Nejvlivnější fotograf architektury dneška Iwan Baan zavítal loni do Prahy, aby pro Centrum architektury a městského plánování (CAMP) pořídil sérii fotografií nabízející jiný pohled na hlavní město, než jaký předkládají turistické prospekty. Nynější výstava vybízí k pozastavení se nad několika důležitými tématy, jež se obecně fotografování architektury dotýkají. Proč se z funkcionalistické architektury vytratily barvy?
Národní galerie v Praze (Grafický kabinet) představuje kresby českých umělců, kteří ve druhé polovině 19. a na počátku 20. století pobývali v Paříži, tehdejší Mekce umění. Umělci zachycovali nejen městská zákoutí, ale především pulzující život velkoměsta s bulváry, kavárnami, výstavami a divadly. Mezi Paříží a Prahou – kresby „českých Pařížanů“, NGP (Veletržní palác), do 30. 7. 2023.
Praha je v závěrečné fázi jednání o vlastnictví a vystavování Slovanské epopeje Alfonse Muchy. Po letech jednání a soudních sporů, které Praha prohrála, se blíží ke schválení dohoda, která ponechá soubor dvaceti velkoplošných pláten se slovanskou tématikou ve vlastnictví Praze a zajišťuje její vystavování v budoucích letech v Paláci Savarin. Dohoda se vyjednávala více jak rok s cílem vyhnout se pokračování soudního sporu, který měl pokračovat odvolacím soudem v půlce června.
Jan Vytiska představuje malířské dílo za předešlé tři roky. Jakkoli jsou jeho obrazy na první pohled rozpoznatelné a typické, prochází i jejich forma jistým vývojem – Vytiska stále experimentuje. Návštěvníci expozice zhlédnou třicet dva velkoformátových obrazů, které autor vytvořil poté, co akrylové barvy vyměnil za olejové.
HaDivadlo působí ve funkcionalistických prostorách brněnské Alfa pasáže, v Praze odehraje dvě představení v prostředí stejného architektonického stylu. Na programu jsou inscenace ze Sezony 48: Blízkost. V rámci ní tvůrci ohledávají různé podoby blízkosti (geografickou, kulturní, osobní). HaDivadlo (Moravský kras, Požár v šťastném Rakousku) v Divadle Archa, Praha, 19.–20. 5. 2023.
Výstava Strach, smích a smrt se zabývá námětem, který prostupuje celými dějinami umění. Nyní je toto téma opět aktuální, ale platforma Nova Forma je sleduje z jiného úhlu pohledu – jak lze se strachem pracovat skrze smích. Vystavující umělci se zmíněnou tematikou zabývají a jejich díla spojují strach, úzkost, smích a humor.
Mánes je dnes bohužel možná víc pojem než skutečně známé dílo, i když kolem toho největšího, orloje, chodí denně tisíce lidí, byť především turistů. Ale něco snad stále vyvolává: pocit, že to je právě on, kdo vymaloval něco, co si s touhle zemí člověk rád spojuje. Její líbeznost, laskavost, smyslnou krásu: tedy sen a iluzi o ní. Jestli to platí a jestli o to Mánesovi šlo, si lze ověřit na rozsáhlé výstavě Josef Mánes: Člověk – umělec – legenda v pražské Valdštejnské jízdárně. Připravily ji dvě historičky umění z Národní galerie Veronika Hulíková a Markéta Dlábková.
Jiří Surůvka, performer, fotograf, kurátor a pedagog, představí v GASKu své grafické práce, ale i malířskou a objektovou tvorbu. Autor prostřednictvím děl se sarkasmem a nadsázkou sobě vlastní podrobuje společnost kritice. Cílí především na lidskou malost a omezenost spojenou s ideologiemi a politickou propagandou. Strůjci války – Jiří Surůvka, GASK, Kutná Hora, do 17. 9. 2023.
V prostorách pražského metra proběhne unikátní výstava s názvem "Příští stanice: Ukrajina", která nabídne fotografie ukrajinských občanů schovávajících se ve stanicích metra v Kyjevě nebo Charkově. Výstavu fotografií pořádá mezinárodní uskupení novinářů n-ost ve spolupráci s neziskovými organizacemi ACT Alliance a Diakonií ČCE. Fotografie si budete moci prohlédnout ve třech stanicích pražského metra od 1. do 15. května. Informují o tom organizátoři v tiskové zprávě, kterou má deník Echo24 k dispozici.
Eliáš Dolejší (instalace Očistec, Čekání, Promluva, Obyčejné myšlenky) svými pracemi navozuje vjem niternosti prostoru, kdy mizí pomyslné rozhraní vnitřního a vnějšího. Aktuální velkoformátovou instalaci Mizení v libeňské synagoze autor pojímá jako vlastní intimní výpověď k vyhrocenému charakteru současné doby.
Ordinace dětských psychologů a psychiatrů jsou plné, děti trpí úzkostmi či depresemi… Psychiatrička Alena Večeřová Procházková na základě své profesní i rodičovské praxe vysvětluje příčiny potíží a nabízí východiska. Dětská psychika je křehká a pochopit její mechanismy je prvním krokem k prevenci i řešení problémů. Alena Večeřová Procházková: Pomoc dětské duši, Mladá fronta, 200 str.
Na internetových stránkách amsterodamského Rijksmuseum stojí neúprosné oznámení, že Vermeerova výstava, která je tam od 10. února do 4. června a má obsahovat „nejvíce Vermeerů pohromadě, co se kdy sešlo“, je definitivně vyprodaná. Kdo se na asi největší letošní evropskou událost tohoto druhu chystal a lístek si dosud neopatřil, má tedy smůlu.
Dům Radost na pražském Žižkově zaplnila díla českých umělců, kteří se utkali ve výtvarné soutěži Don Papa Art Competition. Ztvárňují svou vizi filipínského ostrova Negros, kterému místní přezdívají Sugarlandia. Umělci v soutěži navázali na počin výtvarnice Elišky Podzimkové, která vytvořila díla inspirovaná tímto koutem světa.
Známý český výtvarník, sochař a provokatér David Černý otevřel uměleckou galerii Musoleum v areálu bývalého smíchovského lihovaru, kde se nachází stálá expozice jeho umělecké tvorby. Kromě vlastních výtvarných kousků, hostujících výstav, kavárny a lukrativní industriální budovy nabízí také unikátní výběr vstupenek. Z ceníku si můžete vybrat běžné vstupné za 250 korun, zatímco „studenti uměleckých škol“ zaplatí 300 korun a „levicově zaměření studenti“ dokonce 500 korun.
Výstava Bohemia propojí sedmatřicet umělců, z nichž někteří se na společné výstavě objeví vůbec poprvé a pro většinu platí, že jejich díla byla v České republice k vidění zřídka. Výstava pokrývá období od padesátých let minulého století do počátku tohoto milénia a zahrnuje převážně fotografii, video a malbu.
V šestnácti letech se bezstarostný kluk vydává na první cestu po Evropě. Opouští hranice kontinentu a vstupuje do neznámého světa. Setkává se s naprosto odlišnými zvyky a kulturami. Místo popisů toho, co viděl, se zaměřuje na to, co slyšel, s kým se potkal. Diskutuje s každým, kdo chce mluvit. Poznává svět i sebe sama. Igor Brezovar: Igor Brezovar. Velká jízda začíná, Jota, 370 str.
Válečný veterán a příslušník československého letectva ve Velké Británii Emil Boček oslavil v únoru sté narozeniny. Životní příběh tohoto brněnského rodáka je vskutku fascinující. Zaznamenal jej historik Jiří Plachý v biografii Emil Boček. Strach jsem si nepřipouštěl vydané v roce 2018 nakladatelstvím Jota. Jiří Plachý: Emil Boček. Strach jsem si nepřipouštěl, Jota, 264 + 32 str.
Kateřina Černá používá tempery, tuš, odstřižky látek, barevné papíry, krajky, provázky, korálky nebo stříbrnou kovovou fólii, do jaké se balí třeba čokoláda. Nenápadný půvab snové skutečnosti, zároveň tajuplný ženský svět má v sobě cosi prvopočátečního a zároveň kosmického, kouzlo, které naší přítomností často chybí. Kateřina Černá: Sny zaznamenané, Museum Kampa, Praha, do 12. 3. 2023.
Už v neděli skončí v Praze výstava, jejíž zmeškání by mohlo mrzet všechny, kdo mají rádi umění skutečně velkolepé, hluboké, vášnivé, patetické, mistrovsky a skvěle provedené… Prostě takové, které se kdysi od umělce očekávalo a on sám se považoval za odpovědného takové umění vytvářet. Zvláště když ten umělec byl sochař, což je zvláštní druh umělce, jenž pracuje s materiály, které mají přetrvat věky a mají ty věky také reprezentovat. Sochař má tedy jaksi zvláštní druh odpovědnosti, což tenhle opravdu měl.
Snímek Emigranti na motivy literární předlohy divákovi předkládá příběh odehrávající se v 19. století, kdy masa obyvatel Skandinávie utíkala před hladomorem a s vidinou lepší budoucnosti do Ameriky. Jejich pocity a obavy o vlastní životy sledujeme skrze cestu mladé rodiny, která se potýká s historickými okolnostmi, ale i sama se sebou. Emigranti, režie: Erik Poppe, premiéra: 9. 2. 2023.
Od narození dvojčat Válových loni 13. prosince uplynulo sto let. Jitka byla o trochu starší než Květa, přežila ji o třináct let, zemřela v roce 2011. Na výstavě v GASKu je nyní shromážděno a předvedeno to nejdůležitější z díla těchto dvou kladenských malířek, dvou fenoménů českého poválečného umění, dvou úkazů v jednom. V bohaté šíři a překvapivé různorodosti rýsují se tu dvě paralelní cesty životem, který splýval s tvorbou a zároveň s osobností té druhé. Byly to srostlice, které měly vlastní končetiny a vlastní hlavu, a přitom žily v symbióze.
Milan Bauer je tvůrce leptů, vyznavač steampunku, obdivovatel Karla Zemana, milovník starých kočárů, motocyklů, balonů. Je oceňovaným autorem poštovních známek. V Týně nad Vltavou představuje své grafické listy. Karel Kliment na jeho tvorbu reaguje formou objektů sestavených z drobných předmětů a artefaktů.
Věčně zamilovaný saxofonista a posléze autor detektivek Danny Smiřický je Škvoreckého alter ego. Poprvé se objeví jako čerstvý maturant ve Zbabělcích, figuruje v řadě povídek, stárne se Škvoreckým v Tankovém praporu, prožívá turbulence šedesátých let v Miráklu a emigraci do Kanady v Inženýrovi lidských duší. J. Škvorecký, J. Vedral: Danny Smiřický, Divadlo na Vinohradech, premiéra: 27. 1. 2023.
Miloš Zeman se na sklonku svého prezidentského úřadu naposledy uráčil vystavit korunovační klenoty. Zlí jazykové říkají, že to bylo kvůli tomu, aby tím zabránil vystavit je novému prezidentovi, jak se to zavedlo. Ale mohl v tom být i nějaký sentiment, neboť začátky jeho prezidentství jsou už navěky spojeny se slavným vrávoráním a civěním na tu památku ze vzdálených časů.
Expozice ve Veletržním paláci se zaměřuje na architekturu a životní styl mezi lety 1956 a 1989. Životní styl je fenoménem, ve kterém se protínají každodenní zkušenosti a prožitky s architekturou a designem jako tvůrčími disciplínami. Výstava prezentuje významná díla Václava Aulického, Věry a Vladimíra Machoninových, Františka Cubra, Karla Pragera a dalších.
Korunní komoru v katedrále sv. Víta na Pražském hradě, kde se uchovávají české korunovační klenoty, v pondělí otevřelo sedm klíčníků. Klenoty z ní poté klíčníci spolu s památkář vynesli a vybalili z jejich schrán. Od úterý se budou moci na vzácné klenoty a relikvie přijít podívat zájemci do svatovítské katedrály. Návštěvníci si budou moci do 21. ledna prohlédnout také lebku sv. Václava. O vystavení klenotů rozhodl dosluhující prezident Miloš Zeman u příležitosti 30. výročí vzniku České republiky.
Vylézt na brněnský Špilberk se vyplatí kdykoli a bez bližšího důvodu, ale když už se tam člověk ocitne, neměl by si nechat ujít výstavu, jež zároveň může být důvodem a motivací toho ocitnutí. Do 5. února tam oslavuje své šedesátiny Oddělení dějin architektury, což je instituce, kterou jako součást Muzea města Brna v roce 1962 založil brněnský historik umění Iloš Crhonek, který k tomu navíc loni oslavil devadesátiny.
Společná výstava Karla Cudlína, Jana Dobrovského a Jana Mihalička dokumentuje netradiční zápas souboru La Putyka s přísnými proticovidovými opatřeními. V době, která bylo pro mnohá kulturní odvětví téměř likvidační, se herci ze souboru La Putyka rozhodli pokračovat v činnosti a experimentovali s různými formáty představení. Pot, slzy, La Putyka, 400 ASA Gallery, Praha, do 28. 2. 2023.
Česká mše vánoční se ve zpracování Matěje Formana stává neopakovatelným zážitkem. Spojení živého provedení pastorální skladby s divadelními obrazy vychází ze setkání Divadla Lampion, Divadla bratří Formanů, Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, dirigenta Zdeňka Klaudy a Kühnova smíšeného sboru. J. J. Ryba, M. Forman: Kouzelná Rybovka, kostel sv. Šimona a Judy, Praha, 25. 12. 2022.
Na výstavě Epocha salonů v Masných krámech v Plzni se člověk zajisté zastaví u velmi zábavného obrazu téměř už neznámého, ale kdysi docela populárního českého malíře Josefa Mathausera (1846–1917) Okouzlení na výstavě. Je na něm namalovaný postarší pán, asi by se dalo říct měšťák či šosák, který se zalíbením hledí na obraz aktu krasavice dost vnadných tvarů podle tehdejšího vkusu. Je tak okouzlen, že se od obrazu nemůže odtrhnout. O to se ale snaží s velmi znechuceným, ba odpudivým výrazem jeho manželka.
