP. Termín jednání ve Švýcarsku byl přitom stanoven již před koncem loňského roku.
Připravovaný exekutivní příkaz prezidenta Donalda Trumpa ukládá ministrům obrany a zahraničí USA vypracovat plán bezpečných zón pro civilisty v Sýrii a okolních zemích. Oznámila to dnes agentura Reuters s odvoláním na získané dokumenty.
Nový americký prezident Donald Trump se ve středu a v dalších dnech tohoto týdne chystá podepsat několik exekutivních příkazů týkajících se migrace a mimo jiné dočasně zakázat přijímaní přistěhovalců ze Sýrie a dalších blízkovýchodních zemí. Informovaly o tom agentury Reuters a AP s odvoláním na několik zdrojů obeznámených s tématem.
Česká diplomacie využila svého unikátního postavení v Sýrii, kde mj. zastupuje i USA, a dosáhla propuštění polského občana ze syrského vězení. Jde o 54letého Leszka Panka, jenž v zemi zmizel v roce 2015. Tehdy ho zajaly vládní síly a hrozil mu až trest smrti. Hlavní zásluhu na jeho propuštění mají velvyslankyně v Damašku Eva Filipi a šéf zahraničního odboru Hradu Hynek Kmoníček.
V kazašské metropoli začaly v pondělí mírové rozhovory o Sýrii, které zprostředkovalo Rusko a Turecko. Syrští povstalci ale zatím nebudou jednat se zástupci syrské vlády tváří v tvář, uvedla agentura AFP s odvoláním na mluvčího povstalecké delegace. Obě znepřátelené strany se nicméně objevily na zahajovacím ceremoniálu jednání v Astaně.
Jen několik hodin před odchodem z úřadu zasadil Barack Obama tvrdý úder islamistům v Sýrii. Americký nálet na výcvikový tábor Al-Káidy na západě země zabil víc jak sto členů této teroristické organizace. Informoval o tom list The Telegraph s odkazem na mluvčího Pentagonu.
Syrská uprchlice, která porodila v izraelské nemocnici, se rozhodla říkat dceři židovským jménem Sarah. Chtěla tím dát najevo vděčnost vůči Izraeli, že se o ni místní úřady a především lékaři postarali. Informoval o tom židovský list v USA The Algemeiner s odkazem na izraelská média.
Mezinárodní vyšetřovatelé uvedli, že podezřívají syrského prezidenta Bašára Asada a jeho bratra z užívání chemických zbraní během války v Sýrii. OSN a Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW) dříve chemické útoky přičítaly pouze vojenským jednotkám, ale nejmenovaly konkrétní velitele nebo úředníky. Agentura Reuters tvrdí, že má k dispozici seznam 15 lidí, kteří se podíleli na chlorových útocích v roce 2014.
Radikálové Islámského státu v Sýrii znovu ničí historickou Palmýru. Podle syrské agentury SANA poničili amfiteátr z 2. století a skupinu sloupů před ním. IS měl Palmýru v rukou i v roce 2015 a začátkem loňského roku a také tehdy ničil památky, z nichž mnohé jsou na seznamu kulturního dědictví UNESCO. Ředitelka této organizace Irina Bokovová řekla, že poničení sloupů i divadla je „nový válečný zločin“. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov to označil za barbarství.
Kreml plánuje rozšířit ruské vojenské základny v Sýrii tak, aby byly připravené plnit bojové mise i do budoucna. Modernizace se tak dočká letecká základna Hmímím a námořní základna v přístavu Tartús. Informovala o tom ruská agentura Interax.
Rusko pozvalo na syrské mírové rozhovory také Spojené státy. Řekl to ve čtvrtek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Rozhovory mají začít v kazašské metropoli Astaně 23. ledna a proti americké účasti v minulých dnech vznesl námitky Írán. Jednání zprostředkovalo Rusko, Turecko a také Írán. Pozvánku na jednání dostal i zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura.
Velmi rozporuplné reakce mezi českými žurnalisty vyvolala fotografie novinářky Lenky Klicperové, na níž pózuje s útočnou puškou v Sýrii. Snímek pochází z knížky Islámskému na dostřel II, kterou Klicperová napsala a opatřila fotkami společně s Markétou Kutilovou. Nyní na ni upozornil fotograf Stanislav Krupař na Facebooku.
Přes čtyřicet lidí, převážně civilistů, přišlo v sobotu o život při pumovém útoku ve městě Azaz na severu Sýrie u hranice s Tureckem. Mezi oběťmi atentátu je také nejméně šest rebelů. Další těla jsou natolik zuhelnatělá, že je není možné zběžně identifikovat.
Rusko začalo stahovat část svých vojáků ze Sýrie. Oznámila to v pátek agentura Interfax. Podle generálního štábu ruské armády budou jako první staženy lodě vyslané k Sýrii loni. Jde o letadlovou loď Admirál Kuzněcov, těžký raketový křižník Pjotr Velikij a doprovodná plavidla.
Před měsícem syrská armáda za pomoci ruských bomb dobývala východní Aleppo. V médiích jsme byli připravováni na obrovský masakr civilního obyvatelstva – v takovém rozsahu se žádný nekonal, ale tou dobou už média byla jinde. Těsně před pádem Aleppa vyšla v Londýně zásadní kniha Bitva o Sýrii.
Po berlínských útocích se mnoho Němců ale i Evropanů ptá, zda je dostatečné vojenské nasazení proti teroristům a Islámskému státu. Podle německých médií je Bundeswehr ve válečných zónách aktivní. Vojáci se podílejí na cvičení pešmergů, kteří bojují proti radikálům a také jim dodávají zbraně.
Syrský režim a rebelové podepsali dohodu o příměří, jehož garanty budou Rusko a Turecko. Oznámil to ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin. Obě strany konfliktu jsou podle něj také připraveny zahájit mírová jednání. Uzavření dohody o klidu zbraní podle zahraničních médií následně potvrdila i syrská armáda. Bojové operace mají v zemi ustat ve čtvrtek o půlnoci místního času.
Ruští vojáci objevili v Aleppu hromadné hroby s desítkami Syřanů, jejichž těla vykazují známky mučení. Potvrdilo to ruské ministerstvo obrany. Mnoha obětem chyběly některé části těla, většina také měla na hlavě střelné rány, píše The Independent.
Druhé největší syrské město Halab (Aleppo) je opět celé pod kontrolou vlády, oznámila dnes syrská armáda. Byla tak ukončena čtyři roky trvající nadvláda povstalců nad některými částmi města. Z obléhaných oblastí dnes odjely poslední konvoje s rebely i civilisty. Jde o největší vítězství syrské armády nad povstalci od začátku války v roce 2011, poznamenala agentura AFP. Zatímco z částí města se večer ozývala oslavná palba, zástupci rebelů hovořili o těžké porážce.
Povstalecké oblasti syrského města Halab (Aleppo) začaly ve středu odpoledne opět opouštět autobusy vezoucí evakuované povstalce i civilisty. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na humanitární organizace. Evakuace byla pozastavena na skoro 24 hodin, lidé museli čekat na odvoz v mrazivých podmínkách. Opoziční aktivisté večer informovali, že z města byla evakuována již poslední skupina povstaleckých bojovníků a Halab tak má pod kontrolou prezident Asad.
Aleppo padlo, Aleppo zpět pod kontrolou, peklo v Aleppu, vítězství v Aleppu – palcové titulky světových médií v posledních dnech jasně signalizují, komu které médium dává v syrském konfliktu nárok na pravdu. Jenže právě ta se v nejkrvavějším konfliktu 21. století hledá po pěti letech bojů hodně složitě. Nepřehledná situace kolem všech angažovaných stran, jejich sponzorů i pravých cílů.
Rusko, Írán a Turecko se chtějí stát garanty jednání mezi vládou syrského prezidenta Bašára Asada a opozicí. V Moskvě to v úterý po jednání ministrů zahraničí těchto tří zemí prohlásil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Ten rovněž vyjádřil naději, že evakuace obyvatel východního Aleppa „je otázkou jednoho nebo dvou dnů“.
V Sýrii se v neděli večer po dvoudenní pauze nepodařilo obnovit evakuaci z východní části města Halab (Aleppo). V rámci komplikované dohody mezi povstalci a provládními silami se měly podobné operace uskutečnit i ve čtyřech dalších obklíčených obcích a městech. Útok na skupinu autobusů, které ještě nenabraly utečence u jedné z vesnic a za který údajně nesou odpovědnost islamisté, tomu ale zabránil. V Halabu čeká na evakuaci asi 40.000 lidí.
