Západ otevřeně vybízí Kyjev k tomu, aby používal dodávané zbraně k napadání Ruska, prohlásila ve čtvrtek mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Rusko podle ní na další provokování Ukrajiny k úderům proti vojenským objektům na ruském území tvrdě odpoví. Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře vzápětí zdůraznil, že Ukrajina má právo se ruské agresi bránit, a to také útoky na ruské vojenské základny a sklady.
Poslanci německého Spolkového sněmu ve čtvrtek velkou většinou hlasů schválili rezoluci vládních stran a opozičních konzervativců na podporu dodávek těžkých zbraní Ukrajině. Rezoluce, kterou společně přeložili vládní sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) s největším opozičním uskupením CDU/CSU, vyzývá vládu, aby vyzbrojování Ukrajiny urychlila. Vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze se dlouho zdráhala poskytovat ukrajinské armádě těžké zbraně, tento týden ale Kyjevu nabídla samohybný protiletecký systém Gepard, ke kterému ale zatím nemá dostatek munice.
Týdeník Echo míval rubriku Přeceňovaný a podceňovaný. Zkusme ji projednou oživit a podívat se, jak dopadla válka na Ukrajině na reputaci některých vlivných zemí, názorů či myšlenkových proudů. Je myslím jasné, že přeceňované bylo Německo a ruské ozbrojené síly a podceňovaná byla Ukrajina. Proto k nim jen stručně.
Evropská unie dosud Polsku neposkytla žádné prostředky na pomoc ukrajinským uprchlíkům, řekl v Praze polský prezident Andrzej Duda, který vyjádřil nad tímto stavem nespokojenost. Duda přicestoval ve středu do České republiky, kde se setkal s prezidentem Milošem Zemanem a premiérem Petrem Fialou. Účelem návštěvy je koordinace podpory obou zemí Ukrajině. Polský prezident věnoval část svého projevu problematice nedostatečné podpory Bruselu pro země, které přijaly uprchlíky z Ukrajiny, upozornil polský server DoRzeczy.
Ruský vůdce Vladimir Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by se mohli na mírových jednáních osobně setkat v rámci několika dní, tvrdí turecký ministr obrany Hulusi Akar. Turecko během války působí jako prostředník mezi Ukrajinou a Ruskem a hostilo mírové rozhovory mezi oběma stranami. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak však prohlásil, že čas schůzky zatím stanoven nebyl.
Ukrajinu povzbudilo historické setkání 40 ministrů obrany v německém Ramsteinu. Kyjev je teď přesvědčen, že selhává ruský plán na demilitarizaci Ukrajiny, a mluví se o vítězství. Setkání mělo za cíl koordinovat snahy států, které podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Ministři se dohodli, že se budou scházet každý měsíc, zároveň v posledních dnech spojenci zvyšují dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu.
Ruští vojáci v úterý večer obsadili budovu radnice ve městě Cherson na jihu Ukrajiny, uvedl na facebooku tamní starosta Ihor Kolychajev. Přístavní město, v němž před válkou žilo asi 300 000 lidí, je pod kontrolou ruských sil už od začátku března. Rusko se podle posledních informací snaží o obklíčení ukrajinských pozic na východě země. Tvrdě se bojuje také u města Izjum. „Dnes večer do budovy chersonské městské rady dorazili ozbrojení (Rusové), sebrali klíče a vyměnili naši ostrahu za svoji,“ napsal starosta.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora, pokládaného za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl. V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
Státní zdravotní ústav zaznamenal v posledních dnech víc pozitivních vzorků na bakterie způsobující tuberkulózu (TBC) než loni za stejné období. Důvody nárůstu nejsou zatím jasné, může jimi být migrace z Ukrajiny, kde se nemoc vyskytuje častěji, i pokles testování v loňském roce kvůli epidemii covidu-19. SZÚ to dnes uvedl v tiskové zprávě. Loni od 1. března do 21. dubna zachytila národní referenční laboratoř 39 pozitivních vzorků, letos za stejné období 57. Za celý rok 2020, z nějž pocházejí poslední kompletní data, bylo případů TBC 368, o rok dříve 464.
Šance na diplomatické řešení války na Ukrajině stále není na dohled. Ruská armáda naopak ohlásila záměr získat nejen celý Donbas, ale kompletně obsadit jih země a tím odříznout Ukrajinu od moře. Ztráta velkých přístavů by byla pro ukrajinský export takřka smrtelná. Kromě rozsáhlých průmyslových oblastí na východě, kde se těží asi 75 procent ukrajinského uhlí, by země přišla asi o čtvrtinu obyvatel. Prezident Zelenskyj se snaží ubezpečit občany, že všechna okupovaná území dobude ukrajinská armáda zpět.
Ukrajině bychom neměli povolit plné členství v Evropské unii. Řekl to v sobotu rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg na Evropském mediálním summitu. Podle něj existují jiné cesty, jak Ukrajině pomoci včetně poskytnutí určité formy ochrany, nicméně členství ani kandidátský status mezi ně nepatří. Jako důvody Schallenberg poukázal na státy, které se o přistoupení snaží delší dobu a také na státy západního Balkánu, které v současné době vstupují do rozhovorů o přistoupení.
Zvláštní, že první hlasitější iniciativa, která volá po deeskalaci v rusko-ukrajinsko-západní válce, přišla až 58. den bojů. Primárně je příjemcem otevřeného dopisu německý kancléř Olaf Scholz, skupina signatářů – německých intelektuálů: vědců umělců a špetkou i bývalých politiků – po něm primárně žádá, aby zastavil dodávky zbraní Ukrajině. Ale politický impulz má být evidentně širší, chce ovlivnit nejprve diskusi o Ukrajině v Německu a přes něj v Evropě. Požadavek na stopku zbraní pro Ukrajinu je přirozeně sporný, zvláště v této chvíli.
Všechna Rusy okupovaná území dobudeme zpět. Je to jen otázka zbraní. Řekl v sobotu večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci, konané v jedné ze stanic kyjevského metra. Také dodal, že americký ministr zahraničí Antony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin v neděli navštíví Kyjev. "Moje pozice prezidenta: všechno, co obsadí, všechno získáme," uvedl prezident s tím, že to nebude otázka osmi let, které uplynuly od ruské okupace Krymu, ale bude to okamžitě, pokud budou zbraně.
Ukrajinské přístavní město Oděsa, které leží u Černého moře, se stalo terčem ruských střel Kalibr s plochou dráhou letu. Útok si vyžádal pět mrtvých, včetně tříměsíčního dítěte a 18 zraněných. Uvedla to ukrajinská prezidentská kancelář . Vojenské velitelství Jih potvrdilo, že městská infrastruktura byla zasažena, varovalo, že nebezpečí trvá. "Ve městě zahřměly čtyři výbuchy. Jedna ze střel zasáhla obytný blok, na dvoře shořelo několik aut a několik bytů utrpělo vážné škody, v ostatních jsou rozbitá okna," napsal Unian,
Britský premiér Boris Johnson v pátek v rozhovoru s novináři prozradil, že na polském území jsou britskými instruktory cvičeni ukrajinští vojáci. To značně rozzlobilo bývalého velitele polských pozemních sil, generála Waldemara Skrzypczaka, protože Johnson tak vyzrazuje vojenská tajemství a zavdává tak k možné katastrofě. Podle generála má Johnson napříště používat hlavu dřív, než něco bude povídat.
Volné kapacity k přijetí uprchlíků s bydlením, prací a školami má osm krajských měst, a to hlavně na Moravě a na východě Čech. Nejvíc přetížené jsou naopak Plzeň a Karlovy Vary, ale také Praha. V Česku je 156 míst s více než 5000 obyvateli, dostupnými úřady a víc než stovkou volných pracovních míst a míst ve školách. Ukázala to analýza, kterou pro organizaci Člověk v tísni (ČvT) vypracovali sociální geografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Experti doporučují přerozdělení uprchlíků po Česku.
Česká republika i zbrojařské firmy poskytují Ukrajině už několik týdnů těžkou vojenskou techniku, včetně tanků a dělostřelectva. Mezi poslední dodávky patří zřejmě i samohybné pásové houfnice 2S1 Gvozdika (Karafiát). Jde o sovětská pohyblivá děla, která měla dříve i česká armáda. V současnosti je má ve skladech třeba společnost Excalibur Army, která jich ukrajinské armádě odprodala už před invazí desítky.
Ukrajinský Mariupol je pod kontrolou ozbrojených sil Ruska a Doněcké lidové republiky, řekl ve čtvrtek ruský ministr obrany Sergej Šojgu prezidentovi Vladimirovi Putinovi podle agentury TASS. Zbývající ukrajinští obránci jsou zablokováni v místních železárnách a ocelárnách Azovstal, tvrdí. Šéf Kremlu nařídil útok na tento hutní komplex zrušit a místo toho pokračovat v jeho blokádě, napsala agentura Reuters. Kyjev Šojgovo tvrzení vyvrátil. Prezident Zelenskyj prohlásil, že v části města ukrajinské síly nadále kladou ruským vojákům odpor.
Poslanec ruské Státní dumy Sergej Leonov vyzval, aby byla ukrajinským zajatcům odebrána krev, která by se následně dávala ruským zraněným vojákům. Podle něj by šlo pouze o případy, kdy by lékaři rozhodli, že zdraví Ukrajinců takový nedobrovolný odběr vydrží. Ukrajinská armáda tvrdí, že Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo už asi o 21.000 vojáků. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov nedávno připustil, že Rusko na Ukrajině utrpělo "značné ztráty", i když Moskva oficiálně dosud potvrdila jen 1351 padlých vojáků.
Internetové sdružení CZ.NIC poprvé zveřejnilo seznam zablokovaných domén s českou koncovkou. Je na něm 760 zablokovaných domén, z nichž byla drtivá většina vypnuta od konce ledna 2022. Asi 50 webů bylo zablokováno už v předchozích letech z rozhodnutí soudu nebo policie. Seznam bude bude aktualizován každou hodinu. Mluvčí CZ.NIC Vilém Sládek dnes pro deník Echo24 řekl, že počet webů vypnutých z důvodu šíření ruské propagandy a dezinformací, se od 25. února nezvýšil
Americké ministerstvo obrany oznámilo, že ve spolupráci se spojenci z NATO pomohlo dodat Ukrajině další leteckou techniku, která posílí ukrajinské vzdušné síly. Později upřesnilo, že nemá jít o dodávky celých stíhaček, ale pouze o dodatečné platformy a náhradní díly. Tyto dodávky potvrdilo i ukrajinské letectvo. Vojenský analytik a spolupracovník redakce Lukáš Visingr říká, že vše nasvědčuje tomu, že část nepotřebné techniky poskytlo Slovensko.
V Rusy obleženém ukrajinském Mariupolu zemřela 91letá žena, členka tamní židovské komunity, která v dětství přežila holokaust. Na svých internetových stránkách o tom informuje Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Vanda Objedková v poslední etapě života strádala zimou a nedostatkem vody. Když jí bylo deset let, Vanda přežila Němce díky tomu, že se schovávala ve sklepě v Mariupolu. O 81 let později zemřela ve sklepě v tom samém městě.
Miliony a miliony uživatelů si minulý týden pouštěly trailer na novou sezonu velice populárního seriálu Stranger Things. Taky ho mám rád – trochu horor, trochu retro, ale především dobře udělaný amalgám motivů filmů a knížek osmdesátých let, který potěší nostalgika a strhne i mnoho mladších a „nezasvěcených“. Tříminutová upoutávka také ukazovala jednu z hlavních postav, jak strádá v gulagu někde na ruském Dálném východě, ztrápení vězňové se tam plouží sněhem, jsou předhazováni nějakému nadlidskému zlu, v jednom z nich ale stále hoří plamínek odporu… Jasně, popkultura, ale v kontextu ruského vpádu na Ukrajinu získávají podobné obrazy nějakou jinou sílu.
Válka poničila na Ukrajině až 30 procent dopravní infrastruktury. Tamní ministerstvo dopravy odhaduje výši škod na 100 miliard dolarů (přes dva biliony korun). Ukrajina doufá, že se jí většinu škod podaří opravit do dvou let a že bude moci financovat práce z ruských fondů zabavených v západních zemích. Podle ministra dopravy Oleksandra Kubrakova je poničeno 20 až 30 procent dopravní infrastruktury. Rozsah škod se při tom liší od úplné destrukce až po relativně lehce opravitelné škody.
Začal útok na železárny a ocelárny Azovstal v Mariupolu, uvedli v úterý proruští separatisté. Rozlehlý hutní komplex představuje poslední významnou oblast ukrajinského odporu ve městě. Ukrajinské úřady tvrdí, že se v něm ukrývá mnoho civilistů, včetně žen, dětí a starších lidí. Rusko mezitím znovu vyzvalo ukrajinské obránce, kteří se v areálu nacházejí, aby složili zbraně.Azovstal je dosud pod kontrolou ukrajinských ozbrojených sil, zejména 36. brigády námořní pěchoty a pluku Azov.
Ruský prezident Vladimir Putin udělil elitní status ruské jednotce, kterou ukrajinské úřady viní z vraždění civilistů a páchání dalších zvěrstev ve městě Buča u Kyjeva. Informovala o tom v pondělí ruská a ukrajinská média. Šedesátá čtvrtá motostřelecká brigáda podle Putinova nařízení prokázala „hromadně hrdinství a odvahu, houževnatost a statečnost“, a dostalo se jí tak nově čestného označení „gardistická“, napsal web The Moscow Times.
Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu prověřují možné spáchání válečných zločinů. Shromažďují svědectví uprchlíků, kteří utekli před válkou do ČR, pravděpodobně z Ukrajiny. Vyplývá to z tiskového zprávy Vrchního státního zastupitelství v Praze, které případ dozoruje. Policie se zabývá podezřením na spáchání zločinu použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje. Za tento trestný čin hrozí až dvacetileté vězení, případně výjimečný trest.
Ukrajinská armáda na východě země odrazila sedm nepřátelských útoků a zničila při tom několik desítek kusů ruské techniky. Uvedl to ukrajinský generální štáb. Ve městě Kreminna ale pokračují boje v ulicích, což znemožňuje evakuaci civilistů. Podle šéfa ukrajinské bezpečností rady Oleksije Danilova se ruským jednotkám podařilo prorazit obranu jen na dvou místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je do ofenzívy zapojena velká část ruské armády.
V oblasti ukrajinského Donbasu jsou zjištěné známky začátku ruské útočné operace. Informoval o tom v pondělí večer na Facebooku Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny. Pokračují raketové a bombové útoky okupantů na zařízení průmyslové a civilní infrastruktury. Hlavní úsilí ruské armády se soustředí na nastolení plné kontroly nad územím Doněcké a Luganské oblasti a udržení dříve okupovaného území. "Jsou patrné známky zahájení útočné operace ve Východní operační zóně.
Ukrajina vyplnila dotazník, který by se měl stát výchozím bodem pro rozhodování Evropské unie o členství Kyjeva v EU. Podle agentury Reuters o tom informoval zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Ihor Žovkva. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dotazník předala ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému během své návštěvy v Kyjevě 8. dubna. "Stojíme při vás a vašem evropském snu," řekla tehdy von der Leyenová a slíbila urychlení rozhodovacího procesu.
