Socialistická spoušť u Babišovy hlavy
Andrej Babiš je buď výborný stratég, nebo naprosto málo gramotný vyjednávač.
Andrej Babiš je buď výborný stratég, nebo naprosto málo gramotný vyjednávač.
Hnutí ANO chce obnovit vyjednávání o vládě s ČSSD, sociální demokraté nabídku zváží. Obnovit rozhovory uložilo vyjednávacímu týmu ve čtvrtek širší vedení ANO. Prezident Miloš Zeman doporučoval premiérovi v demisi a předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi, aby dál o příští vládě jednal s SPD a KSČM. Část představitelů ANO ale spolupráci s SPD odmítala.
Miloš Zeman uvedl, že ho překvapilo, že se ČSSD neshodla s ANO na vládní spolupráci. Uvedl, že jak Jan Hamáček, tak Jiří Zimola mu řekli, že programové otázky jsou prakticky vyřešené a v personálních otázkách nejsou nepřekonatelné překážky. Prezident to uvedl v TV Barrandov v předtočeném pořadu, a nemohl tak reagovat na rozhodnutí ANO, že znovu sociální demokraty osloví.
Předseda Svobody a přímé demokracie Tomio Okamura a prezident Miloš Zeman se ve čtvrtek shodli, že doufají ve vznik vlády v rámci spolupráce ANO, KSČM a SPD. Věří, že by mohla vniknout nejpozději do června. Podle Okamury již jeho hnutí většinu programu s ANO projednalo a shoda by mohla být nalezena rychle. Ohledně sporného referenda k mezinárodním smlouvám chce nabídnout, aby výsledek musel ratifikovat Parlament. Pokud šéf ANO Andrej Babiš neosloví SPD, schůzky s ANO a KSČM chce iniciovat Okamura. Řekl to po jednání se Zemanem v Lánech.
Vedení a poslanci hnutí ANO dnes začnou jednat o možnosti vzniku vlády tolerované komunisty a Okamurovou SPD.
Prezident Miloš Zeman z dalšího vyjednávání o vládě vyškrtl sociální demokraty. V úterý večer totiž premiérovi v demisi Andreji Babišovi doporučil, aby pokračoval ve vyjednávání s SPD a KSČM. Jakou strategii nyní premiér Babiš zvolí, stále není jasné. Před schůzkou se Zemanem se Babiš otázkám, co bude dál, bránil odvoláváním na setkání s prezidentem. Nyní se odvolává na setkání výboru a předsednictva hnutí ANO. Sejít by se měly ve čtvrtek.
Prezident Miloš Zeman doporučil premiérovi v demisi Andreji Babišovi (ANO), aby pokračoval v jednání o nové vládě s SPD a komunisty. Babiš to řekl v úterý večer po jednání s hlavou státu v Lánech. Uvedl, že Zeman byl velice překvapen, že se nezdařila jednání ANO s ČSSD, přestože už existovala dohoda o programu a šlo pouze o personální otázky.
Německo bude mít téměř po půlroce vládu, opět velké koalice křesťanských a sociálních demokratů.
Šéfem německé diplomacie bude nynější ministr spravedlnosti Heiko Maas, vicekancléřem a ministrem financí se stane dosavadní primátor Hamburku Olaf Scholz. Jména členů další vlády velké koalice CDU/CSU a SPD v pátek oznámilo vedení sociální demokracie. Maas je známý jako kritik zemí odmítajících uprchlické kvóty a též jako tvrdý odpůrce nenávistných projevů.
Německo bude mít nového ministra zahraničí. Podle informací, které získaly ze sociálnědemokratických (SPD) zdrojů agentura DPA a server Spiegel online, se jím stane dosavadní ministr spravedlnosti Heiko Maas. Sigmar Gabriel (SPD), který ztratil důvěru vedení sociální demokracie, už diplomacii nepovede. Jména ministrů, které vyšle do vznikající vlády velké koalice s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, má vedení SPD oznámit v pátek.
Šestapadesát procent voličů Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) je podle průzkumu pro pokračování velké koalice v čele s křesťanskodemokratickou kancléřkou Angelou Merkelovou. Vyplývá to z průzkumu společnosti YouGov, který ve středu zveřejnila mediální skupina RND.
Poslanci v úterý na jednání Poslanecké sněmovny odložili jednání o novele zákona o obecním referendu z pera hnutí SPD. K jednání se podle serveru novinky.cz vrátí po uspořádání odborného semináře, na kterém poslanci chtějí problematiku referenda detailně probrat i s odborníky na ústavu. Termín konání semináře zatím oznámen nebyl.
Hnutí SPD chce podat trestní oznámení na ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) kvůli tomu, že hnutí v rozhovoru v Hospodářských novinách (HN) označil za fašistickou stranu. Výrok ještě posuzují právníci. SPD to ve středu oznámilo v tiskové zprávě.
Policie stíhá bývalého tajemníka hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Jaroslava Staníka kvůli nenávistným výrokům ve Sněmovně. Jméno obviněného mluvčí pražské policie Jan Daněk neuvedl, policie se však v minulosti o Staníka zajímala kvůli jeho nenávistným a rasistickým výrokům na adresu Židů, Romů a homosexuálů, které podle svědků pronesl koncem loňského října ve Sněmovně.
Pokud by se nyní v Německu konaly parlamentní volby, získala by protiimigrační a protiislámská strana Alternativa pro Německo (AfD) více hlasů než sociální demokracie (SPD). Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění agentury INSA, který v pondělí zveřejnil deník Bild. Sociální demokraté, kteří loni v září ve volbách dosáhli s 20,5 procenty hlasu nejhoršího výsledku od druhé světové války, by nyní podle průzkumu dostali ještě o pět procentních bodů méně.
V Německu předsedové dvou hlavních stran po úmorných jednáních seznámili veřejnost s koaliční dohodou, načež v obou stranách vypukla bouře. V SPD, té menší z nich, vyhořel v ikarovském stylu ještě nedávno oslavovaný Martin Schulz. Bývalý předseda Evropského parlamentu, který před rokem sociální demokracii na sjezdu obdržel se stalinským výsledkem 100 procent hlasů, během několika hodin upadl do bezvýznamnosti. Nebude ani ministrem zahraničí, ani nezůstane předsedou strany. Znemožnil se umanutostí, s níž bojoval o místo ve vládě pro sebe, ačkoli po volbách na podzim účast ve vládě stoprocentně vyloučil. Ministerstvo zahraničí dnes řídí Schulzův stranický rival Sigmar Gabriel, který měl původně Schulzovi uvolnit místo a pak nemusel, jenže ve chvíli, kdy to ještě vypadalo, že bude muset, prozradil, co mu říkala jeho malá dcera: „Papá, budeš teď mít víc času na nás. To je přece lepší, než abys musel být s tím pánem, co má vlasy v obličeji.“ (Schulz vypadá trochu jako bratr Jana Nedvěda).
Martin Schulz v úterý skončil v čele německé sociální demokracie (SPD). Dvaašedesátiletý politik, který chtěl tento post původně opustit začátkem března, to řekl na tiskové konferenci v Berlíně. Do funkce navrhl šéfku poslanců SPD Andreu Nahlesovou, kterou podpořilo i vedení strany. Sedmačtyřicetiletou dlouholetou sociální demokratku, jejíž nominace se neobešla bez kontroverzí, by měl do čela strany zvolit mimořádný dubnový sjezd.
Jak známo, Německo je největší průmyslovou velmocí na světě a také hegemonem, který rozhoduje o osudu Evropy.
Končící šéf německé sociální demokracie (SPD) Martin Schulz se nestane novým ministrem zahraničí spolkové republiky. Do vznikající velké koalice CDU/CSU a SPD vedené kancléřkou Angelou Merkelovou nakonec vůbec nevstoupí. Sociální demokracie to uvedla v tiskové zprávě.
Poslankyně za hnutí ANO a někdejší ministryně spravedlnosti to včera přitom řekla docela jasně: o změnách ústavy bude vítěz voleb vyjednávat s kýmkoliv, třeba i s SPD Tomia Okamury nebo s komunisty.
Z řad německých křesťanských i sociálních demokratů se ozývají kritické hlasy na adresu koaliční smlouvy, na jejímž znění se ve středu dohodly konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokracie (SPD). Zatímco křesťanští demokraté se vymezují především vůči rozdělení postů ve vznikající vládě, těm sociálním vadí spíše programová část dohody a postup jejich šéfa Martina Schulze. Největší spokojenost zatím dává najevo bavorská CSU.
Předseda německých sociálních demokratů Martin Schulz odejde z čela strany. Ve středu večer to potvrdil na tiskové konferenci v Berlíně. Dvaašedesátiletého politika, který se má stát ministrem zahraničí, nahradí šéfka sociálnědemokratických poslanců Andrea Nahlesová. Bude první ženou, která nejstarší německou parlamentní stranu povede.
Německu bude nejspíš znovu vládnout velká koalice v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou (CDU). Její konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie (SPD) se totiž po celonočním jednání ve středu dohodly na znění koaliční smlouvy. Nová vláda, které ještě musí dát zelenou vnitrostranické referendum sociálních demokratů, by mohla složit přísahu v první polovině března, tedy téměř půl roku po zářijových parlamentních volbách. Vytvoření koalice v dějinách spolkové republiky ještě nikdy netrvalo tak dlouho.
Druhé kolo vyjednávání o vládě stagnuje. Premiér v demisi Andrej Babiš sice o víkendu rozvířil politickou scénu, když postrašil předčasnými volbami. Kdo s ním ale zasedne do vlády, nebo vládu podpoří, stále není jasné. A v příštích dvou týdnech jasné nebude. Babiš vyčkává na sjezd ČSSD, z něhož vzejde nové vedení. Dnes bude Babiš jednat s SPD, zítra s prezidentem Milošem Zemanem.
Ke kritice předsedy hnutí SPD Tomia Okamury kvůli výrokům týkajícím se koncentračního tábora pro Romy v Letech se přidala pražská židovská obec. Kritizován je i poslanec Miloslav Rozner, který tábor označil za „neexistující pseudokoncentrák“. Lidé také kvůli Okamurovi sepsali otevřený dopis, pod který se za čtyři dny podepsalo přes 2000 lidí. Oba politici také čelí trestním oznámením.
Německá sociální demokracie (SPD), která vyjednává o koalici s CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, ještě nikdy neměla nižší podporu než nyní. Průzkum pro veřejnoprávní televizi ARD ukázal, že by ji volilo jen 18 procent lidí.
Z transparentního účtu hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomia Okamury odešlo 7,4 milionů korun. Stalo se tak jen pár dní před termínem, kdy měly politické strany předat své financování Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran. Peníze údajně šly na analytické a PR služby, ačkoliv není jasné, kterým konkrétním subjektům se platilo.
Konzervativní unie CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové a sociální demokracie (SPD) našly shodu na slučování rodin běženců s doplňkovou ochranou, což byla dosud jedna z největších překážek koaličních rozhovorů. Počínaje srpnem bude podle serveru Spiegel Online i dalších médií do Německa moci přicházet až 1000 rodinných příslušníků těchto migrantů měsíčně.
Symbolická moc prezidenta republiky se silně přeceňuje. Její vynášení a démonizace zbytečně vyhrocují atmosféru ve společnosti.
Němečtí sociální demokraté (SPD) zahájí koaliční rozhovory s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Po několikahodinových debatách o tom v neděli rozhodl jejich sjezd v porýnském Bonnu. Další velká koalice se tak zase o krok přiblížila. Vzniknout by podle nejčastějších odhadů mohla v březnu, jisté to ale ještě zdaleka není.