Česká republika pokračuje v dodávkách zbraní a vojenské techniky na Ukrajinu. Celková hodnota dodaného vojenského materiálu se pohybuje v miliardách. Jak už deník Echo24 dříve upozornil, v posledních týdnech odjely na Ukrajinu například desítky tanků T-72 a bojových vozidel pěchoty, ale také raketomety a protiletadlové systémy. Podle informací redakce pochází většina techniky od zbrojařských firem.
Když v létě 2020 vypukly v Americe protesty proti údajnému policejnímu násilí, rychle se spojily s požadavkem na odebrání financí policejním sborům. Podle logiky aktivistů problémem nejsou zločinci a kriminálníci, často prý jde o nepochopené jedince, kteří se dostali do těžké životní situace, ale na vině jsou právě strážci pořádku.
Otevření tématu americké vojenské přítomnosti v Česku vyvolalo okamžité reakce i vzpomínky na radar v Brdech. Realita je však podle všeho skromnější. I podle ministerstva obrany zatím není vůbec jasné, jak by dohoda o obranné spolupráci s USA mohla vypadat. Právě o této smlouvě má jednat ministryně obrany Jana Černochová ve Washingtonu. Od tohoto dokumentu k základně USA je ještě daleko. Vláda začala uklidňovat situaci.
Ruská invaze na Ukrajinu urychluje vyzbrojování české armády modernějšími zbraněmi i těžkou technikou. V příštích dvou letech chce ministerstvo obrany dát do zbrojení více než 48 miliard korun, nakoupit chce další obrněné transportéry Pandur nebo vozidla Titus, prioritou je i nákup vojenských dronů. Ministryně Jana Černochová bude v USA jednat také o navýšení dosavadní objednávky dvanácti vrtulníků Venom a Viper. Ministryně řekla, že na úspory v oblasti bezpečnosti nebo obrany bychom měli v tuto chvíli zapomenout.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) chce na své blízké návštěvě ve Spojených státech otevřít otázku americké vojenské základny na území České republiky. Řekla to na kongresu ODS v rozhovoru pro Deník N s tím, že by to vzhledem k současné situaci nemuselo být tak složité jednání. Pro výstavbu takové základny se na kongresu vyslovil i její někdejší předchůdce v úřadu a současný europoslanec ODS Alexandr Vondra, možnost nevyloučil ani premiér Petr Fiala. Černochová uvedla, že o případné základně se chce bavit v dohledné době.
Rusko tvrdí, že na Ukrajině nepoužívá rakety Točka-U. Je to však pravdivé tvrzení? klade si otázku stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poté, co zásah nádraží v Kramatorsku touto raketou připravil o život nejméně 50 lidí. Ukrajina obvinila z ostřelování Rusko. Moskva trvá na tom, že Točku-U nepoužívá a že jde naopak o ukrajinskou raketu, která zabíjela. Jak je to ve skutečnosti? Už 5. března v Bělorusku zaznamenali přesun vypouštěcích zařízení raket Točka-U ruské armády k hranicím s Ukrajinou.
Spojené státy se domnívají, že budou schopné zjistit, které jednotky ruské armády se dopustily krutostí na civilním obyvatelstvu ve městě Buča na předměstí Kyjeva. Televizní stanici CNN to řekl nejmenovaný americký činitel. Identifikace těch ruských jednotek, které se na zabíjení v Buči podílely, je pro americké zpravodajské služby naprostou prioritou. Od okamžiku, kdy se zprávy o zločinech ruských vojáků v Buči objevily, zpravodajské služby shromažďují a analyzují informace a dostaly se do fáze, kdy zužují okruh podezřelých.
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo zhruba o 18 900 vojáků, uvedla ve čtvrtek ukrajinská armáda. Naopak ruské ministerstvo obrany informuje o růstu ztrát ukrajinských sil. Ukrajinský generální štáb také tvrdí, že Moskva dosud ztratila mimo jiné 698 tanků, 1891 bojových obrněných vozidel, 332 dělostřeleckých systémů, 108 salvových raketometů, 55 systémů protivzdušné obrany, 150 letadel, 135 vrtulníků, 1358 vozidel, 111 bezpilotních letounů, 76 cisteren a čtyři raketová odpalovací zařízení
V době vzniku tohoto textu probíhá ruská agrese proti Ukrajině šestým týdnem. Přicházejí pozitivní zprávy o mírových rozhovorech, jenže zároveň se zdá, že Rusko chce ještě dosáhnout velkého vojenského úspěchu na Donbase, aby tak získalo nějakou silnou vyjednávací kartu (a něco, co by mohl režim doma prezentovat jako „vítězství“). Válka ale znamená pro Rusko strategickou katastrofu obrovských rozměrů, protože dosažené výsledky rozhodně neodpovídají strašlivým ztrátám osob i techniky, které Rusko zaznamenává.
Deník Echo24 jako první v úterý informoval o dodávce těžké vojenské techniky na Ukrajinu. Česko poslalo ukrajinské armádě na začátku týdne několik desítek tanků T-72 a bojových vozidel pěchoty. České pomoci si všímá celý svět. Podle dostupných zdrojů jsme první zemí, která se rozhodla poslat na východ tanky. Vojenský analytik a spolupracovník redakce Lukáš Visingr říká, že ani ostatní země NATO nezůstanou stranou. O osudu Ukrajiny má rozhodnout klíčová bitva na východě země.
Česko svou pomocí Ukrajině zaujalo i ve světě. Pondělní dodávka desítek tanků a bojových vozidel, o níž deník Echo24 informoval, vyvolala pozornost i tím, že se k poslání tanků zatím žádná jiná země neodhodlala. Alespoň ne veřejně. Americký deník The Wall Street Journal poznamenal, že tím navíc výrazná pomoc zřejmě neskončí – Česko a Slovensko totiž zvažuje nabídnout Ukrajině i servis a opravu poničené vojenské techniky. To by podle deníku mohlo být ještě mnohem důležitější.
Polsko a Spojené státy v úterý podepsaly smlouvu o prodeji 250 amerických tanků Abrams M1A2 polské armádě. Informovala o tom polská média. Varšava kupuje nejnovější verzi tanků, do které jsou například zabudované nové elektronické systémy. Hodnota kontraktu je asi 4,75 miliardy dolarů (105,45 miliardy korun). Prvních 28 vozů polská armáda získá letos, všechny jí má americký výrobce dodat do roku 2026. Americké ministerstvo obrany prodej tanků Abrams schválilo letos v únoru.
Několik desítek starších tanků T-72 a bojových vozidel pěchoty odcestovalo v pondělí z ČR vlakem na Ukrajinu. Jde o dar české armády, na kterém se Česko domluvilo se spojenci z NATO. Technika má pomoci ukrajinské armádě v boji. Podle informací redakce Echo24 jde o starší typy nemodernizovaných tanků T-72, které měly ve výzbroji české aktivní zálohy. Generální štáb Armády ČR nechtěl dodávku techniky komentovat.
Německý ministr financí Christian Lindner, jinak asi nejnadějnější postava německé pravice, se prý na začátku války těžce blamoval tím, že ukrajinskému velvyslanci Melnykovi odmítl pomoc s tím, že Ukrajina za pár dní stejně nebude existovat. Přepočítal se a nebyl přitom sám; naštěstí byli k brzké pomoci ochotni jiní, například Velká Británie. Ukrajina bojuje už čtyřicátým dnem, a navíc docela úspěšně.Důvodů, proč se ukrajinský odpor nezhroutil, je povícero, ale jeden z nich jmenují skoro všichni vojenští experti, kteří analyzovali situaci.
Je to již několik týdnů, co se objevilo video, kdy je ukrajinskou armádou zničena ruská helikoptéra Mi-35. Ruský stroj přitom letí velmi rychle, jen několik desítek metrů nad zemí, když ho ze strany zasáhne střela. Následně se rozpoutala diskuze, zda se jedná o staré známé americké střely FIM-92 Stinger, postrach sovětské armády už z Afghánistánu, nebo jiný systém protiletecký systém jako například polský Piorun.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos o jarních odvodech do armády. K vojenské službě má být od 1. dubna do 15. července povoláno 134.500 občanů Ruské federace ve věku od 18 do 27 let, oznámila agentura TASS. Základní vojenská služba v Rusku trvá 12 měsíců. Putin na začátku války proti Ukrajině osobně sliboval, že žádní povolanci nejsou a nebudou nasazeni ve „speciální vojenské operaci“, jak Rusko označuje svou válku na Ukrajině.
Ruská invaze zásadním způsobem změnila plány na vyzbrojení české armády. Ministerstvo obrany teď v reakci na vývoj na Ukrajině urychluje nákup nových zbraní, včetně těžké techniky. Investice do armády tak budou v příštích letech zřejmě rekordní. Aktuálně se jedná o nákupu většího počtu amerických vrtulníků Venom a Viper nebo nových obrněnců. Podle vojenského analytika Lukáše Visingra je současné vybavení armády zastaralé. V případě útoku by nás ubránila nanejvýše několik týdnů, říká.
Pokračuje stahování ruských jednotek z Kyjevské a Černihivské oblasti, konstatoval v noci na středu generální štáb ukrajinské armády. Zároveň dodal, že Rusko podle určitých indicií přeskupuje jednotky, aby soustředilo své hlavní úsilí na východě země. Podle britského ministerstva obrany úterním prohlášením, že bude soustředit své vojenské snahy na východě Ukrajiny, Rusko pravděpodobně tiše přiznalo, že má obtíže vést více než jeden směr vojenského útoku.
Pět stíhacích letounů Jas-39 Gripen v úterý dopoledne odletělo z čáslavské základny do Litvy, odkud budou střežit vzdušný prostor pobaltských zemí. Na cestu se po 10:00 vydaly nejdříve dva a poté další tři stroje a všechny mají již za sebou přistání v litevském Šiauliai. Operační úkol čeští stíhači převezmou 1. dubna od dánského letectva, plnit ho budou do konce července. Jde už o jejich sedmé nasazení k ochraně vzdušného prostoru členských států Severoatlantické aliance, v Pobaltí budou hlídat počtvrté.
Ukrajinský novinář Ilja Ponomarenko ze serveru Kyiv Independent na twitteru zveřejnil snímek, který zachycuje české dobrovolníky bojující na Ukrajině proti ruským silám. Podle Ponomarenka jsou na fotografii Češi s výzbrojí v Irpini u Kyjeva. Český premiér Petr Fiala a prezident Miloš Zeman začátkem března oznámili, že lidé, kteří z ČR odjedou bojovat na Ukrajinu, budou mít garantovanou beztrestnost. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval cizince, aby se zapojili do obrany země v rámci mezinárodní legie.
Ruská televize odvysílala záběry z udělování státních medailí ruským vojákům, kteří se vyznamenali během bojů na Ukrajině. Udělování se konalo ve dvou ruských nemocnicích. Na záběrech lze vidět vojáky, kteří přišli v boji o nohu či byli jinak vážně zraněni, jak dostávají medaili od ruského generálplukovníka Alexandera Fomina. Oceněno bylo dohromady 17 vojáků, v jejich tvářích se však na záběrech neprojevuje žádné nadšení.
Ruské ministerstvo obrany o víkendu zareagovalo na šířící se zprávy, že se ruský ministr obrany Sergej Šojgu neobjevuje na veřejnosti, protože utrpěl infarkt a léčí se. V sobotu ruské ministerstvo obrany zveřejnilo dvouminutové video s Šojguovým proslovem ke svým spolupracovníkům, kde promluvil o dalším směřování a financování ruské armády. Hodnocení „speciální vojenské operace“ – jak Rusko vojenskou invazi na Ukrajinu nazývá – se Šojgu vyhnul.
V bojích na Ukrajině byl zabit další ruský generál, uvedlo ukrajinské ministerstvo. Jakov Rezancev byl velitelem ruské 49. kombinované armády a podle ukrajinské strany zemřel při úderu poblíž ukrajinského přístavního města Cherson na jihu země. Západní představitelé uvedli, že Rezancev je sedmým generálem, který přišel o život v bojích na Ukrajině, informovala BBC. Má se za to, že nízká morálka mezi ruskými vojáky přiměla vyšší důstojníky jít do předních linií.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu se už necelé dva týdny neobjevil na veřejnosti, protože „má moc práce a nemá čas na mediální aktivitu“, uvedl podle ruského deníku Kommersant mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tak na spekulace, kam ministr obrany při táhlé invazi na Ukrajinu zmizel. Peskov na dotaz, jaké jsou úspěchy ruské armády ve „speciální vojenské operaci na Ukrajině“, odkázal na ministerstvo obrany, jehož šéf Šojgu už od 11. března mlčí.
Ruské ozbrojené síly při invazi na Ukrajinu podle americké vlády nadále čelí logistickým problémům, píše agentura DPA s odkazem na nejmenovaného vysoce postaveného představitele Pentagonu. Ten uvedl, že ruská armáda se potýká nejen s nedostatkem jídla a paliva, ale také s tím, že někteří její vojáci museli být staženi kvůli omrzlinám, které se u nich projevily v důsledku nevhodného vybavení.
Ukrajinská armáda má sílu se bránit, nemá ale sílu zvrátit současný stav, domnívá se bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Nastat by podle něj musela její absolutní reorganizace, což v současné době nejspíš není realizovatelné, řekl ČTK. Vojenský analytik Jiří Vojáček se domnívá, že Rusko nedobude Kyjev ani Charkov, největší šance má v případě obleženého Mariupolu. Poukázal na značnou přesilu ruské armády, Ukrajina ale podle něj na obranu přístavního města nasadila nejodhodlanější jednotky.
Někteří bojovníci, kteří pomáhají bránit přístavní město Mariupol, patří k takzvanému Praporu Azov. Jde podle médií o ultranacionalistickou milici, která má vztahy s extremisty napříč Evropou. Na internetu lidé sdílejí aktuální videa, na nichž mimo jiné batalion oznámil, že zničil tři ruská ozbrojená vozidla, čtyři vozidla pěchoty a řadu ruských vojáků. Batalion Azov je od roku 2014 součástí Ukrajinské národní gardy. Nyní se notoricky známé bojové uskupení zapojilo do obrany okupovaného města Mariupolu.
Ruským vojskům v okupovaných oblastech Ukrajiny zbývají potraviny a munice jen na tři dny. Oznámil to podle agentury Unian generální štáb ukrajinské armády. Podobně je tomu údajně u pohonných hmot, které musí doplňovat z cisternových vozů. Podle velení ukrajinské armády byla za uplynulých 24 hodin zaznamenána zvýšená aktivita ruského letectva. Pokud jde o PHM, Rusové podle generálního štábu nedokázali zorganizovat potrubní zásobování tak, aby vyhovovalo potřebám skupin vojsk.
Bezprecedentní ruský útok na Ukrajinu proměnil chování Evropy. Státy solidárně posílají vojenský materiál a finance na vyzbrojení Ukrajinců, mimořádnou dodávku zbraní schválilo i Německo, což bylo dříve něco nemyslitelného. Otázka přímého zapojení Severoatlantické aliance zůstává stále tabu. Polsko přišlo s návrhem mírové mise NATO, to však zcela odmítly Německo i USA. Ruský tisk zareagoval na polskou iniciativu výhrůžkami o „denacifikaci“ Polska.
Státy EU se dnes v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků. EU hodlá také pořádat pravidelná pozemní a námořní cvičení a posílit své civilní a vojenské mise. Ministři zahraničí a obrany členských zemí schválili novou strategickou koncepci, jejíž součástí je výrazné zvýšení armádních výdajů a investice do společného vývoje a nákupu vojenského vybavení a nových technologií.
