Proplácení prvních tří dnů nemoci zvedla vlnu nemocenských. Před opatřením, které zavedla vláda Andreje Babiše spolu se sociální demokracií, přitom varovaly firmy, podniky i pravicová opozice. Půl roku od zavedení si novinku chválí zejména ČSSD, která ji zavedla i proti vůli hnutí ANO do programového prohlášení. Proti se však nadále bouří podnikatelé, kteří varovali před zneužíváním. Z důsledku propláceních prvních tří dnů v nemoci navíc přijdou společnosti ročně zřejmě až o 5 miliard korun.

Ze zavedení tzv. karenční doby, která znovu začala platit v červenci minulého roku, jsou zatím dostupná čísla z ministerstva práce za první tři měsíce. V porovnání s rokem 2018 došlo k meziměsíčnímu nárůstu v červenci o 24 procent, v srpnu o 15 procent a v září 38 procent více případů ukončené dočasné pracovní neschopnosti. V absolutních číslech bylo v září 2018 nemocných 101 tisíc zaměstnanců, v loňském září už jich však bylo o 39 tisíc více.

Podle ministerstva práce jsou důvodem nárůstu nemocnosti vyšší počty případů v průběhu celého roku. S tím však nesouhlasí zástupci podniků, kteří za nemocností vidí zejména krok sociálních demokratů. „Ve 3. čtvrtletí 2019 vzrostl počet ukončených případů dočasné pracovní neschopnosti v délce 1 až 14 dní meziročně o 28 procent, tedy o 40 421 případů na 183 882 případů. Největší meziroční nárůst byl v Olomouckém kraji a v hl. m. Praze, kde počet dočasné pracovní neschopnosti v délce 1-14 dní v loňském 3. kvartálu meziročně vzrostl o neuvěřitelných téměř 40 procent,“ řekl pro Echo24 mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Kromě chybějících zaměstnanců v práci hlavně vadí podnikatelům, že od července hradí náklady od začátku nemoci zaměstnavatelé. Firmy už dříve varovaly před tím, že i když stát snížil odvody, tak to stále nedorovná výdaje, které musí společnosti platit při proplácení náhrad. Komora spočítala, že by mzdové náklady mohly vzrůst o pět miliard ročně. Podle odhadů autorů novely by zaměstnavatelé měli na pojistném ušetřit a státní rozpočet by měl přijít o 2,6 miliardy ročně, při projednávání v Senátu zazněla částka 3,5 miliardy korun.

Zrušení karenční doby se však líbí odborům, které po ní dlouho volaly. Podle nich mělo zrušení karenční doby negativní jak sociální, tak zdravotní dopady. Pro řadu lidí představoval třídenní výpadek příjmů problém a pracovníci si museli na stonání brát dovolenou, nebo nemoci přecházeli, uvedli odboráři.

Zaměstnavatelé po kritice rušení karenční doby požadovali současně s ním zavedení elektronických neschopenek. Obávali se totiž, že dojde k nárůstu nemocnosti a zneužívání. Zavedením elektronického systému by pak získali lepší kontrolu a přehled o pracovní neschopnosti svých zaměstnanců. Elektronické neschopenky se však rozjely až od začátku letošního ledna.

Živnostníci marodí třikrát méně

Podnikatelé před zavedením karenční doby varovali také kvůli tomu, že živnostníci chybí na pracovišti třikrát méně než běžní zaměstnanci. Data Českého statistického úřadu totiž tvrdí, že celostátní průměr pracovní neschopnosti u zaměstnanců je 39,8 případů na 100 pojištěnců, u živnostníků je to pouze 14 případů ze stejného počtu.

„Bohužel dochází často opět ke zneužívání nemocenské ze strany zaměstnanců. A kdo na proplácení prvních tří dnů jejich nemocenské doplatí? Samozřejmě živnostníci a podnikatelé, kteří si sami nedovolí marodit,“ kritizují Podnikatelské odbory ve své zprávě.

V Česku je zhruba milion živnostníků, jejich počet roste třetím rokem za sebou. Například ve stavebnictví, které patří z hlediska pracovních úrazů k nejrizikovějším oborům, pracuje přes 360 tisíc zaměstnanců a živnostníků.

Nejde o první případ, kdy zrušení karenční doby komplikuje provoz. Pražský dopravní podnik musel na podzim řešit nedostatek řidičů úpravou hned 20 autobusových linek. Více jsme psali zde.