Sociální sítě a platformy umožňující živé vysílání svádějí k siláckým řečem. Pro člověka, kterého by v životě nepozvali do televize, může být představa, že má de facto vlastní televizi, na níž může zároveň komunikovat s diváky, docela opojná. Úměrně tomu tak stoupá počet jiných uživatelů sociálních sítí, kteří se o takovém vysílání dozvědí a začnou veřejně vyzývat policii, aby zakročila. Ať konají! Od čeho ty paragrafy máme?
Z Ruska se ozývají podezření či obvinění ze zapojení Ukrajiny do teroristického útoku v Moskvě. Jsou založená na tom, že došlo údajně k dopadení pachatelů v blízkosti ukrajinských hranic. Nejen kritici Kremlu však zpochybňují oficiální ruskou verzi příběhu. Nepřímo tak učinil i Putinův spojenec, běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. Podle státní agentury Belta se Lukašenko pochlubil tím, že až zavedená bezpečnostní opatření v reakci na útok donutila teroristy zamířit na Ukrajinu.
Kolem teroristického útoku v Krasnogorsku na předměstí Moskvy se začíná rodit řada teorií a obvinění, kdo za něj může či kdo stál v pozadí. Běloruský opoziční kanál Nexta přišel s analýzou, v níž tvrdí, že fotky některých návštěvníků budí podezření a na fotografiích korelují s možnými agenty ruské tajné služby FSB. Experti specializující se na analýzy OSINT vycházející z otevřených zdrojů však závěry silně zpochybňují.
Ukrajinské tajné služby napomáhaly teroristickému útoku na koncertní síň v Krasnogorsku na okraji Moskvy, kde minulý pátek přišlo o život 139 lidí, prohlásil v úterý šéf ruské tajné služby FSB Alexandr Bortnikov podle ruské státní agentury RIA Novosti. Bortnikov svá tvrzení nepodpořil žádnými důkazy. Ukrajina účast popřela, k útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
V Rusku bylo zaznamenáno několik zjevných xenofobních incidentů namířených proti středoasijským migrantům. Došlo k nim v době, kdy země držela den smutku za oběti teroristického útoku na koncertní síň u Moskvy, při němž 22. března zahynulo nejméně 139 lidí.
Teroristický útok u Moskvy spáchali radikální islamisté, ale chceme vědět, kdo jej zorganizoval, prohlásil v pondělí ruský prezident Vladimir Putin a opět naznačoval souvislost s Ukrajinou. Ta opakovaně odmítla jakýkoli podíl na pátečním útoku, ke kterému se - rovněž opakovaně - přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
Soukromá bezpečnostní agentura, která zajišťovala ostrahu v Crocus City Hall v Krasnogorsku u Moskvy, kde vypukl teroristický útok, má v sousední budově arzenál zbraní a skupinu rychlé reakce, v den tragédie je ale nevyužila.
Během pátečního teroristického útoku v ruském Krasnogorsku se podařilo z tamní koncertní haly evakuovat přes 5000 lidí. Agentuře TASS to dnes řekl zaměstnanec byznys centra Crocus City Hall, jehož je sál součástí. Více než stovku lidí z budovy vyvedl zadním vchodem 15letý Islam Chalilov, který tam pracoval jako šatnář, napsala ruská média. Jeden z nejhorších teroristických útoků v moderním Rusku si podle poslední bilance vyžádal 137 mrtvých a přes 180 zraněných, z nichž 97 zůstává v péči lékařů.
Kreml se v pondělí odmítl vyjádřit k vyšetřování pátečního teroristického útoku v Krasnogorsku u Moskvy. Mluvčí Dmitrij Peskov bez odpovědi ponechal otázky na zapojení teroristické organizace Islámský stát (IS), která se dříve přihlásila k odpovědnosti, i dotazy ohledně zuboženého stavu podezřelých. Čtyři z nich o víkendu stanuli před soudem, podle kterého se k činu přiznali. Peskov také uvedl, že Rusko na vyšetřování nespolupracuje s žádnou další zemí.
Soud v Moskvě dnes obvinil dva lidi podezřelé z pátečního útoku v koncertní síni ve městě Krasnogorsk na západním okraji ruské metropole z teroristického činu spáchaného skupinou. Hrozí jim doživotí, uvedla agentura TASS. Při útoku zahynulo nejméně 137 lidí, dalších více než 180 je jich zraněno, uvedly v aktualizované bilanci moskevské úřady. Ruské bezpečnostní síly v sobotu oznámily, že dopadly pachatele útoku. Celkem informovaly o zatčení 11 osob, včetně čtyř útočníků.
S důrazným prohlášením přišlo afghánské radikální hnutí Tálibán. Tamní islamistická vládní garnitura ostře odsoudila krvavé řádění teroristů v koncertní síni Crocus City Hall v Krasnogorsku na okraji Moskvy. „Co nejdůrazněji odsuzujeme nedávný teroristický útok v Moskvě a považujeme ho za hrubé porušení všech lidských norem,“ uvedlo podle Rádia Svobodná Evropa uskupení, které se násilně ujalo vlády a zavedlo v zemi znovu totalitní systém.
Papež František dnes odsoudil páteční teroristický útok v Moskvě jako zbabělý zločin, který je urážkou Boha, a ujistil, že se modlí za jeho oběti. Při mši pro desítky tisíc lidí, kteří se o Květné neděli shromáždili na Svatopetrském náměstí, předtím na poslední chvíli zcela vynechal četbu kázání, pokračoval nicméně v předsedání bohoslužbě. Informují o tom tiskové agentury. „Modlím se za oběti hanebného teroristického útoku spáchaného v Moskvě. Kéž je Pán přijme v pokoji, utěší jejich rodiny a obrátí srdce těch, kdož… provádějí tyto nelidské činy, které urážejí Boha,“ prohlásil papež při mši.
Střelba ze samopalů, zápalné bomby a křik nemilosrdných útočníků, kteří oslavují Alláha a střílí na všechny strany. Teroristé z Islámského státu (ISIS) publikovali několik videozáznamů, které ukazují průběh brutálního útoku v koncertní síni Crocus City Hall na okraji Moskvy v Krasnogorsku. Radikální organizace ISIS se přihlásila k masakru, který si vyžádal přes 150 mrtvých a více než 150 zraněných. "Je to součást války Islámského státu se zeměmi, které bojují proti islámu," uvedla teroristická organizace podle deníku Daily Mail.
Měl to být poklidný víkend, v němž budeme sledovat nanejvýš průběh prvního kola prezidentských voleb na Slovensku. Leč, jak se říká, pánbůh míní, lidé mění. Slovenské volby zůstaly světem zapomenuty, za což může páteční útok teroristů na obchodní centrum v Krasnogorsku, v podstatě veliké sídliště na kraji Moskvy. Slovenského dění jako by najednou nebylo, respektive volba hlavy státu země ve střední Evropě stala se pro vývoj kontinentu náhle příliš titěrnou a zanedbatelnou v porovnání se zločinem, který se stal v nejvýchodnější evropské metropoli.
Ruský prezident Vladimir Putin se snaží svalit svou vlastní odpovědnost za páteční teroristický útok u Moskvy s nejméně 133 mrtvými na někoho jiného, uvedl v sobotu večer na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prohlásil také, že Putin, namísto toho, aby se zabýval svými vlastními občany, se na dlouhé hodiny po útoku odmlčel a jen přemýšlel, jak svést vinu na Ukrajinu. Stejně tak se podle Zelenského Putin snaží svést vinu za válku na Ukrajině, kterou rozpoutal, na samotné Ukrajince.
V Krasnogorsku během soboty pokračovalo vyšetřování útoku na Crocus City Hall, při němž podle oficiálních údajů k 17.00 SEČ zahynulo 133 lidí. Vyšetřovatelé například uvedli, že útočníci použili snadno zápalnou tekutinu, aby podpálili koncertní sál, kde se nacházeli diváci. Molotovovy koktejly házeli přímo na obložení zdí v hlavním sále. Příčinami smrti řady obětí tak byla střelná zranění a otravy zplodinami hoření. Následky řádění teroristů ukazuje video, které zveřejnila ruská vláda.
Ruské bezpečnostní síly v sobotu ráno zadržely čtveřici údajných pachatelů krvavého pátečního teroristického útoku v koncertní síni v Krasnogorsku u Moskvy. Odpoledne se na sociálních sítích objevily záběry, na nichž blíže neurčení Rusové uřízli jednomu z útočníků ucho a nutili ho, aby ho snědl. Zřejmě se jednalo o akt pomsty za teror v Moskvě. Počet jeho obětí tdál vzrůstá, ruské úřady nyní uvádí 133 mrtvých a pátrání v troskách vyhořelého koncertního sálu dál pokračuje.
Kyjev dnes znovu odmítl veškeré snahy spojovat Ukrajinu s pátečním útokem na koncertní sál v Krasnogorsku u Moskvy. Stalo se tak poté, co ruská tajná služba FSB uvedla, že útočníci údajně měli kontakty na ukrajinské straně a prchali směrem k ukrajinské hranici, než byli dopadeni a zadrženi. Spojitost s Kyjevem naznačil i ruský prezident Vladimir Putin. Obviňování Ukrajiny může být záminkou k vyhlášení nové mobilizace, upozornilo ukrajinské vládní středisko, které má na starosti potírání dezinformací.
Teroristický útok je strašný a hrůzný, ať k němu dojde kdekoliv, uvedl dnes předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) k páteční tragické události v Krasnogorsku u Moskvy. Skupina ozbrojenců tam střílela večer v koncertní síni. Útok si podle aktuálních údajů ruských médií vyžádal již 143 obětí, úřady to zatím nepotvrdily. Premiér Petr Fiala (ODS) a následně předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová sdíleli na síti X noční vyjádření českého ministerstva zahraničí, které útok odsoudilo.
Počet obětí pátečního teroristického útoku v Krasnogorsku u Moskvy vzrostl na 143, uvedl v sobotu podle tiskových agentur Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny. Předchozí bilance dosahovala 93 obětí, výbor však varoval, že počet mrtvých ještě vzroste. Další oběti byly podle vyšetřovatelů nalezeny při rozebírání trosek vyhořelé koncertní síně.
Ruská tajná služba FSB podle médií tvrdí, že podezřelí z pátečního útoku v Krasnogorsku u Moskvy měli údajně kontakty na ukrajinské straně. Kyjev už v pátek odmítl, že by měl s útokem na koncertní síň cokoliv společného. Ředitel FSB Alexandr Bortnikov informoval ruského prezidenta Vladimira Putina o zadržení 11 lidí, včetně čtyř přímých podezřelých z účasti na pátečním teroristickém útoku. Útok v koncertním sále si podle posledních informací vyžádal více než 90 obětí.
Rada bezpečnosti OSN páteční útok v ruském Krasnogorsku odsoudila jako "odporný a zbabělý" teroristický čin. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyjádřil solidaritu s oběťmi, čínská hlava státu Si Ťin-pching zase vyslovil soustrast. O reakcích mezinárodního společenství na útok, při němž podle ruských úřadů zemřelo přes 60 lidí a dalších více než 100 utrpělo zranění, informují agentury Reuters, AFP a TASS.
Počet obětí pátečního teroristického útoku v Krasnogorsku na okraji Moskvy stoupl podle předběžných údajů na více než 60. Střelba skupiny ozbrojenců do návštěvníků koncertu si navíc vyžádala přes 100 zraněných. Řada z nich je zraněna těžce. Napsaly to dnes agentury TASS a Reuters, který také s odvoláním na amerického činitele uvedl, že USA mají zpravodajské informace potvrzující prohlášení takzvaného Islámského státu (IS), že stál za útokem.
Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová dnes ostře kritizovala kancelář generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese za – podle ní nedostatečnou – reakci na útok v Krasnogorsku na okraji Moskvy. Útok, který ruské úřady označily za teroristický, si podle ruské tajné služby vyžádal čtyři desítky obětí a více než stovku zraněných. „Úřad generálního tajemníka OSN prohlásil, že je zarmoucen zprávami o střelbě. Zarmoucen? To si myslí, že je to střelba na střelnici?“ uvedla mluvčí.
Mrtví a zranění zůstali na místě po střelbě a explozi v koncertní síni ve městě Krasnogorsk na západním okraji Moskvy, informovala dnes večer ruská média. Podle nich jsou na místě stovky zraněných a desítky mrtvých. V budově, která začala hořet, zasahuje policie a záchranáři. Ruské úřady začaly jeden z nejhorších útoků v zemi za poslední roky vyšetřovat jako teroristický čin. Nejméně tři útočníci v maskáčovém oblečení začali podle ruských agentur střílet - patrně z automatických zbraní
Katar školil členy palestinského hnutí Hamás na tamní policejní akademii ještě v roce 2023. Informace vyplývá z únorové zprávy MEMRI, amerického Institutu pro výzkum blízkovýchodních médií. O případu informuje The Jerusalem Post. Podle únorové zprávy MEMRI, americké neziskové organizace pro monitorování a analýzu tisku se sídlem ve Washingtonu, Katar trénoval členy Hamásu na své policejní akademii. V katarském městě Al-Rayyanu měli být školeni důstojníci z ministerstva vnitra a ministerstva národní bezpečnosti, které jsou součástí vládních orgánů Hamásu v Pásmu Gazy.
Při střelbě na dálnici u Jeruzaléma dnes zemřel jeden člověk a několik dalších utrpělo zranění. Dvě osoby jsou ve vážném stavu, informoval server The Times of Israel s odvoláním na místní záchranáře. Policie uvedla, že šlo o teroristický útok provedený třemi Palestinci, kteří byli podle The Jerusalem Post zneškodněni. Útočníci podle policie začali automatickými zbraněmi střílet na auta, která čekala ve frontě před kontrolním stanovištěm mezi okupovaným Západním břehem Jordánu a Izraelem.
Turecká policie v úterý zabila dva ozbrojence, kteří zaútočili na policisty hlídkující u budovy soudu v Istanbulu. Útočníci, muž a žena, předtím zranili šest lidí, včetně tří policistů, řekl turecký ministr vnitra Ali Yerlikaya, který akci označil za teroristický útok. Podle ministra vnitra patřili útočníci k ultralevicové organizaci Revoluční strana pro lidové osvobození (DHKP-C), kterou Turecko, Evropská unie i Spojené státy považují za teroristickou a která v Turecku podnikala útoky zejména v 90. letech minulého století.
Americký list The New York Times (NYT) dnes s odkazem na izraelský dokument poskytnutý americké vládě popsal podrobnosti týkající se zaměstnanců Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), kteří dostali výpověď kvůli podílu na říjnovém útoku Hamásu na Izrael. Deset z 12 lidí podle těchto informací patřilo k palestinské islamistické skupině Hamás a jeden k další militantní organizaci Palestinský islámský džihád.
Na sociálních sítích se objevilo video z bezpečnostních kamer kostela v Istanbulu, kam v neděli uprostřed mše vtrhli dva maskovaní ozbrojenci se zbraněmi a zabili jednoho člověka. Zřejmě šlo o bezdomovce, který se jim postavil. Policie následně zadržela dva muže, o kterých se domnívá, že byli útočníky, a považuje je za členy teroristické organizace Islámský stát, která se k útoku přihlásila na Telegramu. Podezřelí jsou cizinci – jeden z nich je z Ruska, druhý z Tádžikistánu.
