Prezident Miloš Zeman v dopise navrhl premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby počkal v případě odvolávání ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) na výsledky trestního oznámení, které Staněk podal. Babiš to uvedl na dotaz ČTK.
Svou případnou účast ve vládě ČSSD a ANO vnímá kandidát na nového ministra kultury Michal Šmarda (ČSSD) jako možnost zkusit prosazovat stranický program a uklidnit spory v kultuře. Politika navíc podle něj není černobílá, Andrej Babiš (ANO) vnímá vše příliš emotivně a osobně. Reagoval tak na kritiku premiéra, který v úterý večer v Bruselu prohlásil, že Šmardův možný vstup do vlády nechápe, protože nynější starosta Nového Města na Moravě v minulosti vystupoval proti účasti ČSSD v kabinetu s ANO.
Ze sociální demokracie, nejstarší politické strany u nás, se stává cizím i vlastním přičiněním rohožka, o kterou si lze beztrestně pucovat boty.
Za prohru sociální demokracie ve volbách do Evropského parlamentu může podle prezidenta Miloše Zemana nevýrazný Pavel Poc v čele její kandidátky a záležitost kolem odchodu ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) z vlády. Zeman vyčetl organizátorům voleb, že nechali kandidovat recesistickou stranu ANO, vytrollíme europarlament. Po evropských volbách český prezident podporuje zásadní reformu Evropské unie. Chce, aby se rozhodovací pravomoc přesunula na Evropskou radu. Zeman to řekl v úterý na Žofínském fóru.
Slabé téma a nevýrazné osobnosti. Tak jsou pojmenovávány hlavní příčiny dalšího otřesného výsledku sociální demokracie, která utrpěla debakl hned ve třech volbách za sebou. Kromě nynějších voleb do Evropského parlamentu ztratila strana i v senátních a krajských volbách. Podle sociálnědemokratického předsedy Jana Hamáčka však nehrozí personální změny ve vedení, i když ve straně panuje velká obava z dalších voleb v příštím roce.
Poté, co se uzavřely volební místnosti a spočítaly hlasy ve volbách do Evropského parlamentu, přichází řada na vyjednávání o příští Evropské komisi. Hlavní slovo o výběru předsedovi Evropské komise má nyní Evropská rada složená z lídrů zemí EU. Na české domácí scéně se ale současně rozjíždí debata, kdo bude kandidátem na českého komisaře. Zatímco vládní hnutí ANO tlačí současnou eurokomisařku Věru Jourovou, vládní ČSSD viditelně váhá a jednat chce i KSČM.
Cena uhlí opět roste, důlní firma OKD inkasuje zisk, přesto pro město Orlovou v epicentru těžební oblasti nastávají těžké časy. Kraj se minulý měsíc definitivně rozhodl zbavit místní nemocnice, protože zdravotní pojišťovny platí málo. Sama Orlová nemá peníze, aby na provoz doplácela, a tak bývalí i současní horníci mohou hledat při zdravotních potížích pomoc, kde chtějí. Kraj vyrabovaný extenzivní těžbou byl ponechán osudu, proto lidé tradičně hledají naději ve slibech levicových a populistických stran, které se ovšem nikdy nesplní. V časech Jiřího Paroubka vyměnila tradiční podporu komunistů za sociální demokraty, kteří tehdy slíbili modré z nebe a dostali za to přes polovinu hlasů.
Trend české politiky se ani po volbách do Evropského parlamentu příliš nemění. Vládní hnutí ANO udržuje první příčku ve volebních ziscích a pokračují potíže koaličního partnera ČSSD, která se do europarlamentu vůbec nedostala a ještě nikdy v celostátním hlasování nedopadla hůře než nyní. Opozice ale posiluje. ODS dokázala udržet pozici největší opoziční strany, třetí nejsilnější Piráti ji nepřeskočili.
Volební výsledek je pro ČSSD tvrdá rána, nedokázala voliče zaujmout správným tématem. Restart strany musí být silnější a jasnější. Novinářům to po zveřejnění výsledků řekl předseda strany Jan Hamáček. Sociální demokraté získali 3,95 procenta hlasů. Neobhájili tak ani jedno ze čtyř dosavadních křesel, do europarlamentu se nedostali. Hamáček dříve avizoval, že se špatný výsledek vedení strany nedotkne.
Sociálním demokratům se za celou dobu společného vládnutí poprvé podařilo dostat Andreje Babiše do kouta. Pod chytlavým heslem „Děti, nebo banky“ se ho snaží dotlačit k uvalení sektorové daně na banky. Jejich průkopníkem bylo v Evropě Rakousko pod vládou sociálnědemokratického kancléře Fajmana. Postupně je pod politickými slogany o „daních z hamižnosti“ bankéřů zavedl v Maďarsku Viktor Orbán, na Slovensku Robert Fico a v Polsku Jarosłav Kaczyński.
Prezident nemusí podle ústavy povinně odvolat ministra, který podá prostřednictvím předsedy vlády demisi, musel by ho ale odvolat v případě, kdy by jeho konec navrhl přímo premiér.
Spory v kabinetu Andreje Babiše nepřestávají ani po shodě na rodičovském příspěvku, který koalice řešila skoro dva měsíce. Při představování rozpočtu totiž ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že by šéfka resortu práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) měla provést revizi sociálních dávek. Předseda sociální demokracie Jan Hamáček oproti tomu tepe do vládního hnutí, kdy Babišův návrh založení Národního rozvojového fondu považuje za nápad odněkud z východu.
Vyšší rodičovskou získají od ledna rodiče novorozenců i dětí do čtyř let, kteří budou příspěvek zrovna pobírat. Návrh na nárůst rodičovské o 80 000 korun na 300 000 korun schválila vláda. Informoval o tom tiskový odbor kabinetu. Návrh musí ještě projednat Parlament a k podpisu ho pak dostane prezident. Od ledna by si tak mohly polepšit rodiny s novorozenci i ty s dítětem do čtyř let, které ještě rodičovskou nevyčerpaly.
ČSSD je připravena podpořit státní rozpočet na příští rok, pokud se koalice dohodne na podrobnostech. Novinářům to v pondělí řekl předseda sociální demokracie, ministr vnitra Jan Hamáček. Ocenil, že ministerstvo financí po dohodě s premiérem Andrejem Babišem (ANO) v pondělí první návrh rozpočtu představilo. KSČM zatím s podporou váhá. Dosud vicepremiér Hamáček postrádal ucelenou představu, jak bude rozpočet vypadat. Ministerstvo počítá se schodkem 40 miliard korun.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se stále nechce vzdát myšlenky na vyšší zdanění bank. Sociálnědemokratická politička vytáhla téma před důležitým projednáváním rodičovského příspěvku, u kterého nepanuje shoda mezi hnutím ANO a ČSSD. Finální verze návrhu počítá s tím, že by se příspěvek navýšil všem, kdo by čerpal rodičovskou 1. ledna příštího roku. Socialisté navíc požadují, aby si premiér Andrej Babiš vybral mezi matkami nebo bankami. Předseda vlády totiž zdanění bank dlouhodobě odmítá.
Předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček má okruh kandidátů na ministra kultury, s některými se v nejbližší době sejde. Hamáček to řekl dnes. Nástupce současného ministra Antonína Staňka (ČSSD), který se rozhodl ke konci května rezignovat, by podle Hamáčka měl stabilizovat resort a připravit výběrová řízení na šéfy Národní galerie Praha (NGP) a Muzea umění Olomouc (MUO). Hamáček je v zahraničí, do Česka se vrací v pátek.
ČSSD vládě 20. května navrhne, aby zvýšený rodičovský příspěvek dostaly všechny rodiny, které ho budou k 1. lednu 2020 pobírat. Budou ho čerpat podle věku dítěte, důležité také bude nastavení rodičovského příspěvku. Novinářům to v neděli řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Příspěvek se podle ní zvýší o 80.000 na 300.000 korun. Větší šanci na maximální vyčerpání příspěvku budou mít podle Maláčové rodiny s mladším dítětem. ČSSD původně požadovala zvýšení příspěvku pro všechny.
Odsouzený bývalý poslanec za ČSSD Petr Wolf, který je od roku 2013 nezvěstný, se podle policie skrývá v Paraguayi. Uvedla to v pátek Česká televize (ČT) s tím, že muž zatím nebyl zadržen. Wolf si má odpykat šest let vězení za dotační podvod vůči ministerstvu životního prostředí, do vězení však nikdy nenastoupil.
Situací na ministerstvu kultury v souvislosti s nedávným odvoláním ředitelů Národní galerie Praha (NGP) Jiřího Fajta a Muzea umění Olomouc (MUO) Michala Soukupa se ve čtvrtek za účasti ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) zabývali poslanci kulturního podvýboru i nejužší vedení ČSSD. Stranické grémium ministrovi uložilo do konce května připravit výběrová řízení na obě funkce a zklidnit situaci. Staněk se o to předtím dnes pokoušel například schůzkou se zástupci petice, kterou podepsalo zhruba 500 lidí. Ministr jim slíbil, že do konce května zřídí odbornou radu a do konce června vypíše výběrová řízení.
Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO), aby banky odevzdávaly až pětinu svých dividend do zamýšleného Fondu národního rozvoje, vyvolává více otázek než odpovědí. Premiér totiž neuvedl detaily a není jasné, co přesně chce zavést. V extrémním případě je plán, který Babiš oznámil v České televizi, návrhem na zvýšení daně z dividendy bankám až o dvacet procent, a tedy snížení zisků akcionářů bank. Daň z dividend je nyní patnáctiprocentní. Samotné banky jsou v hodnocení Babišova návrhu opatrné.
Výroky Andreje Babiše o zdanění bank je třeba brát s obrovskou rezervou. Ministerský předseda je tady v brutálním konfliktu mezi svými existenčně-ekonomickými a politickými zájmy. A z toho, jak mezi nimi manévruje, nakonec vznikají slovně a myšlenkově podivuhodné výroky. Většinou platí nejdéle dva dny, než je sám Babiš odvolá. S odvoláním na to, že byl špatně pochopen. Pozoruhodné jazykové konstrukce je skutečně třeba brát s rezervou.
Zatímco hnutí ANO vyměnilo za existenci kabinetu už čtyři ministry, koaliční ČSSD váhá, zda vůbec provede druhou výměnu. Sociální demokraté mají o ministru kultury Antonínu Staňkovi, který vyvolal kontroverze odvoláním ředitele Národní galerie Praha Jiřího Fajta, jednat až příští týden. Na projednání situace trvá místopředseda ČSSD Roman Onderka, předseda sociálních demokratů Jan Hamáček ale avizuje, že Staňka neodvolá.
Plány sociální demokracie získat do státní kasy více peněz ze zdanění bank se hroutí. Předseda vlády Andrej Babiš sice v neděli prohlásil, že zavedení vyšší daně v bankovním sektoru je otázka k jednání s koaličním partnerem. Druhý den však otočil a řekl, že sektorové daně pro banky zavádět nechce. Znovu pak odkázal sociální demokraty k dalšímu jednání s ministryní financí Alenou Schillerovou. Koalici při jednání o rozpočtu tlačí čas. Rozhodnout se o příjmech a výdajích má do května.
Andrej Babiš kývá na bankovní daň jen kvůli sociální demokracii a dočasně. Nechce, aby mu před volbami k ČSSD utíkali voliči, a hlavně potřebuje, aby ČSSD příliš neproblematizovala operaci, kterou se kolem svého trestního stíhání chystá dělat s novou ministryní spravedlnosti Marií Benešovou.
První místopředseda koaliční sociální demokracie Roman Onderka by velice vážně zvažoval odvolání ministra kultury Antonína Staňka (taktéž ČSSD). Prohlásil to v pořadu Otázky Václava Moravce v reakci na tlak tuzemské kulturní i politické scény, odkud odešel premiérovi Andreji Babišovi otevřený dopis, ve kterém signatáři žádají Staňkovo odvolání. Ten nedávno odvolal z funkce šéfa Národní galerie Jiřího Fajta a také ředitele Muzea umění Olomouc Michala Soukupa. Onderka chce na politickém grémiu strany slyšet Staňkovo vysvětlení. Pro ministrův konec je i místopředsedkyně opoziční ODS Alexandra Udženija.
Komunistická strana Čech a Moravy (KSČM) nebude po dlouhých letech slavit první máj na holešovickém výstavišti v Praze, nýbrž na Náměstí Jiřího z Poděbrad. „Důvodem jsou stavební práce, které na výstavišti probíhají,“ řekla deníku Echo24 mluvčí KSČM Helena Grofová. Setkání s voliči plánují tři týdny před evropskými volbami také další politické strany. ODS bude tradičně na pražském Petříně, ČSSD plánuje slavit v Lidovém domě a Svobodní se chystají donést na Hrad prezidentu Zemanovi „účtenku za členství v EU“.
Sociální demokracie se nevzdává plánu zatížit banky vyšší daní a tím získat navíc peníze do rozpočtu. Při zatím posledním koaličním jednání však návrh odmítl předseda vlády Andrej Babiš, který schůzku se sociálními demokraty zrušil. Šéf ČSSD Jan Hamáček se přesto pokouší návrh hnutí ANO předložit znovu po jednání s Alenou Schillerovou.
Vláda sice nařídila navýšit platy zaměstnanců v sociálních službách, krajům na to ale neposkytla dostatečné finanční prostředky. Podle sociální komise Asociace krajů a poskytovatelů můžou chybět až 2,1 miliardy korun. Některým krajům hrozí, že od září nebudou mít na platy peníze. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je to problematika ministryně práce Jany Maláčové. Místopředsedkyně ČSSD však tvrdí, že za problém může vláda jako celek. Opozice tvrdí, že vláda nečiní svá rozhodnutí v souladu s realitou.
Sněmovní volby by podle dubnového volebního modelu agentury Median vyhrálo hnutí ANO, jehož podpora se drží kolem 30 procent. ODS by si vybralo 14,5 procenta voličů, Piráty 14 procent. Devítiprocentní zisk ČSSD by byl mírně vyšší než v březnu, klesl naopak SPD na 7,5 procenta a komunistům na 6,5 procenta. Podpora STAN, lidovců a TOP 09 se nadále pohybuje kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do Sněmovny. Výsledky průzkumu se hned v několika směrech rozcházejí s nedávným šetřením Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Andrej Babiš se svým menším koaličním partnerem v pondělí doslova vydrbal a sektorová daň je pořád stejně vzdálená jako předtím.
