Tag: věda

Články k tagu

Proč svoboda přeje inovacím

Svět je na tom vlastně docela dobře. V době, kdy na planetě stále zuří pandemie koronaviru a západní města se zdají na pokraji revoluce, se to může jevit jako odvážné tvrzení. Nicméně jak dokazuje Matt Ridley ve své nové knize How Innovation Works: And Why It Flourishes in Freedom (Jak funguje inovace a proč se jí daří ve svobodě), svět v relativně krátké době prodělal technologickou a vědeckou revoluci, jejíž hranice jsou teoreticky nedosažitelné. Problémem však může být postupné odbourávání svobody, což vede ke stagnaci a úpadku. Jednou z brzd současného Západu je podle něho neuvěřitelná míra přeregulovanosti.

„Znepokojuje nás, že Hudlického článek zmizel.“ Čeští vědci se postavili za kolegu

Proti cenzuře a potlačování svobodné diskuse protestují čeští vědci v souvislosti se zmizením článku profesora Tomáše Hudlického z odborného časopisu. Na 45 členů Učené společnosti České republiky podepsalo prohlášení na podporu svobody slova. „Znepokojuje nás skutečnost, že článek profesora Hudlického, přijatý k publikaci, zmizel z vědecké literatury a že jeho autorovi očividně hrozí další administrativní kroky. Útok na akademickou svobodu je útokem na nás všechny,“ stojí v prohlášení, které podepsal například rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima nebo psychiatr Cyril Höschl.

Výzkum české vakcíny za směšné peníze hraničí s naivitou, varují odborníci

Česká republika s velkou slávou představila projekt na boj s koronavirem, ze kterého se však zřejmě stane pouhé politické PR. Vakcínu proti virové nákaze se snaží vyvinout týmy vědců v Evropě, Asii i ve Spojených státech, a přesto na ni neexistuje účinný lék. České přední odborníky zpráva o výzkumu zaskočila. V otevřeném dopise pak upozorňují, že pokud chce stát investovat pouhé desítky milionů korun, tak tím zlehčují a poškozují vážnost celé problematiky.

Špičkoví vědci a odborníci nemohou k datům o koronaviru. Proti je zákon i neochota státu

Vědecké kapacity a odborníci se nemohou dostat ke shromážděným datům od testovaných jedinců proti koronaviru z důvodu ochrany osobních údajů pacientů a neochoty státu jakkoliv spolupracovat se špičkovými vědci a akademiky. Odborníci přitom data potřebují na modelaci průzkumů, jak se virus chová a jaká by proti němu mohla být nejúčinnější obrana.

Model MIT: Nejúčinnější jsou přísná opatření. Singapur je uvolnil a má druhou vlnu nákazy

Nejlépe se nákazu novým koronavirem podařilo dostat pod kontrolu v zemích, které rychle přijaly mimořádná opatření včetně omezení pohybu nebo povinné karantény. Naopak ve státech, které otálely, je nyní křivka růstu počtu nakažených exponenciální, ukázal počítačový model, který vyvinuli experti z Massachusettského technologického institutu (MIT). Model sbírá data z několika kontinentů, inženýři se s jeho pomocí snaží vyhodnotit účinnost opatření a předpovědět, jak se virus může dále šířit. A docela jim vychází.

Bojovat s virem není tak těžké

Sestoupit dovnitř lidské buňky, odhalit a zlikvidovat nepřítele, který ji ovládl a ohrožuje zdraví celého člověka. Tak lze popsat poslání některých vědců. Nepřítelem napadajícím buňky jsou viry; a v časech virové epidemie přirozeně roste poptávka po těch, kdo s nimi dokážou bojovat. Nejlépe jsou k nalezení v šestém pražském obvodu.

Vědci: Nákaza se na podzim může vrátit, skutečná karanténa by měla trvat rok

Zatímco náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula věří, že epidemie koronaviru začne v tuzemsku polevovat už po měsíci, budou-li Češi dodržovat zásadní omezení v rámci nouzového stavu, Britové to možná budou mít složitější. Alespoň podle studie vědců z Královské univerzity v Londýně. Ti doporučují, aby nějaká podoba karantény trvala až 18 měsíců, tedy do podzimu roku 2021. V analýze rovněž varovali, že nákaza se po jarním zvládnutí nejhorší situace může vrátit na podzim.

Zlaté české mozky

Celý svět hledá lék a vakcínu na nový koronavirus. Komu se to podaří, má zajištěnou globální publicitu. A jeho země s ním. Je to jako krizová olympiáda nejlepších světových biochemiků a virologů. Jedním z jejích vítězů už se teď stává Tomáš Cihlář. Odchovanec pražského Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd v Dejvicích, který proslavil už profesor Antonín Holý léky na AIDS a hepatitidu B, je v současné době viceprezidentem americké farmaceutické společnosti Gilead Sciences. V ní se svým týmem vyvinul účinnou látku remdesivir. Původně s se ní počítalo jako s virostatikem proti ebole. Když se ale v lednu naplno v Číně rozjela a do celého světa začala šířit epidemie nového koronaviru, lékaři všude začali zkoušet všechny možné léky na různé jiné nemoci a jejich kombinace.

Práce na novém Metuzalémovi

Biblický patriarcha Metuzalém se prý dožil 969 let, o čemž můžeme s úspěchem pochybovat. Existuje teorie, podle které zapsali dávní autoři textu údaj špatně, a šlo místo toho o 969 měsíců, protože staří Hebrejci odvozovali svůj kalendář od fází Měsíce. To už je uvěřitelnějších 81 let, tedy věk, kterého se jistě i v antice někdo občas dožil. Druhou možností je samozřejmě to, že dotyčný příběh je naprostá fikce.

Koronavirus možná pochází z laboratoře, kde netopýři napadli vědce

Podle studie čínských vědců mohlo dojít k prvnímu nakažení koronavirem ve wuchanské laboratoři, v níž se nacházely stovky netopýrů pro výzkumné účely, mezi něž patřila i identifikace a sběr patogenů. Jeden z pracovníků laboratoří se loni svěřil médiím, že měl s netopýry několik incidentů, po nichž na sebe sám musel uvalit karanténu. Laboratoř se přitom nachází necelých 300 metrů od tržiště, s kterým je začátek epidemie spojován.

VIDEO: Směr ISS. Elon Musk se pochlubil záběry, jež ukazují let lodi Crew Dragon s astronauty

Americká společnost SpaceX má před sebou další napínavý rok. O rozruch na sociálních sítích se postaral podnikatel a vizionář Elon Musk, který na svém Twitteru sdílel animaci, jak bude podle firmy vypadat první let lodi Crew Dragon s lidskou posádkou směrem k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Zatím není zcela jasné, kdy se uskuteční, americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ale doufá, že se k tomu dojde v první polovině tohoto roku, informuje CNN.

Kdyby dopravní letadla létala v „hejnech“, ušetřila by palivo. Airbus inspirují tažní ptáci

Aerolinky neustále hledají způsoby, jak snížit provozní náklady. Inženýři z evropské společnosti Airbus proto přišli s nápadem, který by mohl u některých letů ušetřit až deset procent paliva. Inspirací jim byli tažní ptáci. Již několik let testují, zda by letadla nemohla létat blízko za sebou a využívat při tom vznikající vzdušné víry k zefektivnění letecké dopravy, napsal britský týdeník The Economist.

Musk ukázal loď Starship, s níž mají lidé létat na Měsíc, Mars a dále po naší sluneční soustavě

Soukromá americká společnost SpaceX Elona Muska v sobotu ukázala vesmírnou loď navrženou pro dopravu lidí a nákladu na Měsíc, Mars i na jiná místa ve sluneční soustavě. Musk řekl, že by loď nazvaná Starship měla poprvé odstartovat během jednoho nebo dvou měsíců a před návratem se dostat do výšky 19.800 metrů nad Zem.

Klimatický panel: Hladina moří kvůli tání ledovců prudce stoupá

Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC) dnes vyzval politiky a vědce k urychleným činům, pokud mají být odvráceny dalekosáhlé důsledky stále rychlejšího tání ledovců a dalších ledových mas pro miliony lidí. Experti dnes v Monaku ve zvláštní zprávě o oceánech a kryosféře v době klimatické změny uvedli, že hladiny moří nyní stoupají dvakrát rychleji, než tomu bylo v průměru během 20. století, totiž o 3,6 milimetru ročně.

Podmořská záhada. Němci marně pátrají po náhle zmizelé observatoři

Němci už několik dní marně pátrají po podmořské observatoři, která zmizela ze dna Baltského moře. Je přitom velmi nepravděpodobné, že by zařízení o hmotnosti 800 kilogramů někdo ukradl nebo že by ho odnesly mořské proudy či mořský živočich. Potápěčům se podle agentury DPA podařilo nalézt jen několik částí úchytů či roztřepený kabel. Observatoř se ztratila už 21. srpna, kdy z ní náhle přestala přicházet data.

Rusko se snaží zopakovat nejhorší stránky svých dějin, píší vědci v otevřeném dopise

Víc než 500 ruských vědců působících doma i v cizině v otevřeném dopisu protestovalo proti postupu ruské justice a bezpečnostních složek proti demonstrantům v Moskvě. Dopis zveřejnil ruský vědecký čtrnáctideník Troickij variant. Vědci vyzvali ruské úřady, aby zastavily represe proti lidem, kteří si stěžují na volební manipulace úřadů, jež mají zablokovat účast opozičních kandidátů v komunálních volbách.

„Pryč od přežvýkavců.“ V zájmu klimatu jsou třeba radikální změny, varuje IPCC

Klimatické krizi nelze zabránit bez radikální transformace využívání půdy a potravinového systému, varuje Světový fond na ochranu přírody (WWF). Zhruba čtvrtina emisí skleníkových plynů škodících klimatu pochází ze zemědělství, lesnictví a dalších způsobů využívání půdy, upozorňuje fond. Podle jeho mluvčí jsou nutné radikální změny v chování spotřebitelů. „Pryč od přežvýkavců,“ zní jeden z požadavků.

Prahu zaplaví stovky filozofů z celého světa. Nejvýznamnější akce za 85 let

Soudcovská unie nesouhlasí se záměrem ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO), aby laičtí přísedící v trestních procesech spolurozhodovali pouze u nejzávažnějších, především násilných činů. Viceprezident unie Petr Černý uvedl, že toto opatření může vést ke zvýšení počtu případů, kdy soudní rozhodnutí samosoudce nebude zcela správné.

Mužům vstup zakázán. Nizozemská univerzita nabízí volná pracovní místa pouze ženám

Technická univerzita v nizozemském Eindhovenu přistoupila k radikálnímu kroku. Protože dlouhodobě zaměstnává na výzkumných pozicích méně než 20 procent žen, rozhodl se rektor univerzity, že už bude dále nabízet volná místa pouze ženám. Ty láká na 150 volných pozic. Zatímco zastánci této myšlenky poukazují na dosavadní drtivou převahu mužů ve výzkumné sféře, odpůrci chtějí, aby na akademické půdě pracovali kvalifikovaní zaměstnanci bez ohledu na pohlaví. Píše o tom německý server Die Welt.