Ve světě steampunku

Milan Bauer je tvůrce leptů, vyznavač steampunku, obdivovatel Karla Zemana, milovník starých kočárů, motocyklů, balonů. Je oceňovaným autorem poštovních známek. V Týně nad Vltavou představuje své grafické listy. Karel Kliment na jeho tvorbu reaguje formou objektů sestavených z drobných předmětů a artefaktů.

Milan Bauer, Karel Kliment – Poezie techniky, Městská galerie Týn nad Vltavou, do 26. 2. 2023.

Tvůrčí postupy Milana Kundery

Jakub Češka nabízí hluboký ponor do Kunderovy rané tvorby: esejistické, básnické i do hry Majitelé klíčů. Analyzuje básně ze sbírky Monology, které představují imaginativní těžiště autorské poetiky. Dále chronologicky mapuje užité umělecké prostředky v románové tvorbě, jejich autorskou konceptualizaci a jejich vývoj.

Jakub Češka: Za poetikou Milana Kundery, Host, 430 str.

Rodina, ztráty a emoce

Po smrti matky a před vydáním alba se Greta na pódiu hroutí. O několik měsíců později souhlasí, že bude otci dělat společnost na plavbě po Aljašce, kterou si její rodiče koupili. Může to být poslední šance, jak zacelit rány po společné ztrátě. Na moři Greta musí najít nejen svůj hlas…

Jennifer E. Smithová: Nepotopitelná Greta Jamesová, přeložila Zdeňka Zvěřinová, Ikar, 280 str.

Zeptal jsem se rabínů

Tuvia Tenenbom tentokrát nemusel procestovat cizí zemi křížem krážem a najezdit tisíce kilometrů. Přestože mu na rozdíl od jiných cest nešlo o zdraví nebo přímo o život, byla to zatím jeho nejtěžší cesta. Vydal se totiž do světa, v němž vyrůstal. Do obtížně proniknutelného světa ortodoxních Židů v Jeruzalémě.

Tuvia Tenenbom: Po čem rabíni touží, přeložil David Weiner, Zeď, 472 str.

Fotografie a objekty

Výstava Julie Hrnčířové vychází z dlouhodobého fotografického souboru Everyday sculptures, v němž autorka zaznamenává syrovou poetiku nepravděpodobných situací a nedokonalostí, které vyvěrají z hlubin města. Mapováním zásahů a oprav v rámci veřejného prostoru reflektuje konflikt mezi starým a novým.

Julie Hrnčířová – „To se může jednou hodit…“, Ateliér Josefa Sudka, Praha, do 26. 2. 2023.

O chlapci, který nikdy nebyl

Divadelní adaptace románu islandského autora Sjóna je sondou do vnitřního světa osamělého antihrdiny, jehož osud určuje sexuální orientace i chybějící rodinné zázemí. Hlavním motivem je však svoboda jedince, který dokáže žít jako autonomní lidská bytost, bez ohledu na soudy okolí.

Sjón: Měsíční kámen, režie a dramatizace: Kamila Polívková, Studio Hrdinů, Praha, 15. 2. 2023.

Jak se daří partnerství

Nebinární Fró chodí s Honzou, ten ale žije s Andreou. Andrea se vídá s Jakubem, který žije s Michaelou. Dohromady tvoří polykulu. Alexandr a Šárka se rozhodli pro otevřený vztah. Čtyřicetiletá Dagmar má partnera, který je zadaný. Miroslava hledá na internetu. A nakonec katolíci Kristýna a Mirek, kteří pěstují monogamní vztah.

Jana Počtová: Šťastně až na věky, premiéra: 16. 2. 2023.

Kerouacovo spontánní psaní

V Knize snů se opět setkáváme s autorem samým i s jeho postavami, které známe z jeho ostatních próz, vše je však nahlíženo prizmatem snu. Tento experimentální román totiž sestává ze zápisů snů, jež Kerouac pořídil v letech 1952–1960. Kerouacovo „spontánní psaní“ je tu snad ještě spontánnější než obvykle.

Jack Kerouac: Kniha snů, přeložila Lucie Simerová, Argo, 312 str.