Systém veřejné správy napadli ve čtvrtek hackeři. O masivním kybernetickém útoku informuje na twitteru pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti), data magistrátu podle něj nebyla poškozena. Jedním z cílů bylo i ministerstvo práce a sociálních věcí, potvrdila serveru SeznamZprávy ministryně Jana Maláčová (ČSSD). Také podle ní se útočníkům nepovedlo data ukrást či vyřadit systémy ministerstva.
Návrh důchodové reformy počítá se základním důchodem 10 000 korun pro každého, kdo odpracoval 25 let a platil odvody. Nynější veřejný penzijní systém by se rozdělil na dva pilíře. Z nultého by se vyplácel základní důchod, z prvního zásluhová část penze za odpracované roky a vychované děti. Lidé s náročnou profesí by mohli chodit do penze dřív, a to o rok za odpracovaných deset let.
Vláda v pondělí projedná návrh stoprocentní mzdové kompenzace pro lidi, kteří s onemocněním covid-19 zůstanou doma, řekl sobotním Lidovým novinám ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Opatření má motivovat lidi, aby se nevyhýbali testům, které budou od 18. prosince pro veřejnost zdarma. V současné době jsou ti, jimž test odhalil koronavirus, doma na nemocenské se 60 procenty mzdy. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD), která má úhrady v gesci, s návrhem souhlasí.
Skončete s obchodem s chudobou, vyzývá stát lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.
Zvýšené ošetřovné se bude vyplácet naposledy 30. června. Pokud si ale dítě půjde do školy pro vysvědčení, rodič či jiná pečující osoba přichází o nárok na dávku za daný den, varuje ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Platí to i pro případ, „když dítě bude ve škole například jenom jednu hodinu“, uvedl resort na svých stránkách. V případě ředitelského volna nárok na ošetřovné nevzniká vůbec.
Ošetřovné se pro řadu rodičů stává jediným příjmem, na který mohou v dnešní složité době dosáhnout.
Pondělní zásah policie na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) není podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) věcí, kvůli které by měla odstoupit z funkce.
Vládou otřásají skandály s IT zakázkami. Naposled protimafiánský útvar zasahoval na ministerstvu práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), kde policisté obvinili dva manažery z pletich a přípravy zneužití pravomoci při zadání zakázky veřejné zakázky. Na hlavu Maláčové se hned snesla kritika z řad opozice ale i premiéra Andreje Babiše (ANO), který po ní bude žádat vysvětlení celé razie. Problémy s IT systémem však nemá pouze ministerstvo práce. Potíže se zadáváním mají i ministerstvo financí Aleny Schillerové nebo resort pro místní rozvoj Kláry Dostálové (obě ANO).
Policie obvinila dva lidi v souvislosti se zadávacím řízením na veřejné zakázky ministerstva práce a sociálních věcí. Na webu to oznámil žalobce Zdeněk Matula z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění souvisí s dnešním zásahem na ministerstvu, o kterém informoval server Lidovky.cz. Podle serveru policie zadržela náměstka ekonomické sekce a sekce pro informační technologie Jana Baláče a vedoucího oddělení bezpečnosti ICT. Podle serveru iROZHLAS.cz zasahuje policie také v sídle společnosti OKSystem.
E-neschopenka se měla stát podle ministryně práce Jany Maláčové miláčkem lékařů, zatím to však vypadá na pravý opak. Praktici po více než týdnu ostrého provozu stále hlásí problémy, kdy se software zasekává a v extrémních případech se e-neschopenka vypisuje i 40 minut. Lékařům však nejvíce vadí, že pacientům v ordinaci sice e-neschopenku vystaví, o tom, že byla zaevidována, se však dovědí až za několik desítek hodin. Ministerstvo však kritiku odmítá s tím, že evidence elektronických neschopenek nemusejí lékaři vůbec řešit.
Proplácení prvních tří dnů nemoci zvedla vlnu nemocenských.
Ministerstvo práce navrhuje zvýšit životní minimum od března příštího roku o 13,2 procenta. U samotného dospělého by se zvedlo z nynějších 3410 na 3860 korun. U dětí a dalších dospělých v rodině, jejichž částky se pohybují od 1740 do 3140 korun, by se přidalo od 230 do 410 korun. Existenční minimum by se z 2200 dostalo na 2490 korun. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, které na svém webu zveřejnil kabinet.
Rodiče s malými dětmi cítí nespravedlnost. Zatímco ti, kteří se rozhodli odejít z mateřské do práce dříve, nedostanou od státu nic, tak rodiče s malými dětmi, kteří hodlají zůstat doma, se mohou těšit na vyšší přísun peněz.
Nové občanské výzvě spolku Milion chvilek pro demokracii, která v úterý nasbírala kýžených 150 tisíc podpisů, se o den dříve postaral o nečekanou publicitu sám kritizovaný premiér Andrej Babiš, když prohlásil, že by ji podepsal i on. „Tvrzení pana Babiše, že by rád podepsal naši novou výzvu, nás upřímně pobavilo,“ reagoval pro Echo24 předseda spolku Mikuláš Minář. Obecně by proti tomu nicméně nebyl, předseda vlády by se jí ale podle Mináře musel začít řídit.
Ministerstvo práce chystá přesuny ve svém letošním rozpočtu. Část sumy na dávky v hmotné nouzi chce přesměrovat do příspěvků na péči, na který mu chybí peníze. Celkem to má být 1,17 miliardy korun. Záměr by měla v pondělí projednat vláda. Zabývat se bude žádostí pro rozpočtový výbor, aby s přesunem peněz souhlasil.
V osobní útoky a hádky se zvrhla debata okolo vyššího rodičovského příspěvku na příští rok.
Pražský dopravní podnik (DPP) oznámil nedávno omezení provozu autobusů pražské hromadné dopravy z důvodu nedostatku řidičů. Narostl totiž počet nemocných řidičů, což dává ředitel DPP Petr Witowski do souvislosti se zrušením tzv. karenční doby, tedy proplácení prvních třech dnů nemocenské, které prosadila socialistická vláda Andreje Babiše (ANO) a vstoupila v platnost letos v červenci. Podle Witowskiho je nemocnost řidičů 10 % a DPP od listopadu přistoupil k prodloužení intervalů autobusů. Navíc chystá na začátek kalendářního roku omezený provoz MHD. Podnik to oznámil v tiskové zprávě.
Do jeslí se nenápadně vkrádá neomarxistická indoktrinace malých dětí.
Ministerstvo práce vedené Janou Maláčovou (ČSSD) připravuje novelu zákoníku práce, jež obsahuje novinku. Sdílené pracovní místo, v rámci kterého by se o plat i pracovní dobu dělilo více zaměstnanců. Oproti částečným úvazkům, které fungují už nyní, v tom ministerstvo vidí větší flexibilitu zaměstnanců. Aby se zaměstnavatelům taková pracovní místa vyplatila, resort by je dotoval. Kritické hlasy se k nápadu ozývají z opoziční TOP 09 a od Pirátů. Zástupci zaměstnavatelů preferují spíš podporu klasických zkrácených úvazků.
Sociální dávky tvoří více než 40 procent výdajů státního rozpočtu, který dosáhl v srpnu schodku 15,4 miliard korun. Vysoké výdaje děsí i ministerstvo práce a proto už od února chystá změnu, která by postihla třetinu z jedenácti sociálních dávek. Zatímco navýšení podpory se chystá u rodičovské a příspěvku na živobytí, tak příspěvek a doplatek na bydlení se má sloučit. Kromě úspory peněz má dojít tímto krokem také k tomu, aby se zabránilo obchodníkům s chudobou vydělávat na nejchudších zájemcích o bydlení.
Změna důchodového systému je potřebná a současná vláda nemá ambici ji představit. Opozice ale i odborníci varují, že pokud nedojde k zásadním změnám v oblasti penzijního systému, tak za deset let hrozí propad do minusu. Na varovné zprávy reaguje ministerstvo práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), které prý připravuje důslednější změny v důchodech. Ty mají být hotové na podzim, přesto se ozývají kritické hlasy, že chystané změny budou nedostatečné a je nutné změnit celý systém.
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje pro příští rok růst minimální mzdy zhruba o deset procent, tedy o 1350 korun na 14.700 Kč. Po dnešním jednání s odbory to řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Platy ve veřejné správě by se podle sociálních demokratů měly zvýšit o 5,2 procenta. Odbory požadují růst minimální mzdy na 15.000 korun, o růstu dalších výdělků chtějí ještě jednat.
Vláda Andreje Babiše se snaží rozdávat dárky v podobě slev a vyšších penzí důchodcům, na sociálně slabší z domovů důchodců a pečovatelských služeb se však nedostává. Na letošní rok totiž stále zbývá doplatit jedna miliarda korun v oblasti sociální služeb, která se věnuje lidem odkázaných na pomoc druhým. Přitom právě tento sektor se řadí mezi velmi podfinancované odvětví. Organizace varují, že nedostatek peněz se promítne zejména na snižování úvazků, platů, propouštění a také k uzavření služeb.
Ministerstvo práce by mělo mít příští rok na výdaje o 5,9 miliardy korun více, než mu v návrhu rozpočtu vyčlenilo ministerstvo financí. Dohodly se na tom dnes ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a financí Alena Schillerová (za ANO). Jednání se podle nich povede ještě o penězích na informační systémy. Maláčová původně chtěla o 11,7 miliardy navíc.
Sociální demokracie hledá další peníze, kterým by napumpovala svá ministerstva na příští rok.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) se rozhodla vyrazit do boje proti obchodníkům s chudobou, kteří nejvíce odírají nejchudší zájemce o bydlení. V současné době se totiž lidé mohou setkat s tím, že v některých ubytovnách platí několikanásobně vyšší částky, než jak je tomu u tržního nájmu. Za jednopokojový holobyt si neváhají pronajímatelé nechat zaplatit i 13 tisíc korun, jak tomu bylo v ubytovnách v Ústí nad Labem. Podle kritiků by se však zrušení dávek na ubytovny dotklo tisíců dětí a seniorů, kteří by se bez podpory státu ocitli na ulici.
Kvůli nedostatku financí pro sociální služby v Česku musí na pomoc čekat miminka se zrakovou či sluchovou vadou nebo tělesným a mentálním postižením. Upozorňuje na to neziskovka poskytující sociální služby pro rodiny s nejmenšími dětmi EDA. Poskytovatelé rané péče podle ní nestíhají vysokou poptávku rodin s miminky pokrýt a pomoc se včas dostane jen 14 procentům zdravotně postižených dětí mladších sedmi let.
Ministerstvo práce navrhuje, aby stát dětem neplatičů alimentů měsíčně posílal do 15 až 25 procent průměrné mzdy v ČR podle jejich věku. O zálohované výživné jako o novou dávku by se dalo žádat poté, co peníze na potomky nedorazí za dva měsíce. Podmínkou by ale bylo, že rodič sám už začal po dlužníkovi výživné vymáhat v exekuci či u soudu. Vyplacené dávky by po neplatiči vymáhal pak stát. Návrh zákona o zálohovaném výživném zveřejnila na svém webu vláda. V
Sociální demokraté podle kritiků navrhují zavedení nové sociální dávky, která problém s neplacením výživného nevyřeší. Důvodem je předloha zákona z dílny ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD), aby stát hradil alimenty místo notorických neplatičů. Následně by úřady práce měly po nezodpovědných rodičích dlužnou částku vymáhat. S návrhem nesouhlasí řada politických stran, podle kterých je problém v samotném vymáhání. Novela ministryně Maláčové navíc předpokládá, že státu se povede vybrat pouhých deset procent z celkové dlužné částky.
Poslanci ČSSD podpoří vynětí některých sociálních služeb z EET, jak to navrhla v pozměňovacích návrzích ODS. Předseda ČSSD Jan Hamáček to nepovažuje za fatální koaliční spor. Řekl to novinářům po jednání grémia ČSSD. „Pozměňovací návrhy podpoříme, z našeho pohledu se nejedná o nic fatálního. V situaci, kdy není jasné, jak budou financovány sociální služby, a diskutujeme v rámci vládní koalice, jak ty služby dofinancovat, nevidíme důvod, proč zatěžovat terénní sociální služby dalšími náklady, řekl Hamáček.
