Maďarsko je odhodlané čelit tlaku Bruselu, nevzdá se žádné části své národní suverenity vůči Evropské unii a bude pokračovat v boji proti systému přerozdělování žadatelů o azyl mezi země EU podle kvót. Agentuře Reuters to řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.
Podle maďarské vlády je plánovaná návštěva země poslanci Evropského parlamentu, která má proběhnout tento měsíc, „politicky motivována“ a zasahovala by do všeobecných voleb v zemi, plánovaných na jaro roku 2018. Jedním z cílů návštěvy je i kontrola projektů financovaných z evropských prostředků.Informuje o tom server Politico.
Pokud bude Maďarsko pokračovat v konfrontačním kurzu v otázce uprchlíků, měla by ho za to EU potrestat. Agentuře DPA to řekl německý ministr spravedlnosti Heiko Maas. Reagoval tak na prohlášení maďarského premiéra Viktora Orbána, který v pátek řekl, že jeho země nebude měnit svou migrační politiku ani po středečním verdiktu Soudního dvora EU.
Evropský soudní dvůr ve středu zamítl žalobu, kterou Slovensko a Maďarsko napadly unijní systém přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Slovenský premiér Robert Fico řekl, že verdikt soudu respektuje, i když se systémem přerozdělování nadále nesouhlasí. Ostřejší reakce přišla z Budapešti, která rozhodnutí soudu označila za nepřijatelné, otřesné a nezodpovědné.
Opakovaná kritika francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na adresu polské vlády se přímo netýká Polska, ale jde o poselství přímo určené domácí politice a veřejnému mínění ve Francii, kde se Macron ocitl v obtížné situaci kvůli očekávání okamžitých výsledků. Po setkání s kolegy z visegrádské čtyřky (V4), tedy Česka, Maďarska a Slovenska, to ve čtvrtek v Budapešti řekl šéf polské diplomacie Witold Waszczykowski.
Evropská komise posuzuje odpovědi Maďarska, Polska a České republiky na její měsíc staré stanovisko v pokračujícím řízení kvůli přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka podle kvót. Novinářům to řekla mluvčí komise Tove Ernstová. Není podle ní nyní možné uvést, kdy a jak bude komise na postoj tří zemí reagovat.
Varšava a Budapešť ve středu vzkázaly Evropské komisi, že svůj odmítavý postoj ke kvótám pro přerozdělení migrantů nehodlají měnit. EK koncem července posunula do další fáze řízení proti České republice, Maďarsku a Polsku kvůli tomu, že nedodržují povinnosti plynoucí z programu přerozdělování žadatelů o azyl podle stanovených kvót.
Polsko bude po odchodu Británie z Evropské unie „osamělejší“ než Maďarsko, řekl předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker v rozhovoru se serverem Politico.
Rakouský kancléř Christian Kern pohrozil Polsku a Maďarsku krácením unijních prostředků, pokud nebudou dodržovat pravidla Evropské unie. Stejně nepřijatelné je však podle něj odmítání relokace uprchlíků, řekl německému deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Ostře se Kern ve čtvrtek otištěném rozhovoru vyslovil také pro přerušení rozhovorů s Tureckem o vstupu do EU a související pomoci. Evropská unie by podle něj nikdy nestrávila ekonomický dopad přičlenění Turecka.
Slovensko i Maďarsko se ve středu ohradily proti proti návrhu generálního advokáta Soudního dvora EU Yvese Bota, podle kterého by měla být zamítnuta žaloba Bratislavy a Budapešti na mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Slovenská republika bude podle ministra vnitra Roberta Kaliňáka vždy proti přerozdělování migrantů na základě kvót, informoval list Denník N.
Evropská komise posunula ve středu do další fáze řízení proti Česku, Maďarsku a Polsku kvůli tomu, že tyto země nedodržují své právní povinnosti v souvislosti s programem přerozdělování žadatelů o azyl podle stanovených kvót. Novinářům to řekl eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos.
Maďarsko použije všechny právní prostředky, aby v Evropské unii prokázalo solidaritu s Polskem. Řekl to v sobotu maďarský premiér Viktor Orbán v souvislosti s kontroverzním polským zákonem o nejvyšším soudu, který prosazuje národně-konzervativní vláda ve Varšavě a který Brusel kritizuje jako údajné ohrožení nezávislosti justice.
Maďarsko ukončí kontroverzní antisorosovskou kampaň. Plakáty mají být staženy k 15. červenci, tři dny před státní návštěvou izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Ve středu to ohlásila maďarská vláda. Mnozí, včetně izraelského velvyslance v Maďarsku, kampaň, která byla namířena proti americkému miliardáři maďarského původu Georgi Sorosovi, kritizovali jako antisemitskou.
Sjezd německé sociální demokracie v Dortmundu pod vedením svého předsedy Martina Schulze v neděli řešil i státy střední Evropy. Podle něj má Evropa dva nové problémy a to Maďarsko a Polsko. O Česku se nezmínil. Vyčinil přitom kancléřce Angele Merkelové, s kterou je stále ještě v koalici, že je v této věci pasivní. Naopak vyzdvihl, že si v postoji ke střední Evropě rozumí s novým francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Šest zemí Středoevropské obranné spolupráce (CEDC) připraví společné cvičení na ochranu hranic. Po jednání zástupců ministerstev obrany zemí CEDC to v pondělí řekl rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil. Podle českého ministra obrany Martina Stropnického (ANO) by se mělo cvičení uskutečnit v řádu několika měsíců. Měla by se podle něj procvičit součinnost armád v případě simulované krizové situace.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó označil postoj Evropské komise vůči třem členským zemím EU, které odmítají plnit přidělené kvóty pro přijetí migrantů, za „vydírání“. Šéf diplomacie to ve středu podle agentury MTI řekl v reakci na rozhodnutí Evropské komise zahájit řízení vůči Maďarsku, Česku a Polsku kvůli neplnění unijních povinností plynoucích z programu přerozdělování migrantů z Itálie a Řecka.
Maďarská vláda oznámila, že zmírní návrh zákona, jehož cílem bylo umožnit důkladnější kontrolu nevládních organizací financovaných z ciziny. Rozhodnutí je výsledkem doporučení expertů. Podle agentury AP to ve čtvrtek v Budapešti řekl šéf úřadu vlády János Lázár.
Maďarsko vydává do Německa uprchlého popírače holokaustu Horsta Mahlera. O vydání 81letého muže v úterý rozhodl ve zjednodušeném řízení budapešťský soud na základě evropského zatykače, informovala agentura MTI. Německé úřady nyní mají deset dní na to, aby si ho převzaly.
Maďarsko bude usilovat o zrušení takzvaných Benešových dekretů, na jejichž základě Československo po druhé světové válce zbavilo velkou část Maďarů občanství a majetku. V jihomaďarském městě Bonyhád to v pondělí podle agentury MTI řekl státní ministr pro národnostní politiku Árpád János Potápi.
Maďarsko přijme předpisy umožňující důkladnější kontrolu nevládních organizací financovaných z ciziny, protože ty, které platí miliardář George Soros, fungují jako „síť podobná mafii“. Prohlásil to premiér Viktor Orbán.
Investor a miliardář George Soros varoval Evropskou unii před nebezpečím, jaké podle něj představují „mafiánské státy“. Za takový podle svých slov považuje Maďarsko, které do takového stavu dovedl jeho premiér Viktor Orbán. Varovné signály podle něj vysílá také Polsko. Soros to řekl na hospodářském fóru v Bruselu.
Poslanci Evropského parlamentu (EP) na svém plenárním zasedání ve Štrasburku schválili usnesení, které kritizuje současný stav právního státu v Maďarsku, a vyzvali k zahájení sankčního řízení. Budapešť se stala v poslední době terčem kritiky mimo jiné kvůli sporným zákonům o vysokých školách a o nepřijímání migrantů. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó usnesení tvrdě odmítl s tím, že Budapešť se nepodvolí mezinárodnímu tlaku.
Emmanuel Macron se už pasoval do pozice nekompromisního evropského vůdce a pokud bude zvolen za nového šéfa Elysejského paláce, hned chce zatočit s Polskem i Maďarskem. Plánuje tvrdě zakročit sankcemi proti těmto státům, které podle něj porušují pravidla Evropské unie, a vyčítá EU, že to ještě neudělala. Narážel tím například na polské reformy soudního systému a nová maďarská pravidla pro univerzity a neziskové organizace a na ostoj těchto zemí k migrační krizi.
Maďarský premiér Viktor Orbán by měl přestat vyvíjet tlak na vysoké školy financované ze zahraničí, jinak se vystavuje riziku, že Evropská lidová strana (ELS) vyloučí ze svých řad jeho stranu Fidesz. Po jednání s předsedou maďarské vlády to v sobotu v Bruselu řekl předseda nejsilnější frakce v Evropském parlamentu Manfred Weber. Vyloučení strany Fidesz ale podle něj není na pořadu dne.
Druhá řada plotu na maďarské hranici se Srbskem, která má přispět k zabránění ilegálnímu pronikání migrantů, je hotová. Oznámil to v pátek maďarský premiér Viktor Orbán, jehož vláda je Evropskou komisí kritizována za přísnou protimigrační politiku.
Maďarsko ve středu od Evropské komise dostalo měsíc na vysvětlení svého nového zákona o vysokých školách, který podle komise není v souladu s unijními pravidly a svobodami. Maďarský premiér Viktor Orbán odpoledne v europarlamentu normu hájil a jako nepodložená odmítl obvinění, že by byla cíleně namířena proti Středoevropské univerzitě (CEU). Spor o tento zákon a o další konkrétní právní normy či jejich návrhy je však jen částí hlubšího a trvalejšího konfliktu mezi Orbánovým Maďarskem a evropskými politiky v Bruselu.
Až 5000 lidí v Budapešti demonstrovalo proti údajné snaze premiéra Viktora Orbána omezovat demokracii a lidská práva. Ironickými slogany dávali protestující najevo svůj nesouhlas s údajnou proruskou a protiunijní politikou Orbánovy vlády.
Maďarský premiér Viktor Orbán hájí zákon namířený proti Středoevropské univerzitě (CEU) mimo jiné i obviněním jejího zakladatele, amerického miliardáře maďarského původu, George Sorose z financování migrace do Evropy. Nedávno schválená kontroverzní úprava maďarského vysokoškolského zákona narazila na silnou kritiku v Bruselu.
Evropská komise dnes vyjádřila znepokojení nad kroky maďarské vlády, zejména sporným zákonem o vysokých školách. Místopředseda EK Frans Timmermas pohrozil Budapešti možným zahájením procedury pro porušení práva a hodnot Evropské unie. Budapešť vidí za obviněními z Bruselu pomstu za odlišný pohled na migrační problém. Kroky Budapešti podle EK vyvolávají pochybnosti, zda jsou v souladu s právem a společnými hodnotami Evropské unie.
České vzdělávací a kulturní instituce v otevřeném dopise vyzvaly maďarskou vládu premiéra Viktora Orbána, aby nerealizovala plánovanou novelu vysokoškolského zákona, která by mohla ohrozit působení zahraničních akademiků a vědců v Maďarsku. Novela podle nich povede mimo jiné k zániku Středoevropské univerzity v Budapešti (CEU), sdělila mluvčí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) Iva Píšová.
