Celkem 27 států ve čtvrtek oznámilo záměr zvýšit v příštích měsících počty svých vojáků ve výcvikové misi Rozhodná podpora (Resolute support) v Afghánistánu. Novinářům to po jednání zemí Severoatlantické aliance a dalších států, které se na této misi podílí, řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.
Nejméně 43 afghánských vojáků zahynulo při útoku islamistického hnutí Tálibán na armádní základnu v provincii Kandahár na jihu země. Informovala o tom ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na afghánské ministerstvo obrany.
Nejméně 69 mrtvých a kolem 180 zraněných si vyžádaly úterní útoky v několika provinciích Afghánistánu, k nimž se přihlásili islamisté z hnutí Taliban. S odvoláním na místní činitele o tom informovala agentura Reuters. Nejtragičtější bilanci má přepadení policejního komplexu ve městě Gardez na jihovýchodě Afghánistánu.
Americký voják Bowe Bergdahl se u vojenského soudu přiznal, že během svého nasazení v Afghánistánu dezertoval a ohrozil bezpečnost své jednotky. Hrozí mu doživotí. Seržantovi, kterého Spojené státy dostaly z rukou Talibanu po téměř pěti letech výměnou za pět zadržených radikálů, hrozí až doživotní vězení. Není jasné, zda se Bergdahl s prokuraturou dohodl na tom, že výměnou za přiznání bude požadovat nižší trest.
Na neohlášenou návštěvu afghánské metropole Kábulu dorazili generální tajemník NATO Jens Stoltenberg a americký ministr obrany James Mattis. Na společné tiskové konferenci s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním slíbili pokračující podporu Ghaního vládě a zdůraznili, že nedopustí, aby se Afghánistán „znovu stal útočištěm mezinárodních teroristů“. Kábulské letiště se krátce po příletu Stoltenberga a Mattise stalo terčem raketové palby, při které bylo zraněno pět civilistů.
V průběhu července a srpna se objevily zprávy, podle nichž by se do konfliktu v Afghánistánu měli více zapojit privátní kontraktoři. Ústřední roli v tomto plánu hraje Erik Prince, jenž kdysi založil kontroverzní firmu Blackwater a v jehož aktuální nabídce je vedle pozemních jednotek obsaženo i vlastní vojenské letectvo.
Spojené státy budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení americké armády ze země. Řekl to prezident Donald Trump, který na vojenské základně Fort Myer poblíž Washingtonu představil novou americkou strategii pro Afghánistán a jižní Asii.
Sovětská válka v Afghánistánu začala 24. prosince 1979. Osmdesát pět tisíc vojáků 40. armádního sboru bylo přepraveno buď letecky Antonovy An-22, nebo pozemními cestami a během prvních dvou dnů obsadili velká města a strategické body. O tři dny později speciální jednotky dobyly bez většího odporu prezidentský palác v Kábulu.
Sebevražedný atentátník ve středu zaútočil na mezinárodní vojenský konvoj poblíž letiště ve městě Kandahár na jihu Afghánistánu, napsala agentura Reuters. Čeští vojáci působící v Afghánistánu jsou v pořádku, sdělil český generální štáb. K útoku se přihlásilo povstalecké hnutí Taliban. K úternímu útoku v šíitské mešitě na západě země, který si vyžádal přes 30 obětí, se ve středu přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS).
Téměř 30 mrtvých a kolem šesti desítek raněných si vyžádal sebevražedný útok v šíitské mešitě ve městě Herát na západě Afghánistánu. K útoku došlo uprostřed úterních večerních modliteb, v mešitě byly tři stovky věřících. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na místní policii.
Nejméně 24 mrtvých si v pondělí v Kábulu vyžádal útok sebevražedného atentátníka v automobilu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího afghánského ministerstva vnitra. Počet obětí podle něj ještě možná poroste. Exploze otřásla převážně šíitskou západní částí afghánské metropole.
Podle rakouské policie jsou Afghánci zodpovědní za polovinu sexuálních útoků uprchlíků – přestože je jich přibližně stejně jako Syřanů, kteří jich mají na kontě méně než deset procent.
Afghánský voják v sobotu zranil na základně na severu země sedm amerických vojáků, informovalo podle agentury AFP afghánské ministerstvo obrany. Americké velení v Kábulu zároveň popřelo původní informace, že byli zabiti čtyři vojáci USA.
Nejméně 90 mrtvých a více než 400 zraněných si vyžádal dnešní atentát v centru afghánské metropole Kábulu, informovalo tiskové středisko afghánské vlády. Nálož, která byla zřejmě umístěná v cisterně na vodu, explodovala ve vládní a diplomatické čtvrti nedaleko německého velvyslanectví. Jedná se o jeden o nejhorších útoků, který kdy Kábul postihl. Podle českého ministerstva zahraničí výbuch zasáhl i českou ambasádu, ta má rozbitá okna. Nikdo ze zaměstnanců nebyl zraněn.
Při útoku neznámých ozbrojenců v afghánském hlavním městě Kábulu byla zabita Němka a afghánský strážce přišel o hlavu. Rovněž se pohřešuje žena z Finska, nejspíše byla unesena. O útoku informuje server BBC.
Do budovy státní televize v centru východoafghánského města Dželálábád pronikli ve středu neznámí ozbrojenci. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž na místě vypukla bitva mezi útočníky a příslušníky bezpečnostních sil.
Americká armáda po čtyřech letech zveřejnila snímek náhodné exploze minometu, který okamžik před svou smrtí během cvičení afghánské armády pořídila americká vojenská fotografka Hilda Claytonová. Při výbuchu spolu s Claytonovou zahynuli čtyři afghánští vojáci.
Ne 36, ale nejméně 90 bojovníků Islámského státu (IS) zabila podle agentury AFP bomba, kterou americká armáda ve čtvrtek shodila na jeskynní komplex na východě Afghánistánu. USA při tomto útoku poprvé použily svou nejsilnější nejadernou bombu GBU-43 zvanou „matka všech bomb“ se zhruba 11 tunami výbušniny.
Spojené státy považují čtvrteční shození americké nejsilnější nejaderné bomby na pozice radikálního hnutí Islámský stát (IS) v Afghánistánu za správné a čistě taktické rozhodnutí. V Kábulu to v pátek prohlásil šéf amerických a mezinárodních sil v Afghánistánu generál John Nicholson.
Zakázkou na opravu afghánských vrtulníků za desítky milionů korun, kterou v létě získal státní podnik LOM Praha, možná Česko porušilo protiruské sankce, které platí od roku 2014. Oprava je totiž závislá na součástkách, které se vyrábějí pouze v Rusku. Informaci sdílel na sociální síti Facebook předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek.
Při americkém náletu byl tento měsíc v Afghánistánu zabit jeden z vůdců teroristické sítě Al-Káida Karí Jasín. Jasín je považován za strůjce atentátu na hotel v pákistánském Islámábádu, kde v roce 2008 zahynuly desítky lidí. Je rovněž obviňován z podílu na krvavém útoku na autobus přepravující srílanský kriketový tým v roce 2009. Informoval o tom v neděli Pentagon.
Více než 30 mrtvých a přes 50 zraněných, převážně civilistů, si vyžádal středeční útok islamistů na vojenskou nemocnici v afghánské metropoli Kábulu. Podle agentury AP to oznámilo afghánské ministerstvo obrany.
Mezinárodní koalice zabila v těchto dnech během náletů v jihoafghániské provincii Hílmand nejméně 18 civilistů, převážně žen a dětí. Podle agentury Reuters to dnes oznámila asistenční mise OSN v Afghánistánu (UNAMA) na základě svého předběžného vyšetřování. Americké vojenské zdroje uvedly, že letadla USA podnikla v průběhu týdne v oblasti kolem 30 leteckých úderů a že údaje o civilních obětech prověřují.
Spojené arabské emiráty uvedly, že pět jejich diplomatů přišlo o život při bombovém útoku, který se v úterý odehrál v Kandaháru v Afghánistánu. Na počest obětí se SAE rozhodly ve středu spustit státní vlajky na půl žerdi.
Dívky ve školách, ženy v šatech, hrající si děti a smějící se muži. Nikde ani známka po válečném utrpení. Univerzitní profesor Bill Podlich zachytil na fotografiích v šedesátých letech Afghánistán takový, na jaký nyní lze jen vzpomínat. Bezstarostný život vystřídala invaze Sovětského svazu, občanská válka, krutovláda Tálibánu i válka na začátku milénia. Na snímky se podívejte ve fotogalerii.
Přes 30 mrtvých a několik desítek zraněných si v úterý vyžádal dvojí pumový útok poblíž sídla afghánského parlamentu v centru metropole Kábulu. K činu se přihlásilo islamistické hnutí Taliban. Policie uvedla, že nejprve udeřil sebevražedný útočník v automobilu vedle minibusu se zaměstnanci parlamentu a když krátce nato na místo dorazili členové bezpečnostních složek, vybuchlo další vozidlo.
První Afghánku, která získala oprávnění pilotovat letadlo, v rodné zemi chválili a její příběh „obletěl“ světová média. Teď ale Nílúfar Rahmání požádala o azyl ve Spojených státech amerických a poštvala tím proti sobě afghánskou vládu. Čtyřadvacetiletá pilotka zdůvodnila rozhodnutí tím, že postavení žen se v Afghánistánu nezlepšuje a doma jí vyhrožují smrtí. Informoval o tom server rozhlasové stanice Svobodná Evropa.
Americká armáda a CIA se možná dopustily válečných zločinů mučením zadržených v Afghánistánu. Uvedla to ve zprávě zveřejněné v noci na dnešek hlavní žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) Fatou Bensoudaová. Zvýšila tak možnost, že by američtí občané mohli být obžalováni u soudu, přestože se k němu Washington ještě nepřipojil.
Spojené státy dočasně uzavřely velvyslanectví v Kábulu v obavě před novými útoky islamistů. Oznámila to v neděli agentura AP. Neobvyklý krok následoval po sobotním útoku Talibanu na leteckou základnu Bagrám severně od hlavního města, při němž čtyři američtí vojáci zahynuli.
Mohutná exploze v sobotu otřásla spojeneckou základnou Bagrám v Afghánistánu, kde působí i čeští vojáci. Výbuch si vyžádal nejméně tři mrtvé a 15 zraněných, uvedly podle agentury AFP afghánské úřady. Češi mezi oběťmi nejsou.
