V německém městě Pirna, nedaleko českých hranic, měla být zpřístupněna výstava fotografií a textů uprchlíků žijících v Krušných horách. V den vernisáže však úřad plánovanou výstavu musel zrušit. Údajně byla výstava předčasně ukončena kvůli vyhrocené atmosféře a nespočtu stížností, které otevření předcházely.
Maďarsko požádá o trvalou výjimku z nově dohodnutých pravidel migrační a azylové politiky, která mají v Evropské unii vstoupit v platnost do poloviny roku 2026, řekl maďarský ministr pro unijní záležitosti János Bóka, podle kterého si omezení nelegální migrace žádá "drastické" kroky. Vyjádření přišlo jen několik hodin poté, co o výjimku požádalo Nizozemsko.
Nová nizozemská pravicová vláda oficiálně požádala Evropskou komisi o trvalou výjimku z unijních pravidel pro migraci a udělování azylu. Na síti X to oznámila ministryně pro migraci Marjolein Faberová z pravicové Strany pro svobodu (PVV). Vláda již několik dní po nástupu k moci představila nejpřísnější imigrační pravidla, jaká kdy v Nizozemsku platila, napsala agentura AFP.
Švédsko testuje hranice vlastní azylové politiky. Země, která byla dlouhé roky nejotevřenější vůči žadatelům o azyl, radikálně otáčí kormidlem. Stockholmská vláda oznámila, že další tři roky bude investovat 4,4 miliardy švédských korun (9,6 miliardy korun) do migrační politiky a boje proti nelegálním migrantům. Švédsko v poslední době zavedlo hned několik přísných opatření, včetně takzvané „deportace za špatné chování,“ píše deník Welt.
Maďarsko myslí vážně svoji hrozbu, že vyšle do Bruselu konvoj autobusů s uprchlíky s jednosměrnou jízdenkou. Vládní hnutí Fidesz uvedlo, že migrantům poskytne jízdenku zdarma, pokud EU zavede migrační pravidla, která znesnadní zemi zadržet uprchlíky na hranicích. Brusel si dal s odpovědí na čas a až v pondělí se k budapešťskému nápadu vyjádřila nejvyšší belgická představitelka pro migraci Nicole de Moorová. Maďarsko podkopává solidaritu a spolupráci zemí EU, Belgie zastaví autobusy s nelegálními žadateli o azyl na hranicích, prohlásila de Moorová.
Další brutální útok nožem se odehrál v pátek na hlavním nádraží v Karlsruhe ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Také Francouzi nejsou ušetřeni tomuto způsobu agrese. Na 23letou mladou ženu, která se vracela v pátek večer domů v jihofrancouzské Nice, zaútočil nožem muž „afrického typu.“ O případech informuje v sobotu deník Bild a televize BFMTV. Strojvedoucí v pátek večer na nádraží v Karlsruhe upozornil záchranáře na útok nožem přímo na nástupišti, uvedla policejní mluvčí.
Konec štědré podpory pro část migrantů i pátrání, kolik jich je v současnosti možné deportovat z Německa do „vstupních“ zemí v EU. Německá vláda se po teroristickém útoku v Solingenu rozhodla změnit migrační a azylové podmínky a také rozšířit zákazy nošení zbraní včetně nožů na veřejnosti, informoval deník Bild. Dále chce vláda připravit o azylovou ochranu například ty, kteří do vlasti jezdí na dovolenou.
Švédsko, které bylo dlouho považováno za jakýsi bezpečný přístav pro migranty z různých koutů světa, se od roku 2022 výrazně proměnilo. Souvisí to s nástupem konzervativní vlády, která sérií kroků v rámci tvrdé migrační politiky dosáhla toho, že počet žadatelů o azyl je nejnižší od roku 1997. Došlo mimo jiné k omezení sociálních dávek pro imigranty, ale také aktivní sledování toho, kdo má k žádosti skutečné důvody. Situace s migrantskými gangy, počty vražd, násilí a drogy, to vše se stalo neudržitelným.
Předák německé opozice a šéf konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz požaduje stopku pro přijímání běženců z Afghánistánu a Sýrie. Podle deníku Die Welt se se svými požadavky obrátil na kancléře Scholze. O spolupráci by lídři vládní koalice a opozice měli jednat v úterý. Místopředseda frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Jens Spahn pak vyzval k uzavření hranic pro nelegální migraci. Opozice své požadavky zdůvodňuje mimo jiné teroristickým útokem v západoněmeckém Solingenu, kde v pátek mladý Syřan zabil nožem tři lidi.
Tisíce afghánských uprchlíků v Německu údajně odlétají na „dovolenou“ do své rodné země. Německý deník Bild přišel se skandálním zjištěním, že žadatelé o azyl z Afghánistánu jezdí do své rodné země za rodinou a přáteli na „krátké dovolené“, přestože žádají o ochranný status ve Spolkové republice. Cesty zařizují hamburské cestovní kanceláře napojené na Írán. Žadatelé o azyl pocházející z Afghánistánu často hledají ochranu v Německu a argumentují tím, že v jejich rodné zemi zuří válka a hrozí tam nebezpečí.
Německo možná změní současný systém rozdělování sociálních dávek. Politici z CDU a CSU kvůli stále rostoucímu počtu zahraničních příjemců státní podpory chtějí podle německého deníku Bild prosadit radikální změny, které by vedly k zavedení dvoustupňového systému sociálních dávek. To v podstatě znamená nižší dávky pro uprchlíky a vyšší dávky pro německé občany.
Sedmnáctiletý Syřan v úterý v podvečer pobodal na pěší zóně na slavné stuttgartské ulici Königstrasse muže středního věku a těžce ho zranil. Poté i s komplici uprchnul, později ho ale zadržela německá policie, píše ve středu deník Bild. "Vypadalo to, jako by čepel byla zaražena úmyslně do jater," uvedl jeden ze svědků.
Problémy s migranty v Německu se čím dál více prohlubují. Zástupci německých azylových center volají po zastavení migrace a stěžují si na neúnosné podmínky. Děti se radikalizují, roste kriminalita, násilí a jazykové bariéry. Některé děti chodí venku s noži a muslimské dívky nad 13 let zase zůstávají zavřené doma. V Německu se nachází 33 azylových středisek dobročinné a charitativní organizace Archa, která se stará o děti z uprchlických a sociálně slabých rodin.
ÚHEL POHLEDU: Z „nejlepšího Německa všech dob“, jak zemi ovládané semaforovou koalicí (rudou SPD, žlutou FDP a Zelenými) ironicky říkají kritici, se už pár let intenzivně vystěhovávají důchodci. Trend je reflektován s podezřením, stěhují se totiž do „špatné země“. Současné Maďarsko sice zcela jistě není „nejhorším Maďarskem všech dob“, ale země má kvůli Orbánovi nasazenou psí hlavu. Penzistovi z Essenu nebo z Hale migrujícího typu ale může být vysoká politika vcelku vzato ukradená. Chce dožít v dostatku a v bezpečí.
Německu se vyplatily investice do přistěhovalců, kteří tak získávají vyšší vzdělání, lepší jazykové dovednosti a výhody na trhu práce. Dnes to na tiskové konferenci prohlásil Thomas Liebig z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), který novinářům představil zprávu o stavu integrace migrantů a jejich potomků v Německu. Jako úspěch Liebig zmínil vysokou zaměstnanost migrantů, která překonává srovnatelné země Evropské unie, problematické ale podle něj zůstává zapojení nejméně vzdělaných přistěhovalců do pracovního trhu a do společnosti.
Česká republika je pro migranty z Blízkého a Středního východu i nadále především tranzitní zemí. V loňském roce policie nejčastěji zajistila na českém území Syřany, nebo lidi, kteří se za prchající před občanskou válkou v zemi vydávali. Jejich cílem byly hlavně západoevropské země a Skandinávie. Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) to uvedla ve své výroční zprávě za rok 2023.
Polské ministerstvo vnitra oznámilo, že pokud budou incidenty pokračovat, kdy německá policie tajně přiváží migranty do Polska, může Varšava zavést na hranici s Německem kontroly. Informuje o tom v sobotu server DoRzeczy. Ve čtvrtek se objevila zpráva o dalším vysazení migrantů na polském území německou policií. Tentokrát o incidentu psala německá média. V pátek byli ministr vnitra Tomasz Siemoniak a jeho náměstek Maciej Duszczyk v Berlíně, kde o situaci jednali se zástupci spolkového ministerstva vnitra
Maďarsko dostalo pokutu za to, že komplikuje utečencům ze zemí mimo EU podávání žádostí o azyl. Pokutu 200 milionů eur (5 mld. Kč) vyměřil teď Budapešti Soudní dvůr EU. Za každý další den, kdy Maďaři neplní rozsudek, jim naskakuje penále jednoho milionu eur. Z obou stran padají ostrá slova: soud svůj rozsudek odůvodnil „bezprecedentním a mimořádně závažným porušováním unijního práva“, Viktor Orbán jej označil za „pobuřující a nepřijatelný“. Tolik k názoru, že jisté posílení suverenistů a populistů v evropských volbách povede k větší pokoře unijních institucí.
Pohledem na mapu francouzských departementů lze konstatovat, že Francie změnila barvu. Národní sdružení, vedené do evropských voleb mladíkem Jordanem Bardellou (není mu ještě ani třicet), získalo téměř třetinu všech hlasů, a stalo se tak nejsilnější stranou skoro všude kromě největších francouzských měst. K Francii dodnes patří i několik zámořských území, na kterých se do Evropského parlamentu volí také. Jedním z nich je Nová Kaledonie, která se v posledních dobách dostala do světových titulků kvůli nepokojům hojně podporovaným Čínou a Ázerbájdžánem.
Premiér Petr Fiala (ODS) považuje za nutné postupovat nad rámec migračního paktu a odradit nelegální migranty od toho, aby do Evropy vůbec přicházeli. Sdělil to ve vyjádření, které ČTK poskytla mluvčí vlády Lucie Ješátková. Česko podle ministerského předsedy patří do skupiny zemí, které chtějí nelegální migraci čelit důrazně.
"Povinná solidarita." Zástupci členských států Evropské unie dnes v Bruselu potvrdili shodu na konečné podobě migračního balíčku. Podle českého ministerstva vnitra výsledek není úplně podle představ české vlády, přesto se podle informací ČTK Praha pouze zdržela, proti bylo jen Maďarsko a Polsko.
Migrační pakt vyvolává v posledních týdnech silné emoce a objevuje se celá řada interpretací. Ty se týkají především toho, zda pro Česko platí výjimka z pravidel pro státy, které jsou pod velkým migračním tlakem nebo zda se jedná o kvóty.
Kariéru satirika Konstantina Kisina zásadně postrčilo vystoupení, které se nekonalo. Studentská organizace, která ho pozvala na jistou londýnskou univerzitu předvést stand-up, po něm totiž chtěla nejprve podepsat „dohodu o chování“. Smluvně vymahatelný závazek, že bude dělat jenom „milou a respektující legraci“ a neraní ničí city zejména v obzvlášť citlivých kategoriích, jejichž seznam studenti, tyto pilíře, majáky a kanárci v dolech naší budoucnosti, promptně přiložili.
Nově přijatý migrační balíček, jenž tvoří deset legislativních návrhů, rozděluje vládní koalici. Výsledek hlasování v evropském parlamentu, které bylo dramatem do poslední chvíle, rozhádal jak země EU, tak českou společnost. Rozhodnutí europoslanců ocenil například ministr vnitra a šéf hnutí STAN Vít Rakušan nebo europoslanec a bývalý viceguvernér ČNB Luděk Niedermayer (TOP 09).
Když předevčírem večer běžela na CNN Prima News velká debata lídrů stran kandidujících do europarlamentu, bylo to aspoň v den, kdy se jedno z důležitých témat stalo. Ale i tentokrát se o něm, byť těsně, debatovalo ex post, takže jako obvykle. Evropský parlament pár hodin předtím odhlasoval migrační pakt, který před čtvrt rokem sám změkčil. Rozvolnila se ustanovení týkající se zadržování (detence) nelegálních migrantů na vnější hranici EU. Takže kromě sjednocování databáze, v níž budou ukládány biometrické údaje běženců, pakt přináší hlavně to, na co veřejné mínění v České republice a jinde ve střední Evropě reaguje jako býk na červenou
Nově schválený migrační balíček vyvolává spory napříč Evropou. Zatímco východoevropské křídlo jako je Slovensko, Maďarsko či Polsko s reformou nesouhlasí, tak západní a jižní státy EU jako je Německo, Itálie či Řecko pakt vítají.
Slovensko odmítá schválený migrační pakt, nepovažuje ho za dlouhodobě udržitelné řešení. V reakci na středeční hlasování Evropského parlamentu o tom informovalo slovenské ministerstvo zahraničí. Pak se nelíbí ani Polsku a Maďarsku, proti je například i bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Změny v evropské migrační politice kritizovala také nezisková organizace Amnesty International, uvítaly je naopak německé ministryně zahraničí a vnitra, Annalena Baerbocková a Nancy Faeserová nebo český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Policie v Německu zaznamenala v loňském roce 5,94 milionu trestných činů, což je meziroční nárůst o 5,5 procenta. Dnes to oznámila spolková ministryně vnitra Nancy Faeserová, která za obzvláštní problém označila kriminální chování cizinců, zejména těch mladých. Prohlásila, že Německo nebude takové chování tolerovat a že zahraniční pachatelé budou muset zemi opustit mnohem rychleji, než je tomu nyní.
V Německu v minulém roce výrazně vzrostla kriminalita. Vyplývá to z dat, která postupně zveřejňují ministerstva vnitra jednotlivých spolkových zemí. Političtí představitelé podle německých médií začínají po dlouhé době uznávat, že tento nárůst je spojen s migrací. Proti stupňujícímu se počtu případů násilí chtějí úřady podle svých slov bojovat.
Co je pod radarem parlamentní debaty, to je čertem. Tento princip můžeme vztáhnout na středeční hlasování sněmovny, jímž vládní většina odmítla návrh uspořádat mimořádnou schůzi k migračnímu paktu EU. Pro mimořádnou schůzi hlasovali všichni přítomní poslanci ANO a SPD, zatímco ani jeden z přítomných poslanců pětikoalice ji nepodpořil. Tohle nebyla tradiční kočkovaná, kdy opozice v parlamentu využívá těžkostí ministrů, tak jako když tatáž sestava před třemi týdny marně svolávala mimořádnou schůzi ke kampeličce, v níž měl Petr Fiala nepřiznaný milion korun.
