Nejlépe se nákazu novým koronavirem podařilo dostat pod kontrolu v zemích, které rychle přijaly mimořádná opatření včetně omezení pohybu nebo povinné karantény. Naopak ve státech, které otálely, je nyní křivka růstu počtu nakažených exponenciální, ukázal počítačový model, který vyvinuli experti z Massachusettského technologického institutu (MIT). Model sbírá data z několika kontinentů, inženýři se s jeho pomocí snaží vyhodnotit účinnost opatření a předpovědět, jak se virus může dále šířit. A docela jim vychází.

Model kombinuje shromážděné údaje s existujícím epidemiologickým modelem SEIR, který bere v úvahu vnímavost, expozici, údaje o počtu nakažených a vyléčených. Začínalo se pouze s daty z čínského Wu-chanu, odkud se nákaza začala šířit, později přibyly Itálie, Jižní Korea a Spojené státy. „Náš model je první, který využívá data z epidemie nového koronaviru a spojuje dvě oblasti: strojové učení a standardní epidemiologii,“ uvedl vědec Raj Dandekar.

Model po 500 opakovaných proškoleních určil, že k účinnému omezení šíření nákazy přispěla především přísná opatření, jaká zavedli právě v Jižní Koreji, ale také kupříkladu v České republice. Reprodukční číslo tam kleslo pod hodnotu 1,0, což znamená, že nakažený v reálu infikuje jednoho dalšího člověka nebo méně a že se tak infekce nešíří exponenciálně. „Náš model ukazuje, že zaváděná opatření jsou úspěšná v zájmu snižování reprodukčního čísla pod hranici 1,0,“ uvedl profesor George Barbastathis z výzkumného týmu. „To odpovídá bodu, kde dojde k vyrovnání křivky a můžeme sledovat klesající počet nových infekcí,“ doplnil.

Naopak v zemích, kde byla opatření zaváděna s odstupem nebo liknavě, se nákaza podle modelu šířila snáze. To je případ USA. Model také předpověděl, že k „vyrovnávání křivky“ z exponenciálního průběhu na lineární by mělo ve Spojených státech docházet mezi 15. a 20. dubnem. Ve stejném období (ve skutečnosti zde nastal pravě kolem 15. 4.) se čeká vrchol v Itálii, kde se počet infikovaných blíží 170 tisícům.

Byla by to katastrofa

Odborníci z MIT však zejména varují před předčasným polevením v mimořádných opatřeních. Upozorňují, že by došlo k nárůstu počtu nových případů nebo by přišla druhá vlna nákazy, na níž by státy nebyly připravené. Podle Barbastathise je ukázkovým případem Singapur, který se potýká s nástupem druhé vlny poté, co tamější úřady rozvolnily některé zákazy.

„Skutečně je teď zásadní moment. Pokud povolíme karanténní opatření, mohlo by to vést ke katastrofě,“ varuje profesor.