Ruské okupační jednotky zahájily silné útoky na strategickou Avdijivku z dalších dvou směrů. Podle agentury Unian to oznámil šéf ukrajinské vojenské správy města Avdijivka Vitalij Barabáš. Rusové se důležité město snaží dobýt už řadu měsíců. Podle Barabáše se obrana oblasti stala ještě obtížnější. Rusové využívají hodně dělostřelectva a navzdory nepříznivým povětrnostním podmínkám také letectva.
Do Kyjeva dnes přijela místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, oznámila to na sociálních sítích. S ukrajinskými představiteli by měla diskutovat zejména o boji proti korupci. Evropská komise doporučila na začátku listopadu zahájit s Ukrajinou přístupová jednání. Je podle ní nicméně potřeba, aby země, která se už déle než rok brání ruské vojenské agresi, pokračovala ve svém reformním úsilí. Návrh unijní exekutivy budou ještě muset na svém prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU.
Vůdce parlamentního klubu Zelenského strany Služebník lidu Davyd Arachamija, který vedl ukrajinskou delegaci na „mírových“ jednáních s Rusy v Bělorusku a Turecku v roce 2022, v rozhovoru potvrdil, že ruská delegace slíbila Kyjevu mír výměnou za odmítnutí vstupu do NATO. Ukrajinci jim však prý nevěřili. S podpisem dohody nesouhlasil bývalý premiér Spojeného království Boris Johnson, který hned poté přijel do Kyjeva. Arachamija ale popírá, že by Ukrajina dohodu odmítla pod nátlakem Johnsona.
Zatímco do Kyjeva v sobotu dorazila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), aby se společně s šéfy parlamentů dalších evropských zemí setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, Spojené státy v koordinaci s Německem tajně tlačí na Zelenského, aby učinil "brutální kompromisy" a začal jednat s Rusy. Washington a Berlín chtějí brzy ukončit tuto válku, tvrdí německý Bild.
Ruský dronový útok na Kyjev si v noci na dnešek vyžádal několik zraněných, včetně jedenáctiletého dítěte.
Na Ukrajině od začátku ruské invaze z loňského 24. února zahynulo více než 10 000 civilistů. Uvedl to dnes podle agentury Reuters Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, podle kterého zhruba polovina úmrtí za poslední dobu nastala daleko za frontovou linií. Ta se táhne stovky kilometrů od jižní přes východní Ukrajinu na sever země.
Předseda Evropské rady Charles Michel varoval před tím, aby se brzké schválení začátku přístupových jednání s Ukrajinou považovalo za hotovou věc. Některé členské státy EU podle něj mají výhrady a dávají najevo, že na rozhodnutí potřebují více času. Michel to podle DPA řekl novinářům ve vlaku předtím, než dnes přijel do Kyjeva. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ale uvedl, že Ukrajina je pro EU nejvyšší prioritou.
Do ukrajinské metropole přicestoval německý ministr obrany Boris Pistorius, den poté, co v Kyjevě jednal šéf Pentagonu Lloyd Austin. Návštěvu ráno oznámilo německé ministerstvo obrany s tím, že hlavním cílem je potvrdit německou podporu zemi, která se skoro 21 měsíců brání ruské agresi. Podle deníku Bild dorazil Pistorius do Kyjeva v 05:00 místního času (04:00 SEČ). Do metropole se vrátil po téměř deseti měsících.
Americký ministr obrany Lloyd Austin v pondělí na své druhé návštěvě v Kyjevě od začátku ruské invaze ujistil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o trvalé americké podpoře bránící se zemi. Podle agentury AP je cílem návštěvy šéfa Pentagonu potvrdit, že Spojené státy budou i nadále pomáhat Ukrajině, i když jejich zdroje vyčerpávají i další globální rizika včetně konfliktu mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás.
Rusko vydalo zatykač na ukrajinskou zpěvačku Džamalu, která v roce 2016 zvítězila v mezinárodní písňové soutěži Eurovize a v minulosti kritizovala ruskou invazi na Ukrajinu i anexi Krymu. Informovala o tom v pondělí ruská tisková agentura TASS s odvoláním na databázi hledaných osob ruského ministerstva vnitra. Zpěvačka krymskotatarského původu, občanským jménem Susana Džamaladinovová, opakovaně veřejně odsoudila ruskou invazi na Ukrajině. Zastává se také krymských Tatarů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval nového velitele zdravotnických sil ukrajinské armády a to dosavadního náčelníka Hlavní vojenské nemocnice v Kyjevě Anatolije Kazmirčuka. Uvedla to v neděli agentura Unian s tím, že prezident to sdělil ve svém večerním videoproslovu k Ukrajincům. Zelenskyj a současně také ministr obrany Rustem Umerov naznačili, že s dosavadní velitelkou nebyla spokojenost a zmínili mezi mnohými problémy i transparentnost zdravotnických dodávek. „Je potřeba zásadně nová úroveň lékařské podpory pro naše vojáky," uvedl prezident.
Přistoupení zemědělské velmoci Ukrajiny k Evropské unii by mělo za následek „smrt“ rodinného zemědělství, varoval německý svaz farmářů uprostřed rostoucích obav o budoucí směřování programu zemědělských dotací EU. Poté, co Evropská komise doporučila zahájit formální přístupové rozhovory s Ukrajinou, Joachim Rukwied, prezident Svazu německých farmářů (DBV), varoval před důsledky tohoto kroku pro zemědělský sektor. Informoval o tom server Euractiv.
Organizace Dárek pro Putina se rozhodla v Den boje za svobodu a demokracii na pražské Letné ukázat novou zbraň, kterou hodlá poslat na Ukrajinu. Organizace na helikoptéru UH-60 Black Hawk rovněž vybírá peníze, aby jí do bojů na Ukrajinu mohla vyslat. Sbírku s cílovou částkou 105 milionů korun ale zkritizoval muž, který se sám bojů na Ukrajině účastnil a který vystupuje na sociálních sítích pod přezdívkou Cohen The Barbarian, podle něj je na frontě potřeba jiných a zároveň levnějších věcí.
Od polských voleb uplynul již měsíc. S 36 % je sice vyhrála konzervativní strana Právo a spravedlnost, ale nikdo s ní nechce vytvořit koalici. Ujednání o spolupráci již podepsala liberální Občanská koalice vedená Donaldem Tuskem, středopravicová Třetí cesta a Levice. Přesto polský prezident Andrzej Duda přiřkl první pokus o sestavené vlády Právu a spravedlnosti. Poláci si na novou vládu tudíž musejí ještě nějakou dobu počkat, nicméně její nástup se zdá neodvratný. O jejích plánech v domácí i zahraniční politice hovoří Paweł Zalewski, staronový poslanec za Třetí cestu a jeden z čelných představitelů tohoto hnutí.
Ukrajinu čeká po válce vážný problém s demografickou krizí a rozhýbáním vlastní ekonomiky. Před válkou v zemi podle odhadů žilo přibližně 41 milionů obyvatel, v současnosti jich na Ukrajině zůstává přibližně 35 milionů a podle některých prognóz by jejich počet mohl v následujících letech klesnout až pod 29 milionů. Podle odhadů ministerstva hospodářství už nyní na Ukrajině chybí přibližně 4,5 milionu pracovníků. Na vážné problémy, které zemi po válce čekají, upozorňuje Kyiv Independent či The Economist.
Česká ministryně obrany Jana Černochová o víkendu na Ukrajině uctila padlé československé vojáky, kteří se před 80 lety podíleli na osvobození Kyjeva. V tiskové zprávě to v pondělí uvedlo české ministerstvo obrany. Černochová sdělila, že považuje udržování vojenských tradic za natolik důležité, že se rozhodla vydat na Ukrajinu i přes nepříznivou bezpečnostní situaci. Ukrajina se od loňského února brání ruské vojenské agresi. Osvobození Kyjeva je považováno za nejúspěšnější operaci československých pozemních vojsk za 2. světové války, uvádí se v tiskové zprávě.
Ruský zemní plyn nadále proudí do několika evropských zemí, které jeho dodávky údajně zastavily. Podle agentury TASS to v sobotu řekl šéf Gazpromu Alexej Miller v rozhovoru pro televizní program "Moskva. Kreml. Putin", jehož část byla zveřejněna na kanálu Telegram. Tyto dodávky směřují přes plynárenský uzel v Rakousku a do zemí EU a států jihovýchodní Evropy.
Plán Evropské unie na vojenský balíček v hodnotě 20 miliard eur (více než 492 miliard Kč), určený na pomoc Ukrajině, naráží na větší odpor než se zdálo. Ten byl již dříve deklarován z Budapešti nebo Bratislavy, ale teď vznáší výhrady i Berlín. Vojenská pomoc v hodnotě 20 miliard eur měla být ve formě čtyřletého plánu, to by znamenalo zhruba pětimiliardovou pomoc každý rok.
Válka Ruska proti Ukrajině se stala důležitou zkouškou pro dělostřeleckou výzbroj, protiletecké zbraně, obrněnce a drony. Už jen sama zpráva o úspěšném použití proti jedné z nejsilnějších armád světa zaručuje výrobcům pozornost a dává pádný argument při jednání se zákazníky. Zbrojovky, jejichž výrobky obstály ve válce, dostávají nejen zakázky na doplnění vyčerpaných arzenálů západních zemí, ale díky dobré reklamě získávají nové trhy, rozšiřují výrobu a modernizují své výrobky rychleji než konkurenti.
Fronty kamionů čekajících na polsko-ukrajinské hranici na vpuštění na Ukrajinu na hraničních přechodech Dorohusk-Jahodyn a Hrebenne-Rava Ruska dosáhly délky až 28 kilometrů. Informovala o tom agentura PAP. Kolony způsobila protestní blokáda polských autodopravců kvůli údajně nespravedlivé ukrajinské konkurenci.
Evropská komise ve středu doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou. Po zasedání EK to oznámila její šéfka Ursula von der Leyenová, která ocenila reformy, jenž Kyjev podniká například v oblasti justice či boje proti korupci. Návrh unijní exekutivy budou nicméně ještě muset na svém prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU.
Podle zdroje z ukrajinského bezpečnostního a obranného sektoru v současné době probíhá v Súdánu operace, jejímž cílem je „vyčistit PMC Wagner, jejich místní teroristy a speciální služby Ruské federace“. Server Kyiv Post získal dvě videa, která podle něj pravděpodobně ukazují práci speciálních jednotek Hlavního zpravodajského ředitelství ukrajinského ministerstva obrany (HUR). Podrobnosti odmítl uvést s odkazem na bezpečnostní obavy, píše server Kyiv Post.
Při ruském ostřelování jihoukrajinské Oděsy bylo v neděli pozdě večer zraněno pět lidí a poničeno bylo místní národní umělecké muzeum, jedna z nejdůležitějších uměleckých galerií města. Oznámily to v noci na pondělí místní úřady. Město podle RBK Ukrajina zasáhly zřejmě rakety Oniks a Iskander, kromě nich Rusové na oděskou přístavní infrastrukturu vypustili drony Šáhed.
Američtí a evropští představitelé začali s ukrajinskou vládou jednat o míru, informuje server NBC News s odkazem na vysoké americké představitele. Jednání o tom, čeho by se Ukrajina musela vzdát, aby dosáhla mírové dohody s Ruskem, probíhají v tichosti. Rozhovory jsou podle vysokých americký úředníků uznáním dynamiky vojenské situace na Ukrajině a politické situace v USA a v Evropě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zvažuje, zda by se v příštím roce měly na Ukrajině vypsat prezidentské volby, uvedl podle agentury Reuters ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ve středu ohlásil svůj záměr kandidovat ve volbách Oleksij Arestovyč, bývalý poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta, který letos rezignoval po kritice svého kontroverzního výroku ohledně lednového raketového útoku na dům v ukrajinském Dnipru.
Spojené státy v novém balíku vojenské pomoci dodají Ukrajině dodatečnou munici do raketometů, dělostřeleckou munici a další vybavení v celkové hodnotě až 125 milionů dolarů (téměř tři miliardy Kč). Oznámilo to americké ministerstvo obrany, podle kterého hodnota americké bezpečnostní podpory Kyjevu od loňské ruské invaze přesahuje 44 miliard dolarů. Podpora půjde ze zásob ministerstva obrany. Americký Kongres novou finanční pomoc Ukrajině neschválil již několik měsíců, kvůli odporu části republikánů.
Pražští policisté obvinili z násilí proti skupině obyvatel muže, který na internetu zveřejnil video, ve kterém vyhrožoval, že bude "chodit po ulici a nožem bodat Ukrajince". Uvedli to v pátek na síti X. Policie doplnila, že obviněnému hrozí až tříleté vězení. Následně policie zveřejnila na X video, na kterém muž na sociálních sítích prosí o sledování a jako "odměnu" pro sledující slibuje, že bude "bodat Ukrajince".
Ukrajinští vojáci se dál drží na pozicích na levém břehu Dněpru u obce Krynky a u Antonivského železničního mostu, tvrdí ruští váleční blogeři. Upozornil na to americký Institut pro studium války (ISW). Obě jmenovaná místa leží na opačném břehu řeky než město Cherson, z něhož se loni na podzim Rusové stáhli. O rozsáhlejších operacích Ukrajinců než doposud na levém břehu Dněpru psali ruští blogeři již ke konci minulého měsíce.
Až 70 procent Rusů dotázaných v průzkumu nezávislého střediska Levada je ochotno podpořit svého prezidenta Vladimira Putina, pokud by se rozhodl ukončit válku proti Ukrajině – ale za podmínky zachování nově dobytých území. Pokud by podmínkou míru bylo vrácení okupovaných území Ukrajině, pak by podpora klesla jen na 34 procent. Obecně přívrženců míru přibylo: 55 procent dotázaných Rusů se domnívá, že by bylo záhodno ukončit válku a zahájit mírová jednání, zatímco 38 procent se zasazuje za další válčení.
Vrchní velitel ozbrojených sil Ukrajiny generál Valerij Zalužnyj uvedl, že je třeba rozšířit kategorie občanů, kteří mohou být povoláni k výcviku nebo mobilizaci. V legislativě jsou mezery, které umožňují občanům vyhýbat se povinnostem, napsal generál Zalužnyj v dnešním článku v týdeníku The Economist. V ukrajinské legislativě jsou podle něj mezery, které umožňují občanům vyhýbat se povinnostem.
