Ke kritice předsedy hnutí SPD Tomia Okamury kvůli výrokům týkajícím se koncentračního tábora pro Romy v Letech se přidala pražská židovská obec. Kritizován je i poslanec Miloslav Rozner, který tábor označil za „neexistující pseudokoncentrák“. Lidé také kvůli Okamurovi sepsali otevřený dopis, pod který se za čtyři dny podepsalo přes 2000 lidí. Oba politici také čelí trestním oznámením.

Okamura nejprve v rozhovoru s DVTV řekl, že tábor v Letech nebyl oplocený a byl v něm volný pohyb. Později se za své výroky částečně omluvil, nicméně zopakoval, že tábor většinou nikdo nehlídal.

Pořad 168 hodin České televize pak v neděli citoval vyjádření Roznera z uzavřeného sjezdu SPD, kde zkritizoval odkup vepřína. „Bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půlmiliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku,“ řekl Rozner.

Židovská obec v Praze vyzvala Okamuru, aby se veřejně omluvil obětem za pošlapávání jejich památky. „Stejně tak vyzývá k omluvě také historikům a dalším odborníkům, kteří se tímto tématem zabývají, za lživé překrucování informací o koncentračním táboře v Letech u Písku,“ uvedla na svém facebooku. Autoři otevřeného dopisu kritizují to, že výroky popírající holokaust řekl místopředseda Sněmovny Okamura. Od výroků by se měl distancovat, míní.

Místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka dnes na twitteru uvedl, že by se pro poslance SPD měla udělat exkurze do koncentračních táborů. „Jsem připraven jim na takovou vzdělávací cestu i přispět v rámci budoucnosti našeho národa,“ uvedl Jurečka. ODS s odkazem na Roznerův výrok uvedla, že je jasné, proč mají poslanci zakázáno mluvit s novináři.

Omluvu po Okamurovi vedle pražské židovské obce požaduje také Muzeum romské kultury. Jeho výroky kritizovalo také Evropské antirasistické hnutí EGAM, které je označilo za „nejklasičtější popírání“ romského holokaustu a za snahu vytvářet paralelní historii.

Oba politici také čelí trestním oznámením. Na Okamuru ho podalo česko-romské sdružení Konexe, na Roznera aktivista Martin Uhlíř – člen sdružení Politika a svědomí a Mladí sociální demokraté.

Tábor v Letech otevřely v srpnu 1940 protektorátní úřady jako kárný pracovní. Byl pro muže, kteří nemohli prokázat zdroj obživy. Měli v něm končit i kočovníci. V lednu 1942 se oba tábory změnily na sběrné, v srpnu pak byly v obou místech zřízeny cikánské tábory. Od té doby do května 1943 letským táborem prošlo 1308 Romů – mužů, žen i dětí, 327 z nich v něm zemřelo a přes pět stovek skončilo v Osvětimi. Z koncentračních táborů se po válce vrátilo ani ne 600 romských vězňů. Podle odhadů odborníků nacisté vyvraždili 90 procent českých a moravských Romů.

Výroky politiků čelí kritice ze všech stran. Senátor Jiří Šesták napsal: „Nechci ani jednomu z obou pánů vyvracet jejich mylné přesvědčení odbornými fakty, kterých existuje celá řada. Je to jejich svědomí a jejich přesvědčení. Ale právě proto, že to, co říkají, myslí vážně, je na místě se těchto lidí obávat a varovat před nimi. Násilí a smrt nevinných lidí, jejich duševní a fyzickou likvidaci považují za bagatelní a zpochybnitelnou věc. Není důležité, že se jedná o více než sedmdesát let starou historii. Je důležité a varující, že vědomí a svědomí pana Okamury a pana Roznera tyto hrůzy relativizuje a zesměšňuje a tím i připouští, aby se opakovaly.“