Ve dvaasedmdesáti letech zemřel bývalý poslanec a dlouholetý tajemník poslaneckého klubu ODS Tomáš Fejfar. Na síti X to v úterý oznámil předseda vlády a šéf ODS Petr Fiala. Napsal, že zprávu o smrti kolegy přijal se zármutkem. „Děkuji Tomášovi za dlouholetou práci pro Občanskou demokratickou stranu, upřímnou soustrast jeho blízkým,“ uvedl Fiala.
Tak jako málokoho zajímá, že do evropských voleb příští rok v červnu Piráti a STAN půjdou zvlášť, budila naopak docela velký zájem otázka, zda ODS, TOP 09 a KDU-ČSL budou kandidovat spolu. Zpráva z tohoto týdne je, že budou. Zřejmě bude oficiálně oznámena až příští týden a také je pravda, že s konečnou platností o společné kandidátce bude v ODS muset hlasovat ještě výkonná rada. Nicméně Petr Fiala už si to prosadil na předsednictvu a věc zřejmě považuje za hotovou.
Koalice Spolu bude mít společnou kandidátku do voleb v Evropském parlamentu, které proběhnou příští rok. Deníku Echo24 to v pátek odpoledne řekl europoslanec lidovců Tomáš Zdechovský. Podle informací redakce se zástupcům ODS, KDU-ČSL a TOP 09 na jednotlivých jednáních podařilo vyřešit ty nejzásadnější neshody, které společné kandidatuře mohly zabránit. Koalice by spolupráci mohla oznámit už příští týden. K situaci se v pátek následně vyjádřil premiér Petr Fiala.
Kabinet Petra Fialy je u moci už dva roky v mimořádně těžké době. Rekordní inflace, rekordní pád životní úrovně, energetická krize, ruská invaze na Ukrajinu. Přes to všechno vládní koalici voliči přes červenou linii neutíkali. Na jedné straně byli voliči všech stran, které dnes tvoří vládní koalici. Na druhé dnešní opozice ANO a SPD. A všechny strany, které pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny nepřekročily. Sociální demokraté, komunisté, Trikolóra, Přísaha Roberta Šlachty. Voliči se přesouvali jen uvnitř bloků Česko A a Česko B. Přes červenou linii se nechodilo.
Byla to jen malá pasáž jeho projevu, prezident Petr Pavel v ní ale navrhl něco nesmírně kontroverzního. Podle něj je třeba, aby se EU zamyslela nad novým systémem hlasování. Doposud platilo, že byť jen jediný členský stát mohl v závažných zahraničních a bezpečnostních otázkách uplatnit své právo veta a zablokovat přání většiny. Česká hlava státu teď nicméně navrhuje, aby s tím, jak se bude EU rozrůstat, zvážila cestu hlasování kvalifikovanou většinou, tedy případné přehlasování menších států většími.
Parlamentní volby v Česku by nyní vyhrálo hnutí ANO (30,8 %), druhé místo by obsadila ODS (13,1 %), poté SPD (10,9 %), Piráti (9,6 %) a následuje TOP09 (5,4 %) a další. Výsledky vyplývají z aktuálních volebních preferencí ze září 2023 a průzkum od společnosti STEM pro CNN Prima NEWS. Model byl představen v Partii Terezie Tománkové, kde zároveň proběhla politická debata s ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS) a Karlem Havlíčkem (ANO).
Mágové politického marketingu asi znají americký termín „wedge issue“, který by se dal přeložit třeba jako štěpící téma – politické téma, u kterého se ostře rozcházejí zájmy a postoje nějakých skupin jinak víceméně soudržné politické koalice. Zabýváte-li se politickou černou magií, toužíte po tom, takové téma najít a vrazit ho jako klín (wedge) do nepřátelské politické koalice. Občas překvapíme i sami sebe, když na takové téma narazíme ve vlastní politické koalici nebo třeba jen společenské bublině. Jako třeba s drogovou politikou teď.
Setrvání ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) ve vládě, nebo naopak jeho odchod, jsou odpovědností vládní ODS. Sdělil to předseda hnutí STAN a ministr vnitra Vít Rakušan. Reagoval tak na pondělní rozhodnutí koaličních Pirátů, kteří požadují po svých poslancích a členech vlády, aby navrhli okamžité Blažkovo odvolání z vlády. V této věci Piráti také požadovali zjistit stanovisko právě Starostů, s nimiž kandidovali v koalici. Podnětem k hlasování bylo Blažkovo srpnové setkání s proruským lobbistou Martinem Nejedlým.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) uvažoval kvůli svému setkání s poradcem bývalého prezidenta Miloše Zemana Martinem Nejedlým o rezignaci. Připustil to v rozhovoru pro dnešní Právo. Blažek se s Nejedlým, označovaným za proruského lobbistu, setkal v polovině srpna v restauraci, kam se podle svého vysvětlení uchýlil kvůli silnému dešti. O setkání Blažka s Nejedlým tehdy informoval server Seznam Zprávy, jehož reportéři s Blažkem u restaurace mluvili. Podle ministra bylo setkání náhodné.
Úmorná srpnová vedra přinášejí pochopitelně i silně upocené příběhy. Jako třeba poslední střípky z vyhlášené řecké restaurace Olympos na pražském Žižkově. Ten podnik je tam od nepaměti, není to žádná vekslácká díra nebo nějaká navoněná bída, prostě dobrá řecká restaurace, která si už pár desítek let drží dobrý standard za pražské peníze. V ní se po čase potkali dva muži, kteří před necelými dvěma lety ladili podobu současné vlády Petra Fialy. Tehdy jejich kontakty nebyly výbušné jako dnes, kdy jejich setkání bude předmětem jednání vládnoucí koalice.
Bývalý prezident Václav Klaus se ve své poslední glose ostře obul do své někdejší strany ODS. Především pak zmínil europoslance Alexandra Vondru a Veroniku Vrecionovou (oba ODS), kteří si nechali veřejně vyvěsit propagační billboardy. Svou afiliaci k ODS na nich ale neuvedli. Příští rok v červnu se konají eurovolby a koalice Spolu řeší, zda má postavit společnou kandidátku.
Ministerstvo zahraničí se ohradilo proti nařčení pražského zastupitele Ondřeje Prokopa (ANO), že zaměstnanec úřadu Jiří Hoskovec stál za rozpoutáním kauzy kolem brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS). Uvedl to mluvčí resortu Daniel Drake. Po sociálních sítích koluje fotografie, kde si Vaňková se svým náměstkem Robertem Kerndlem (ODS) prohlíží bílý prášek na displeji mobilního telefonu.
Kontroverzi na sociálních sítích vyvolala fotografie brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS), na níž její stranický kolega drží telefon s neznámým bílým práškem. Vaňková nejdříve fotografii označila za fotomontáž. V pondělí však v rozhovoru pro server Tn.cz uvedla, že pravost fotografie nemůže vyloučit. Přiznala také, že některé lehké drogy s přáteli užívá a je připravena rezignovat na svou funkci.
Uprostřed léta nečekaně ožila myšlenka možné budoucí koalice vládní ODS s hnutím ANO. Debata vychází z nedávno zveřejněného volebního modelu agentury Median, podle kterého by nyní tyto dva subjekty dohromady v Poslanecké sněmovně složily dokonce takzvanou ústavní většinu. Určité náznaky zájmu lze nyní najít na obou stranách, především občanští demokraté ale spolupráci přeci jen spíše vylučují.
Babiš se bude prezentovat jako ochránce země proti migraci. Green Dealu, který sám v roce 2019 schválil. A samozřejmě jako bojovník za nízké daně. Na TikToku, Twitteru a Instagramu na nás vyskočí fiskální i společenský konzervativec Andrej Babiš, vábící pravicové voliče. Je to jako s hodnotami. Když někdo potřebuje vytrubovat do světa, jaké hodnoty zastává, jen to ukazuje, že žádné skutečné hodnoty nemá. Ale potřebuje si je pořídit pro vymalování veřejného obrazu, který zrovna v té chvíli potřebuje pro svůj cíl.
Evropské volby do jisté míry ukáží, jakou budoucnost má projekt koalice Spolu, která sdružuje ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Shodují se na tom politologové oslovení deníkem Echo24. Zároveň uvádí, že ODS s největší pravděpodobností bude kandidovat samostatně, jak o tom hovoří její nynější europoslanci Alexandr Vondra či Veronika Vrecionová. Všechny součásti vládní koalice, tedy i Piráti a hnutí STAN, se mají podle expertů snažit ve volbách nesoulad dávat najevo co nejvíce civilně.
Starostou Prahy 2 se stal dosavadní místostarosta městské části Jan Korseska, nahradil tak Alexandru Udženiji (oba ODS), která dnes na zasedání zastupitelstva rezignovala na svou funkci. Důvodem byl souběh s funkcí náměstkyně primátora hlavního města pro sociální věci a zdravotnictví. Pro Korsesku na pondělním zasedání hlasovalo 21 z 35 zastupitelů. Zvolena byla rovněž místostarostka městské části, stala se jí Lucie Pechová (ODS), která získala 19 z 35 hlasů. Piráti požadují také odstoupení dalších politiků se souběhem funkcí.
Víkendový volební model agentury Kantar potvrdil nový trend mezi českými voliči – k hnutí ANO se přesouvají lidé ještě donedávna věrní vládní koalici, a především ODS. Podle autora výzkumu Pavla Ranochy je poměrně jasná i struktura přeběhlíků. Povětšinou jde o starší voliče, kteří mají ve 2 z 5 případů základní vzdělání a žijí spíše v menších městech a obcích. Ranocha to uvedl na dotaz deníku Echo24.
Nový pracovní týden přinesl nový spor na pražském magistrátu. Šéf hnutí Praha Sobě Jan Čižinský se na Twitteru obul do současného primátora Bohuslava Svobody a jeho městské rady za to, že se prý chodí tajně radit „do kuchyňky“ namísto toho, aby projednávané body řešili veřejně na jednání Rady. Jeho obvinění se některých radních dotklo, podle Čižinského totiž šlo o projednání zakázky, v níž získalo peníze koaliční hnutí STAN. „Porady v kuchyňce“ prosluly během funkčního období někdejší primátorky Adriany Krnáčové (dříve hnutí ANO).
Už několik let před parlamentními volbami na podzim 2021 byl v české politice vidět jeden základní trend. Vytvoření červené linie mezi stranami, které později po vítězství koalice Spolu složily současnou vládní většinu, a těmi ostatními. Opozičními ANO a SPD a všemi těmi, kterým se do sněmovny dostat nepodařilo. Sociálními demokraty, komunisty, Trikolórou, stranou Přísaha Roberta Šlachty. Voliči se přesouvali jen uvnitř těchto bloků Česka A a Česka B. Přestupovalo se od Spolu k PirStanu, mezi ODS a Piráty, STAN a TOP 09.
Dlouholetý europoslanec Jan Zahradil nebude příští rok obhajovat mandát. Zůstane členem ODS, politickou dráhu chce ale později ukončit na domácí scéně. Řekl to na dnešní tiskové konferenci v Praze. Europoslancem je od roku 2004, stal se jím tedy hned po vstupu České republiky do Evropské unie.
Opoziční hnutí ANO by podle květnového modelu agentury STEM pro televizi CNN Prima News nyní vyhrálo volby s 33,5 procenta hlasů. Druhá by byla vládní ODS s 14,6 procenta, třetí Piráti s 10,8 procenta. Pod pětiprocentní hranicí pro vstup do Sněmovny byly TOP 09, ČSSD, KSČM i KDU-ČSL. Televize dnes model představila v pořadu Partie Terezie Tománkové, kde se diskuse zúčastnili předseda vlády Petr Fiala (ODS) a expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
Rozhodnutí, zda bude KDU-ČSL kandidovat v příštím roce do Evropského parlamentu (EP) samostatně, nebo v koalici Spolu, by mělo padnout nejpozději do konce září. Po sobotní nominační konferenci strany to novinářům řekl její předseda a vicepremiér Marian Jurečka. Vládní lidovci jsou členy koalice Spolu, kterou tvoří s ODS a TOP 09. Premiér a předseda ODS Petr Fiala řekl minulou sobotu na ideové konferenci své strany, že rozhodnutí o případné společné kandidatuře do EP ještě nepadlo.
Sérii výjezdů po ČR zahájí v pondělí v Karlovarském kraji poslanci ODS. V regionech plánují diskuse s místními obyvateli, vysvětlovat chtějí připravované reformy, zásadní změny přitom prezentovala vládní koalice před týdnem v daních, dotacích a důchodovém systému. Na první misi se podle mluvčího strany Jakuba Skyvy vypraví do Ostrova, Sokolova a Karlových Varů šéf poslaneckého klubu občanských demokratů Marek Benda s poslanci Janem Burešem a Janem Hofmannem.
Několik dní po představení velkého úsporného balíčku už lze hodnotit, která z koaličních stran si co do finální podoby protlačila. Ze srovnání vychází, že nejvíce ani zdaleka nevybojovala nejsilnější vládní strana ODS, ale spíše ty menší. Se svými návrhy uspěli především Starostové a nezávislí nebo KDU-ČSL, kteří si právě na úkor typicky pravicové občanské demokracie vybojovali kupříkladu vyšší daně.
Po dlouhých měsících vysoké inflace, která přinesla nevídaný propad životní úrovně, zdražování energií a hrozivě se zvyšující schodek státního rozpočtu, v posledních týdnech vláda vypouštěla testovací balonky jako předehru k hlavnímu představení, které minulý týden uvedl kabinet Petra Fialy pod titulem Česko ve formě. Za pět minut dvanáct. Marketingová hesla jdou a nepotřebují k tomu ani služby Marka Prchala. Ano, ať by představili jakýkoli ekonomický reformní balíček, byl by podroben zkoumání a kritickému pohledu. Navíc se na něm musela domluvit na první pohled nesourodá koalice.
„Nebudeme lidem zvyšovat daně,“ sliboval ještě nedávno voličům premiér Petr Fiala (ODS). Jeho vláda přesto po několika měsících s velkou pompou oznamuje zvýšení všech přímých daní, jako je daň z příjmu firem a části fyzických osob, daň z nemovitosti nebo odvodů živnostníků na sociálním pojištění a dalších. Na co vláda čekala? „My se nechystáme zvyšovat daně lidem, přestože tady existuje určitá poptávka,“ prohlásil premiér Fiala 11. listopadu loňského v rozhovoru pro Blesk
Koalice SPOLU by podle nejnovějšího průzkumu preferencí agentury Kantar nesložila vládní většinu. Ve volbách by nyní zvítězilo hnutí ANO. Uvedla to v neděli ČT v pořadu Otázky Václava Moravce. Podle závěrů agentury padají preference hlavně ODS, od které přecházejí voliči právě k ANO. Podle analytičky Kantaru Nikoly Kopáčové k přechodům voličů mezi vládní stranou a opozicí dochází jen zřídka.
Místopředseda občanských demokratů Zdeněk Zajíček v sobotu na ideové konferenci strany řekl, že chce kandidovat na prezidenta Hospodářské komory ČR. Pokud uspěje, rezignuje na post místopředsedy ODS. Volební sněm komory bude 31. května, podle dokumentu na jejím webu chce kandidovat také bývalý ministr za ČSSD Martin Pecina. Zajíček je nyní viceprezidentem komory. Současným prezidentem komory je Vladimír Dlouhý.
I kdyby vláda už nic dalšího neprosadila, její přínos bude větší než v případě předchozích dvou kabinetů, řekl na sobotní ideové konferenci občanských demokratů v Praze předseda strany a premiér Petr Fiala. V úvodu celodenního jednání ODS o programu ocenil politiky své strany ve vládě i v dalších funkcích, vyzdvihl také vůli kabinetu k bolestné a nepopulární reformě v podobě konsolidačního balíčku, který vláda představila tento týden.
