Tag: NATO

Články k tagu

Bundeswehr plánuje v Litvě výstavbu stálých kasáren

Německo a Litva plánují vybudovat v této pobaltské zemi stálá kasárna, která by využívala tam umístěná bojová skupina NATO. Vojáci mnohonárodních sil budou v novém objektu ubytováváni společně s litevskými jednotkami a kasárna mají vzniknout v blízkosti města Rukla. Podle DPA už byly do budoucích kasáren investovány miliony eur, celkové náklady na projekt, který bude společně financovat Litva a Německo, ale zatím nebyly vyčísleny.

NATO chce co nejdřív jednat s Ruskem. Má to odvrátit konflikt na Ukrajině

Severoatlantická aliance chce v příštím roce co nejdříve zahájit smysluplný dialog s Moskvou. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který zamýšlí v brzkém termínu svolat jednání Rady NATO-Rusko, zejména kvůli napětí u ruské hranice s Ukrajinou. Alianční země v současnosti zvažují, jak se postavit k požadavkům, jejichž splněním Moskva podmínila snížení napětí ze své strany.

O návrzích Ruska bude NATO jednat, ale nenecháme si nic diktovat, zní z Německa

Severoatlantická aliance bude příští týden jednat o ruských bezpečnostních návrzích, ale nenechá si od Moskvy diktovat, co má dělat. Při návštěvě Litvy to dnes podle tiskových agentur prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Ruské ministerstvo zahraničí v pátek zveřejnilo seznam bezpečnostních záruk, které požaduje od Spojených států a NATO v zájmu snížení nynějšího napětí v Evropě.

„Chceme po USA právní záruky pro zajištění bezpečnosti Ruska,“ oznámila Moskva

Rusko ve středu předalo Spojeným státům své návrhy na bezpečnostní záruky ohledně nerozšiřování Severoatlantické aliance směrem na východ, které požaduje od Západu. Novinářům to sdělil poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov. V Moskvě je v současné době americká diplomatka Karen Donfriedová, která jednala s náměstkem ruského ministra zahraničí Sergejem Rjabkovem a také se zástupcem šéfa prezidentské kanceláře Dmitrijem Kozakem.

Chci okamžitě jednat se Západem, tlačil Putin při rozhovoru na Macrona

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí znovu naléhal na „okamžitá jednání" s NATO a USA ohledně bezpečnostních záruk Rusku. Učinil tak podle Kremlu v telefonickém rozhovoru s finským prezidentem Saulim Niinistömem, jehož země bývá tradičním zprostředkovatelem mezi Ruskem a Západem, jakož i s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Putinovy kroky se odehrávají na pozadí stoupajícího napětí u rusko-ukrajinských hranic, kde se soustřeďují ruské vojenské síly,

Rusko varuje NATO: „Pokud se rozšíří na východ, bude to mít vážné důsledky“

Pokud se NATO rozšíří na východ, bude to mít vážné důsledky, varoval dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov v rozhovoru pro list Izvestija. Agentuře Ria Novosti řekl, že žádná ruská invaze na Ukrajinu se nekoná a ani k ní nemůže dojít, a zároveň obvinil Spojené státy, že jsou k myšlence ruského vojenského vpádu do sousední země "nevysvětlitelně upnuté". "To, co děláme na našem území, se jich prostě netýká," řekl Rjabkov.

Putin požaduje záruky, že NATO se už nebude šířit dál na Východ

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu prohlásil, že jeho země bude žádat záruky, že se Severoatlantická aliance nebude rozšiřovat dále na východ. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba ale oponoval, že Rusko nemá právo bránit sblížení Kyjeva s NATO. Jakékoliv bezpečnostní záruky, které by Moskva mohla žádat od Západu, by byly nelegitimní, uvedl Kuleba v Rize. V lotyšské metropoli apeloval na ministry zahraničí členských států aliance, aby se NATO podílelo na odstrašení Ruska od další agrese proti Ukrajině.

NATO vs. Rusko. Jednání ministrů obrany předcházela ostrá prohlášení

Severoatlantická aliance je odhodlána odradit Rusko od nové vojenské akce proti Ukrajině a chce k tomu v současnosti využít spíše nevojenské prostředky. Po jednání aliančních ministrů zahraničí to prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, podle něhož Moskva ponese za případnou agresi následky v podobě ekonomických či politických sankcí. Na konkrétních vojenských opatřeních jako například posílení vojenské přítomnosti ve východním křídle NATO, které požadují země regionu, se nyní šéfové diplomacií neshodli.

Stoltenberg varoval Rusko před agresí vůči Ukrajině. U hranic se shromažďují tisíce vojáků

Rusko může očekávat významné důsledky v hospodářské a politické oblasti, pokud se rozhodne podniknout agresivní kroky proti Ukrajině. Prohlásil to dnes, v předvečer dvoudenní schůzky ministrů obrany členských zemí Severoatlantické aliance v Rize, generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na společné tiskové konferenci s lotyšským prezidentem Egilsem Levitsem. Lotyšský ministr obrany Artis Pabriks řekl, že odstrašení Ruska vyžaduje stálou přítomnost vojáků USA v zemi.

Šéf NATO varoval Moskvu kvůli přesunům jednotek k hranicím Ukrajiny

Severoatlantická aliance stojí plně za Ukrajinou a vyzývá Rusko, aby zmírnilo napětí u východních hranic Ukrajiny, kam Moskva začala přesouvat část svých armádních jednotek. Prohlásil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg po jednání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou, jehož země se obává možné vojenské agrese ze strany východního souseda. Rusko popírá, že by vojenské přesuny byly přípravou na vpád na Ukrajinu.

Přituhuje: Zvažujeme spuštění článku 4 Severoatlantické alince, řekl premiér Morawiecki

S Lotyšskem a Litvou jednáme o tom, zda aktivovat článek 4 smlouvy o NATO, či nikoli, prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki. Informoval o tom polský deník Do Rzeczy na základě agentury PAP. "Diskutujeme s Lotyšskem a zejména s Litvou, zda nespustit článek 4 NATO. Toto řešení stanoví, že strany budou spolu konzultovat, kdykoli bude podle názoru kterékoli z nich ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli ze spojeneckých zemí," řekl Morawiecki pro PAP.

Rusko v odvetě zastavilo práci zastoupení u NATO

Rusko od 1. listopadu zastaví práci svého zastoupení u Severoatlantické aliance a totéž bude platit pro vojenskou misi NATO v Moskvě. Podle TASS to dnes oznámil šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Jde o odvetný krok za zrušení akreditace osmi pracovníků ruského zastoupení u aliance v Bruselu. NATO vypovědělo osm členů ruské mise při NATO začátkem října. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg před dvěma týdny k tomu sdělil, že tento krok nesouvisí s žádnou konkrétní událostí.

„Stažení z Afghánistánu bylo chybou, Amerika musí mít vůli konat,“ říká Kurt Volker

Stažení spojenců po dvaceti letech z Afghánistánu vzbuzuje naléhavé otázky. A to jak pro Spojené státy, tak jejich spojence. Co mise znamenala, čeho dosáhla a čeho naopak nikoliv? Co rychlé stažení znamená pro transatlantickou vazbu a jaké jsou jeho možné dopady z hlediska mezinárodní politiky? O těchto a dalších otázkách přijel na pozvání Centra transatlantických vztahů CEVRO Institutu diskutovat do Prahy Kurt Volker.

Mají Spojené státy vyhledávat monstra?

Pomalu doznívá šok z pádu Kábulu a následné chaotické evakuace. Vítězství Tálibánu je již nyní považováno za zlomový okamžik a šíří se spekulace, co to znamená pro americkou zahraniční politiku, či postavení USA jako velmoci. O budoucnosti postafghánské Ameriky diskutovali bývalý vysoce postavený americký diplomat, mimo jiné velvyslanec v Pákistánu Cameron Munter a americký generál ve výslužbě Ben Hodges. Obavy amerického spojence artikuloval europoslanec a exmiinistr zahraničí a obrany Alexandr Vondra.

Rozpočet obrany vzroste jen na 92 miliard. Povinnost výdajů s ohledem na NATO nesplníme

Rozpočet ministerstva obrany by měl v příštím roce vzrůst na 92,02 miliardy korun, což je o dvě miliardy korun navíc proti původnímu návrhu ministerstva obrany. Po dnešním společném jednání na ministerstvu financí to oznámili ministryně financí Alena Schillerová a ministr obrany Lubomír Metnar (oba za ANO). V roce 2023 má rozpočet ministerstva obrany vzrůst na 99,9 miliardy korun a v roce 2024 na 109,5 miliardy korun. Pro letošní rok má ministerstvo schváleno 75,4 miliardy korun.

NATO po debaklu potřebuje reformu, míní Zeman. Nemá být servisní organizací USA

Severoatlantická aliance potřebuje podle českého prezidenta Miloše Zemana zásadní reformu. V souvislosti s děním v Afghánistánu v rozhovoru pro Blesk.cz uvedl, že by mělo NATO přestat být servisní organizací Spojených států a uplatňovat větší rovnost mezi svými členy. Definovat by NATO mělo podle něj také svého nepřítele, tím je mezinárodní terorismus, nikoliv například Rusko.

NATO žádá začlenění žen a menšin v nové afghánské vládě

Ministři zahraničí zemí NATO vyzvali k ukončení násilí v Afghánistánu, který ovládlo islamistické hnutí Tálibán. Na videokonferenci věnované složité situaci v zemi, kde alianční vojáci působili po dvě desítky let, ministři rovněž vyzvali nové vládce země k dodržování mezinárodních norem včetně těch, které se týkají lidských práv. Varovali také, že nepřipustí, aby byly jejich státy ohroženy terorismem.

Afghánská potupa NATO i USA a její důsledky

Nepochybně v amerických tajných službách a ve vedení armády byli lidé, kteří věděli, jaký může být nejhorší scénář vývoje v Afghánistánu. Nebyli slyšet, možná nebyli dost hlasití, aby mu zabránili, anebo je někdo slyšet nechtěl. Nová administrativa má svou představu o světě, kdy podobně jako v jiných tématech se rozchází s realitou a vychází z popisu světa elitářské bubliny.

„NATO dramaticky selhalo. USA už nejsou lídr.“ Zeman o Afghánistánu

USA odchodem z Afghánistánu ztratily prestiž světového lídra a NATO vyvolává pochybnosti o oprávněnosti své existence, protože dramaticky selhalo. V reakci na vývoj v Afghánistánu to v úterý řekl Parlamentním listům prezident Miloš Zeman. Prezident se domnívá, že Tálibán v Afghánistánu vytvoří teroristické centrum a obnoví se teroristické útoky po celém světě. Poznamenal, že po odchodu z Afghánistánu přestal podporovat zvyšování armádního rozpočtu na dvě procenta HDP.

„Toto je největší debakl NATO od jeho vzniku,“ řekl kandidát na kancléře Laschet

Nástupce Angely Merkelové v CDU Armin Laschet, který usiluje o křeslo kancléře v pondělí označil stažení západních vojsk z Afghánistánu za „největší debakl NATO od jeho vzniku“. Výrok přichází po víkendu, kdy radikální Tálibán převzal moc i v hlavním městě Afghánistánu Kábulu a na letišti vnikla obrovský chaos, když se tisíce lidé snaží zachránit útěkem do zahraničí.

Afghánci nevěří nikomu

Po dvaceti letech končí zapojení Západu do konfliktu v Afghánistánu. Americký prezident Joe Biden ohlásil, že americké síly, a tedy i ty spojenecké, se stáhnou do konce srpna. O tom, co to znamená, proč se v Afghánistánu nepodařilo vybudovat stabilní stát a jaké je hodnocení celé války, diskutovali dva znalci tamějších poměrů, Matyáš Zrno, šéf civilní sekce Provinčního rekonstrukčního týmu v provincii Lógar v letech 2010–2011, a orientalista a překladatel Petr Pelikán.

„Ovládáme už 90 % hranic země,“ oznámil sílící Tálibán. „Propaganda,“ reaguje afghánská armáda

Mluvčí afghánské armády dnes popřel tvrzení radikálního hnutí Tálibán, že povstalci ovládají 90 procent hranic země. „Je to nepodložená propaganda,“ řekl agentuře AFP Favád Amán z tiskového oddělení afghánské armády. Podle něj vojsko kontroluje kromě hranic také všechna „důležitá města a hlavní silnice“. Povstalecké hnutí ohlásilo ovládnutí naprosté většiny afghánských hranic ve čtvrtek.

NATO poprvé povede žena, píše Politico. Do užšího výběru se dostaly tři političky

V Bruselu začínají jednání o tom, kdo nahradí současného generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, jemuž skončí mandát v září 2022. Podle serveru Politico jsou v nejužším výběru tři jména,jde o tři ženy. Hlavní favoritkou má být exprezidenta Chorvatska Kolinda Grabarová-Kitarovičová, jejíž jmenování by podle některých zdrojů z NATO mohlo být pro ruského prezidenta Vladimira Putina méně konfliktnější než zvolení exprezidentky Litvy Dalii Grybauskaitėové nebo prezidentky Estonska Kersti Kaljulaidové.

Akce NATO v přímém přenosu. Konferenci v Litvě přerušil přelet ruských letadel

Tiskovou konferenci litevského prezidenta a španělského premiéra na letecké základně NATO v Litvě přerušil poplach kvůli dvěma neohlášeným a neznámým vojenským letounům v oblasti Baltského moře. Vzlétly k nim dvě španělské stíhačky, z nichž jedna předtím vytvářela kulisu při setkání státníků s novináři. S odvoláním na španělskou vládu o tom informovala agentura AP. Podle španělských médií a jednoho zdroje se Severoatlantické aliance příčinou byly dva ruské bombardéry Su-24; Moskva tvrdí, že šlo o rutinní let v neutrálním prostoru.

NATO je nejisté a Kyjev se více přimyká k Číně. Podepsal s ní dohodu o investicích

Ukrajina a Čína spolu podepsaly dohodu o budoucí spolupráci, která by se měla týkat především oblasti infrastruktury. Stalo se tak záhy poté, co Kyjev stáhl svůj podpis pod společném prohlášení, které vyzývá Peking, aby vpustil členy Rady OSN pro lidská práva do ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Podle čínských analytiků se tím Kyjev snaží vybalancovat své vztahy s Východem i Západem, když potřebuje čínské investice pro vstup na její trh, a současně se vojensky spoléhá na Spojené státy a usiluje o vstup do NATO nebo EU.

USA daly na černý seznam Turecko, člena NATO

Spojené státy překvapily svým krokem, když zařadily Turecko jakožto člena NATO na takzvaný černý seznam zemí, které jsou zapojené do využívání dětských vojáků. Jak podotýká samotné americké ministerstvo zahraničí, je to zcela poprvé, kdy se některý člen Severoatlantické aliance na podobném seznamu objevil. Rozhodnutí tak může omezit americkou vojenskou pomoc směřující Ankaře jako spojenci v rámci NATO, informuje agentura AP. Rozhodnutí by mohlo také ohrozit ambice Turecka vstoupit do Evropské unie.

Zeman na summitu kritizoval stažení aliančních vojsk z Afghánistánu

Český prezident Miloš Zeman, který na summitu zemí Severoatlantické aliance v Bruselu zastupoval ČR, se vyjádřil kriticky k odchodu vojsk NATO z Afghánistánu. Varoval, že Talibán může po ovládnutí země vytvořit ze středoasijské islámské republiky nové teroristické centrum. Podle závěrečného prohlášení summitu však stažení vojsk neznamená, že NATO přestává tuto zemi podporovat, bude dál poskytovat výcvik i finanční prostředky tamní armádě.

NATO vyjádřilo solidaritu Česku kvůli ruským nepřátelským akcím

Lídři zemí Severoatlantické aliance dnes vyjádřili solidaritu Česku a dalším zemím dotčeným nepřátelskými akcemi Ruska. Moskva podle společného prohlášení šéfů třicítky aliančních států stále více ohrožuje bezpečnost spojenců z NATO provokativní a rozkladnou aktivitou u jejich hranic i na jejich území. Aliance na to musí být v budoucnu lépe připravena, konstatoval summit. Nikdo ale už o vypovídání diplomatů jako podpora ČR nehovořil. Summit také vyzval Moskvu, aby odstranila Česko a USA ze seznamu zemí, které nejsou přátelské.

Moskva se nechová jak NATO doufalo. Pátý článek smlouvy je svatý, USA stojí po boku Evropy, řekl Biden

Pro americké zájmy je Severoatlantická aliance zásadní. Před dnešním summitem NATO to prohlásil americký prezident Joe Biden při setkání s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem. Dodal, že USA jsou připraveny stát po boku Evropy. Vztahy NATO s Ruskem se nyní nachází v nejhorším bodě od konce studené války, prohlásil Stoltenberg. Zároveň prohlásil, že Čína není nepřítelem aliance, nicméně pro ni představuje bezpečnostní výzvu.