Valné shromáždění OSN ve čtvrtečním tajném hlasování zvolilo Venezuelu do Rady OSN pro lidská práva (HRC). Prezident Venezuely Nicolás Maduro to označil za vítězství. Proti nástupu Venezuely do 47členného sboru se naopak ozvala venezuelská opozice, řada nevládních organizací i některé členské země, podle nichž Madurův režim lidská práva dlouhodobě a systematicky porušuje.

„Vítězství v OSN! Se 105 souhlasnými hlasy vstupuje Venezuela do Rady pro lidská práva Spojených národů jako svobodná a suverénní země,“ uvedl na twitteru Maduro. Podle analytiků je to pro něj diplomatický úspěch, který autoritářský prezident nepochybně využije ve snaze smazat image „zavrhnutého vůdce“. Ještě více tak může zamrznout nynější politická situace ve Venezuele, kde začátkem roku mnozí věřili ve změnu režimu, když lídra opozice Juana Guaidóa uznalo za prozatímního prezidenta přes 50 zemí světa, včetně USA nebo ČR.

¡Victoria en la ONU! Con 105 votos a favor Venezuela ingresa como país libre y soberano al Consejo de Derechos Humanos de las Naciones Unidas. Por encima de las amenazas triunfó nuestra Diplomacia Bolivariana de Paz y la libre autodeterminación de los pueblos. ¡Viva la Patria! pic.twitter.com/5gwFcCuv7d

— Nicolás Maduro (@NicolasMaduro) October 17, 2019

V reakci na zvolení Venezuely do HRC Guaidó uvedl, že OSN tímto krokem ztrácí důvěryhodnost. Venezuela podle něj křeslo získala ve stejný den, kdy Madurův režim zavraždil opozičního zastupitele Caracasu Edmunda Radu. Jeho tělo se našlo ve čtvrtek „spálené, se dvěma kulkami v týlu“. Motiv vraždy, z níž opozice viní speciální jednotky venezuelské policie FAES, byl čistě politický, řekl Guaidó. Vláda se k případu zatím nevyjádřila.

„To, že jeden z nejhorších světových porušovatelů lidských práv získá křeslo v orgánu, který má lidská práva bránit, je naprosto otřesné,“ prohlásila po hlasování americká velvyslankyně při OSN Kelly Craftová. Spojené státy loni v červnu radu pro lidská práva opustily. HRC je podle nich pokrytecká a zaměřená proti Izraeli.

Podle serveru BBC Mundo pomohly Venezuele k získání křesla v radě pro lidská práva státy sdružené v organizaci Hnutí nezúčastněných zemí, jimž od roku 2016 předsedá Maduro. Většinu v této organizaci se 120 členy tvoří asijské a africké země. Velká část zemí Latinské Ameriky Madurův režim veřejně odsuzuje. Kostarika se pokusila zachránit situaci vlastní kandidaturou na poslední chvíli, získala ale jen 96 hlasů.

Venezuelský diplomat Diego Arria, který byl v 90. letech zástupcem Venezuely při OSN, kritizoval i systém tajného hlasování. „Kdyby bylo hlasování veřejné, mnohé země by si netroufly hlasovat pro narkotyranii,“ řekl Arria argentinskému serveru Infobae.

Další z křesel pro státy Latinské Ameriky v HRC obsadí Brazílie. I její zvolení vyvolalo kritiku některých nevládních organizací, podle nichž brazilský prezident Jair Bolsonaro lidská práva nehájí. „Navzdory Bolsonarově špatné pověsti a rétorice proti lidským právům je Brazílie stále demokracie. Justice, nezávislá média a nevládní organizace se tam statečně brání,“ uvedl José Miguel Vivanco z organizace Human Rights Watch. „Venezuela je na druhou stranu za hranou. Úřady jsou tam zodpovědné za systematické nehorázné porušování lidských práv a humanitární stav nouze v zemi,“ dodal Vivanco.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová v červenci vydala zprávu, v níž upozornila na systematické mučení, nezákonné zadržování a zabíjení lidí, sexuální násilí a nevyjasněná zmizení ve Venezuele.

HRC sídlí v Ženevě a pravidelně hodnotí stav lidských práv ve všech členských státech OSN. Založena byla v roce 2006 jako náhrada za komisi, která byla zdiskreditována kvůli špatné pověsti některých jejích členů. Krátce po svém ustavení však HRC začala čelit obdobné kritice.