Klimatické krizi nelze zabránit bez radikální transformace využívání půdy a potravinového systému, varuje Světový fond na ochranu přírody (WWF). Zhruba čtvrtina emisí skleníkových plynů škodících klimatu pochází ze zemědělství, lesnictví a dalších způsobů využívání půdy, upozorňuje fond. Podle jeho mluvčí jsou nutné radikální změny v chování spotřebitelů. „Pryč od přežvýkavců,“ zní jeden z požadavků.

V pátek začalo v Ženevě 50. zasedání Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), který 8. srpna zveřejní zvláštní zprávu o změnách podnebí, rozšiřování pouští, degradaci půdy, udržitelném podnebí a potravinové bezpečnosti. Do Ženevy zamířil i český zástupce v IPCC Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu.

„Zpráva jasně ukáže, že současný způsob využívání půdy přispívá ke změně klimatu. Proto v budoucnu naléhavě potřebujeme změnit způsob užívání půdy,“ řekla mluvčí WWF pro otázky klimatu Lisa Plattnerová. K nutným předpokladům podle ní patří udržitelné nakládání s půdou, radikální změny v chování spotřebitelů i zachování lesů a dalších přirozených ekosystémů.

To by podle Plattnerové podpořilo redukci skleníkových plynů. Systematický přechod k udržitelnému půdnímu managementu a řešení založená na přírodě jsou podle ní rozhodující pro zajištění budoucnosti ohleduplné vůči klimatu a přispívají k dalším společenským cílům, jako je zamezení plýtvání potravinami a zajištění potravinové bezpečnosti.

Pryč od přežvýkavců?

Ke škodlivým emisím přispívají i přežvýkavci včetně krav. Při trávení vylučují metan, který klima ovlivňuje ještě více než oxid uhličitý (CO2). Jiné stravovací návyky a jiné zacházení s potravinami by podle vědců k ochraně klimatu výrazně přispělo.

„Pryč od přežvýkavců, pak bychom měli i více plochy pro pěstování potravin a zalesňování,“ řekla agentuře DPA německá spoluautorka zprávy IPCC Almut Arnethová. Například německé ministerstvo zemědělství uvádí, že při vypěstování kilogramu čerstvé zeleniny vznikne 153 gramů CO2, zatímco u kilogramu hovězího je to 13 311 gramů.

„Pokud vše bude pokračovat jako dosud, až budeme mít v budoucnu na Zemi devět miliard lidí a africké země a Čína ve spotřebě dotáhnou západní země, pak budeme čelit obrovskému dramatu,“ varuje další německý spoluautor zprávy Alexander Popp z postupimského Ústavu pro výzkum klimatu (PIK).

Zpráva IPCC dá k dispozici nejnovější vědecké a politicky relevantní informace a dá zemím doporučení, jak mohou zvýšit své závazky ohledně ochrany klimatu v rámci pařížské dohody o ochraně ovzduší z roku 2015, uvedl WWF.

Zhruba čtvrtina celosvětově přislíbených opatření na ochranu klimatu počítá s iniciativami, jako je snížení emisí v důsledku odlesňování a poškozování lesů nebo se zlepšením zemědělských metod.

„Zpráva by měla rovněž vyzdvihnout skutečnost, že krize klimatu a biodiverzity jsou vzájemně provázané,“ očekává Plattnerová. Specifická opatření mohou přinést i výrazný dodatečný užitek člověku a přírodě, například v podobě obnovení důležitých funkcí ekosystémů a odolnosti vůči klimatické změně.

Opatření v zemědělství a lesnictví přitom nemají být záminkou k nečinnosti v energetice, zdůrazňuje WWF. Všechny sektory podle něj musí přispět k cíli omezit globální oteplování.