Italský velvyslanec v Kongu Luca Attanasio a dva další lidé zemřeli po útoku na konvoj Organizace spojených národů (OSN) na východě Konga. Útočníci chtěli nejspíš unést představitele OSN. O útoku informovaly agentury Reuters a AFP s odvoláním na mluvčího národního parku Virunga v Kongu a diplomatické zdroje. Češi v konvoji nebyli.
Letošní Nobelovu cenu za mír získal Světový potravinový program (WFP) za své úsilí v boji proti hladu a za zlepšení podmínek pro mír v konfliktních oblastech.
Izrael bude letos jako jediný stát OSN pokárán za nedodržování práv žen. Ekonomická a sociální rada OSN v září obvinila Izrael z toho, že systematicky porušuje lidská práva palestinských žen na vlastním území. Usnesení podpořily takové země jako Írán, Saúdská Arábie, Bělorusko nebo Čína. Proti usnesení stály z 54 členů rady pouze Spojené státy, Kanada a Austrálie. Informuje o tom UN Watch.
Předseda delegace Evropského parlamentu pro vztahy s Čínou Reinhard Bütikofer, osočil automobilku Volkswagen z toho, že nekonfrontovala Čínu kvůli jejímu zacházení s ujgurskou menšinou v oblasti, kde má německá automobilka továrnu.
Předválečná Společnost národů (SN), jíž dominovaly Británie a Francie, selhala v předcházení konfliktům a nynější systém mezinárodních vztahů je jedním z nejdůležitějších výsledků 2. světové války. Napsal to ruský prezident Vladimir Putin v rozsáhlém článku, který otiskl ruský deník Rossijskaja Gazeta a americký magazín The National Interest. Neúčinnost předválečného uspořádání šéf Kremlu podrobně ilustruje i na osudu Československa. Jako jeden z nejvýznamnějších pozitivních důsledků 2. světové války Putin vyzdvihuje OSN.
Organizace spojených národů v nedávné době zveřejnila na svém twitterovém účtu příspěvek, kterým propaguje užívání genderově neutrálních označení v angličtině oproti těm genderově zabarvených, jakou jsou třeba přítel/přítelkyně nebo manžel/manželka. OSN se také nelíbí názvy povolání obsahující slovo „man“, jako například fireman (hasič) nebo businessman.
Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) vyzvala k mezinárodní pomoci zemím východní Afriky, jejichž zemědělství devastuje invaze kobylek.
Světová populace by měla do konce roku 2019 dosáhnout 7,75 miliard lidí. Nárůst predikuje německá nadace, která sleduje světové populace. Celkem 8 miliard lidí by podle ní mělo být dosaženo v roce 2023. Největší přírůstek by měla zaznamenat Afrika.
Klimatické závazky stanovené do roku 2020 Česká republika splní a v některých oblastech je i překoná. V projevu na úvod Konference OSN o změnách klimatu (COP25) v Madridu to v pondělí řekl český premiér Andrej Babiš, který ale zároveň upozornil, že bez jaderné energie Česko nebude moci v budoucnu dosáhnout uhlíkové neutrality. Babiš také zdůraznil, že úsilí v boji proti globálnímu oteplování musí vyvinout všechny státy světa bez rozdílu a ne jen Evropa.
Švédská aktivistka a bojovnice za zodpovědný přístup ke klimatickým změnám Greta Thunbergová volá o pomoc z USA. Zůstane snad navždy uvězněna v Americe? Původně měla namířeno na klimatický summit do Chile, ten se ale kvůli nepokojům v hlavním městě nakonec přesouvá do Španělska. Jak se ale Greta, pokud se nechce zpronevěřit svým zásadám, dostane zpět do Evropy, nad tím visí velký otazník.
Severoatlantická aliance nemá zcela jednotný pohled na turecké vojenské akce v Sýrii, avšak výrazná většina členských zemí se shoduje na plánu vytvořit v oblasti mezinárodní bezpečnou zónu. Na závěr dvoudenního jednání ministrů obrany NATO to novinářům řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Jakékoli zapojení mezinárodních sil by ale podle něj mělo probíhat pouze pod záštitou OSN.
Valné shromáždění OSN ve čtvrtečním tajném hlasování zvolilo Venezuelu do Rady OSN pro lidská práva (HRC). Prezident Venezuely Nicolás Maduro to označil za vítězství. Proti nástupu Venezuely do 47členného sboru se naopak ozvala venezuelská opozice, řada nevládních organizací i některé členské země, podle nichž Madurův režim lidská práva dlouhodobě a systematicky porušuje.
Česká republika za posledních třicet let po pádu komunistického režimu urazila náročnou cestu, který nebyla snadná a během které tehdejší politici učinili řadu chyb. V projevu na Valném shromáždění OSN to ve středu pozdě večer newyorského času (ve čtvrtek nad ránem SELČ) prohlásil český premiér Andrej Babiš s tím, že Česku se nyní hospodářsky daří. Dodal, že země si přeje silnou Evropskou unii, která se bude angažovat v řešení světových problémů. Zdůraznil také, že všechny země musí plnit své klimatické závazky.
Greta Thunbergová byla zachycena minulé pondělí na klimatickém summitu v New Yorku, jak se mračí na amerického prezidenta Trumpa. Média a sociální sítě po celém světě psaly až o nevraživém, nenávistném pohledu. Video následně oblétlo planetu. Teď se k němu švédská klimatická aktivistka konečně vyjádřila.
Projev šestnáctileté švédské aktivistky Grety Thunbergové na klimatickém summitu v New Yorku vyvolává ostré i pochvalné reakce i mezi českými politiky. Světové vůdce ve velmi emotivním proslovu zkritizovala za jejich nečinnost v boji proti změnám klimatu. Europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský kvituje, že se otevřelo téma životního prostředí, poslankyně za ANO Barbora Kořanová hovoří o fanatismu.
Jako zajímavý označil český premiér Andrej Babiš pondělní projev mladé švédské aktivistky Grety Thunbergové na klimatickém summitu v New Yorku, překvapil ho ale tón, který 16letá dívka na adresu státníků zvolila. Světové vůdce ve velmi emotivním proslovu zkritizovala za jejich nečinnost v boji proti změnám klimatu.
Na zahájení klimatického summitu OSN vystoupila po šéfovi OSN António Guterresovi i 16letá švédská aktivistka Greta Thunbergová. Světové vůdce ve velmi emotivním projevu zkritizovala z jejich nečinnost, pokud jde o boj se změnami klimatu. „To je všechno špatně. Neměla bych tu být, měla bych být ve škole, na druhé straně oceánu,“ řekla během své předem připravené řečimladá švédská aktivistka Greta Thunbergová. „Jak jste mohli odvážit? Vašimi prázdnými slovy jste mi ukradli mé sny a mé dětství,“ dodala třesoucím se hlasem.
Český premiér Andrej Babiš zahajuje oficiální část návštěvy Spojených států, kde se mimo jiné zúčastní všeobecné rozpravy 74. zasedání Valného shromáždění OSN. V pondělí čeká ministerského předsedu účast na klimatickém summitu OSN. Promluvit na něm však odmítl. Nechtěl podle svých slov pronášet sliby, řekl serveru Novinky.cz. Ve středu pak vystoupí v rámci všeobecné rozpravy zasedání Valného shromáždění OSN.
Pátkem začíná celosvětový protestní týden za klima iniciativy Fridays for future (Pátky pro budoucnost) inspirované švédskou školačkou a aktivistkou Gretou Thunbergovou. Studenti tentokrát vyzývají, aby se k protestům připojili i rodiče a další dospělí. Hnutí v pátek 20. září očekává dosud největší účast, protestů se účastní už ve 185 zemích, uvádí iniciativa na svém webu.
V porovnání s efektním příjezdem švédské aktivistky za ochranu klimatu Grety Thunbergové do newyorského přístavu na Manhattanu byl páteční protest před budovou OSN, jehož se zúčastnila, poněkud zklamáním. Podle některých zahraničních médií totiž na podporu Thunbergové dorazila přibližně jen stovka demonstrujících mládežníků, tedy výrazně méně než se v minulosti pravidelně scházelo na evropské protesty za klima.
Řekněte „spalničky“, a ozvěnou se vám vrátí „dezinformace“. Česká republika spolu se čtyřmi dalšími evropskými státy ztratila status země, v níž byly vymýceny spalničky, dozvěděli jsme se ze zpravodajských přehledů. Ten země získá, když se v ní daná choroba nešíří epidemicky po 36 měsíců, a ztratí, když se jí rok opět šíří. A všechny zprávy opakovaly to, co uvedla Světová zdravotnická organizace – že na vině jsou dezinformace.
Jachta Malizia 2 s šestnáctiletou švédskou aktivistkou za ochranu klimatu Gretou Thunbergovou na palubě dorazila ve středu po dvoutýdenní plavbě přes Atlantik do New Yorku. Oznámil to na Twitteru její průvodce a profesionální jachtař Boris Herrmann - a připojil k tomu snímek švédské klimatické aktivistky. Nedlouho předtím Greta sama na Twitteru uvedla, že vidí Manhattan.
Na mládežnický klimatický summit v New Yorku se sjíždějí stovky dospívajících lidí z celého světa. Osmnáctiletá Češka Lucie Smolková z Brna navíc byla vybrána jako jedna ze sta úspěšných uchazeček o tzv. „zelenou jízdenku“. Ta zajišťuje náhradu za uhlíkovou stopu vytvořenou cestou na summit. Finance na to poskytnou dobrovolně některé členské státy.
Švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová se ve středu vydá z přístavu Plymouth na jihozápadě Anglie na plavbu přes Atlantik, kde se chce v září zúčastnit klimatického summitu v newyorském sídle OSN.
Světová zdravotnická organizace (WHO) nahradila svého ředitele pobočky v Jemenu, najala tam zkušenější zaměstnance a zreformovala strukturu svého úřadu v Jemenu. Podle agentury AP tak učinila po rozsáhlém auditu, který odhalil podvody při nakládání s humanitární pomocí, bez níž se neobejdou čtyři pětiny z 26 milionů Jemenců.
Klimatické krizi nelze zabránit bez radikální transformace využívání půdy a potravinového systému, varuje Světový fond na ochranu přírody (WWF). Zhruba čtvrtina emisí skleníkových plynů škodících klimatu pochází ze zemědělství, lesnictví a dalších způsobů využívání půdy, upozorňuje fond. Podle jeho mluvčí jsou nutné radikální změny v chování spotřebitelů. „Pryč od přežvýkavců,“ zní jeden z požadavků.
Organizace spojených národů (OSN) přes svůj hospodářský a sociální výbor přijala rezoluci, která odsuzuje Izrael za porušování práv palestinských žen. Mezi podporovateli rezoluce jsou mimo jiné i muslimské země jako Saúdská Arábie, Írán či Pákistán, ve kterých jsou přitom práva žen porušovány dlouhodobě a na denním pořádku. Informace přináší nevládní organizace UN watch.
Súdánská armáda v Chartúmu násilně rozehnala pokojný protest proti vládě vojenské junty. Podle místní asociace lékařů zemřelo při zásahu nejméně 30 lidí, raněných jsou podle ní stovky, informovala agentura AFP. Opozice v reakci na krvavý zásah přerušila s vojenskou juntou dialog a vyzvala ke generální stávce. Armáda odmítla, že by se snažila protest rozehnat, prý jen zasahovala proti „kriminálním živlům“ u místa demonstrace. Zásah armády odsoudil i generální tajemník OSN Antonio Guterres.
Až 1700 Palestincům z Pásma Gazy, zraněným při protiizraelských protestech, hrozí amputace kvůli nedostatku finančních prostředků pro zdravotnictví. Oznámil to koordinátor humanitárních aktivit OSN na palestinských okupovaných územích Jamie McGoldrick. Palestinci protestují proti Izraeli od loňského března. Od té doby jich Izraelci asi 300 zabili. Podle McGoldricka utrpělo zranění 29 000 lidí, z nich 7000 při zásahu střelnou zbraní.
Spojené státy stáhnou svůj podpis ze Smlouvy o obchodu se zbraněmi (ATT), která reguluje mezinárodní obchod s konvenčním arzenálem. Prezident USA Donald Trump to v pátek prohlásil na výročním zasedání vlivné americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA), která smlouvu dojednanou pod záštitou OSN kritizuje.
