krávy mají namále

„Pryč od přežvýkavců.“ V zájmu klimatu jsou třeba radikální změny, varuje IPCC

krávy mají namále
„Pryč od přežvýkavců.“ V zájmu klimatu jsou třeba radikální změny, varuje IPCC

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Klimatické krizi nelze zabránit bez radikální transformace využívání půdy a potravinového systému, varuje Světový fond na ochranu přírody (WWF). Zhruba čtvrtina emisí skleníkových plynů škodících klimatu pochází ze zemědělství, lesnictví a dalších způsobů využívání půdy, upozorňuje fond. Podle jeho mluvčí jsou nutné radikální změny v chování spotřebitelů. „Pryč od přežvýkavců,“ zní jeden z požadavků.

V pátek začalo v Ženevě 50. zasedání Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), který 8. srpna zveřejní zvláštní zprávu o změnách podnebí, rozšiřování pouští, degradaci půdy, udržitelném podnebí a potravinové bezpečnosti. Do Ženevy zamířil i český zástupce v IPCC Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu.

„Zpráva jasně ukáže, že současný způsob využívání půdy přispívá ke změně klimatu. Proto v budoucnu naléhavě potřebujeme změnit způsob užívání půdy,“ řekla mluvčí WWF pro otázky klimatu Lisa Plattnerová. K nutným předpokladům podle ní patří udržitelné nakládání s půdou, radikální změny v chování spotřebitelů i zachování lesů a dalších přirozených ekosystémů.

To by podle Plattnerové podpořilo redukci skleníkových plynů. Systematický přechod k udržitelnému půdnímu managementu a řešení založená na přírodě jsou podle ní rozhodující pro zajištění budoucnosti ohleduplné vůči klimatu a přispívají k dalším společenským cílům, jako je zamezení plýtvání potravinami a zajištění potravinové bezpečnosti.

Pryč od přežvýkavců?

Ke škodlivým emisím přispívají i přežvýkavci včetně krav. Při trávení vylučují metan, který klima ovlivňuje ještě více než oxid uhličitý (CO2). Jiné stravovací návyky a jiné zacházení s potravinami by podle vědců k ochraně klimatu výrazně přispělo.

„Pryč od přežvýkavců, pak bychom měli i více plochy pro pěstování potravin a zalesňování,“ řekla agentuře DPA německá spoluautorka zprávy IPCC Almut Arnethová. Například německé ministerstvo zemědělství uvádí, že při vypěstování kilogramu čerstvé zeleniny vznikne 153 gramů CO2, zatímco u kilogramu hovězího je to 13 311 gramů.

„Pokud vše bude pokračovat jako dosud, až budeme mít v budoucnu na Zemi devět miliard lidí a africké země a Čína ve spotřebě dotáhnou západní země, pak budeme čelit obrovskému dramatu,“ varuje další německý spoluautor zprávy Alexander Popp z postupimského Ústavu pro výzkum klimatu (PIK).

Zpráva IPCC dá k dispozici nejnovější vědecké a politicky relevantní informace a dá zemím doporučení, jak mohou zvýšit své závazky ohledně ochrany klimatu v rámci pařížské dohody o ochraně ovzduší z roku 2015, uvedl WWF.

Zhruba čtvrtina celosvětově přislíbených opatření na ochranu klimatu počítá s iniciativami, jako je snížení emisí v důsledku odlesňování a poškozování lesů nebo se zlepšením zemědělských metod.

„Zpráva by měla rovněž vyzdvihnout skutečnost, že krize klimatu a biodiverzity jsou vzájemně provázané,“ očekává Plattnerová. Specifická opatření mohou přinést i výrazný dodatečný užitek člověku a přírodě, například v podobě obnovení důležitých funkcí ekosystémů a odolnosti vůči klimatické změně.

Opatření v zemědělství a lesnictví přitom nemají být záminkou k nečinnosti v energetice, zdůrazňuje WWF. Všechny sektory podle něj musí přispět k cíli omezit globální oteplování.

 

, , edi

3. srpna 2019