Spojené státy budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení americké armády ze země. Řekl to prezident Donald Trump, který na vojenské základně Fort Myer poblíž Washingtonu představil novou americkou strategii pro Afghánistán a jižní Asii.

Zájmem Washingtonu ve vztahu k Afghánistánu a Pákistánu je podle něj především zajistit, aby se nestaly útočištěm pro teroristy ohrožující USA. Washington posílí svou přítomnost v Afghánistánu, kolik vojáků do země nově pošle, Trump ale neřekl.

„Sdílím frustraci amerického lidu,“ řekl Trump, podle kterého jsou Američané vyčerpaní z „války bez vítězství“. „Nakonec zvítězíme,“ ujistil.

V projevu prezident přiznal, že mu jeho prvotní instinkt říkal, aby se Spojené státy z Afghánistánu, kde američtí vojáci bojují již šestnáct let, co nejrychleji stáhly. Od nástupu do funkce prezidenta prý ale změnil názor. Důsledky takového kroku by podle něj totiž byly „předvídatelné a nepřijatelné“. V zemi by vzniklo vakuum, kterého by „okamžitě vyplnili“ teroristé včetně radikálů z Islámského státu či Al-Káidy, řekl Trump.

Právě zabránit teroristům, aby v Afghánistánu a Pákistánu nacházeli bezpečné útočiště, je podle amerického prezidenta hlavním zájmem USA v oblasti. Teroristům se podle něj také nesmí dostat do rukou jaderné zbraně. Spojené státy se již nebudou snažit přestavovat vzdálené země podle svého obrazu, ujistil Trump. Hlavním cílem bude chránit USA a „zabíjet teroristy“.

Nová strategie v Afghánistánu nebude podle Trumpa založena na časových plánech, ale na podmínkách na bojišti. Nepřátelé se na rozdíl od minulosti podle něj nebudou dozvídat o amerických plánech dopředu, a moci tak vyčkávat. O počtu vojáků, kteří posílí stav americké armády v Afghánistánu, Trump hovořit odmítl.

Americká média před projevem spekulovala, že by mohlo jít až o 4000 vojáků. V současnosti mají USA v Afghánistánu přibližně 8400 žen a mužů ve zbrani. V době vrcholného nasazení v roce 2011 to bylo asi 100.000 vojáků.

„Nebudeme hovořit o počtech našich vojáků nebo o plánech dalších vojenských aktivit,“ řekl Trump. „Od nynějška nebudou naši strategii určovat svévolné časové plány, ale podmínky v terénu,“ dodal.

Krátce po Trumpově proslovu oznámil americký ministr obrany James Mattis, že několik spojenců v NATO přislíbilo, že stejně jako USA navýší počet svých vojáků v Afghánistánu. Kolik přesně nových vojáků Washington do středoasijské země pošle, neřekl ale ani Mattis.

Slib, že Spojené státy zůstanou v Afghánistánu, není ale podle Trumpa „bianko šekem“ pro afghánskou vládu. Afghánci musí vzít budoucnost své země do vlastních rukou a více se zapojit do vojenských akcí i hospodářské obnovy své země, dodal prezident. Zároveň nevyloučil, že by součástí politického řešení krize v Afghánistánu mohla být i část Talibanu.

Více zapojit by se podle Trumpa měl také Pákistán, který si od něj vysloužil během projevu kritiku kvůli údajnému ukrývání teroristů. Země, která sousedí s Afghánistánem je podle něj útočištěm „agentů chaosu“. S hospodářským rozvojem by měla Afghánistánu pomoci také Indie, řekl Trump.

Válku v Afghánistánu zahájil v říjnu roku 2001 prezident George Bush mladší v reakci na teroristické útoky z 11. září. Koalice vedená Spojenými státy svrhla vládu Talibanu, který poskytoval útočiště teroristům z organizace Al-Káida. Američané však v zemi zůstali i poté. V současné době afghánské armádě v tažení proti islamistům z hnutí Taliban pomáhá kromě zhruba 8400 amerických také 5000 dalších vojáků NATO včetně českých.