Tag: NATO

Články k tagu

Rusko vyhrožuje „vojenskými následky“ Finsku a Švédsku kvůli vstupu do NATO

Ruská vláda se ostře opřela do Finska a Švédska kvůli jejich zájmu o vstupu do NATO. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová se ostře vymezila proti Finsku a Švédsku. V poslední době se debatuje o tom, že by obě země mohly vstoupit do Severoatlantické aliance. Mluvčí Zacharovová poznamenala, že NATO je primárně vojenská organizace a vstup zemí do aliance by donutil Rusko k "odpovídajícím krokům" a vážným vojenským důsledkům.

Fiala: Summit NATO potvrdil vůli aliance maximálně podpořit Ukrajinu

Ruský prezident Vladimir Putin údajně souhlasí s jednáním s kyjevskou vládou v Minsku, současně ale vyzval ukrajinskou armádu k tomu, aby vládu svrhla a převzala vládní moc. Chce tím docílit „snazšího vyjednávání“ a zdá se, že šéf agresorské země není připraven jednat s ukrajinskými úřady, píše agentura Unian. V pátek promluvil Putin k ukrajinské armádě a apeloval na „demilitarizaci a denacionalizaci“ Ukrajiny, ivádí dále zpravodajský web Unian. S armádou se údajně „lépe dohodne“.

Rusko nadále plánuje rozsáhlý útok na Ukrajinu, oznámil generální tajemník NATO

Rusko od uznání nezávislosti separatistických enkláv nepřestalo plánovat rozsáhlou invazi na Ukrajinu, prohlásil v úterý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Severoatlantická aliance očekává masivní útok, uvedla proto své síly rychlé reakce do pohotovosti na obranu spojenců, řekl Stoltenberg novinářům v Bruselu. „Vše nasvědčuje tomu, že Rusko pokračuje v plánování plnohodnotného útoku na Ukrajinu,“ uvedl generální tajemník na tiskové konferenci.

Války nezačínají ve středu

Jedno z klišé, které se v posledních týdnech neustále objevovalo v souvislosti s ukrajinskou krizí, zní „Západ hraje dámu, Putin šachy“. Má vyjadřovat způsob, jakým se ruskému prezidentovi daří lámat ze Západu koncese a zařídit, že kolem něho skáčou světoví lídři. Jakou hru tedy nakonec Putin vlastně hraje? K čemu to celé je? Kdo vyhrává? I když se o Putinovi občas mluví jako o geniálním stratégovi, ve skutečnosti pouze pracuje s faktem, že on je ochoten použít k dosažení svých cílů hrubou sílu, avšak jeho protivníci ne. Na snímku Putina manévrech ruské armády Západ 2021.

Odchod ruských vojáků z Běloruska bude záviset i na stažení sil NATO, zní z Minsku

Minsk prohlásil, že odchod ruských vojáků z Běloruska bude do velké míry záviset na stažení sil NATO ze zemí v blízkosti Běloruska a Ruska. Podle Reuters ttím země zaujala tvrdší pozici a otevřela možnost, že by na jejím území mohla ruská armáda zůstat na neurčito. Moskva a Minsk původně deklarovaly, že společné manévry skončí 20. února, v neděli však běloruský ministr obrany oznámil, že cvičení bude pokračovat.

Der Spiegel přihrál Rusku. Zveřejnil zmínku o nerozšiřování NATO na východ

V atmosféře napětí mezi Ruskem a Ukrajinou přilívá další olej do ohně článek německého časopisu Der Spiegel. I další německá média informují o nálezu dokumentu, který má jako vůbec první podporovat výtky Ruska proti rozšiřování NATO na východ Evropy. „Dali jsme jasně najevo, že nebudeme rozšiřovat NATO za Labe,“ uvedl podle amerického politologa Joshuy Shifrinsona německý diplomat Jürgen Chrobog v zápisu z jednání představitelů západních mocností v roce 1991.

Ústupky Putinovi: Do NATO bychom nemuseli vstupovat, řekl ukrajinský velvyslanec

Ukrajina by se mohla vzdát své snahy vstoupit do NATO, aby se vyhnula válce s Ruskem. Tato slova podle BBC pronesl ukrajinský velvyslanec v Londýně Vadym Prystaiko. Znamenalo by to, že Kyjev je vůči ruskému prezidentu Vladimíru Putinovi ochotný učinit významné ústupky. Po kritice však následně své výroky mírnil. Poslední dny se odehrávají ve znamení schůzek státníků k hrozícímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou.

Stíhači do Rumunska, 3000 vojáků do Polska. Američané posilují jednotky na východě

Spojené státy v nadcházejících dnech pošlou do Polska dalších 3000 vojáků. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři nejmenované činitele. Informace z Washingtonu očividně souvisí s obavami z možné bezprostředně hrozící ruské agrese vůči Ukrajině. Zároveň americké letectvo přesouvá své letouny do Rumunska. Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes upozornil, že invaze ruských sil na Ukrajinu může začít kdykoli, a to i v době konání zimních olympijských her, které končí 20. února.

Snížení napětí podle Rusů. „Zastavte dodávky zbraní Ukrajině,“ navrhl ministr Šojgu

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navrhl západním zemím, aby přispěly ke snížení napětí tím, že přestanou vyzbrojovat Ukrajinu. Kyjev a většina západních států v čele s USA naopak pokládají vojenskou pomoc Ukrajině, včetně dodávek zbraní a munice, za důležitou součást odstrašení Ruska od napadení sousední země. U ukrajinských hranic Moskva soustředila desítky tisíc vojáků. Šojgu si také postěžoval, že vzájemná spolupráce mezi Moskvou a Londýnem „je téměř na nule a brzy klesne pod tuto hranici“.

Pokud Rusko nevyslyší nabídky, posílí NATO jednotky na východě, řekl Stoltenberg

Pokud Rusko nevyslyší nabídky Západu k diplomatickému řešení napětí kolem Ukrajiny, musí se připravit na tvrdé ekonomické sankce a posílení vojenské přítomnosti NATO ve východní Evropě. Po jednání s britským premiérem Borisem Johnsonem to ve čtvrtek řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Nárůst počtu ruských vojáků u ukrajinských hranic ohrožuje Evropu a zkracuje čas na případnou reakci. Johnson zdůraznil, že Británie vysílá do několika zemí ležících v blízkosti Ruska nové jednotky.

Byli jsme slabí a naivní. Už nikdy víc

Odmyslíme-li si občasné citáty a parafráze slov Vladimira Putina nebo jeho ministra zahraničí Sergeje Lavrova, ruský pohled v diskusích o současné krizi na rusko-ukrajinské hranici naprosto chybí. Proto jsme pořídili rozhovor se Sergejem Karaganovem, profesorem pro mezinárodní politiku v Moskvě. Karaganov sice nikdy nebyl zaměstnán ve vládní nebo politické funkci, přesto je díky svému propojení a vlivu na zahraničněpolitický establishment někdy nazýván „ruským Kissingerem“.

Posily míří na východ. Španělsko posílá do Bulharska čtyři stíhačky a 130 vojáků

Španělsko vyšle čtyři stíhačky Eurofighter a 130 vojáků do Bulharska, kde budou pomáhat střežit vzdušný prostor balkánské země. První letouny by měly na základně Graf Ignatievo poblíž Plovdivu přistát do konce týdne, informovalo nyní ministerstvo obrany v Sofii. Krok přichází v době zvýšeného napětí mezi Ruskem a Západem kvůli Ukrajině. Španělsko je další z řady členských zemí NATO, které v souvislosti s napětím kolem Ukrajiny posílá do východního křídla aliance své vojáky a techniku.

Putina je potřeba zastrašit

Největším geopolitickým problémem současnosti je krize na Ukrajině. Rusko hrozí invazí a obsazením minimálně části jejího území. Západ, vedený USA, je rozhodnut to nedopustit. Nicméně západní aliance není plně jednotná. Zatímco východní křídlo NATO tlačí na tvrdý postup, Německo blokuje ty nejúčinnější sankce a francouzský prezident Emmanuel Macron mluví o potřebě separátních komunikačních kanálů do Moskvy. Spojené státy jednají nejednoznačně a pomalu.

Ruské požadavky ohrožují i svobodu Slovenska a Česko, prohlásila Čaputová

Slovensko nesmí být slabým článkem NATO a ruské požadavky ohrožují i jeho svobodu. Dnes to v projevu k současné krizi kolem Ukrajiny řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Upozornila, že případný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou by pocítilo i Slovensko, třeba v podobě migrační vlny z Ukrajiny. Mezi Západem a Moskvou panuje v posledních týdnech velké napětí kvůli tomu, že Rusko u hranic s Ukrajinou shromáždilo desetitisíce vojáků.

Maďarsko nechce Bidenovy vojáky. Situace kolem Ukrajiny pro Maďary prý není bezprostředním nebezpečím

Maďarsko nepovažuje v současné situaci za účelné rozmisťovat na svém území další síly NATO. Podle agentury Interfax to dnes rozhlasové stanici Inforadio řekl maďarský ministr obrany Tibor Benkö. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó v pátek na facebooku sdělil, že USA se obrátily na Budapešť ohledně dočasného umístění amerických jednotek v Maďarsku. Americký prezident Joe Biden v noci na sobotu řekl, že Spojené státy brzy přesunou nevelký počet svých vojáků do východní Evropy

Biden už brzy přesune americké vojáky do východní Evropy. Ne ale na Ukrajinu

Spojené státy brzy přesunou nevelký počet amerických vojáků do východní Evropy a členských zemí NATO kvůli napětí souvisejícímu s Ukrajinou. Novinářům to v noci na sobotu podle agentur AP a Reuters řekl americký prezident Joe Biden. Pentagon začátkem týdne uvedl na 8500 amerických vojáků do pohotovosti kvůli možnému ruskému útoku na Ukrajinu. Žádné z nich ale zatím nevyslal do Evropy nebo nepřesunul v rámci kontinentu. To se podle Bidena brzy změní.

Válku nechceme, ale nedovolíme ignoraci našich bezpečnostních zájmů, zní z Moskvy

Rusko nechce válku, ale nedovolí, aby byly ignorovány jeho bezpečnostní zájmy. Podle agentury TASS to prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru pro rozhlasové stanice. Reakce USA na bezpečnostní požadavky Ruska je lepší než odpověď NATO, ta americká je téměř vzorem diplomatické slušnosti, kdežto od Severoatlantické aliance je ideologická, dodal šéf ruské diplomacie. „Pokud to bude záviset na Ruské federaci, válka nebude," řekl Lavrov.

NATO zvažuje nasazení jednotek i na Slovensku, řekl tamní ministr zahraničí

Spojenci v Severoatlantické alianci zvažují podle slovenského ministra zahraničí Ivana Korčoka nasazení jednotek i na Slovensku. Korčok to ve čtvrtek řekl novinářům v souvislosti s napětím mezi Ukrajinou a Ruskem. Server Sky News napsal, že zmíněné úvahy se týkají možnosti vytvoření bojových jednotek s tisícovkou příslušníků, které by kromě Slovenska působily také v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku. „Taková úvaha mezi spojenci je, žádné rozhodnutí učiněno nebylo," uvedl Korčok.

Chorvatský prezident se pustil do Ukrajiny. V NATO podle něj pro ni není místo

Chorvatský prezident Zoran Milanović dnes prohlásil, že na Ukrajině se vláda nezměnila demokraticky, nýbrž pučem, a že pro tuto zemi není v NATO místo. Podle jeho názoru Chorvatsko, které je členem aliance od roku 2009, by se v nynějším dění kolem Ukrajiny nemělo nijak angažovat. Informovala o tom chorvatská média. „My s tím nebudeme mít nic společného a nic nemáme. Pokud dojde k eskalaci, stáhne se všechno až do posledního chorvatského vojáka,“ řekl podle webu Dnevnik.hr Milanović.

NATO vysílá na východ další lodě a letadla. Kreml viní Západ z hysterie

Severoatlantická aliance vysílá další lodě a letadla k posílení obrany východní Evropy v reakci na aktivity Ruska v okolí Ukrajiny, uvedlo v pondělí NATO v prohlášení. Cílem je „posílit odstrašující přítomnost“ v oblasti Baltského moře. Své vojáky a vybavení už podle bruselské alianční centrály nabídlo několik členských států. Kreml v návaznosti na to obvinil Západ ze zvyšování napětí kolem Ukrajiny. Dánsko vysílá do Baltského moře fregatu a chystá se přesunout do Litvy čtyři stíhačky F-16.

Španělsko kvůli Ukrajině vyslalo válečné lodě do Černého moře, zvažuje i stíhačky

Španělsko vyslalo své válečné lodě, které se mají připojit k loďstvu NATO ve Středozemním a následně v Černém moři. Oznámila to tamní ministryně obrany Margarita Roblesová. Ta zvažuje také nasazení válečných stíhaček španělského královského letectva. Španělsko chce podle slov ministryně pomoci vyřešit krizi ve východní Evropě, která je způsobena především ruskými tlaky na Ukrajinu, ale také Rumunsko a Bulharsko.

NATO odmítlo ruské požadavky. Hrozí konec rozhovorů o Ukrajině

Rozpory mezi Severoatlantickou aliancí a Ruskem v otázce bezpečnosti Ukrajiny bude složité překonat, spojenci ale usilují o pokračování rozhovorů. Po dnešním prvním jednání Rady NATO-Rusko od roku 2019 to řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Třicítka členských zemí podle něj jednomyslně odmítla ruské požadavky na záruku, že Ukrajina se nikdy nestane členem NATO, a na stažení aliančních jednotek a zbraní ze zemí východního křídla bloku. Rusko dalo najevo, že zatím není připraveno dohodnout se na plánu dalších rozhovorů.

NATO obnoví jednání s Ruskem. Moskva se rozhodne, jestli to má smysl

Hledat řešení napjaté situace kolem Ukrajiny ve středu budou zástupci členských zemí Severoatlantické aliance s náměstkem ruského ministra zahraničí Sergejem Rjabkovem. Po více než dvou letech se v Bruselu obě strany sejdou v rámci Rady NATO – Rusko ve chvíli, kdy se Kyjev i Západ obávají nového vpádu ruských jednotek na ukrajinské území. Alianční diplomaté od jednání nečekají průlom, ale doufají v odvrácení hrozícího konfliktu.

Nevidíme důvod k optimismu, prohlásil Kreml k jednání s USA o Ukrajině

Kreml po pondělním jednání USA a Ruska v Ženevě nevidí důvod k optimismu, uvedl podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Zdůraznil, že u podobných rozhovorů není důležitý samotný proces, ale výsledek, o kterém nyní nelze nic říci. „Zásadní důvod k optimismu zatím nevidíme,“ poznamenal Peskov. Rusko požaduje záruky, že Ukrajina nevstoupí do Severoatlantické aliance, protože by to podle Moskvy znamenalo ohrožení ruské bezpečnosti.

Dveře NATO zůstanou otevřené, řekli Američani v Ženevě Rusům

Spojené státy nikomu nedovolí ukončit politiku otevřených dveří Severoatlantické aliance, zdůraznili v pondělí při rozhovorech s Ruskem v Ženevě američtí diplomaté. Moskva se opakovaně domáhá garance, že do NATO nevstoupí Ukrajina, v pondělí její diplomaté uváděli, že tato otázka je zásadní pro celkový osud nynějších rozhovorů. Americká strana podle agentur Reuters a AFP dala najevo, že mezinárodní hranice není možné měnit silou a Rusko by mělo situaci na hranicích s Ukrajinou deeskalovat.

Rusku v otázce členství Ukrajiny a Gruzie v NATO neustoupíme, řekl šéf aliance Stoltenberg

Severoatlantická aliance odmítá činit jakékoli kompromisy ohledně možného budoucího členství Ukrajiny v NATO, které požaduje Rusko. Prohlásil to v pondělí generální tajemník aliance Jens Stoltenberg, podle něhož nicméně rozhovory s Moskvou tento týden mohou pomoci zabránit hrozícímu konfliktu. Podle ukrajinské vicepremiérky Olhy Stefanišynové by NATO nemělo za východisko pro jednání brát žádné ruské požadavky.

Zmírnění napětí? Šéf NATO Stoltenberg svolal jednání aliance s Ruskem

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg svolal na 12. ledna jednání Rady NATO-Rusko, sdělil agentuře Reuters představitel Severoatlantické aliance. Schůzka, o jejímž uspořádání se mluví od prosince, se tak uskuteční dva dny po plánovaných rozhovorech mezi Washingtonem a Moskvou o Ruskem požadovaných bezpečnostních zárukách a na pozadí obav západních zemí ohledně hromadění ruských jednotek u ukrajinských hranic.

Bundeswehr plánuje v Litvě výstavbu stálých kasáren

Německo a Litva plánují vybudovat v této pobaltské zemi stálá kasárna, která by využívala tam umístěná bojová skupina NATO. Vojáci mnohonárodních sil budou v novém objektu ubytováváni společně s litevskými jednotkami a kasárna mají vzniknout v blízkosti města Rukla. Podle DPA už byly do budoucích kasáren investovány miliony eur, celkové náklady na projekt, který bude společně financovat Litva a Německo, ale zatím nebyly vyčísleny.